40 C 3/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 7 999 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 999 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 999 Kč od 30. 5. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 7 999 Kč od 1. 4. 2019 do 29. 5. 2020, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 999 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel původní věřitel [právnická osoba] prostřednictvím své webové stránky [adresa] s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 7 999 Kč, který měl být splacen dne [datum]. Úvěruschopnost žalovaného byla původním věřitelem prověřována prostřednictvím databází, dále doložením potvrzení o příjmu a porovnáním příjmové a výdajové stránky dlužníka. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena původním věřitelem za žalobkyni dne [datum]. Oznámení o postoupení pohledávky bylo odesláno žalovanému na adresu jeho trvalého pobytu postupitelem dne [datum]. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení doposud nesplacené jistiny úvěru ve výši 7 999 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. K ústním jednáním konaným dne [datum] a dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně vždy požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Rámcová smlouva [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované označené jako klient [celé jméno žalovaného], u nějž je dále uvedena adresa trvalého bydliště shodná s adresou faktického bydliště, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Smlouva je podepsána úvěrujícím a v místě podpisu klienta je vytištěno 15:32 2019 [číslo], [celé jméno žalovaného] s dodatkem, že smlouva byla klientem podepsána elektronicky. Z listiny Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované označené jako klient [celé jméno žalovaného], u nějž je dále uvedena adresa trvalého bydliště shodná s adresou faktického bydliště, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 8 000 Kč s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 0,15 %, tj. částka 1 Kč, která byla zahrnuta v platbě poplatku za poskytnutí úvěru, a jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč. Celková částka ve výši 8 000 Kč měla být klientem uhrazena dne [datum] Smlouva je podepsána úvěrujícím a v místě podpisu klienta je vytištěno 15:32 2019 [číslo], [celé jméno žalovaného] s dodatkem, že smlouva byla klientem podepsána elektronicky. Z listiny Profil uživatele soud zjistil, že v elektronickém systému byly evidovány shodné údaje o osobě [celé jméno žalovaného], jako byly uvedeny ve smlouvách. U tohoto klienta byla evidována nejedinečná IP adresa. Z žalobkyní předložených důkazů soud nevzal za prokázáno, že by mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedených listin nepodává. Skutečnost, že žalovaný byl seznámen s celým obsahem smluv a souhlasí s ním, nelze dovodit z odeslání 1 Kč z jeho bankovního účtu, když u této platby není evidována žádná poznámka vyžadována Rámcovou smlouvou (čl 4.6).

5. Co se týče ověření úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně měla k dispozici kopii OP žalovaného, výplatní pásku za 1/ 2019, z níž vyplývá, že čistá mzda žalovaného v tomto měsíci činila 14 424 Kč. Dále žalobkyně měla k dispozici výpis z účtu žalovaného za [číslo], z nějž vyplývá, že výše příjmů žalovaného (44 656 Kč) odpovídá výši jeho výdajů (- 44 668 Kč), když počáteční zůstatek na účtu byl ve výši 18,28 Kč a konečný zůstatek 6,03 Kč.

6. Z listin Profil uživatele a Výpis z účtu ve spojení se sdělením [právnická osoba] vzal soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému dne [datum] částku v celkové výši 8 000 Kč a žalovaný téhož dne uhradil částku 1 Kč na účet žalobkyně. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky v předžalobní výzvě, která mu byla odeslána právním zástupce žalobkyně na adresu jeho trvalého bydliště dne [datum].

7. Z dalších provedených důkazů soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato by byla s ohledem na níže uvedené právní hodnocení nadbytečná.

8. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Tuto skutečnost vzal soud za prokázanou ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně Přílohy č. 1 ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky.

9. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovaným elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného.

10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 8 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zák. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení předžalobní výzvy. Na dluh žalovaného žalobkyně započetla úhradu 1 Kč, kterou žalovaný uhradil v den poskytnutí finančních prostředků. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 7 999 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za dobu od [datum], což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Soud proto žalobu ohledně požadovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné částky 7 999 Kč za dobu od [datum] do [datum] zamítnul, protože v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný byl po tuto dobu v prodlení. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 obč. zák. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván. V okamžiku doručení vzniku prodlení žalovaného, tj. den následující po doručení předžalobní výzvy žalovanému, činila výše zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky v této výši.

11. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého zavázal soud žalovaného zaplatit v řízení žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč. Soud přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení, protože procesní neúspěch žalobkyně byl pouze nepatrný. Žalobkyni náleží odměna za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí věci, odeslání předžalobní výzvy a sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a 2 x písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky). Odměna za všechny tři úkony byla stanovena podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč). Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal i náhradu hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Dále soud žalobkyni přiznal náhradu za 21 % DPH ve výši 189 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. a zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč. Jelikož byla žalobkyně v řízení zastoupena advokátem, je žalovaný povinen podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně.

13. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.