Okresní soud v Ostravě · Rozsudek

40 C 64/2026

č. j. 40 C 64/2026-19

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-07-03 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSOV:2026:40.C.64.2026.1

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 55 089,32 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 26 675,98 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 26 675,98 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 27 813,94 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 27 006,56 Kč od 13. 9. 2025 do 22. 12. 2025, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 330,58 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 599,40 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v adresa na doplatku soudního poplatku částku 551 Kč, a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 26. 2. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky 55 089,32 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobkyně tvrdila, že dne 7. 8. 2024 uzavřela s žalovaným distančním způsobem Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru další poplatky za objednané služby. První splátka byla splatná dne 6. 9. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 29. 1. 2026. Žalovaný požádal o úvěr prostřednictvím internetové stránky Anonymizováno. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného a poskytla žalovanému na jeho bankovní účet dne 7. 8. 2024 částku 17 000 Kč a dne 4. 10. 2024 částku 12 100 Kč. Žalovaný si při uzavírání smlouvy zvolil následující služby: „Klidné spaní“ za poplatek 742,98 Kč a „Presto” za poplatek ve výši 330 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem 2 424,02 Kč. Žalovaný se dostal se do prodlení s úhradou pravidelných denní splátek, a proto žalobkyně dle čl. 7 odst. 1 smlouvy tuto dne 12. 9. 2025 vypověděla. Žalovaný žalobkyni dluží 54 489,92 Kč, a to jistinu 26 675,98 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 130,92 Kč, smluvní úrok 27 483,36 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ 109,80 Kč a za službu „Presto“ 89,86 Kč. V souladu s čl. VIII odst. 1 smlouvy požaduje žalobkyně za prodlení s úhradou po žalovaném i smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru za prvních 90 dnů prodlení od 13. 6. 2025 do 11. 9. 2025 ve výši 599,40 Kč. Žalovanému byla dne 18. 12. 2025 odeslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se nevyjádřil.

3. K jednání dne 3. 7. 2026 se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti účastníků řízení a rozhodoval pouze na základě obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny označené jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota soud zjistil, že jako smluvní strany jsou zde uvedeny žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako dlužník, kdy předmětem této smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku až do výše 80 000 Kč jako spotřebitelský revolvingový úvěr s koncem doby platnosti kreditního rámce 29. 1. 2026, RPSN 1521,28 %, úroková sazba (pevná – denní úrok) 0,933 %, datum splatnosti první denní splátky 6. 9. 2024 a datum splatnosti úvěru 29. 1. 2026. Smlouva je datována dne 7. 8. 2024 a je opatřena podpisem za žalobkyně. Na místě podpisu druhé strany je uvedeno: „Tímto podepisuji dne 2024-08-07. Klient“. Z listin označených jako Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním osobních údajů a Všeobecné obchodní podmínky soud zjistil, že žádná z listin není opatřena podpisem žalobkyně ani žalovaného. Z listiny Výpis o posouzení úvěruschopnosti bylo zjištěno, že zde jsou uvedeny základní osobní údaje žalovaného a údaje o výdajích a příjmech uvedených žalovaným, výši ověřeného příjmu žalovaného a jejich hodnocení. Z listiny Identifikované příjmy soud zjistil, že jde o listinu žalobkyně, ve které konstatuje ověření příjmu žalovaného ve výši 187180. Z listiny Autorizace totožnosti soud zjistil, že jde o listinu žalobkyně, ve které konstatuje, že totožnost žalovaného byla autorizována prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet žalovaného č. účtu. Z listiny Přehled bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ve spojení se Sdělením právnická osoba. bylo zjištěno, že dne 7. 8. 2024 byla na účet žalovaného připsána částka odeslaná žalobkyní ve výši 17 000 Kč a dne 4. 10. 2024 částka 12 100 Kč. Dne 12. 9. 2025 žalobkyně vyhotovila email, jímž žalovanému oznámila, že žalovanému vypověděla smlouvu o půjčce a vyzvala jej k úhradě částky 55 930,37 Kč. U této listiny soud nevzal za prokázáno, že byla doručena do dispozice žalovaného. Z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ve spojení s podacím lístkem ve spojení se Sledováním zásilky soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 56 729,32 Kč do tří dnů, s upozorněním na zahájení soudního řízení, nebude-li žalovaným hrazeno. Výzva byla žalovanému odeslána dne 16. 12. 2025 a byla mu doručována dne 17. 12. 2025. Z listiny jméno FO výpis, kopie OP žalovaného, Předpis denních splátek a Obecné principy posuzování soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

5. Po právní stránce soud posoudil předloženou smlouvu jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobkyní jako podnikatelkou v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na předmětnou smlouvu nejen ustanovení § 2395 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o úvěru, ale i zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. (dále jen „ZoSÚ“), neboť tvrzená smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru, jak jej vymezuje § 2 tohoto zákona. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru byla povinna před jeho poskytnutím posoudit úvěruschopnost žalovaného tento úvěr splácet (§ 3 písm. c) ZoSÚ). Poskytovatel úvěru posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (§ 86 odst. 2 ZoSÚ). Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná (§ 87 odst. 1 ZoSÚ), , což odpovídá judikatuře Soudního dvora Evropské unie. V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018. Nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

6. Soud z provedených důkazů nevzal za prokázáno, že žalobkyně před uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Rovněž tak soud nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu řadu listin, nicméně tyto nebyly opatřeny podpisy smluvních stran. Pouze na listině Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota je umístěn podpis osoby jednající za žalobkyni. Z žalobkyní předloženými listin se uzavření smlouvy s žalovaným nepodává, resp. v řízení nebylo prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku, za splnění podmínek § 562 odst. 1 o. z.

7. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovaným elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje.

8. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazování žalobkyni vyzvat k případnému doplnění tvrzení a označení důkazů a poučit ji dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok, popř. absentují žalobní tvrzení, nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ust. § 122 odst. 1 o.s.ř.

9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému bez prokázaného právního důvodu částku 29 100 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o. z., a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o. z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení výzvy, když uhradil žalobkyni toliko částku 2 424,02 Kč. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 26 675,98 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také právo na úroky z prodlení za dobu od 23. 12. 2025, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o. z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzván, což nastalo doručením předžalobní výzvy (výrok I.).

10. V celém zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítnul (výrok II.).

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., kdy žádnému z účastníků soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

12. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.

13. Žalobkyně se domáhala svých práv návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud ve věci nevydal elektronický platební rozkaz a věc byla převedena do rejstříku C, aby bylo nadále pokračováno v řízení. Podle položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, přílohy zák. č. 549/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Žalobkyně doposud zaplatila na soudním poplatku dle pol. 2 bod 1. písm. c) Sazebníku poplatků částku 2 204 Kč. Soudní poplatek podle pol. 1 bod 1 písm. b) činí částku 2 755 Kč. Soud proto žalobkyni uložil výrokem IV. povinnost doplatit soudní poplatek ve výši 551 Kč. Pohledávku je žalobkyně povinna uhradit na účet Okresního soudu v adresa vedený u ČNB adresa, číslo účtu č. účtu, variabilní symbol var. symbol. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.