40 C 102/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zahraniční právnická osoba registrovaná pod č. číslo sídlem adresa žalobkyně , země zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 6 468,42 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 468,42 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 468,42 Kč od 20. 10. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 27. 8. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 468,42 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 19. 8. 2015 Smlouvu o zápůjčce, na základě které téhož dne poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 6 468,42 Kč převodem na jeho účet. Žalovaný se zavázal vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do 19. 10. 2015. Žalovaný do tohoto data však zápůjčku nesplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit na jistině zápůjčky částka 6 468,42 Kč Vedle zaplacení dlužné částky žalobkyně požaduje i zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po sjednané splatnosti. Žalovanému byla zaslána před podáním žaloby výzva k plnění.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání konanému dne 25. 6. 2021 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoli byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu, a to: Prohlášení pro stávajícího klienta, internetovým formulářem –„ Loan application info“, Obchodními podmínkami, Standardními evropskými informacemi o spotřebitelském úvěru, Potvrzením o provedené platbě, Výpisem [číslo] Smlouvou o postoupení pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky, Podacím archem ze dne 25. 1. 2018, Předžalobní výzvou a Podacím archem ze dne 19. 9. 2018.

5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným nebyla platně a účinně postoupena na žalobkyni a žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby.

6. V posuzované věci žalobkyně předložila k důkazu Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017, kterou uzavřel původní věřitel s žalobkyní. Předmětem této smlouvy bylo postoupení pohledávek uvedených v příloze 1. Předložená smlouva však žádnou přílohu neobsahovala. Postoupení pohledávky nebylo možno dovodit ani z předloženého Oznámení o postoupení pohledávky, neboť v tomto dopise ze dne 19. 1. 2018 je uvedeno, že [právnická osoba] postupuje na žalobkyni pohledávku ze smlouvy o úvěru [číslo] v celkové výši ke dni postoupení 13 562,33 Kč. V Prohlášení pro stávajícího klienta není uvedeno žádné číslo smlouvy. Tato listina obsahuje žádost klienta o zapůjčení částky ve výši 8 000 Kč na rozdíl od žaloby, kde žalobkyně tvrdí, že předmětem zápůjčky byla částka 6 468,42 Kč. Listina neobsahuje žádné číslo smlouvy. Jako variabilní symbol, pod nímž má být zapůjčená částka splácena je uvedeno [číslo]. Shodné číslo je uvedeno jako referenční číslo i v listině„ loan application info“. Jako číslo žádosti je v této listině uvedeno [číslo]. S ohledem na učiněná zjištění soud musel dospět k závěru, že pohledávka původního věřitele za žalovaným nebyla postoupena na žalobkyni.

7. Soud rovněž nevzal z předložených důkazů za prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsanou jako„ Loan application info“ a Obchodní podmínky, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek věřitele, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku.

8. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/ 2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat SMS zprávu, jak tvrdí žalobkyně, když sama toto tvrzení nijak neprokazuje.

9. Soud tedy opakovaně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného.

10. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by poskytla žalovanému tvrzené peněžní prostředky. Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou, k jejímuž uzavření nestačí pouze dohoda stran, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví vydlužitele (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 659). V posuzované věci se žalobkyně zavázala převést peněžní prostředky na účet žalovaného. Z provedeného důkazu - potvrzení o provedené platbě - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků z účtu společnosti [právnická osoba] na účet [bankovní účet]. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovaným.

11. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění žalobních tvrzení a předložení důkazů, ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

12. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

13. Pro úplnost soud dodává, že pokud žalobkyně navrhovala v podání ze dne 16. 6. 2021 vydání rozsudku pro zmeškání, nebo rozsudku pro uznání, soud jejímu návrhu nevyhověl, protože nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro vydání těchto rozhodnutí.

14. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek pouze zkrácené odůvodnění.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.