40 C 12/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 14 333 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 5 972 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 22. 12. 2017 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 8 361 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 795,29 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 003,82 Kč, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 8 274,94 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 274,94 Kč od 17. 11. 2017 do 21. 12. 2017 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 302,94 Kč od 22. 12. 2017 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 14 3333 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 795,29 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 003,82 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 274,94 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení a úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 8 274,94 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 10. 12. 2014 s žalovanou Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 8 361 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 277 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 901 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 183 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 307 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne 31. 3. 2015. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila celkem 4 028 Kč. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství 14 333 Kč a sestávala z dlužné jistiny 8 274,94 Kč a dlužné částky poplatku 6 058,06 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok ve výši 19,98 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K jednání dne 22. 3. 2022 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 10. 12. 2014 uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 8 361 Kč, tj. celkem 18 361 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 307 Kč a poslední splátku ve výši 248 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 včetně příslušné strany 106 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 6. 12. 2017 odeslala žalobkyně na adresu žalované uvedenou ve smlouvě o zápůjčce oznámení [právnická osoba] o postoupení pohledávky, v němž byla současně žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 14 333 Kč do deseti dnů od doručení tohoto dopisu (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 6. 12. 2017). Dne 15. 7. 2020 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalované uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 15. 7. 2020). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které si žalovaná převzala. Žalovaná uhradila částku 4 028 Kč. Žalovaná byla vyzvána k plnění v oznámení o postoupení pohledávky.

7. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

9. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

10. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Pokud žalobkyně tvrdila, že ověřovala a zapsala údaje sdělené žalovanou do zákaznické karty, tak tato svá tvrzení neprokázala.

11. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

12. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena.

13. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k doplnění žalobních tvrzení, zda věřitel dostál své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku s odbornou péčí, a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 19 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná tak neučinila, a to ani po doručení výzvy v oznámení o postoupení pohledávky.

15. V tomto případě bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 19 000 Kč, žalovaná fakticky zaplatila 4 028 Kč, a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 5 972 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část plateb žalované na úhradu souhrnného poplatku, neboť toto ujednání považuje soud za neplatné, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovanou zaplacenou částku. V oznámení o postoupení pohledávky byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Soud proto žalovanou zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od 22. 12. 2017, což je první prokázaný den prodlení žalované. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle § 1958 odst. 2 o.z. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána.

16. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

17. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

18. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.