40 C 234/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 29 999,43 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 29 999,43 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 29 999,43 Kč od 28. 7. 2018 do zaplacení a kapitalizovaný úrok ve výši 1 117,03 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 22. 3. 2022 ve znění pozdějších doplnění se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 29 999,43 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaná uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dne 28. 5. 2016 s původním věřitelem společností [právnická osoba] smlouvu revolvingovém úvěru s možností opakovaného čerpání až do výše 35 000 Kč. Žalovaná doručila [právnická osoba] prostřednictvím webového rozhraní žádost o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, a to poté, co se ve svém osobním jedinečném uživatelském účtu seznámila s textem smlouvy a všemi jeho součástmi. Společnost [právnická osoba] následně prověřila totožnost dlužníka, kladně posoudila jeho úvěruschopnost a akceptovala žádost žalované o uzavření smlouvy. V souladu s čl. 3 obchodních podmínek je smlouva uzavřena dnem vyplacení první částky úvěru. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaná průběžně vyčerpala částku v celkové výši 52 954 Kč. Žalovaná se zavázala věřiteli splácet úvěr včetně úroku z poskytnutého úvěru ve výši 0,2833 % denně dle čl. III. odst. 1 smlouvy a poplatku za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z každé čerpané částky úvěru, a to v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši odpovídající 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání úvěru, anebo 1 000 Kč podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší. Výše minimální pravidelné splátky i celkové dlužné částky je v souladu s čl. IV. smlouvy a bodu 9.3. obchodních podmínek sdělována dlužníkovi vždy ve výpisu, kterým se rozumí pravidelný soupis částek splatný dlužníkem na základě smlouvy včetně dalších údajů pro účely splácení dluhů dlužníka vůči věřiteli. Minimální pravidelná splátka je splatná vždy 15. den od vydání výpisu dle bodu 2.16 obchodních podmínek. V doplnění žaloby žalobkyně změnila svá tvrzení a tvrdila, že minimální splátkou je vždy 10 % dlužné celkové zapůjčené částky, minimálně však 1 000 Kč. Minimální splátka byla splatná vždy k 27. dni v kalendářním měsíci. Za dobu trvání závazku žalovaná uhradila celkem 94 126,46 Kč. Z celkové výše úvěru žalovaná neuhradila 29 999,43 Kč. Z důvodu prodlení žalované vznikl věřiteli nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ode dne splatnosti 28. 7. 2018 uvedené v posledním vydaném výpisu. Dále věřiteli vznikl nárok na úrok z úvěru ve výši 0,2833 % denně z čerpaného úvěru jistiny 29 999,43 Kč od 14. 7. 2018 do 27. 7. 2018 uvedeném v posledním vystaveném výpise. Žalovaná porušila své povinnosti poprvé dne 27. 9. 2018, když neuhradila minimální splátku, kdy byl vydán finální přehled k úhradě. Jedná se tedy o splátky splatné k 27. 9. 2018, 27. 10. 2018, 27. 11. 2018, 27. 12. 2018, 27. 1. 2018, 27. 2. 2018, 27. 3. 2018, 27. 4. 2018, 27. 5.2018, 27. 6. 2018 a 27. 7. 2018. Věřitel i žalobkyně vyzvali žalovanou k úhradě.

2. K jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Z listiny Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 29. 9. 2016 soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba], reg. č. C [číslo], a na straně úvěrované [celé jméno žalované], u níž je dále uvedena adresa, rodné číslo, číslo telefonu a email. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši aktuálního čerpání 2 000 Kč, aktuálním úvěrovým rámcem 20 000 Kč a maximálním úvěrovým rámcem 35 000 Kč na dobu neurčitou. Splatnost splátek byla stanovena na 27. den v měsíci počínaje od 27. 10. 2016 Smlouva není podepsána žádnou smluvní stranou. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva s žalovanou byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tak tato skutečnost nebyla předloženými důkazy prokázána. Z listiny Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 5. 10. 2016 soud zjistil, že smlouva je totožná se smlouvou ze dne 29. 9. 2016. Z listiny Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 11. 10. 2016 soud zjistil, že smlouva je totožná se smlouvami ze dne 29. 9. 2016 a 5. 10. 2016. Z listiny Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 5. 10. 2016 soud zjistil, že smlouva je obsahově totožná s výše uvedenými smlouvami s výjimkou dne splatnosti první splátky, která byla splatná dne 27. 11. 2016.

5. Z listiny Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 3. 11. 2016 soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba], reg. č. C [číslo], a na straně úvěrované [celé jméno žalované], u níž je dále uvedena adresa, rodné číslo, číslo telefonu a email. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši aktuálního čerpání 1 765 Kč, aktuálním úvěrovým rámcem 20 000 Kč a maximálním úvěrovým rámcem 35 000 Kč na dobu neurčitou. Splatnost splátek byla stanovena na 27. den v měsíci počínaje od 27. 11. 2016 Smlouva není podepsána žádnou smluvní stranou.

6. Z listiny Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 28. 11. 2016 soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba], reg. č. C [číslo], a na straně úvěrované [celé jméno žalované], u níž je dále uvedena adresa, rodné číslo, číslo telefonu a email. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši aktuálního čerpání 885 Kč, aktuálním úvěrovým rámcem 20 000 Kč a maximálním úvěrovým rámcem 35 000 Kč na dobu neurčitou. Splatnost splátek byla stanovena na 27. den v měsíci počínaje od 27. 12. 2016 Smlouva není podepsána žádnou smluvní stranou. Z listiny Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 23. 12. 2016 soud zjistil, že smlouva je obsahově totožná se smlouvou ze dne 28. 11. 2016.

7. Z listiny Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne 20. 4. 2018 soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba], reg. č. C [číslo], a na straně úvěrované [celé jméno žalované], u níž je dále uvedena adresa, rodné číslo, číslo telefonu a email. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí revolvingového úvěru až do výše úvěrového limitu 50 000 Kč na dobu neurčitou. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8,5 % měsíčně. Splatnost splátek ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru spolu s poplatkem za čerpání, minimálně 1 000 Kč, byla stanovena na 30. den v měsíci počínaje od 20. 4. 2018 Smlouva není podepsána žádnou smluvní stranou. Pokud žalobkyně tvrdila, že smlouva s žalovanou byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tak tato skutečnost nebyla předloženými důkazy prokázána. Z Obchodních podmínek společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že tyto rovněž nejsou podepsány žádnou smluvní stranou.

8. Věřitel eviduje následující žádosti o čerpání: dne 28. 5. 2016 ve výši 3 000 Kč (zjištěno z Loan application info [číslo]), dne 30. 5. 2016 ve výši 3 000 Kč ([číslo]), dne 7. 7. 2016 ve výši 2 000 Kč ([číslo]), dne 1. 8. 2016 ve výši 2 000 Kč ([číslo]), dne 29. 8. 2016 ve výši 2 000 Kč ([číslo]), dne 29. 9. 2016 ve výši 2 000 Kč ([číslo]), dne 5. 10. 2016 ve výši 2 000 Kč ([číslo]), dne 11. 10. 2016 ve výši 2 000 Kč ([číslo]), dne 29. 10. 2016 ve výši 2 000 Kč ([číslo]), dne 3. 11. 2016 ve výši 1 765 Kč ([číslo]), dne 28. 11. 2016 ve výši 885 Kč ([číslo]), dne 22. 12. 2016 ve výši 1 318 Kč ([číslo]), dne14. 1. 2017 ve výši 2 000 Kč ([číslo]), dne 24. 1. 2017 ve výši 3 000 Kč ([číslo]), dne 28. 2. 2017 ve výši 1 085 Kč ([číslo]), dne 28. 3. 2017 ve výši 1 277 Kč ([číslo]), dne 8. 5. 2017 ve výši 1 223 Kč ([číslo]), dne 23. 5. 2017 ve výši 1 889 Kč ([číslo]), dne 25. 5. 2018 ve výši 1 289 Kč ([číslo]), dne 19. 6. 2017 ve výši 1 719 Kč ([číslo]), dne 20. 7. 2017 ve výši 2 000 Kč ([číslo]), dne 31. 7. 2017 ve výši 2 000 Kč ([číslo]), dne 1 975 Kč ve výši 1 975 Kč ([číslo]), dne 19. 8. 2017 ve výši 1 290 Kč ([číslo]), dne 20. 11. 2017 ve výši 317 Kč ([číslo]), dne 18. 12. 2017 ve výši 1 688 Kč ([číslo]), dne 16. 1. 2018 ve výši 975 Kč ([číslo]), dne 20. 2. 2018 ve výši 1 266 Kč ([číslo]), dne 15. 3. 2018 ve výši 1 554 Kč ([číslo]), dne 19. 4. 2018 ve výši 969 Kč ([číslo]) a dne 15. 5. 2018 ve výši 1 470 Kč ([číslo]), tj. celkem 52 954 Kč.

9. Z Výpisu z účtu za období do 27. 9. 2017 soud zjistil, že k tomuto dni [právnická osoba] eviduje vůči žalované zůstatek po poslední platbě 28 709,69 Kč, neuhrazená splátka k datu splatnosti činila 0 Kč a splátka žalované byla předepsána ve výši 4 214,03 Kč. Z dalších výpisů vyplývá, že věřitel po tomto datu neeviduje už žádnou platbu žalované (zjištěno z výpisu z účtu za období do 27. 10. 2017, 27. 11. 2017, 27. 12. 2017, 27. 1. 2018, 27. 2. 2018, 27. 3. 2018, 27. 4. 2018, 27. 5. 2018 a 27. 6. 2018).

10. Z předložených smluv o postoupení pohledávky včetně příloh vzal soud za prokázáno, že pohledávka původního věřitele [právnická osoba] za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a [právnická osoba] ze dne 20. 12. 2019 včetně přílohy ve spojení se Smlouvou o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] a žalobkyní ze dne 20. 12. 2019 včetně přílohy). Dopisem ze dne 6. 5. 2020 oznámila žalobkyně žalované postoupení pohledávky a současně ji vyzvala k úhradě dlužné částky 35 728,87 Kč (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky). Téhož dne právní zástupce žalobkyně vyhotovil předžalobní výzvu (zjištěno z Přežalobní výzvy). Listiny byly odeslány žalované dne 15. 5. 2020 (zjištěno z Podacího lístku).

11. Žádná skutková zjištění z důvodu nadbytečnosti soud nečinil z listiny [příjmení] [příjmení] – standardní podmínky smlouvy o úvěru, které se vztahují na zákazníky s pobytem v České republice.

12. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby, což soud zjistil ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019, jíž původní věřitel postoupil pohledávku za žalovanou na společnost [právnická osoba], a Smlouvy o postoupení pohledávek rovněž ze dne 20. 12. 2019, jíž společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

13. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

14. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

15. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

16. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Sama žalobkyně v doplnění žaloby uvedla, že při posouzení úvěruschopnosti vyšla z tvrzení žalované při první žádosti o poskytnutí úvěru, bez něhož není možné žádost úspěšně dokončit. Žádné důkazy k prokázání svého tvrzení však neoznačila a ani nedoložila.

17. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

18. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena.

19. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k doplnění žalobních tvrzení, zda věřitel dostál své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí, a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

20. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou tvrzenou smlouvu o úvěru.

21. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 52 954 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná zaplatila 94 126,46 Kč, tedy uhradila více, než obdržela. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část plateb na úhradu úroků a poplatků, neboť toto ujednání považuje soud za neplatná, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovanou zaplacenou částku. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.