40 C 105/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 126 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 11 999 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 999 Kč od 25. 7. 2019 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 251,84 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 604 Kč a částku 2 127 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 9. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 11 999 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela prostřednictvím svých webových stránek [webová adresa] s žalovanou dne 8. 3. 2018 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla společnost [právnická osoba] žalované úvěr ve výši 12 000 Kč na bankovní účet žalované. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 604 Kč nejpozději dne 8. 4. 2018. Žalovaná na svůj závazek uhradila právnímu předchůdci žalobkyně 1 Kč. Žalovaná úvěr ani poplatek ve sjednané lhůtě neuhradila, a proto žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu za prodlení dle čl. 5 odst. 5.1. smlouvy. Žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty z dlužné částky 11 999 Kč za období od 9. 4. 2018 do 3. 10. 2018 v celkové výši 2 127 Kč. Pohledávka za žalovanou byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 7. 2017 s účinností ke dni 24. 7. 2019 postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 19. 8. 2019. Před podáním žaloby byla žalované dne 14. 9. 2020 zaslána poslední upomínka.

2. Žalovaná se nevyjádřila.

3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v nepřítomnosti účastníků dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem Národní [číslo], [obec], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované [celé jméno žalované], u níž je dále uvedena adresa, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo účtu. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 2 604 Kč spolu s povinností vrátit poskytnuté peněžní prostředky i s poplatkem do 8. 4. 2018 Smlouva je podepsána úvěrujícím, ale podpis úvěrované absentuje. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva s žalovanou byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tak tato skutečnost nebyla předloženými důkazy prokázána. Z obou předložených smluv o postoupení pohledávky včetně příloh vzal soud za prokázáno, že pohledávka původního věřitele [právnická osoba] za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. [právnická osoba] oznámila žalované dopisem ze dne 19. 8. 2019 postoupení pohledávky na žalobkyni. Toto oznámení o postoupení pohledávky bylo odesláno žalované dne 20. 8. 2020. Dne 15. 9. 2020 právní zástupce žalobkyně odeslal žalované předžalobní výzvu.

5. Rovněž tak žalobkyně předloženými důkazy neprokázala, že společnost [právnická osoba] jako původní věřitel poskytl žalované částku 12 000 Kč. K prokázání této skutečnosti žalobkyně předložila soudu listinu, kterou označila jako Výpis z účtu k převodu jistiny. Tato listina pouze prokazuje, že z účtu [číslo] [bankovní účet], které je shodné s číslem účtu společnosti [právnická osoba] uvedeném ve Smlouvě o úvěru [číslo] byla dne 8. 3. 2018 odepsána částka 12 000 Kč, která byla odeslána na účet č. [bankovní účet]. Z předložené listiny však není zjistitelné, zda částka 12 000 Kč byla na tento účet připsána a ani kdo je skutečným majitelem tohoto účtu. Rovněž tak v řízení nebylo prokázáno tvrzení, že žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně částku 1 Kč.

6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

7. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou tvrzenou smlouvu o úvěru.

8. Podle svého obsahu předložená smlouva nenaplnila znaky smlouvy o úvěru, ale soud tuto právně kvalifikoval jako smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu.

9. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovanou elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované.

10. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by poskytla žalované tvrzené peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, když v řízení nebylo žádným z předložených důkazů prokázáno, že by finanční prostředky v této výši byly připsány na bankovní účet žalované.

11. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

12. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

13. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek pouze zkrácené odůvodnění.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.