40 C 80/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 , Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 26 604 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 255 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 17. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba se, co do částky 26 349 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 812,66 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 109,76 Kč, úrokem ve výši 24,57 % ročně z částky 6 266,67 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 266,67 Kč od 15. 12. 2022 do 16. 6. 2023 a zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 011,67 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení a spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 739,17 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6 457,23 Kč, úrokem ve výši 29 % ročně z částky 10 026,43 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 10 026,43 Kč od 15. 12. 2022 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 415,35 Kč spolu s příslušenstvím a částky 16 188,65 Kč spolu s příslušenstvím., právnická osoba, odůvodnění prvního nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřela dne 6. 1. 2020 s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru obsažené na zadní straně smlouvy. Před uzavřením smlouvy poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 10 090 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 084 Kč s úrokovou sazbou ve výši 24,57 % ročně, odměny za zpracování a další péči o zákazníka ve výši 5 006 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 21 měsíčních splátkách po 957 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 6. 10. 2021. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradil dne 24. 6. 2021. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil částku v celkové výši 9 674,65 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 10 415,35 Kč sestávající z dlužné jistiny 6 266,67 Kč a dlužné částky poplatku 4 148,68 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a úrok ve výši 24,57 % ročně z dlužné jistiny. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 2 109,76 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 812,66 Kč.

3. K odůvodnění druhého nároku žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , uzavřela dne 14. 7. 2017 s žalovaným Smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, , na základě které poskytla žalovanému v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce obsažené na zadní straně smlouvy. Před uzavřením smlouvy poskytovatel zápůjčky s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného zápůjčku splácet. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 16 259 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 901 Kč s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 6 952 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4 406 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 015 Kč, přičemž poslední splátka měla být uhrazena dne 19. 3. 2021. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední splátku uhradil dne 22. 3. 2021. Pohledávka z výše uvedené smlouvy se všemi právy s ní spojenými byla postoupena na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno doporučeným dopisem. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil částku v celkové výši 20 070,35 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje zaplacení částky 16 188,65 Kč sestávající z dlužné jistiny 10 026,43 Kč a dlužné částky poplatku 6 162,22 Kč. Příslušenstvím pohledávky je úrok z prodlení v zákonné výši a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny. Žalobkyně úroky do dne postoupení pohledávky kapitalizovala, přičemž kapitalizovaný smluvní úrok z dlužné jistiny do postoupení pohledávky činí 6 457,23 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny do jejího postoupení činí 1 739,17 Kč. Před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný dlužnou částku doposud neuhradil.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil., právnická osoba, jednání se nedostavil žalovaný, ačkoli byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v účinném znění (dále jen „o.s.ř.“), v nepřítomnosti žalovaného.

6. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním. Dne 19. 9. 2019 žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí zápůjčky ve výši 20 000 Kč. V žádosti vedle svých osobních údajů uvedl, že bydlí s rodiči, je svobodný a pobírá invalidní důchod ve výši 10 848 Kč. Další čisté příjmy domácnosti měly být ve výši 10 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele činily 6 000 Kč. K ověření měly být předloženy složenky za 8 a 9/2019 (zjištěno ze Zákaznické karty ze dne 19. 9. 2019). Téhož dne uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, Smlouvu o zápůjčce č. , tel. číslo, . Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 16 259 Kč, tj. celkem 36 259 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách ve výši 2 015 Kč a poslední splátku ve výši 2 004 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce č. , tel. číslo, ). Žalovaný uhradil částku v celkové výši 20 070,35 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, ). Dne 6. 1. 2020 žalovaný požádal žalobkyni o poskytnutí zápůjčky ve výši 6 000 Kč. V žádosti vedle svých osobních údajů zopakoval, že bydlí s rodiči, je svobodný a pobírá invalidní důchod ve výši 10 848 Kč. Další čisté příjmy domácnosti měly být ve výši 7 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žadatele činily 7 000 Kč a interní splátky PF 2 015 Kč. K ověření měly být předloženy složenky za 11 a 12/2019 (zjištěno ze Zákaznické karty ze dne 6. 1. 2020). Téhož dne uzavřel žalovaný se společností , právnická osoba, Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, . Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem, adresou svého bydliště. Podpisem smlouvy žalovaný potvrdil převzetí jistiny v hotovosti a zavázal se uhradit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 10 090 Kč, tj. celkem 20 090 Kč, a to v 21 měsíčních splátkách ve výši 957 Kč a poslední splátku ve výši 950 Kč (zjištěno ze Smlouvy o spotřebitelské úvěru č. , tel. číslo, ). Žalovaný uhradil částku v celkové výši 9 674,65 Kč (zjištěno z Tabulky umoření ke smlouvě č. , tel. číslo, ). Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni (zjištěno ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2022 včetně příslušné strany 48 a 77 Seznamu postoupených pohledávek). Dopisem ze dne 16. 12. 2022 oznámil , Anonymizováno, . žalovanému postoupení pohledávky. Dopis byl odeslán žalovanému a adresu trvalého pobytu uvedenou ve smlouvě žalobkyní dne 13. 1. 2023 a nebylo prokázáno jeho doručení do dispozice žalovaného (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s Podacím lístkem ze dne 14. 2. 2020 a Sledováním zásilky). Dne 2. 6. 2023 odeslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce na adresu trvalého pobytu žalovaného uvedenou ve smlouvě předžalobní výzvu, v níž byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky nejpozději do 16. 6. 2023. Zásilka byla doručena do dispozice žalovaného dne 8. 6. 2023 (zjištěno z Výzvy k plnění ve spojení s Podacím lístkem ze dne 24. 4. 2020 a Sledováním zásilky). U žádné z obou výše uvedených zásilek nebylo prokázáno doručení do dispozice žalovaného. Žalobkyně je obchodní společností zapsanou v Obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 107071 s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (zjištěno z Výpisu z OR žalobkyně).

7. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti , právnická osoba, za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby.

8. Po právní stránce soud hodnotil obě uzavřené smlouvy jako smlouvy uzavřené původním věřitelem společností , Anonymizováno, jako podnikatelem v rámci podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikoval na uzavřenou smlouvu nejen ustanovení § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) upravující smlouvu o zápůjčce, ale zákon o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen „ZoSÚ“).

9. Dle ust. § 2 zákona ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

10. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49). V tomto směru lze odkázat i na nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018.

13. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

14. Žalobkyně v řízení neprokázala, že při uzavření smlouvy původní věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když se omezil pouze na uvedení ničím nepodložených údajů. Pokud v Zákaznické kartě bylo uvedeno, že údaje byly ověřeny z předložených listin, tak tyto listiny nebyly soudu předloženy. Ze zápisu v zákaznické kartě navíc vyplývá, že žalobkyně se omezila pouze na formální zkoumání výše příjmů žalovaného, přičemž vůbec nezkoumala jeho výdajovou stránku. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti.

15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému bez prokázaného právního důvodu nejprve částku 20 000 Kč a poté částku 10 000 Kč, tj. částku v celkové výši 30 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ust. § 2991 o.z. a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 o.z. je povinen toto obohacení vrátit. Žalovaný tak neučinil, a to ani po doručení kvalifikované výzvy v podobě žaloby. Žalovaný zaplatil částku v celkové výši 29 745 Kč (20 070,35 Kč a 9 674,65 Kč), a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 255 Kč. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalovaného byla předžalobní výzva. Soud proto žalovaného zavázal uhradit žalobkyni podle ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení z dlužné částky od 17. 6. 2023, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o.z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byla žalobkyní vyzván, což v posuzované věci nastalo uplynutím lhůty k plnění stanovené v předžalobní výzvě. Vzhledem k tomu že žalovaný zcela uhradil částku poskytnutou mu původním věřitelem na základě smlouvy ze dne 19. 9. 2019 (nárok 2 podané žaloby), přiznal soud žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 255 Kč ve výši 8,5 % ročně, uplatněný v nároku 1 podané žaloby.

16. S ohledem na vše výše uvedené soud žalobu v celém zbývajícím rozsahu zamítnul, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého zavázal soud žalobkyni zaplatit v řízení procesně úspěšnému žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč (podání odporu) podle ust. § 2 vyhl. č. 254/2015 Sb.

18. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.