40 C 262/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 80 402,60 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 198 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 16. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 80 204,60 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 531,46 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 834,22 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 11 558,16 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 222,65 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 13 653,34 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 39 416,22 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 974,38 Kč od 19. 12. 2020 do 15. 10. 2021, zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 50 776,38 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 198 Kč od 16. 10. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 19 438,52 Kč spolu s příslušenstvím a částky 60 964,08 Kč spolu s příslušenstvím.

2. K odůvodnění prvního nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 4. 6. 2018 s žalovanou Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 17 596 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 933 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a administrativní činnosti a flexibilní splácení ve výši 6 913 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 750 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 1 484 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 4. 6. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradila dne 22. 7. 2019. Ke dni 30. 7. 2019 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení dlužné částky, která činila na dlužné jistině 11 558,16 Kč a na dlužném poplatku 11 645,24 Kč. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem 15 187,08 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky v celkové výši 19 438,52 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 11 558,16 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 7 880,36 Kč. Příslušenstvím pohledávky je smluvní úrok ve výši 29 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny pohledávky. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný úrok činí 1 834,22 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení činí 1 531,46 Kč.

3. K odůvodnění druhého nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela dne 10. 10. 2017 s žalovanou Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla žalované v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalované zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit částku ve výši 63 508 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 32 958 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování ve výši 11 910 Kč a za administrativní činnost ve výši 18 640 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 6 813 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 15. 10. 2019. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradila dne 14. 1. 2019. Ke dni 30. 7. 2019 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení dlužné částky, která činila na dlužné jistině 39 416,22 Kč a na dlužném poplatku 39 729,14 Kč. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku v celkové výši 102 614,92 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení částky v celkové výši 60 964,08 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 39 416,22 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 21 547,86 Kč. Příslušenstvím pohledávky je smluvní úrok ve výši 29 % ročně a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny pohledávky. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný úrok činí 13 653,34 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení činí 5 222,65 Kč.

4. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.

5. Žalovaná se nevyjádřila.

6. K ústnímu jednání dne 5. 11. 2021 se nedostavil žádný z účastníků, ačkoli oba byli řádně a včas předvolání. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

7. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním.

8. Dne 10. 10. 2017 požádala žalovaná žalobkyni o poskytnutí zápůjčky ve výši 75 000 Kč na opravy/rekonstrukce. Vedle svých osobních údajů, údaje o osobním stavu a dosaženém vzdělání, údaje o bydlení – vlastník, zaměstnání – plný pracovní úvazek, čistém příjmu – 37 962 Kč, dalším čistém příjmu domácnosti – 23 000 Kč. Jako běžné výdaje byly uvedeny částky 17 000 Kč na externí splátky zápůjček a částky 5 500 jako odhadované měsíční výdaje žadatele. Téhož dne uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru na číslo účtu uvedené ve smlouvě a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 100 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 63 508 Kč, tj. celkem 163 508 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách ve výši 6 813 Kč a poslední splátku ve výši 6 809 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce [číslo]). Žalovaná uhradila částku v celkové výši 102 614,92 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě [číslo]).

9. Dne 4. 6. 2018 požádala žalovaná žalobkyni o poskytnutí zápůjčky ve výši 15 000 Kč na opravy/rekonstrukce. Vedle svých osobních údajů, údaje o osobním stavu a dosaženém vzdělání, údaje o bydlení – vlastník, zaměstnání – plný pracovní úvazek, čistém příjmu – 39 972 Kč, dalším čistém příjmu domácnosti – 35 000 Kč. Jako běžné výdaje byly uvedeny částky 10 000 Kč na externí splátky zápůjček, částku 6 813 jako interní splátku PF a částku 6 000 Kč jako odhadované měsíční výdaje žadatele. Téhož dne uzavřela žalovaná se společností [právnická osoba] Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 17 596 Kč, tj. celkem 35 596 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách ve výši 1 484 Kč a poslední splátku ve výši 1 464 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce [číslo]). Žalovaná uhradila částku v celkové výši 15 187,08 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě [číslo]). Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně příslušné strany 32 a 101 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 25. 1. 2021 odeslala žalobkyně žalované na adresu odlišnou od jejího bydliště uvedenou ve smlouvě oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 25. 1. 2021 a Sledováním zásilky). Dne 28. 6. 2021 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalované odlišnou od adresy uvedené ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 12. 5. 2020 a Sledováním zásilky). Obě zásilky byly odeslány žalované na adresu, která je adresou úřadu a není adresou, kterou žalovaná sdělila žalobkyni. Žádnou z těchto zásilek si žalovaná nepřevzala a obě zásilky byly vráceny zpět odesílateli, protože adresát si zásilku ve stanovené odběrné lhůtě nevyzvedl. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

10. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byly všechny platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

11. Po právní stránce soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ ZoSÚ“).

12. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

13. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen„ směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C -106/89, EU:C: 1990, Océano Grupo SA C -240–244/98, EU:C: 2000, Konstantinos Adeneler C -212/04, EU:C: 2006). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C -106/77, ECLI:EU:C: 1978). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018.

16. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

17. Žalobkyně v řízení neprokázala, že při uzavření jednotlivých smluv původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalované úvěr splácet. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

18. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k doplnění žalobních tvrzení, zda věřitel dostál své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku s odbornou péčí, a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

19. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 100 000 Kč a poté 18 000 Kč, tj. celkem 118 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná tak neučinila, a to ani po doručení předžalobní výzvy.

20. V tomto případě bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka v celkové výši 118 000 Kč. Žalovaná fakticky zaplatila 117 802 Kč. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 198 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část provedených plateb na úhradu souhrnných poplatků, neboť tato ujednání považuje soud za neplatná, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovanou zaplacené částky. Přestože právní zástupce žalobkyně odeslal žalované oznámení o postoupení pohledávky spolu s výzvou k úhradě a předžalobní výzvu nebylo prokázáno, že tyto výzvy byly doručeny do dispozice žalované. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalované, byla až žaloba dne 14. 10. 2021. Soud proto žalovanou zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od 16. 10. 2021, což je první prokázaný den prodlení žalované. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána, což v posuzované věci nastalo až doručením žaloby. Zákonný úrok z prodlení ke dni zesplatnění činil 8,5 % ročně. Soud proto zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení v této výši.

21. S ohledem na vše výše uvedené soud proto žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

22. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.