40 C 359/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 23 205 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 15 000 Kč od 17. 4. 2024 zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 000 Kč od 17. 11. 2023 do 16. 4. 2024, zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 000 Kč od 17. 4. 2024 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 17. 4. 2024 zaplacení a částky 2 205 Kč, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 522 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 232 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 28. 5. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 000 Kč spolu s příslušenstvím a částky 2 205 Kč. Svou žalobu odůvodnila tím, že uzavřela prostřednictvím svých webových stránek , Anonymizováno, s žalovaným dne 15. 7. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr převodem z bankovního účtu žalobkyně na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně identifikovala platbu uvedením variabilního symbolu , var. symbol, . Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaný měl splácet vždy k 13. dni v měsíci smluvní úrok ve výši 40 % p. m. z jistiny za uplynulé období, jistinu mohl žalovaný splatit kdykoli zcela nebo zčásti během trvání smlouvy. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou úvěru a v poslední upomínce ze dne 13. 11. 2023 byl informován o zesplatnění celého úvěru ke dni 16. 11. 2023. Žalobkyně se touto žalobou domáhá zaplacení částky 21 000 Kč sestávající z dlužné jistiny 15 000 Kč a smluvního úroku ve výši 40 % p. m. za první měsíc doby čerpání úvěru v kapitalizované výši 6 000 Kč, nejpozději splatných dne 16. 11. 2023. Dále žalobkyně požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 205 Kč ve výši 0,1 % denně počítané z jistiny za každý den prodlení za období od 17. 11. 2023 do 12. 4. 2024 dle odst. 4.2. písm. d) Smlouvy. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z listiny Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost , Jméno žalobkyně, ., IČ: , IČO žalobkyně, , se sídlem , adresa, , a na straně úvěrované , Jméno žalovaného, , u nějž je dále uvedena adresa, rodné číslo, bankovní spojení, email a číslo telefonu. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 20 000 Kč s možností opakovaného čerpání od 15. 7. 2023 a úrokem ve výši 40 % měsíčně. Smlouva je podepsána úvěrujícím. V místě podpisu úvěrovaného (klienta) je vytištěno: „, Jméno žalovaného, “. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává.

6. Z výpisu z běžného účtu žalovaného soud zjistil, že v období od 16. 3. 2023 do 15. 4. 2023 byl na účtu počáteční zůstatek 6 200,99 Kč, kreditní obrat byl 18 827 Kč a debetní obrat -25 019,61 Kč, konečný zůstatek činil 8,38 Kč. V období od 20. 4. 2023 do 16. 5. 2023 byl na účtu kreditní obrat 13 709 Kč, debetní obrat -11 724,32 Kč a konečný zůstatek činil 1 993 Kč. V období od 18. 5. 2023 do 19. 6. 2023 byl na účtu kreditní obrat 29 297,01 Kč, debetní obrat -35 287,87 Kč a konečný zůstatek činil -3 997,80 Kč.

7. Z listiny Výpis z účtu 7/2023 ve spojení se sdělením , právnická osoba, . vzal soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému na jeho účet dne 15. 7. 2023 částku 2 000 Kč, dne 18. 7. 2023 částku 1 000 Kč, dne 23. 7. 2023 částku 2000 Kč a dne 28. 7. 2023 částku 10 000 Kč. Dopisem ze dne 13. 11. 2023 žalobkyně oznámila žalovanému, že došlo z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek k zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky 41 986 Kč do tří dnů od doručení tohoto dopisu (zjištěno z listiny Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ). Soud nevzal za prokázáno, že tato listina byla doručena do dispozice žalovaného. Dne 12. 4. 2024 odeslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu, v níž žalovaného vyzval k úhradě částky 45 173,83 Kč do tří dnů (zjištěno z Výzvy k úhradě před podáním žaloby). Výzva byla doručena do dispozice žalovaného dne 15. 4. 2024 (zjištěno z Podacího lístku ve spojení se Sledováním zásilky).

8. Žádná skutková zjištění soud nečinil z kopie OP žalovaného a průkazu pojištěnce.

9. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky ve výši 15 000 Kč.

10. Jelikož žalobkyně uzavírala smlouvu o úvěru v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný nikoli, je potřeba na smluvní vztah aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. (dále jen ZoSÚ), neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru byla povinna před jeho poskytnutím posoudit úvěruschopnost žalovaného tento úvěr splácet (§ 3 písm. c) ZoSÚ). Poskytovatel úvěru posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 ZoSÚ). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 ZoSÚ), , což odpovídá judikatuře Soudního dvora Evropské unie. V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

11. Soud nevzal za prokázáno, že žalobkyně při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť tato svá skutková tvrzení nepodložila dostatečnými důkazy.

12. Pro úplnost soud dodává, že rovněž nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva, tj. elektronicky, protože z předložené listiny ani ve spojení s ostatními předloženými důkazy se tato skutečnost nepodává.

13. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovaným elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje.

14. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok, popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 15 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zák. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení výzvy. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 15 000 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 obč. zák. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za dobu od 17. 4. 2024, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 obč. zák. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána, což nastalo doručením předžalobní výzvy (výrok I.).

16. V celém zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítnul (výrok II.).

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Žalobkyně se původně žalobou domáhala zaplacení částky 23 205 Kč spolu s příslušenstvím. Procesní úspěch žalobkyně činí 20 %. Plně úspěšné žalobkyni by vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 361 Kč (plus DPH), sestávající z odměny za celkem 3 úkony právní služby, a to za převzetí věci, odeslání předžalobní výzvy a sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) a 2 x písm. d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky). Odměna za všechny úkony byla stanovena podle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč). Za každý úkon právní služby náleží žalobkyni i náhrada hotových výdajů podle ust. § 14b odst. 2 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Dále žalobkyni náleží náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 161 Kč. Jelikož byla žalobkyně úspěšná v 20 %, přiznal jí soud na nákladech řízení částku 472 Kč, spolu s 21 % DPH ve výši 50 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř., tj. celkem 522 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že u něj již byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti ust. § 14b vyhlášky. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky, neboť soud má zato, že tato částka odpovídá účelně vynaloženým nákladům, které žalobkyně musela vynaložit, aby úspěšně hájila své právo u soudu. Jelikož byla žalobkyně v řízení zastoupena advokátem, je žalovaný povinen podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta žalobkyně.

18. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

19. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků částku 929 Kč. Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí částku 1 161 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 232 Kč. Pohledávku je žalobkyně povinna uhradit na účet Okresního soudu v Ostravě vedený u ČNB , adresa, , číslo účtu , č. účtu, , variabilní symbol , var. symbol, .