39 C 87/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Dluhošovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 15 280 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 5. 2024 do 24. 1. 2025, částek 800 Kč, 700 Kč, 1 000 Kč, 2 780 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku v celkové výši 869,83 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 280 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, ., IČO: , Anonymizováno, (dále také jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 8. 5. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, na částku úvěru ve výši 10 000 Kč. Z titulu smlouvy měla být částka 10 000 Kč vyplacena zasláním na účet žalovaného č. , č. účtu, . Na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 20. 7. 2024 došlo k postoupení pohledávky z , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která následně pohledávku za žalovaným dne 22. 7. 2024 postoupila na žalobkyni. Žalovaný řádně úvěr nesplácel, byl právní předchůdkyní několikrát upomínán a vyzván k úhradě svého dluhu. Naposledy byl žalovaný vyzván k plnění zástupcem žalobkyně tzv. předžalobní výzvou dne 16. 1. 2025. Avšak doposud žalovaný neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků.

4. Z listinných důkazů, které byly provedeny u jednání, vzal soud za prokázané následující skutečnosti:

5. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že smlouva měla být uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, a to dálkovým způsobem dne 8. 5. 2024. Za stranu úvěrující je strojově uveden jednatel a na straně dlužníka je uvedeno jméno a příjmení žalovaného včetně připojení SMS kódu. Ve smlouvě bylo dále uvedeno, že úvěr byl poskytnut bankovním převodem na bankovní účet dlužníka, který byl v záhlaví identifikován č. , č. účtu, . Ze smlouvy o postoupení pohledávky č. , hodnota, ze dne 20. 7. 2024 soud zjistil, že předmětná pohledávka vůči dlužníkovi , Jméno žalovaného, ve výši 13 640 Kč byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, . na společnost , právnická osoba, Ze smlouvy o postoupení pohledávek 18/24 ze dne 22. 7. 2024 a přiloženého přehledu pohledávek na řádku č. , hodnota, soud zjistil, že předmětná pohledávka byla postoupena ze , právnická osoba, na žalobkyni. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 1. 2025 včetně podacího poštovního archu ze dne 17. 1. 2025 soud zjistil, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky a byl vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě dluhu vůči právní předchůdkyni vzniklého z úvěrové smlouvy ze dne 8. 5. 2024 ve výši 20 628 Kč ve lhůtě do 7 dnů od odeslání této výzvy. Z přípisu , právnická osoba, . soud zjistil, že majitelem bankovního účtu č. , č. účtu, je žalovaný a z výpisu za měsíc květen 2024 k tomuto účtu soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 8. 5. 2024 na tento účet částku 10 000 Kč.

6. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobou uplatněná pohledávka za žalovaného byla řádně postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání této žaloby. Stejně tak má soud za prokázané, že dne 8. 5. 2024 zaslala společnost , právnická osoba, . na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem byl v dané době žalovaný, částku 10 000 Kč.

7. Po právním zhodnocení věci soud shledal smlouvu o spotřebitelském úvěru za absolutně neplatnou, neboť má za to, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy.

8. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

9. Podle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

10. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovaným elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu předmětná smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z předmětné smlouvy se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného.

11. Soud uzavírá, že smlouva o spotřebitelském úvěru nebyla opatřena podpisy smluvních stran ani žádným jiným prostředkem způsobilým tento podpis nahradit. Nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být uvedenými ujednáními a podmínkami vázán. Obecně smlouva o úvěru nemusí být uzavřena písemně, může být uzavřena i za využití prostředků komunikace na dálku (např. internet), v takovém případě však musí být jednoznačně prokázáno, že k uzavření smlouvy o úvěru mezi konkrétními účastníky skutečně došlo. K platnému uzavření smlouvy je přípustné použít i jiné prostředky než vlastnoruční podpis, musí z nich však jednoznačně vyplývat, že účastník projevil vůli kontrakt uzavřít. Ze strany žalobkyně ani nebylo tvrzeno, jak k uzavření smlouvy došlo, jakým způsobem ji žalovaný elektronicky podepsal. Žalobkyně rovněž neprokázala, že by ověřila totožnost žalovaného (toto žalobkyně ani netvrdila), nedošlo tedy k jednoznačnému ověření identity žalovaného. Dokument neobsahuje elektronický podpis (žádný z typů elektronického podpisu) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES. (Nařízení eIDAS) a zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů. Nebylo tedy prokázáno tvrzení žalobkyně, že byla uzavřena smlouva o úvěru. Tím, že se žalobkyně omluvila z nařízeného jednání, zbavila se tak dobrovolně možnosti poučení ze strany soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1); Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. (odst. 2).

13. Jelikož bylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně dne 8. 5. 2024 zaslala na účet žalovaného částku 10 000 Kč, posoudil soud nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. a zavázal žalovaného k zaplacení této částky žalobkyni. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou svého dluhu, proto žalobkyni náleží rovněž úrok z prodlení, přičemž za první prokazatelnou výzvu, kterou žalobkyně doložila, byla předžalobní výzva ze dne 16. 1. 2025, s podáním na poštu dne 17. 1. 2025, kdy žalovaný měl svůj dluh uhradit nejpozději do 7 od odeslání, tj. od 25. 1. 2025 je žalovaný v prodlení (§ 1968 o. z.) a je povinen zaplatit žalobkyni rovněž zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.), a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 12 % ročně. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 869,83 Kč, přičemž tato částka představuje 30,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,45 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,55 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 280 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Soud rozhodl o odměně advokáta a náhradě jeho hotových výdajů podle § 14b advokátního tarifu, neboť se jedná o formulářovou žalobu, tedy o žalobu podanou na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž předmět řízení nepřevyšuje částku 50 000 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen uhradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.

15. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., tedy v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když pro stanovení lhůty odlišné soud neshledal žádného důvodu.