40 C 111/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení částky 53 500 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 28. 3. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 23 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 53 500 Kč od 26. 11. 2024 do 27. 3. 2025, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 23 500 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 28. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 497 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v , adresa, , na doplatku soudního poplatku částku 535 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 31. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 53 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z této částky od 26. 11. 2024 do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným dne 17. 9. 2024 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému téhož dne úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit do 25. 11. 2024. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, na které se žalovaný nejprve zaregistroval a následně žalobkyni zaslal žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl žalobkyní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy, kterou žalovaný akceptoval. Za prodlení s úhradou pěti splátek vyúčtovala žalobkyně žalovanému dle čl. 8.1 smlouvy jednorázovou sankci ve výši 500 Kč, tj. celkem 2 500 Kč. Dále pak žalobkyně má nárok dle čl. 3.1. smlouvy na zaplacení poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru od jeho poskytnutí do splacení, ale žalobkyně požaduje tento poplatek pouze za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru tj. celkem 21 000 Kč. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, navrhuje žalobkyně, aby jí soud v části jistiny žalované částky přiznal nárok z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Ze Smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně úvěrující žalobkyně a na straně úvěrované žalovaný, u nějž byla uvedena adresa místa podnikání, rodné číslo, číslo telefonu email a bankovního spojení. Touto listinou se úvěrující zavázal poskytnout úvěrovanému úvěr výši 30 000 Kč a úvěrovaný byl povinen vrátit úvěr nejpozději dne 25. 11. 2024 spolu s poplatkem ve výši 1 % za každý den čerpání úvěru, tj. od jeho poskytnutí do jeho úplného splacení, pokud čl. 5.3. nestanoví jinak. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Žalobkyně smlouvu podepsala dne 17. 9. 2024, avšak v místě podpisu žalovaného je uvedeno pouze datum 17. 9. 2024 a kód SMS verifikace 4972. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě. Z Potvrzení o přijaté platbě soud zjistil, že z účtu č. , hodnota, byla zaplacena 1 Kč. Jako jméno majitele účtu bylo uvedeno jméno a příjmení žalovaného. Totožnost žalovaného byla ověřena z , jméno FO, . Z Potvrzení o provedené platbě bylo zjištěno, že toto potvrzení vydala společnost , právnická osoba, V potvrzení uvedla, že dne 17. 9. 2024 v 18:40 hod. byla z účtu žalobkyně vedeného u platební brány , Anonymizováno, odeslána částka 30 000 Kč na účet č. , č. účtu, . Dle sdělení , právnická osoba, byl majitele účtu , č. účtu, žalovaný a na tento účet byla dne 18. 9. 2024 připsána částka 30 000 Kč. Dne 15. 4. 2020 byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému výzva k zaplacení dluhu ve výši 93 144 Kč s upozorněním na možnost jeho soudního vymáhání v případě, že dluh nebude nejpozději do tří dnů uhrazen (zjištěno z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ve spojení s Podacím lístkem).

6. V předložené úvěrové smlouvě bylo uvedeno, že žalovaný tuto smlouvu podepsal elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat pouhé uvedení data a dodatku o SMS verifikaci, což samo o sobě neumožňuje přesně identifikovat podepisující osobu.

7. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu.

8. Naopak žalobkyně v řízení prokázala, že poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč.

9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 30 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení předžalobní výzvy. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 30 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. také právo na úroky z prodlení za dobu od 28. 3. 2025, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Výše zákonného úroku z prodlení činila k okamžiku zesplatnění 12 %.

10. Ohledně zbývajících nároků, a to částky 23 500 Kč spolu s příslušenstvím žalobu zamítl. Soud dále žalobu zamítl ohledně zákonného úrok z prodlení z částky 30 000 Kč za dobu od 26. 11. 2024 do 27. 3. 2025, protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl po tuto dobu v prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván, což v posuzované věci nastalo až doručením předžalobní výzvy a uplynutím lhůty k plnění v ní stanovené.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně se původně žalobou domáhala zaplacení částky v celkové výši 53 500 Kč. Soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 30 000 Kč a vyhověl tak žalobě v 56 %. Co do částky 23 500 Kč byla žaloba zamítnuta. Procesní úspěch žalobkyně pak činí rozdíl mezi úspěchem v 56 % a neúspěchem v 44 %, tj. 12 %. Plně úspěšné žalobkyni by vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 13 988,50 Kč, sestávající z odměny za právní zastoupení žalobce ve výši 8 150 Kč dle ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška) za 3 úkony právní služby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhlášky, 3 x režijního paušálu, tj. celkem 1 200 Kč dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky, to vše zvýšeno o náhradu za 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., a soudní poplatek ve výši 2 675 Kč. Jelikož byla žalobkyně úspěšná ve 12 %, přiznal jí soud na nákladech řízení částku 1 678,60 Kč. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky. Jelikož byla žalobkyně v řízení zastoupena advokátem, je žalovaný povinen podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně.

12. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

13. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků částku 2 140 Kč. Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí částku 2 675 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 535 Kč. Pohledávku je žalobkyně povinna uhradit na účet Okresního soudu v , adresa, vedený u ČNB , adresa, , číslo účtu , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .