40 C 54/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 715,44 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 715,44 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 715,44 Kč od 7. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na doplatku soudního poplatku částku 600 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 15. 2. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 1 715,44 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně společnost [právnická osoba] uzavřela prostřednictvím svých webových stránek [webová adresa] s žalovanou dne 9. 8. 2019 smlouvu o úvěru č. C0002925729594929, na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 800 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 800 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 915,44 Kč nejpozději dne 6. 9. 2019. Žalovaná akceptovala smlouvu zadáním SMS kódu, který jí byl zaslán na tel. Č. [číslo]. Poté bylo žalované zasláno číslo poukázky s [příjmení] kódem pro výběr peněžních prostředků s platností 48 hodin. Žalovaná si částku 800 Kč vybrala dne 9. 8. 2019. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaná se nevyjádřila.

3. K jednání se žádný z účastníků nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto ve věci jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené a navržené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Smlouva o úvěru číslo C0002925729594929 soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované [celé jméno žalované], u níž je dále uvedeno datum narození, rodné číslo, adresa, číslo OP a email. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 800 Kč poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 411,44 Kč (po slevě) / 915,44 Kč (před slevou). Celková částka k úhradě činila 1 235,99 Kč (před slevou) / 1 739,99 Kč (po slevě) se splatností dne 6. 9. 2019 Smlouva je podepsána úvěrujícím dne 9. 8. 2019. V místě podpisu úvěrované (klienta), je vytištěno jméno„ [celé jméno žalované], SMS kód: rbx6“. Soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává. Rovněž tak soud z předložené listiny Poukázka [číslo] nevzal za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky ve výši 800 Kč, neboť tato skutečnost se z předložené listiny nepodává. Z této listiny soud zjistil, že byla blíže neurčeným subjektem vystavena poukázka v nominální hodnotě 800 Kč s platností od 9. 8. 2019 13:28:22 do 11. 8. 2019 23:59:59, která byla inkasována blíže neurčeným subjektem dne 9. 8. 2019. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek vzal soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Původní věřitel oznámil žalované dopisem ze dne 3. 4. 2021 postoupení pohledávky na žalobkyni, které bylo odesláno žalované společně s předžalobní výzvou téhož dne.

5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

6. Předloženými důkazy žalobkyně neprokázala, že by [právnická osoba] uzavřela s žalovanou tvrzenou smlouvu o úvěru a neprokázala ani, že by žalované poskytla finanční prostředky ve výši 800 Kč.

7. Podle svého obsahu předložená smlouva nenaplnila znaky smlouvy o úvěru, ale soud tuto právně kvalifikoval jako smlouvu o zápůjčce podle ust. § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Žalobkyní předložená smlouva svým obsahem naplňovala podstatné náležitosti tohoto smluvního typu.

8. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovanou elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/ 2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované.

9. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že by poskytla žalované tvrzené peněžní prostředky. Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou a k jejímu uzavření nepostačují příslušné projevy vůle smluvních stran, ale je nutné také přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Smlouva je uzavřena teprve přenecháním předmětu zápůjčky (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 659 – 672), tj. faktickým předáním finančních prostředků do dispozice žalované. V posuzované věci se věřitel zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky, a to prostřednictvím poukázky. Žádným z provedených důkazů nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovanou.

10. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

11. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

13. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. a) Sazebníku poplatků částku 400 Kč Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. a) činí částku 1 000 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem III. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč.