40 C 22/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 080,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum], zákonný úrok z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 582,66 Kč a částku 2 080,20 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 745 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 6 000 Kč spolu s příslušenstvím a smluvní pokuty 2 080,20 Kč. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] prostřednictvím svých internetových stránek [adresa] uzavřela s žalovaným elektronicky dne [datum] Smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovanému téhož dne převodem na účet finanční prostředky ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou jistinu úvěru spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč uhradit do [datum]. Žalovaný úvěr ve sjednané lhůtě neuhradil, a proto žalobkyni vznikl nárok na smluvní pokutu za prodlení dle čl. 5 odst. 5.1. smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky 6 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši 2 080,20 Kč. Pohledávka za žalovaným byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby byla žalovanému dne [datum] zaslána poslední upomínka.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání konanému dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z předložené listiny Smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující [právnická osoba], [IČO] se sídlem [adresa], [ulice a číslo] a na straně úvěrované [celé jméno žalovaného], u nějž je dále uvedena adresa, datum narození, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí bezhotovostního úvěru ve výši 6 000 Kč. Úrok z úvěru nebyl sjednán. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako klientem, byla skutečně uzavřena výše uvedená smlouva, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Na místě podpisu žalovaného je vytištěno jméno a příjmení žalovaného, Personal ID: [číslo], emailová adresa a sdělení„ Customer connected by unique secured password“, přičemž z uvedených údajů nelze dovodit, že listinu podepsal právě a jedině žalovaný. Žalobkyně v řízení nepředložila žádný relevantní důkaz o tom, že by smlouva byla skutečně mezi účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, jak uvádí ve své žalobě. Pokud v předložené smlouvě bylo v úvodu deklarováno, že klient uzavřel dne [datum] s věřitelem Smlouvu o všeobecných podmínkách poskytování úvěru, tak tato skutečnost žádným z provedených důkazů nebyla prokázána. Naopak soud v řízení vzal z předloženého výpisu z účtu k převodu jistiny úvěru ve spojení se sdělením [právnická osoba] vzal za prokázáno, že [právnická osoba] poskytla žalovanému na jeho účet dne [datum] částku 6 000 Kč. Dne [datum] odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému předžalobní výzvu.

5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele [právnická osoba] za žalovaným ze Smlouvy o úvěru [číslo] byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby. Tato skutečnost byla prokázána předloženou Smlouvou o postoupení pohledávek ve spojení s kopií přílohy Smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzením o přijetí platby, oznámením o postoupení pohledávky a poštovním podacím archem ze dne [datum].

6. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovaným elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného.

7. Soud tedy v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru.

8. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k doplnění žalobních tvrzení, týkající se uzavření tvrzení smlouvy, a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

9. Provedenými důkazy vzal soud za prokázáno, že [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] na jeho bankovní účet částku ve výši 6 000 Kč.

10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 6 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.) a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od [datum], což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzván. Zákonný úrok z prodlení k okamžiku zesplatnění, tj. dni následujícímu po datu doručení žaloby žalovanému činil 8,25 % ročně, a proto soud zavázal žalovaného hradit zákonný úrok z prodlení v této výši.

11. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu co zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku ve výši 582,66 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 080,20 Kč zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně se původně žalobou domáhala zaplacení částky v celkové výši 8 080,20 Kč. Soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 6 000 Kč a vyhověl tak žalobě v 75 %. Co do částky 2 080,20 Kč byla žaloba zamítnuta. Procesní úspěch žalobkyně pak činí rozdíl mezi úspěchem v 50 % a neúspěchem v 25 %, tj. 50 %. Plně úspěšné žalobkyni by vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 300 Kč (plus DPH), sestávající z odměny za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí věci, odeslání předžalobní výzvy a sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a 2x písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky). Odměna za všechny tři úkony byla stanovena podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby náleží žalobkyni i náhrada hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že u něj již byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti ust. § 14b vyhlášky. Žalobkyni náleží i náhrada zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč. Jelikož byla žalobkyně úspěšná v 50 %, přiznal jí soud na nákladech řízení částku 650 Kč, spolu s 21 % DPH ve výši 95 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 745 Kč. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky. Jelikož byla žalobkyně v řízení zastoupena advokátem, je žalovaný povinen podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně.

13. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.