40 C 25/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 68 252,46 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 964 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 14. 7 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 65 288,46 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 738,71 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 879 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 047,85 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 883,31 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 937,04 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 15 377,67 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 470,44 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 036,85 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 7 842,35 Kč od 19. 12.2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 38 267,87 Kč od 21. 1. 2020 do 13. 7. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 35 303,87 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 2 964 Kč od 14. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 29 408,54 Kč spolu s příslušenstvím, částky 25 783,92 Kč spolu s příslušenstvím a částky 13 060 Kč spolu s příslušenstvím.

2. K odůvodnění prvního nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 2. 8. 2018 s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Před uzavřením smlouvy poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 19 541 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 197 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 9 140 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 197 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 2. 2. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 22. 11. 2018. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil částku v celkové výši 8 788 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 29 408,54 Kč sestávající z dlužné jistiny 15 047,85 Kč a dlužné částky poplatku 14 360,69 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 3 879 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 2 738,71 Kč.

3. K odůvodnění druhého nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 13. 4. 2018 s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Před uzavřením smlouvy poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 22 383 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 650 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 10 068 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 665 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 807 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 7. 6. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradil dne 22. 11. 2018. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil částku v celkové výši 21 756 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 25 783,92 Kč sestávající z dlužné jistiny 15 377,67 Kč a dlužné částky poplatku 10 406,25 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 6 937,04 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 2 883,31 Kč.

4. K odůvodnění třetího nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 24. 1. 2018 s žalovaným Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Před uzavřením smlouvy poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 17 333 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 577 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 340 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 416 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 623 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 20. 3. 2019. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradil dne 22. 11. 2018. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil částku v celkové výši 24 189 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 13 060 Kč sestávající z dlužné jistiny 7 842,35 Kč a dlužné částky poplatku 5 217,65 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 4 036,85 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 5 217,65 Kč.

5. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

7. K jednání dne 12. 4. 2022 se nedostavil žádný z účastníků, ačkoli byli oba řádně a včas předvoláni. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinné mznění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

8. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 24. 1. 2018 žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 20 000 Kč. V žádosti žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je zaměstnám na plný pracovní úvazek s čistým příjmem 17 600 Kč a dalším příjmem domácnosti xanon [číslo]. Odhadované měsíční výdaje žadatele činí 9 100 Kč. K ověření měla být předloženy dokumenty: pracovní smlouva a tři výplatní pásky (zjištěno ze Zákaznické karty ze dne 24. 1. 2018). Téhož dne uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 17 333 Kč, tj. celkem 37 333 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 623 Kč a poslední splátku ve výši 576 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce [číslo]). Žalovaný uhradil částku v celkové výši 24 189 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě [číslo]). Dne 13. 4. 2018 žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 30 000 Kč. V žádosti žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je zaměstnám na plný pracovní úvazek s čistým příjmem 18 300 Kč a dalším příjmem domácnosti 19 480 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele činí 6 920 Kč. K ověření měla být předloženy dokumenty: tři výplatní pásky (zjištěno ze Zákaznické karty ze dne 13. 4. 2018). Téhož dne uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 22 383 Kč, tj. celkem 48 383 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 807 Kč a poslední splátku ve výši 770 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce [číslo]). Žalovaný uhradil částku v celkové výši 21 756 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě [číslo]). Dne 2. 8. 2018 žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 60 000 Kč. V žádosti žalovaný uvedl, že bydlí v nájmu, je zaměstnám na plný pracovní úvazek s čistým příjmem 17 500 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele činí 6 520 Kč. K ověření měla být předloženy dokumenty: dvě výplatní pásky (zjištěno ze Zákaznické karty ze dne 2. 8. 2018). Téhož dne uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Výše zápůjčky byla sjednána ve výši 25 000 Kč, z čehož částka 8 303 Kč byla určena na refinancování smlouvy o zápůjčce [číslo] částka 11 697 Kč vyplacena žalovanému. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí snížené částky v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky v celkové výši 39 541 Kč v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 197 Kč a poslední splátku ve výši 2 192 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce [číslo]). Žalovaný uhradil částku v celkové výši 8 788 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě [číslo]).

9. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně Seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne 6. 1. 2021 oznámil [právnická osoba] žalovanému postoupení pohledávky. Dopis byl odeslán žalovanému a adresu trvalého pobytu uvedenou ve smlouvách žalobkyní dne 25. 1. 2021. U této zýsilky nebylo prokázáno doručení do dispozice žalovaného, neboť pošta zásilku nemá v evidenci (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 25. 1. 2021 a Sledováním zásilky). Dne 28. 6. 2021 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu trvalého pobytu žalovaného uvedenou ve smlouvách předžalobní výzvu, v níž žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek v celkové výši 97 953,43 Kč nejpozději do 13. 7. 2021. Zásilka byla doručována žalovanému dne 29. 6. 2021 (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 28. 6. 2021 a Sledováním zásilky). U žádné z obou výše uvedených zásilek nebylo prokázáno doručení do dispozice žalovaného. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

10. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

11. Po právní stránce soud hodnotil obě uzavřené smlouvy jako smlouvy o zápůjčce uzavřené původním věřitelem společností [právnická osoba] jako podnikatelem v rámci podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o zápůjčce, ale zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).

12. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

13. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018.

16. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

17. Žalobkyně v řízení neprokázala, že při uzavření smlouvy původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Pokud žalobkyně tvrdila, že informace týkající se úvěruschopnosti byly uvedeny v zákaznické kartě a ověřeny z dalších listin, tak tyto důkazy žalobkyně neoznačila a ani nepředložila soudu k důkazu. Z předložených zákaznických karet navíc vyplývá, že žalobkyně při poskytování dalších navazujících úvěrů nezapočítávala mezi výdaje žalovaného žádné splátky předchozích poskytnutých zápůjček. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

18. Rovněž tak žalobkyně neprokázala poskytnutí finančních prostředků v celkové výši 66 000 Kč. V případě smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo prokázáno pouze poskytnutí částky 11 697 Kč, což podpisem smlouvy potvrdil žalovaný. Co se týče částky 8 303 Kč, tato měla být započtena na refinancování smlouvy o zápůjčce [číslo]. Tato skutečnost však předloženými a provedenými důkazy nebyla prokázána.

19. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k doplnění žalobních tvrzení, zda věřitel dostál své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí a jak byla použita částka 8 303 Kč, a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

20. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu nejprve částku 20 000, poté opětovně částku 20 000 Kč a poté částku 11 697 Kč, tj. částku v celkové výši 57 697 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení předžalobní výzvy. Žalovaný zaplatil částku v celkové výši 54 733Kč (24 189 Kč, 21 756 a 8 788 Kč), a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 2 964 Kč. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva, v níž byla stanovena lhůta k plnění do 13. 7. 2021. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od 14. 7. 2021, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzván, což v posuzované věci nastalo až doručením žaloby. V okamžiku zesplatnění činil zákonný úrok z prodlení 8,5 % ročně, a proto soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 2 964 Kč v této výši.

21. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

22. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

23. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.