40 C 24/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 23 875 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 23 875 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 110,86 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10 146,96 Kč, úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 13 083,01 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 083,01 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 23 875 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 110,86 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 10 146,96 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 083,01 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 20,5 % ročně z částky 13 083,01 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 1. 2. 2016 s žalovanou Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč. Poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splátce. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit poplatek ve výši 11 705 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 843 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,5 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2 877 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 985 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 429 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 3. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradila dne 29. 2. 2016. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno doporučeným dopisem. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila celkem 1 830 Kč. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.

2. Žalovaná vznesla námitku promlčení a dále uvedla, že půjčku čerpala, ale již v době čerpání byla v obtížné situaci, kdy pobírala pouze rodičovský příspěvek.

3. K jednání dne 19. 4. 2022 se nedostavila žalobkyně, která svou neúčast omluvila a požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně.

4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 1. 2. 2016 žalovaná požádala společnost [právnická osoba] o poskytnutí zápůjčky ve výši 10 000 Kč na vybavení domácnosti. V žádosti žalovaná kromě svých osobních údajů uvedla, že bydlí jako nájemník, má jedno nezaopatřené dítě, je v domácnosti a pobírá státní podporu/přídavky ve výši 14 000 Kč, další čisté příjmy domácnosti 10 500 (přítel). V běžných měsíčních výdajích bylo uvedeno, že nájem/inkaso je 10 500 Kč, telefon 200 Kč, výdaje žadatele na domácnost 8 000 Kč. K ověření byly předloženy doklady: OP, výměr podpory s poznámkou 11, 12/15 a 1/16, SIPO s poznámkou 11, 12/15 a 1/16 a nájemní/podnájemní smlouva s poznámkou 2016 (zjištěno ze Zákaznické karty). Téhož dne uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 11 705 Kč, tj. celkem 25 705 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 429 Kč a poslední splátku ve výši 394 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce). Žalovaná uhradila částku v celkové výši 1 830 Kč (zjištěno z Tabulky umoření). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně příslušné strany 88 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 25. 1. 2021 odeslala žalobkyně na adresu žalované uvedenou ve smlouvě o zápůjčce oznámení [právnická osoba] o postoupení pohledávky, v němž byla současně žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 30 875 Kč do deseti dnů od doručení tohoto dopisu (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 25. 1. 2021 a Sledováním zásilky). Dne 28. 6. 2021 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalované uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 28. 6. 2021 a sledováním zásilky). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč, které si žalovaná převzala. Žalovaná uhradila částku 23 695 Kč. Žalovaná byla vyzvána k plnění v oznámení o postoupení pohledávky.

7. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

9. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

10. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalované s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka Zákaznické kartě. Pokud v kartě bylo uvedeno, že údaje byly ověřovány z předložených listin, tyto již žalobkyně soudu nepředložila.

11. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

12. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena.

13. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k doplnění žalobních tvrzení, zda věřitel dostál své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku s odbornou péčí, a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 14 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinna toto obohacení vrátit.

15. Žalovaná na svou obranu vznesla námitku promlčení.

16. Podle ust. § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

17. Podle ust. § 619 odst. 1 o. z. u práva vymahatelného u orgánu veřejné moci počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

18. V posuzované věci soud dovodil, že nebyla platně uzavřena tvrzená smlouva o zápůjčce a žalobkyni vznikl nárok na plnění z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky byly žalované poskytnuty dne 1. 2. 2016. Žalobkyně se tak mohla domáhat jejich vrácení bezprostředně po tomto datu. I kdyby soud v posuzované věci dospěl k závěru, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena platně, žalovaná byla povinna zapůjčené prostředky vrátit nejpozději dne 27. 3. 2017 a od 28. 3. 2017 je v prodlení. Promlčení lhůta tak v tomto případě uplynula dne 28. 3. 2020. Jelikož žalobkyně podala žalobu až dne 30. 7. 2021, učinila tak až po uplynutí promlčení lhůty. Soud proto přisvědčil námitce žalované a žalobu v celém rozsahu zamítnul.

19. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšná žalovaná žádné náklady řízení nepožadovala.