40 C 419/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno . sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 134 808,04 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 62 690 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 27. 1. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 72 118,04 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 426,98 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 956,92 Kč, úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 35 500 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 778,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 12 212,22 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 31 915,78 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 67 415,78 Kč od 15. 12. 2022 do 26. 1. 2023 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 725,78 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v , adresa, na doplatku soudního poplatku částku 1 348 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29. 6. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky 74 596 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 426,98 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 956,92 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 500 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 25,26 % ročně z částky 35 500 Kč od 15. 12. 2022 Kč do zaplacení a zaplacení částky 60 215,04 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 778,09 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 12 212,22 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 31 915,78 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky 31 915,78 Kč od 15. 12. 2022 Kč do zaplacení.

2. První nárok žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřel dne 29. 11. 2019 s žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytl žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných o žalované před uzavřením smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 43 023 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 30 měsíčních splátkách po 2 701 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 29. 5. 2022. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 3 850 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné částky v celkové výši 74 593 Kč, sestávající z dlužní jistiny 35 500 Kč a dlužných poplatků 39 093 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky a úrok ve výši 25,26 % ročně počítaný z dlužné jistiny. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala.

3. Druhý nárok žalobkyně odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřel dne 26. 8. 2019 s žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytl žalované v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru obsažené na zadní straně smlouvy. Poskytovatel zápůjčky splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných o žalované před uzavřením smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 33 465 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 24 měsíčních splátkách po 2 853 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 26. 8. 2021. Do postoupení pohledávky žalovaná uhradila částku 6 460 Kč. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné částky v celkové výši 60 215,04 Kč, sestávající z dlužní jistiny 31 915,78 Kč a dlužných poplatků 28 299,06 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky a úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala.

4. Obě pohledávky z výše uvedených smluv se všemi právy s nimi spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 na žalobkyni, což bylo žalované písemně oznámeno. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalované zaslána předžalobní výzva. Žalovaná dlužnou částku doposud neuhradila.

5. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že je v obtížné finanční situaci a navrhovala, že by mohla dluh splácet částkou 500 Kč měsíčně.

6. U jednání soud provedl důkazy listinami založenými žalobkyní do spisu. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 26. 8. 2019 žalovaná požádala společnost , právnická osoba, o poskytnutí zápůjčky ve výši 35 000 Kč. V žádosti uvedla adresu výběru odlišnou od adresy trvalého bydliště. Dále uvedla, že je zaměstnaná na plný pracovní úvazek s čistým příjmem 7 733 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti jsou 13 000 Kč, interní splátky PF 1 809 Kč a odhadované měsíční výdaje žadatele 3 000 Kč. K ověření měla být předloženy tyto dokumenty: pracovní smlouva 1. 2. 2019 – 31. 1. 2020 a 2 výplatní pásky za 6 a 7/2019. Téhož dne uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, Smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, . Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 30 369 Kč a pojistné ve výši 3 096 Kč, tj. celkem 68 465 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách ve výši 2 853 Kč a poslední splátku ve výši 2 846 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, ). Žalovaná uhradila částku v celkové výši 6 460 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, ).

7. Dne 24. 11. 2019 žalovaná požádala společnost , právnická osoba, o poskytnutí zápůjčky ve výši 50 000 Kč. V žádosti uvedla adresu výběru odlišnou od adresy trvalého bydliště. Dále uvedla, že je zaměstnaná na plný pracovní úvazek s čistým příjmem 8 439 Kč měsíčně, další čisté příjmy domácnosti jsou 8 000 Kč, interní splátky PF 0 Kč, externí splátky 2 856 Kč a odhadované měsíční výdaje žadatele 5 000 Kč. K ověření měla být předloženy tyto dokumenty: pracovní smlouva 1. 2. 2019 – 31. 1. 2020 a 2 výplatní pásky za 9 a 10/2019. Téhož dne uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Žalovaná byla ve smlouvě označena jménem a příjmením, rodným číslem a adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila převzetí jistiny v hotovosti a zavázala se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 38 000 Kč, souhrnný poplatek ve výši 39 153 Kč a pojistné ve výši 3 870 kč, tj. celkem 81 023 Kč, a to v 30 měsíčních splátkách ve výši 2 701 Kč a poslední splátku ve výši 2 694 Kč (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, ). Žalovaná uhradila částku v celkové výši 3 870 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, ).

8. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně příslušné strany 38 a 41 Seznamu postoupených pohledávek). Dne 13. 1. 2023 odeslal právní zástupce žalobkyně žalované na adresu místa výběru uvedenou v Zákaznické kartě oznámení společnosti , právnická osoba, o postoupení pohledávky. Současně byla žalovaná vyzvána, aby dlužnou částku uhradila do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu. Žalovaná u jednání potvrdila, že zásilka jí byla doručena (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 14. 2. 2020). Dne 2. 6. 2023 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované na stejnou adresu předžalobní výzvu. Zásilka byla rovněž doručena žalované (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 2. 6. 2023). Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném , Anonymizováno, , oddíl , Anonymizováno, , vložka , Anonymizováno, s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

9. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětné pohledávky původního věřitele společnosti , právnická osoba, za žalovanou byly všechny platně postoupeny na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

10. Po právní stránce soud hodnotil uzavřenou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavřenou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen „ZoSÚ“).

11. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

12. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018.

15. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

16. Žalobkyně v řízení neprokázala, že při uzavření smlouvy původní věřitel s odbornou péčí prověřil schopnost žalované úvěr splácet. Věřitel se při zkoumání úvěruschopnosti žalované omezil pouze na ověření jednoho z tvrzených příjmů (ze zaměstnání) žalované a nic dalšího již neověřoval. Vůbec nezkoumal výdajovou stránku žalované a v případě druhé smlouvy zcela opominul započítat do výdajů žalované splátky na smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , kterou s žalovanou uzavřel dne 26. 8. 2019. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

17. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 73 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinna toto obohacení vrátit. Žalovaná tak neučinila, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby. Žalovaná uhradila celkem 10 310 Kč. Žalobkyni proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží částka 62 690 Kč. V tomto ohledu nebyl soud vázán tím, že žalobkyně použila část z celkových úhrad na úhradu souhrnných poplatků, neboť tato ujednání považuje soud za neplatná, a tudíž tento nárok žalobkyni ani nevznikl, a proto na jeho úhradu nemohla použít žalovanou zaplacené částky. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalované, bylo Oznámení o postoupení pohledávky. Soud proto žalovanou zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení z dlužné částky od 27. 1. 2023, což je první prokázaný den prodlení žalované. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaná byla podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. povinna poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzvána, což v posuzované věci nastalo uplynutím 10 dnů od doručení Oznámení.

18. S ohledem na vše výše uvedené soud proto žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí. Jelikož procesně úspěšnější žalované (při zohlednění celého požadovaného příslušenství) podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak je ve výroku III. uvedeno.

20. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu. Soud nevyhověl žádosti žalované o stanovení splátky ve výši 500 Kč měsíčně, neboť navrhovaná výše byla s ohledem na celkovou výši jejího dluhu a jeho příslušenství by tento dluh téměř nikdy nesplatila a současně navrhovaná výše splátky je pro žalovanou příliš vysoká. Jak sama žalovaná uvedla činí její příjem 15 000 Kč, z tohoto příjmu jsou činěny exekuční srážky a sama žalovaná splácí 200 Kč měsíčně společnosti , Anonymizováno, . Nyní sice přispívá žalované na bydlení syn, který se k ní nastěhoval v roce 2022, avšak sociální a finanční situace neumožňuje uložit žalované žádnou splátku.

21. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků částku 5 393 Kč. Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí částku 6 741 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 1 348 Kč.