40 C 188/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 16 202,36 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 26. 10. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 12 702,36 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 558,83 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 825,43 Kč, úrokem ve výši 17,35 % ročně z částky 9 588,95 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,03 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 39,23 Kč, úrokem ve výši 27 % ročně z částky 80,96 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 669,91 Kč od 25. 6. 2019 do 25. 10. 2022, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 169,91 Kč od 26. 10. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 31. 3. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 129,36 Kč spolu s příslušenstvím a dále zaplacení částky 2 073 Kč spolu s příslušenstvím.

2. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 26. 11. 2016 s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel půjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 8 687 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 715 Kč s úrokovou sazbou ve výši 17,35 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 1 400 Kč a administrativní činnost (komfort splácení v hotovosti) ve výši 5 572 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 1 150 Kč Poslední splátka byla splatná dne 25. 5. 2018. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 20. 5. 2017. Žalovaný uhradil celkem 4 700 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 14 129,36 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 9 558,95 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 4 540,41 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny 9 588,95 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 1 825,43 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 1 558,83 Kč.

3. K odůvodnění druhého nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 16. 6. 2016 s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel půjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 5 873 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 571 Kč s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 222 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 080 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 15 měsíčních splátkách po 925 Kč Poslední splátka byla splatná dne 16. 9. 2017. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 1. 9. 2017. Žalovaný uhradil částku v celkové výši 11 800 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení částky 2 073 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 80,96 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 1 992,04 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a smluvní úrok ve výši 27 % ročně z dlužné jistiny 80,96 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 39,23 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 11,03 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

5. K jednání dne 13. 12. 2022 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

6. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 16. 6. 2016 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 873 Kč, tj. celkem 13 873 Kč, a to v 15 měsíčních splátkách ve výši 925 Kč a poslední splátku ve výši 923 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce [číslo]). Ze Zákaznické karty ze dne 16. 6. 2016 soud zjistil, že kromě osobních údajů žalovaného, je zde uvedena adresa výběru ([ulice a číslo], [obec] [obec]) odlišná od adresy trvalého pobytu uvedené ve smlouvě. Žalovaný požádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 8 000 Kč. Jako důvod zápůjčky byl uveden údaj neočekávané výdaje. Dále zde byly uvedeny údaje o rodinném stavu žalovaného o dosaženém vzdělání, druh bydlení – ubytovna, s příjmem starobní důchod ve výši 12 400 Kč, běžné výdaje domácnosti v celkové výši 8 700 Kč (nájem/inkaso 5 500 Kč, telefon 200 Kč, výdaje na domácnost 3 000 Kč). Spolu s žádostí byly ověřeny dokumenty: OP, důchodový výměr, ústřižky za 3, 4, a 5/2016, nájemní/podnájemní smlouva a doklady o zaplacení nájmu 3, 4, 5/2016. Žalovaný uhradil částku v celkové výši 11 800 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě [číslo]).

7. Dne 25. 11. 2016 uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 8 687 Kč, tj. celkem 20 687 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách ve výši 1 150 Kč a poslední splátku ve výši 1 137 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce [číslo]). Ze Zákaznické karty ze dne 25. 11. 2016 soud zjistil, že kromě osobních údajů žalovaného, je zde uvedena adresa výběru ([ulice a číslo], [obec] [obec]) odlišná od adresy trvalého pobytu uvedené ve smlouvě. Žalovaný požádal o poskytnutí zápůjčky ve výši 12 000 Kč. Jako důvod zápůjčky byl uveden údaj svátky. Dále zde byly uvedeny údaje o rodinném stavu žalovaného o dosaženém vzdělání, druh bydlení – ubytovna, s příjmem starobní důchod ve výši 15 714 Kč, odhadované výdaje domácnosti v celkové výši 10 000 Kč a interní splátky 925 Kč. Spolu s žádostí byly ověřeny dokumenty: důchodový výměr. Žalovaný uhradil částku v celkové výši 4 700 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě [číslo]).

8. Obě pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 včetně příslušných stran 18 a 20 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 17. 7. 2019 odeslala žalobkyně žalovanému na adresu [adresa] (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 17. 7. 2019 a Sledováním zásilky). Dne 13. 3. 2020 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému na stejnou adresu předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 13. 3. 2020 a Sledováním zásilky). Obě výše označené listiny byly žalovanému zasílány na adresu, která nebyla ani jeho adresou bydliště uvedenou ve smlouvě a ani adresou výběru, kterou žalovaný uvedl v Zákaznických kartách. U žádné z těchto listin pak nebylo prokázáno doručení do dispozice žalovaného. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

9. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byly platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

10. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

11. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

12. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

13. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím kterékoli ze zápůjček prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka ve Smlouvě o zápůjčce, obsažené v části Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce a uvedení nepodložených údajů v Zákaznické kartě.

14. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

15. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o zápůjčce, v nichž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyly platně uzavřeny, protože soud nevzal za prokázáno, že by žalobkyně při uzavírání jednotlivých smluv posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. V Zákaznické kartě sice byly uvedeny listiny, které měly být současně předloženy a ověřeny, ale tyto listiny žalobkyně spolu se zákaznickými kartami nepředložila.

16. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k doplnění žalobních tvrzení, zda věřitel dostál své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí, a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

17. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částky 12 000 Kč a 8 000 Kč, tj. celkem 20 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný zaplatil celkem 16 500 Kč (tj. 4 800 Kč + 11 500 Kč), a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 3 500 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část úhrad na zaplacení souhrnných poplatků, neboť tato ujednání považuje soud za neplatná, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovaným zaplacenou částku. Přestože bylo žalovanému odesláno oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě a žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní výzvu, nebylo prokázáno, že tyto výzvy byly doručeny do dispozice žalovaného. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, byla až dne 25. 10. 2022 žaloba. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od 26. 10. 2022, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o. z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzván, což v posuzované věci nastalo až doručením žaloby.

18. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

19. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

20. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.