40 C 1/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 47 503 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 880 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 13. 1. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 37 623 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 969,12 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 704,47 Kč, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 11 354,81 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 312,96 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 7 112,44 Kč, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 17 579,17 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 28 933,98 Kč od 17. 11. 2017 do 12. 1. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 19 053,98 Kč od 13. 1. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 475 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 11. 2021 ve znění doplnění ze dne 17. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 19 277,11 Kč spolu s příslušenstvím a zaplacení částky 28 225,89 Kč spolu příslušenstvím.

2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 27. 6. 2013 s žalovaným Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel půjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o půjčce. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 12 541 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 916 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2 850 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7 775 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 460 Kč Poslední splátka byla splatná dne 21. 8. 2014. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 19. 11. 2014. Žalovaný uhradil celkem 8 263,89 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství 19 277,11 Kč a sestávala z dlužné jistiny 11 354,81 Kč a dlužné částky poplatku 7 922,30 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny 11 354,81 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 4 704,47 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 2 969,12 Kč.

3. K odůvodnění druhého nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 1. 5. 2013 s žalovaným Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel půjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o půjčce. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 25 082 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 832 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 5 701 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 549 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 919 Kč Poslední splátka byla splatná dne 25. 6. 2014. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 21. 7. 2015. Žalovaný uhradil celkem 26 856,11 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství 28 225,89 Kč a sestávala z dlužné jistiny 17 579,17 Kč a dlužné částky poplatku 10 646,72 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny 17 579,17 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 7 112,44 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 3 312,96 Kč.

4. Dne 16. 5. 2015 písemně uznal svůj dluh ze smluv o půjčce [číslo] zavázal se jej zaplatit. Celková uznaná částka činila 58 503 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. K jednání dne 22. 3. 2022 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

7. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 6. 2. 2016 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 25 082 Kč, tj. celkem 55 082 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 919 Kč a poslední splátku ve výši 861 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o půjčce č [číslo]). Žalovaný uhradil částku v celkové výši 26 856,11 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě [číslo]).

8. Dne 27. 6. 2013 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 12 541 Kč, tj. celkem 27 541 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 450 Kč a poslední splátku ve výši 401 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o půjčce č [číslo]). Žalovaný uhradil částku v celkové výši 8 263,89 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě [číslo]).

9. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 včetně příslušené strany 1 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 6. 12. 2017 odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému na adresu, která nebyla uvedena jako adresa bydliště žalovaného ve smlouvách o půjčce, oznámení [právnická osoba] o postoupení pohledávek (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 6. 12. 2017). Dne 5. 11. 2021 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému na adresu, která nebyla adresou bydliště, kterou žalovaný uvedl ve smlouvách o půjčce (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 5. 11. 2021). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

10. Z listiny Uznání dluhu soud zjistil, že v tato listina adresovaná žalovanému na adresu [adresa]. Listina není kompletní, protože žalobkyně předložila soudu pouze první stranu. Tato listina neobsahuje podpisy žádné smluvní strany. Soud proto z této listiny nevzal za prokázáno, že by žalovaný uznal dluh ze smluv o půjčce [číslo] v celkové výši 58 503 Kč.

11. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byly platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

12. Z hlediska hmotněprávního soud v posuzované věci posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobou podle ust. § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) podle právních předpisů platných v době uzavření smluv o půjčce, a to konkrétně zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obch. zák.) a zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.), a to s výjimkou ustanovení první části hlavy I. o.z. (§ 3030 o.z.).

13. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

15. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

16. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím kterékoli ze zápůjček prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka ve Smlouvě o zápůjčce, obsažené v části Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce a uvedení nepodložených údajů v Zákaznické kartě.

17. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

18. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o půjčce, v nichž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyly platně uzavřeny, protože soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně při uzavírání jednotlivých smluv posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Pokud žalobkyně tvrdila, že ověřovala údaje uvedené žalovaným v zákaznické kartě, tak tyto skutečnosti nebyly prokázány.

19. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k doplnění žalobních tvrzení, zda věřitel dostál své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí a rovněž tak k prokázání tvrzení o uznání dluhu žalovaným, a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

20. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 21 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit.

21. V tomto případě bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 45 000 Kč (nejprve částku 30 000 Kč a poté 15 000 Kč), žalovaný fakticky zaplatil 35 120 Kč (tj. 26 856,11 Kč + 8263,89 Kč).

22. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 45 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 451 obč. zák., když při stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení se vychází z ust. § 457 obč. zák. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem 35 120 Kč. Soud žalovaného zavázal žalobkyni uhradit částku 9 880 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část plateb na úhradu souhrnného poplatku, neboť toto ujednání považuje soud za neplatné, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohl použít žalovanou zaplacenou částku. Přestože žalobkyně odeslala žalovanému Oznámení o postoupení pohledávky i předžalobní výzvu, nebylo prokázáno, že tyto výzvy byly doručeny do dispozice žalovaného. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, byla až dne 11. 1. 2022 žaloba. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od 13. 1. 2022, tj. od prvního dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení (výrok I.).

23. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

24. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků částku 1 901 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí částku 2 376 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 475 Kč.