40 C 250/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 882,89 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 882,89 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 1 882,89 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 1 882,89 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně právnická osoba uzavřela prostřednictvím svých webových stránek adresa s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 900 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 900 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 982,89 Kč nejpozději dne datum. Žalovaná byla k úhradě dluhu upomínána. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná se nevyjádřila.

3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru č. číslo číslo soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, a na straně úvěrované jméno příjmení, u níž je dále uvedeno datum narození, rodné číslo, adresa, číslo OP, email a bankovní spojení. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 900 Kč s úrokem ve výši 40 % ročně a s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 375,39 Kč (po slevě) / 982,89 Kč (před slevou). Celková částka k úhradě činila 1 286,21 Kč (po slevě) / 1 912,48 Kč (před slevou). Datum poskytnutí úvěru bylo datum a splatnost úvěru byla stanovena dne datum Smlouva je podepsána úvěrujícím dne datum Vedle místa, kde má být podpis úvěrovaného (klienta), je vytištěno jméno„ celé jméno žalované“ a pod ním SMS kód:rf7d. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Dne datum byla z účtu právnická osoba odeslána částka 900 Kč na číslo účtu uvedené u jména žalované ve smlouvě o úvěru (zjištěno z Potvrzení o platbě). Ze Smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou ze smlouvy č. číslo byla postoupena na žalobkyni. Původní věřitel oznámil žalované dopisem ze dne datum postoupení pohledávky na žalobkyni, které bylo odesláno žalované společně s předžalobní výzvou téhož dne. Z výpisu informačního systému základních registrů soud zjistil, že původní příjmení žalované bylo příjmení.

5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele právnická osoba za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

6. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by právnická osoba uzavřela s žalovanou tvrzenou smlouvu o úvěru, ani že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 900 Kč.

7. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovanou elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované.

8. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala poskytnutí jakýchkoli finančních prostředků svým právním předchůdcem žalované. Předložený důkaz Potvrzení o platbě pouze prokazuje, že z účtu právního předchůdce žalobkyně byla odeslána částka 900 Kč. Žádným z předložených důkazů pak nebylo prokázáno připsání těchto peněžních prostředků na účet žalované.

9. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

10. S ohledem na vše výše uvedené soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

12. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).