40 C 151/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 55 215 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 608 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 4. 8. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 32 607 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 738,91 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 921,70 Kč, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 7 585,49 Kč od 17. 11. 2017 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 334,94 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 23 281,36 Kč, úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 25 270,15 Kč od 26. 3. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 7 585,49 Kč od 17. 11. 2017 do 25. 3. 2020 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 32 855,64 Kč od 26. 3. 2020 do 3. 8. 2022 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 247,64 Kč od 4. 8. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 552 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 31. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 220,92 Kč spolu s příslušenstvím a zaplacení částky 41 994,08 Kč spolu s příslušenstvím.

2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 30. 10. 2014 s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel půjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 7 525 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 150 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 1 710 Kč a administrativní činnost (komfort splácení v hotovosti) ve výši 4 665 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 276 Kč Poslední splátka byla splatná dne 24. 12. 2015. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 20. 1. 2015. Žalovaný uhradil celkem 3 304,08 Kč. Ke dni 16. 11. 2017 činila dlužná jistina 7 585,49 Kč a dlužný poplatek 5 635,43 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka bez příslušenství 13 220,92 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny 7 585,49 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 2 921,70 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 2 921,70 Kč.

3. K odůvodnění druhého nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 16. 7. 2014 s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel půjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 25 082 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 832 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 5 701 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 15 549 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 919 Kč Poslední splátka byla splatná dne 9. 9. 2015. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 25. 11. 2014. Žalovaný uhradil částku v celkové výši 9 301,92 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Po postoupení pohledávky žalovaná uhradil částku 3 786 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 41 994,08 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z dlužné jistiny 25 270,15 Kč. Žalobkyně příslušenství kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do 25. 3. 2020 činí 23 281,36 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do 25. 3. 2020 činí 9 334,94 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. K jednání dne 11. 10. 2022 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

6. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 16. 7. 2014 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 25 082 Kč, tj. celkem 55 082 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 919 Kč a poslední splátku ve výši 861 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce [číslo]). Dne 30. 10. 2014 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 9 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 7 525 Kč, tj. celkem 16 525 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 276 Kč a poslední splátku ve výši 241 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce [číslo]). Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 včetně příslušných stran 24 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 6. 12. 2017 odeslal původní věřitel žalovanému na adresu [adresa], oznámení o postoupení pohledávek (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 6. 12. 2017 a Sledováním zásilky). Dne 28. 6. 2021 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému na adresu [adresa], předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 28. 6. 2021 a Sledováním zásilky). Obě výše označené listiny byly žalovanému zasílány na adresu, která nebyla ani jeho adresou bydliště uvedenou ve smlouvě. U žádné z těchto listin pak nebylo prokázáno doručení do dispozice žalovaného. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

7. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byly platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

8. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

9. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

10. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

11. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím kterékoli ze zápůjček prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka ve Smlouvě o zápůjčce, obsažené v části Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce a uvedení nepodložených údajů v Zákaznické kartě.

12. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

13. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o zápůjčce, v nichž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyly platně uzavřeny, protože soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně při uzavírání jednotlivých smluv posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně sice tvrdila, že zkoumala úvěruschopnost žalovaného a žalovaným poskytnuté informace zaznamenala do zákaznické karty, ale tato svá tvrzení neprokázala.

14. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k předložení důkazů a doplnění žalobních tvrzení, zda věřitel dostál své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí, a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částky 30 000 Kč a 9 000 Kč, tj. celkem 39 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný fakticky zaplatil 16 392 Kč (tj. 3 304,08 Kč + 13 087,92 Kč), a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 22 608 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část úhrad na zaplacení souhrnných poplatků, neboť tato ujednání považuje soud za neplatná, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovaným zaplacenou částku. Přestože bylo žalovanému odesláno oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě a žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu, nebylo prokázáno, že tyto výzvy byly doručeny do dispozice žalovaného. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, byla až dne 2. 8. 2022 žaloba. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od 4. 8. 2022, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzván, což v posuzované věci nastalo až doručením žaloby.

16. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

17. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

18. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

19. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků částku 2 209 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí částku 2 761 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 552 Kč.