40 C 348/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 226 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 600 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 8. 2. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 3 626 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 555,70 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 698,79 Kč, úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 4 768,14 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení, zákonný úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 768,14 Kč od 19. 12. 2020 do 7. 2. 2021 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 168,14 Kč od 8. 2. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 11. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky 8 226 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 555,70 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 698,79 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 4 768,14 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení a úrokem ve výši 20,11 % ročně z částky 8 768,14 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovaným dne 20. 3. 2013 Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Původní věřitel posoudil před poskytnutím půjčky s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou půjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný zavázal zaplatit poplatek ve výši 3 626 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 477 Kč s úrokovou sazbou ve výši 20,11 % ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 800 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 349 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 45 týdenních splátkách po 192 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 29. 1. 2014. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku žalovaný uhradil dne 14. 6. 2013. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Do podpisu smlouvy o postoupení pohledávky žalovaný uhradil celkem 400 Kč. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši 8 226 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 4 768,14 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 3 457,86 Kč. Příslušenstvím pohledávky je smluvní úrok ve výši 20,11 % a úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 6 698,79 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 2 555,70 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K jednání dne 8. 2. 2022 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen„ o.s.ř.“), v nepřítomnosti účastníků.

4. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 21. 3. 2014 žalovaný požádal společnost [právnická osoba] o půjčku ve výši 5 000 Kč na neočekávané výdaje. V žádosti uvedl, že je nezaměstnaný a evidovaný na úřadu práce. Jeho měsíční příjem činil 6 500 Kč, další příjmy domácnosti 12 500 Kč, výdaje domácnosti pak 16 584 Kč (nájem 6 000 Kč, telefon 200 Kč, splátky půjček/výživné 4 284 Kč, výdaje na domácnost 6 000 Kč). K ověření měly být předloženy dokumenty: OP, nájemní smlouva a SIPO (zjištěno ze Zákaznické karty). Téhož dne uzavřel žalovaný se společností [právnická osoba] Smlouvu o půjčce [číslo]. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou trvalého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 3 626 Kč, tj. celkem 8 626 Kč, a to v 45 týdenních splátkách ve výši 192 Kč a poslední splátku ve výši 178 Kč, přičemž první splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující splátka po předposlední vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období (zjištěno ze Smlouvy o půjčce). Ze Smluvních podmínek Smlouvy o půjčce soud nečinil žádná skutková zjištění, neboť tato nemohla mít vliv na níže uvedené právní hodnocení věci. Žalovaný uhradil celkem 400 Kč (zjištěno z Tabulky umoření). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 včetně příslušné strany 81 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 25. 1. 2021 odeslala žalobkyně oznámení [právnická osoba] na další adresu žalovaného uvedenou v Zákaznické kartě oznámení o postoupení pohledávky. V Oznámení byl žalovaný vyzván, aby uhradil dlužnou částku 8 226 Kč do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu. Oznámení bylo doručeno žalovanému dne 27. 1. 2021 (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 21. 1. 2021 ve spojení se Sledováním zásilky). Dne 12. 11. 2021 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu žalovaného uvedenou v Zákaznické kartě předžalobní výzvu (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 12. 11. 2021 ve spojení se Sledováním zásilky). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném [název soudu], oddíl C, vložka [číslo] s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

6. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 5 000 Kč, které si žalovaný převzal. Žalovaný uhradil 400 Kč. První výzva k plnění, která byla žalovanému doručena bylo dne 27. 1. 2021 Oznámení o postoupení pohledávky, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení tohoto dopisu, tj. do 7. 2. 2021.

7. Podle ust. § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění novely zákonem č. 43/2013 Sb. účinné od 25. 2. 2013 (dále jen ZosÚ), je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

8. Podle § 1 citovaného zákona se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem nebo zprostředkovatelem.

9. Podle § 22 odst. 5 ZosÚ není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

10. V posuzované věci z provedených důkazů nevyplynulo, že by věřitel před poskytnutím úvěru prověřoval úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, když tato zkoumání omezil pouze na prohlášení zákazníka v Zákaznické kartě. Pokud v kartě bylo uvedeno, že byly ověřovány dokumenty, tak tyto listiny soudu nebyly předloženy.

11. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 zformuloval a odůvodnil závěr, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Z toho vyplývá, že věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje.

12. S ohledem na vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, v níž byl sjednán spotřebitelský úvěr, nebyla platně uzavřena.

13. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k doplnění žalobních tvrzení, zda věřitel dostál své povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet zápůjčku s odbornou péčí, a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

14. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 5 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 odst. 1 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby.

15. V tomto případě bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 5 000 Kč, žalovaný fakticky zaplatil 400 Kč, a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 4 600 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část úhrad na zaplacení souhrnného poplatku, neboť toto ujednání považuje soud za neplatné, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovaným zaplacenou částku. V Oznámení o postoupení pohledávky byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do 7. 2. 2021. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení z dlužné částky, ale až od 8. 2. 2021, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl žalobkyní vyzván. K okamžiku zesplatnění činila výše zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně, soudu proto zavázal žalovaného zaplatit úrok z prodlení z dlužné částky 4 600 Kč od 8. 2. 2021 v této výši (výrok I.).

16. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

17. Výrokem III. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

18. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

19. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků částku 400 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. a) činí částku 1 000 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč.