40 C 6/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 1 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 1 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 000 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 000 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o zápůjčce, na základě které téhož dne poskytla žalované zápůjčku ve výši 1 000 Kč převodem na její účet. Žalovaná se zavázala vrátit zápůjčku spolu s poplatkem za zpracování a poskytnutí zápůjčky do [datum]. Žalovaná do tohoto data však zápůjčku nesplatila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Ke dni podání žaloby zbývá uhradit částka 1 000 Kč Vedle zaplacení dlužné částky žalobkyně požaduje i zaplacení zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po sjednané splatnosti. Žalované byla zaslána před podáním žaloby výzva k plnění.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání konanému dne [datum] se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, ačkoli byly řádně a včas předvolány. Žalobkyně svou neúčast u ústního jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Soud provedl důkazy všemi listinami založenými žalobkyní do spisu, a to: výpis z OR žalobkyně, Smlouvou o zápůjčce, Obchodními podmínkami, Standardními evropskými informacemi o spotřebitelském úvěru, internetovým formulářem –„ Loan application info“, výpisem z účtu věřitele, Fakturou [číslo] kopií OP žalované, Smlouvou o postoupení pohledávek, Oznámením o postoupení pohledávky, Podacím archem ze dne [datum], Předžalobní výzvou a Podacím archem [datum].

5. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby, což vzal soud za prokázáno z Oznámení o postoupení pohledávky ve spojení s Podacím archem ze dne [datum].

6. Naopak soud v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu nepodepsanou listinu nadepsanou jako„ Loan application info“ a„ Smlouva o zápůjčce“, nicméně z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovanou nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalované. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek věřitele, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku. Pro úplnost soud dodává, že jako zapůjčitel byla ve Smlouvě o zápůjčce označena společnost [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], tj. subjekt naprosto odlišný od žalobkyní označeného věřitele – společnosti [právnická osoba]

7. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/ 2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, nelze za něj považovat SMS zprávu, jak tvrdí žalobkyně, když sama toto tvrzení nijak neprokazuje.

8. Soud tedy opakovaně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi v žalobě tvrzenou společností [právnická osoba], a potažmo ani ve smlouvě o zápůjčce označenou společností [právnická osoba], a žalovanou byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Nedodržení písemné formy podle ust. § 104 zákona o spotřebitelském úvěru sice nemá za následek neplatnost smlouvy o úvěru, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovanou nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalované.

9. Rovněž tak žalobkyně v řízení neprokázala, že žalované byly poskytnuty tvrzené peněžní prostředky. Smlouva o zápůjčce je reálnou smlouvou, k jejímuž uzavření nestačí pouze dohoda stran, ale musí dojít k faktickému přenechání předmětu zápůjčky vydlužiteli, tj. poskytnuté peněžní prostředky musí být ve vlastnictví vydlužitele (srov. Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 –3014). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 659). V posuzované věci se zapůjčitel zavázal převést peněžní prostředky na účet žalované. Z provedeného důkazu - výpis z účtu věřitele - bylo pouze prokázáno odeslání finančních prostředků ve výši 1 000 Kč z účtu blíže neurčeného subjektu na účet č. [bankovní účet]. Žádným z provedených důkazů pak už nebylo prokázáno nabytí peněžních prostředků žalovanou a ani kdo konkrétně peníze odeslal.

10. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat podle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění žalobních tvrzení a předložení důkazů, ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

11. S ohledem na vše výše uvedeno soud proto žalobu v celém rozsahu zamítnul.

12. Podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje rozsudek pouze zkrácené odůvodnění.

13. Pro úplnost soud dodává, že pokud žalobkyně navrhovala v podání ze dne [datum] vydání rozsudku pro zmeškání, nebo rozsudku pro uznání, soud jejímu návrhu nevyhověl, protože nebyly splněny zákonem stanovené podmínky pro vydání těchto rozhodnutí.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.