40 C 88/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Barborou Kovářovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 6 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 000 Kč od 17. 3. 2017 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení částky 6 000 Kč spolu s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně [právnická osoba] s.r.o. uzavřela prostřednictvím svých webových stránek [adresa] s žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalované dne [datum] úvěr ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] s identifikací platby uvedením variabilního symbolu [číslo]. Žalovaná se zavázala vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč nejpozději dne [datum]. Žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalované byla zaslána předžalobní výzva.

2. K ústnímu jednání konanému dne [datum] se nedostavila žalobkyně, která svou neúčast u jednání omluvila a požádala, aby soud jednal v její nepřítomnosti. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), v nepřítomnosti žalobkyně.

3. Žalovaná, která se k nařízenému jednání dostavila, uvedla, že výzvu k vyjádření přehlédla. Co se týče dlužné částky, tak navrhuje, aby ji mohla uhradit ve dvou splátkách. Dluh vznikl v době, kdy žila s přítelem, který měl k dispozici její údaje a uzavřel na její jméno několik smluv o půjčkách. S ohledem na skutečnost, že se jedná o dluh, který měl být uhrazen v roce 2017, pak vznáší námitku promlčení.

4. Soud provedl k důkazu veškeré listiny předložené žalobkyní a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z listiny Rámcová smlouva [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované označené jako klient [jméno] [příjmení], u níž je dále uvedena adresa trvalého bydliště, která je shodná s adresou faktického bydliště, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Smlouva je podepsána úvěrujícím a v místě podpisu klienta je vytištěno 00:00, 2017 [číslo], [jméno] [příjmení] s dodatkem, že smlouva byla klientem podepsána elektronicky. Z listiny Jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou označeni na straně úvěrující společnost [právnická osoba] [IČO], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo], a na straně úvěrované označené jako klient [jméno] [příjmení], u níž je dále uvedena adresa trvalého bydliště, která je shodná s adresou faktického bydliště, rodné číslo, číslo OP, číslo telefonu, email a číslo bankovního účtu. Předmětem smlouvy bylo sjednání podmínek poskytnutí úvěru ve výši 6 000 Kč s pevnou zápůjční úrokovou sazbou ve výši 0,43 %, který byl zahrnut v platbě poplatku za poskytnutí úvěru, a jednorázovým poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 0 Kč. Celková částka ve výši 6 000 Kč měla být klientem uhrazena dne [datum]. V místě podpisu klienta je vytištěno 00:00, 2017 [číslo], [jméno] [příjmení] s dodatkem, že smlouva byla klientem podepsána elektronicky. Z listiny Profil uživatele soud zjistil, že v elektronickém systému byly evidovány shodné údaje o osobě [jméno] [příjmení], jako byly uvedeny ve smlouvách. U tohoto klienta byla evidována jedna smlouva [číslo] na částku 6 000 Kč, která byla vyplacena dne [datum], což soud zjistil z listiny Informace o smlouvě [číslo]. Z žalobkyní předložených důkazů soud nevzal za prokázáno, že by mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla skutečně uzavřena smlouva o uvedeném obsahu, neboť tato skutečnost se z uvedených listin nepodává.

5. Naopak z listin Profil uživatele, Informace o smlouvě [číslo] Výpis z účtu vzal soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytla žalované dne [datum] částku v celkové výši 6 000 Kč a že žalovaná uhradila 1 Kč. Poprvé byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni, které bylo odesláno žalované společně s předžalobní výzvou dne [datum]. První výzva k plnění, která byla prokazatelně doručena do dispozice žalované, byla až dne [datum] žaloba.

6. Podle ust. § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud zato, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Tuto skutečnost vzal soud za prokázanou ze Smlouvy o postoupení pohledávek včetně Přílohy č. 1 ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky.

7. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena s žalovanou elektronicky. Podle zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které zná nařízení eIDAS (nařízení EU č. 910/2014). Podle legální definice elektronického podpisu uvedené v čl. 3 bodu 10 nařízení eIDAS lze za elektronický podpis považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání. Přestože elektronický podpis je vymezen velmi široce, žádnou z výše uvedených forem podpisu smlouva neobsahuje. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalovaným nepodává a v řízení nebylo prokázáno, že by text této listiny odpovídal projevu vůle žalovaného.

8. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované bez prokázaného právního důvodu částku 6 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), a podle § 2991 odst. 1 ve spojení s § 2993 obč. zák. je povinna toto obohacení vrátit.

9. Žalovaná vznesla námitku promlčení, k čemuž je soud povinen přihlédnout (srov. § 610 odst. 1 o. z.).

10. Pro úplnost soud dodává, že žalované byla dne [datum] doručena do vlastních rukou kvalifikovaná výzva k vyjádření podle ust. § 114b odst. 1 o. s. ř., na kterou žalovaná ve stanovené lhůtě 30 dnů nijak nereagovala, a proto dne [datum] nastala fikce uznání. Námitku promlčení žalovaná vznesla až u jednání soudu dne [datum].

11. Přestože žalovaná námitku neuplatnila ve stanovené lhůtě k vyjádření, je soud v řízení povinen se zabývat všemi skutečnostmi, které vyjdou najevo, tedy i vznesenou námitkou promlčení. I když se dlužník námitkou promlčení dovolává právní skutečnosti, totiž uplynutí promlčecí doby, neuplatňuje samotnou námitkou promlčení takové skutečnosti, které by byl povinen uvést v rámci své povinnosti tvrzení, nýbrž uplatňuje pouze své právo dovolat se promlčení. Právo dlužníka vznést námitku promlčení žádný hmotněprávní ani procesní předpis nekoncentruje do určitého stadia řízení, přičemž z povahy námitky promlčení, dané hmotněprávní úpravou plyne, že ji lze uplatnit kdykoli v průběhu řízení až do právní moci rozhodnutí o věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 10. 2003, sp. zn. 32 Odo 879/2002).

12. Podle ust. § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

13. Podle ust. § 619 odst. 1 o. z. u právo vymahatelného u orgánu veřejné moci počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Podle ust. § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

14. V posuzované věci soud dovodil, že nebyla platně uzavřena tvrzená smlouva o úvěru a žalobkyni vznikl nárok na plnění z titulu bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno, že finanční prostředky byly žalované poskytnuty dne [datum]. Žalobkyně se tak mohla domáhat jejich vrácení bezprostředně po tomto datu. I kdyby soud v posuzované věci dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla uzavřena platně, žalovaná byla povinna zapůjčené prostředky vrátit nejpozději dne [datum]. Promlčení lhůta tak v tomto případě uplynula dne [datum]. Jelikož žalobkyně podala žalobu až dne [datum], učinila tak až po uplynutí promlčení lhůty. Soud proto přisvědčil námitce žalované a žalobu v celém rozsahu zamítnul.

15. Výrokem II. pak soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšná žalovaná žádné náklady řízení nepožadovala.