40 C 263/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 51 980 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se, co do částky 18 060 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 735,39 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 060 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 20. 10. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žaloba se, co do částky 13 920 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 33 041,42 Kč, zákonný úrokem z prodlení z částky 33 920 Kč od 19. 12. 2020 do 19. 10. 2021 a zákonným úrokem z prodlení z částky 13 920 Kč od 20. 10. 2021 do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 20. 8. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 33 920 Kč s příslušenstvím a částky 18 060 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel dne 20. 12. 2007 s žalovaným Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 13 920 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách ve výši 640 Kč Poslední splátka byla stanovena na 25. 12. 2008. Žalovaný neuhradil ničeho. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 33 920 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné půjčky do jejího postoupení činí 33 041,42 Kč.

2. Dále právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřel dne 31. 10. 2007 s žalovaným Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytl žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce obsažené na zadní straně smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně poplatek ve výši 10 440 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 53 týdenních splátkách ve výši 480 Kč Poslední splátka byla stanovena na 5. 11. 2008. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 2. 1. 2008. Na předmětnou smlouvu bylo následně částečně hrazeno 7 380 Kč. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství 18 060 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné půjčky do jejího postoupení činí 18 735,39 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

4. Před zahájením jednáním dne 14. 12. 2021 vzala žalobkyně žalobu částečně, a to co do celého druhého žalovaného nároku týkajícího se smlouvy o půjčce [číslo] tj. co do částky 18 060 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18 735,39 Kč a se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 060 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zpět. Soud proto řízení v uvedeném rozsahu podle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen o.s.ř.), zastavil (výrok I.).

5. K ústnímu jednání se nedostavil žalovaný, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalovaného.

6. U jednání soud provedl důkazy všemi listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 20. 12. 2007 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Smlouvu o půjčce [číslo] podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 13 920 Kč, tj. celkem 33 920 Kč, a to v 53 týdenních splátkách ve výši 640 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Poslední splátka byla splatná dne 5. 4. 2012 (zjištěno ze Smlouvy o půjčce [číslo]). Dne 20. 5. 2011 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] Smlouvu o půjčce [číslo] podle zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku. Žalovaný byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště [ulice a číslo], [PSČ] [obec]. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 8 360 Kč, tj. celkem 18 360 Kč, a to v 60 týdenních splátkách ve výši 306 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období I ve Smluvních podmínkách Smlouvy o půjčce bylo výslovně stanoveno, že tato smlouva se řídí ustanoveními zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, nestanoví-li zák. č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně zákona č. 64/1986 Sb. jinak (zjištěno ze Smlouvy o půjčce [číslo]). Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně příslušné strany 100 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 1. 2. 2021 odeslala žalobkyně žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě o půjčce oznámení společnosti [právnická osoba] o postoupení pohledávky (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Poštovním podacím archem). Dne 30. 7. 2021 odeslala žalobkyně žalovanému na adresu odlišnou od adresy uvedené ve smlouvě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem). U žádné z obou výzev nebylo prokázáno jejich doručení do dispozice žalovaného, když v případě Oznámení o postoupení pohledávky nebyly zobrazeny informace k zásilce a v případě Předžalobní výzvy ze sledování zásilky vyplynulo, že adresát na uvedené adrese je neznámý, a proto byla zásilka odeslána zpět odesílateli. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

7. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanými byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

8. Z hlediska hmotněprávního soud v posuzované věci posoudil nárok žalobkyně uplatněný žalobou podle ust. § 3028 odst. 3 o.z. podle právních předpisů platných v době uzavření smlouvy o půjčce, a to konkrétně zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen obč. zák.), a to s výjimkou ustanovení první části hlavy I. o.z. (§ 3030 o.z.).

9. Podle ust. § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

10. Pojmovými znaky smlouvy o půjčce jsou tedy přenechání určitého množství věcí druhově určených věřitelem dlužníkovi k volnému nakládání a závazek dlužníka vrátit věřiteli po určité době věci stejného druhu. Smlouva o půjčce jako reálný kontrakt dále ke svému vzniku vyžaduje skutečné odevzdání předmětu půjčky. V posuzované věci si smluvní strany sjednaly, že obchodní společnost [právnická osoba] jako věřitel poskytne žalovanému půjčku ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavazuje zaplatit spolu se souhrnným poplatkem 13 920 Kč, tj. celkovou částku ve výši 33 920 Kč, v 53 týdenních splátkách. Současně s uzavřením této smlouvy žalovaný převzal v hotovosti částku 20 000 Kč.

11. Z úřední činnosti je soudu známo, že [právnická osoba] je kapitálovou obchodní společností, podnikající v oblasti finančnictví, a to v nebankovním sektoru. Hlavním smyslem obchodní společnosti jako podnikatele je vytvářet zisk, což bylo i smyslem uzavřené smlouvy o půjčce. Materiálním zdrojem zisku, který zde nahradil obvykle sjednaný úrok, byl souhrnný poplatek. Poplatek, na rozdíl od úroků, které představují příslušenství pohledávky (srov. ust. § 121 odst. 3 obč. zák.), je samostatnou pohledávkou mající základ ve smluvní ujednání stran. V posuzované věci však není pochyb o tom, že jednoznačně plnil funkci úroku z předmětné půjčky a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nejvyšší soud dovodil už v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, že rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků sjednaná ve smyslu ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák., která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V posuzovaných věcech, kdy souhrnný poplatek představuje 69,6 % jistiny půjčky, je cenou nepřiměřeně vysokou, které minimálně pět krát přesahuje průměrnou odměnu bank za jimi poskytované spotřebitelské úvěry a půjčky (což je soudu známo z úřední činnosti). Není pochyb o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu a že tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Úrok ve výši 69,6 % je proto nutno posoudit jako hraničící s lichvou a tedy odporující dobrým mravům, jak má na mysli § 3 odst. 1 obč. zák., což činí ujednání o souhrnném poplatku (úroku) neplatným, přičemž se ve smyslu § 39 obč. zák. jedná o neplatnost absolutní.

12. Podle ust. § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

13. Z výše citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že smlouva o půjčce by při zachování platnosti smlouvy jako celku byla stižena dílčí neplatností v ujednání o výši úroků jen tehdy, pokud oddělení této části od ostatního obsahu nebrání okolnosti, za nichž ke smlouvě došlo (shodně se závěry Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Za situace, kdy právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel, generuje svůj zisk právě ze sjednaného poplatku, jedná se o formulářovou smlouvu, kdy i žalované při uzavírání smlouvy muselo být zřejmé, že neobdrží půjčku, aniž by musela platit odměnu za její poskytnutí, je nutno dojít z těchto konkrétních okolností k závěru, že neplatné ujednání o úrocích nelze oddělit od zbytku smlouvy, a tudíž absolutně neplatnou je proto celá smlouva o půjčce, ze které vzájemná práva a povinnosti stranám smlouvy ani nevznikla.

14. S ohledem na vše výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o půjčce, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyly platně uzavřeny. Žalobkyně má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 451 a násl. obč. zák., když při stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení se vychází z ust. § 457 obč. zák. V tomto případě bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 20 000 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 20 000 Kč.

15. Přestože žalobkyně odeslala žalovanému Oznámení o postoupení pohledávky i předžalobní výzvu, nebylo prokázáno, že tyto výzvy byly doručeny do dispozice žalovaného. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, byla až dne 19. 10. 2021 žaloba, kterou si žalovaný osobně převzal. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 517 odst. 2 obč. zák. také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od 20. 10. 2021, tj. od prvního dne, kdy se žalovaný dostal do prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení k okamžiku zesplatnění byla ve výši 8,5 % ročně, a proto soud zavázal žalovaného hradit žalobkyni zákonný úrok z prodlení v této výši (výrok I.).

16. S ohledem na vše výše uvedené soud proto žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.

17. Výrokem IV. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

18. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.