40 C 32/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6 400 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 400 Kč od 12. 8. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 23. 8. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky 6 400 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela prostřednictvím svých webových stránek [webová adresa] s žalovanou dne 12. 7. 2016 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč nejpozději dne 11. 8. 2016. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná se nevyjádřila.

3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované [celé jméno žalované], u níž je dále uvedena adresa, datum narození, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a bankovní spojení. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 400 Kč. Celková částka k úhradě činila 6 400 Kč s termínem splatnosti 11. 8. 2016. Smlouva je podepsána úvěrujícím. V místě podpisu úvěrované (klienta) je vytištěno:„ V [obec] dne 12. 7. 2016, Jméno, příjmení: [celé jméno žalované], Datum narození: …, Klientské číslo: [číslo], Klient tuto smlouvu podepsal elektronicky v systému společnosti [právnická osoba], na internetových stránkách [webová adresa]“. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovanou byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Rovněž tak soud z předložené listiny Potvrzení o odeslání finančních prostředků nevzal za prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, neboť tato skutečnost se z předložené listiny nepodává. Z této listiny soud pouze zjistil, že společnost [právnická osoba] eviduje vůči plátci – žalované k datu 12. 7. 2016 poskytnutí půjčky ve výši 5 000 Kč, poplatkem 1 400 Kč a termínem splatnosti půjčky 11. 8. 2016. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Původní věřitel oznámil žalované dopisem ze dne 13. 4. 2021 postoupení pohledávky na žalobkyni, které bylo odesláno žalované společně s předžalobní výzvou téhož dne. Z doložené kopie občanského průkazu žalované a Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato nemohla mít vliv na níže uvedené právní hodnocení věci.

5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

6. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou tvrzenou smlouvu o úvěru a neprokázala ani, že by žalované byly poskytnuty finanční prostředky ve výši 5 000 Kč.

7. Podle svého obsahu předložená smlouva nenaplnila znaky smlouvy o úvěru, ale soud tuto právně kvalifikoval jako smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu.

8. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovanou elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/ 2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované.

9. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by poskytla žalované tvrzené peněžní prostředky. Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a k jejímu uzavření nepostačují příslušné projevy vůle smluvních stran, ale je nutné také přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Smlouva je uzavřena teprve přenecháním předmětu zápůjčky (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 659 – 672), tj. faktickým předáním finančních prostředků do dispozice žalované. V posuzované věci se věřitel zavázal převést peněžní prostředky na účet žalované. Žádným z provedených důkazů nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovanou.

10. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

11. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.