40 C 323/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 21 372,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 15. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 7 372,08 Kč spolu s úrokem ve výši 30 % ročně z částky 14 000 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 579,89 Kč od 10. 4. 2023 do 14. 2. 2024, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 579,89 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 14 000 Kč od 15. 2. 2024 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 213 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 4. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 372,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16 579,89 Kč od 10. 4. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 30 % ročně z částky 14 000 Kč od 31. 3. 2023 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , uzavřela dne 16. 12. 2022 s žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, . Před uzavřením smlouvy věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný mu předložil své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a věřitel si vyžádal informace z veřejných registrů (zejm. ISIR, SOLUS, NRKI). Na základě uzavřené smlouvy poskytl věřitel žalovanému dne 16. 12. 2022 peněžní prostředky ve výši 14 000 Kč bezhotovostním převodem. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků a úroků ve 48 měsíčních splátkách po 915 Kč počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a dostal se do prodlení s úhradou splátek o více než 65 dní, věřitel proto úvěr zesplatnil a vyzval žalovaného dopisem ze dne 30. 3. 2023 k úhradě dlužné částky 17 477,89 Kč. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. 31. 3. 2023 má věřitel nárok na zaplacení úroku ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny 14 000 Kč až do zaplacení a na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z nové dlužné jistiny 16 579,89 Kč (jistina tvořena součtem původní dlužné částky 14 000 Kč a přirostlých úroků ke dni zesplatnění ve výši 2 579,89 Kč). Pohledávka byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení nové dlužné jistiny 16 579,89 Kč a dlužné smluvní pokuty vyčíslené ke dni 14. 12. 2023 ve výši 4 792,19 Kč, vše spolu s příslušenstvím. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 16. 12. 2022 podepsala společnost , právnická osoba, . jako poskytovatel úvěru akceptační doložku smlouvy o úvěru. Žalovaný jako klient byl ve smlouvě označen svým jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvaného bydliště, dále zde bylo uvedeno jeho telefonní číslo, email a číslo účtu. Poskytovatel úvěru se smlouvou zavázal poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 14 000 Kč a žalovaný se zavázal splatit poskytnutý úvěr spolu s úroky běžícími od poskytnutí peněžních prostředků ve 48 splátkách ve výši 915 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 73,99 % ročně. V místě podpisu žalovaného je uvedeno „Jedinečný kód , Anonymizováno, “. Předmětem Dodatku č. 1 k této smlouvě je žádost žalovaného o podpis návrhu smlouvy elektronicky a uzavření smlouvy elektronicky prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. V místě podpisu žalovaného je uvedeno „Jedinečný kód , Anonymizováno, “ (zjištěno ze Smlouvy o úvěru č. , hodnota, včetně Dodatku č. 1). Z listiny Hodnocení klienta soud zjistil, že žalovaný je důchodce s čistým měsíčním příjmem 15 627 Kč. Na výdaje byla započtena částka životní minima ve výši 4 620 Kč, částka 4 282 Kč na bydlení a 200 Kč na ostatní výdaje, tj. celkové výdaje 9 102 Kč. V doplňujících údajích byla uvedena adresa zaměstnavatele, informace o rodinném stavu žalovaného, dosaženém vzdělání a formě bydlení (družstevní). Tvrzenou výši příjmů prokazuje listina Vybrané pohyby na účtu. K datu 28. 11. 2022 23:37:00 nebyly uvedeny k výsledku hledání podle rodného čísla žalovaného v registru SOLUS žádné negativní informace (zjištěno z Výpisu záznamů z registru SOLUS). Z předložené listiny Ověření v registru NRKI soud zjistil, že žalovanému bylo přiděleno skóre 278, tj. kategorie I., nízké body a vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán.

4. Z listiny Potvrzení o odeslání emailu bylo zjištěno, že dne 16. 12. 2022 v 9:56:31 je evidováno odeslání emailu z adresy , e-mail, na email , e-mail, s Náhledem smluvní dokumentace ke smlouvě č. , hodnota, a dne 19. 12. 2022 v 6:57:41 emailu Smlouva o úvěru a oznámení o schválení úvěru č. , hodnota, . Z listin Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. , hodnota, - náhled a Dodatek č. 1 k Návrhu smlouvy o úvěru/Smlouva o úvěru č. , hodnota, - náhled bylo zjištěno, že jejich obsah je totožný se Smlouvou o úvěru č. , hodnota, a Dodatku č. , hodnota, k této smlouvě. Společnost , Anonymizováno, eviduje ke smlouvě č. , hodnota, telefonní číslo: , hodnota, , email: , e-mail, , č. účtu: , č. účtu, , datum žádosti, datum podpisu a datum vyplacení shodně dne 16. 12. 2022 (zjištěno z listiny Základní informace o klientovi). Dne 16. 12. 2022 9:56:12 potvrdila společnost , právnická osoba, . odeslání 1 Kč na účet , č. účtu, s VS , var. symbol, (zjištěno z Potvrzení o odeslání 1 Kč). Dne 16. 12. 2022 9:57:10 byla odeslána na tel. č. , tel. číslo, SMS: „Vážený kliente na váš BU jsme odeslali platbu ve výši 1 Kč. VS této platby použijte jako podpisový kód pro odpovědní SMS na tuto zprávu ve tvaru: Souhlasím Jmého Příjmení PodpisovyKod. Tímto z vaší strany dojde k podpisu těchto dokumentů: Návrh smlouvy, Dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru, Prohlášení klientů, Informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, formulář Hodnocení klenta, Čestné prohlášení politicky exponované osoby, Souhlasy se zpracováním osobních údajů – Přehled – další souhlasy (zjištěno z listiny Textová zpráva žalovanému). Společnost , právnická osoba, . potvrdila, že dne 16. 12. 2022 v 11:52 hod. jí byla doručena potvrzovací SMS: „Souhlasím , Jméno žalovaného, , Anonymizováno, “ z telefonního čísla , hodnota, (zjištěno z Výpisu odeslaných SMS).

5. Dne 16. 12. 2022 odeslala žalobkyně žalovanému na jeho běžný účet částku 14 000 Kč (zjištěno z Dokladu o vyplacení úvěru ve spojení s Transakční historií a Vybranými pohyby na účtu). Dopisem ze dne 30. 3. 2023 oznámil poskytovatel úvěru žalovanému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, a vyzval jej k uhrazení částky 17 477 Kč (zjištěno z Oznámení). U této listiny nebylo prokázáno odeslání a ani doručení žalovanému. Pohledávka společnosti , právnická osoba, . za žalovaným ze smlouvy č. , hodnota, byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek včetně přílohy č. 1). Dne 14. 11. 2023 žalobkyně odeslala žalovanému na adresu bydliště uvedenou ve smlouvě Oznámení o postoupení pohledávky (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky ve spojení s Podacím lístkem a Sledováním zásilky). Dne 30. 1. 2024 žalobkyně odeslala žalovanému na adresu bydliště uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu, jíž žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky v celkové výši 26 986,95 Kč nejpozději do 14. 2. 2024. Výzva byla doručena žalovanému dne 5. 2. 2024 (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem a Sledováním zásilky).

6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti , právnická osoba, . za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

7. Po právní stránce soud zhodnotil smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen „ZoSÚ“).

8. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

9. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018.

12. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

13. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

14. Soud nevzal za prokázáno, že původní věřitel při uzavírání smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť žalobkyně vůbec nezkoumala výdajovou stránku žalovaného, když v této oblasti se omezil na uvedení ničím nepodložených částek. Žalovanému byl poskytnut úvěr za situace, kdy původní věřitel bezpečně znal pouze příjmovou situaci žalovaného. Při zohledňování výdajů žalovaného věřitel použil státem publikované údaje o životním minimu, což jej nezbavuje povinnosti řádně zkoumat skutečnou výdajovou stránku. Zákonem stanovená výše životního minima je pouze minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb. Tato částka následně slouží jako podklad pro výpočet případných dalších nároků. Rozhodně se nejedná o částku, za kterou průměrný člověk dlouhodobě žije a z níž uspokojí všechny své dlouhodobější potřeby. Tato částka nic nevypovídá o skutečných výdajích žadatele o úvěr. Rovněž tak původní věřitel nijak neověřoval údaje žalovaného o způsobu bydlení a nákladech vynakládaných na bydlení ve výši 4 282 Kč. Co se týče ověření bonity klienta prostřednictvím údajů z jeho bankovního účtu, si původní věřitel nechal předložit klientem pouze výpis transakcí prokazující připsání invalidního důchodu na jeho účet. Ze všech žalobkyní předložených důkazů jednoznačně vyplývá, že prověření úvěruschopnosti klienta prováděla pouze za účelem formálního zajištění podkladů pro poskytnutí úvěru, což odporuje požadavku zákona. Na základě provedených zjištění nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru č. , hodnota, pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).

15. Pro úplnost soud dodává, že rovněž nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva, tj. elektronicky, protože z předložené listiny ani ve spojení s ostatními předloženými důkazy se tato skutečnost nepodává. V řízení nebylo prokázáno, že by text smlouvy odpovídal projevu vůle žalovaného.

16. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 14 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od 15. 2. 2024, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván, což v posuzované věci nastalo doručením Předžalobní výzvy. Výše zákonného úroku z prodlení podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ke dní zesplatnění činila 14,75 % ročně, soud proto závazal žalovaného k úhradě zákonného úroku z prodlení v této výši (výrok I.).

17. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

18. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

19. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

20. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků částku 856 Kč. Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí částku 1 069 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč. Pohledávku je žalobkyně povinna uhradit na účet Okresního soudu v Ostravě vedený u ČNB , adresa, , číslo účtu , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .