54 C 105/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Tenglerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 16 700 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 5. 5. 2025 do zaplacení, to vše ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 6 700 Kč, úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 6. 2024 do 4. 5. 2025 a úrok z prodlení ve výši 2,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 5. 5. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 1. 2025 domáhá po žalovaném zaplacení částky 16 700 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s využitím elektronických prostředků komunikace na dálku se žalobkyní (podnikající dříve pod obchodní firmou , Anonymizováno, , právnická osoba, . a , Anonymizováno, s. r. o.) Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne 21. 5. 2024. Žalovaný se nejprve zaregistroval na internetových stránkách žalobkyně www.orangefinance.cz, poté mu byla založena klientská sekce, prostřednictvím které požádal o poskytnutí úvěru, žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr a poté došlo k uzavření smlouvy, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit do 18. 6. 2024 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 4 440 Kč. Žalovaný dlužnou jistinu spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru žalobkyni ve lhůtě splatnosti neuhradil, proto žalobkyni vznikl v souladu se smluvním ujednáním nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny denně, kterou žalobkyně požaduje ve výši 2 260 Kč za období od 19. 6. 2024 do 30. 1. 2025. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dluhu, naposledy výzvou k úhradě pohledávky před podáním žaloby. V souvislosti s prodlením žalovaného s úhradou dlužné částky požaduje žalobkyně po žalovaném rovněž úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od 19. 6. 2024 do zaplacení a zaplacení nákladů řízení.

2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání dne 10. 6. 2025 se žádný z účastníků nedostavil, přičemž žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s jednáním v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil, soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalovaného, i žalobkyně a její zástupkyně.

4. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že jako účastníci této smlouvy jsou uvedeni na straně úvěrující - žalobkyně a na straně úvěrované - žalovaný. Z obsahu této listiny soud nezjistil, že by smlouva o tomto obsahu byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena, když listina neobsahuje ani podpis žalovaného, ani z ní neplyne nahrazení tohoto podpisu jinými prostředky formou komunikace na dálku, jak je v žalobě tvrzeno, v místě podpisu u žalovaného je uvedeno pouze „elektronický kód zaslaný pomocí SMS , Anonymizováno, “. V čl. V. smlouvy je popsán podrobný postup při registraci žalovaného jakožto úvěrovaného a postup při uzavírání smluv, včetně ověření totožnosti při uzavírání smlouvy, dokládání listin a podkladů, zaslání ověřovací platby, atd. Dodržení tohoto postupu, který by soud mohl považovat za uzavření smlouvy ze strany žalovaného, však žalobkyně v řízení ani částečně neprokázala. Soud proto v řízení nevzal za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla skutečně uzavřena smlouva daného obsahu, protože tato skutečnost se z uvedené listiny nepodává a další důkazy k procesu uzavření smlouvy žalobkyně neoznačila. Dalšími ustanoveními ve smlouvě se soud pro nadbytečnost nezabýval, protože s ohledem na závěr o neprokázání uzavření této smlouvy takovýto postup nemá žádný praktický význam. Z Potvrzení o platbě soud vzal za prokázané, že žalobkyně poukázala dne 21. 5. 2024 částku 10 000 Kč na účet č. , č. účtu, , což je účet žalovaného (prokázáno sdělením , právnická osoba, . ze dne 10. 4. 2025). Z Výzvy k úhradě dluhu ze dne 15. 11. 2024, popř. e-mailu ze dne 15. 11. 2024 soud nic podstatného nezjistil, neboť nebylo prokázáno, že (a kdy) tyto listiny byly doručeny žalovanému, event. že (a kdy) byly žalovanému odeslány. Z obsahu spisu soud zjistil, že žalovanému byla žaloba doručena dne 2. 5. 2025. Z dalších provedených důkazů soud s ohledem na výše uvedené závěry nic podstatného nezjistil.

5. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , tato není podepsaná oběma smluvními stranami, v řízení nebylo prokázáno, že by text smlouvy odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, resp. pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně neoznačila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč.

6. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014. , právnická osoba, se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení). Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek. Předložená smlouva neobsahuje jakýkoliv podpis žalovaného (vlastnoruční ani elektronický), žalobkyně nepředložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně konkrétního způsobu, jakým byla smlouva uzavřena a podepsána, přičemž soud byl připraven žalobkyni náležitě poučit u jednání dle ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. o potřebě doplnění skutkových tvrzení a označení důkazních návrhů; s ohledem na nepřítomnost žalobkyně u jednání však toto poučení nebylo možné realizovat.

7. Soud tedy konstatuje, že v řízení nevzal za prokázané, že by mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nazvanou Smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , tato není podepsaná oběma smluvními stranami, v řízení prokázáno, že by text smlouvy odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tedy prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena prostřednictvím elektronických prostředků, resp. pomocí prostředků komunikace na dálku, žalobkyně neoznačila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána a uzavřena. Oproti tomu soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč.

8. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen „o. z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle ustanovení § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému bez v řízení prokázaného právního důvodu částku 10 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil a je povinen toto obohacení vrátit. Soud proto žalobě vyhověl co do částky 10 000 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni také úroky z prodlení a dle ustanovení § 1970 o. z. zavázal žalovaného k zaplacení úroků z prodlení od 5. 5. 2025 do zaplacení, v návaznosti na doručení žaloby, a to v sazbě vycházející z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení žalovaného. Soud vycházel z toho, že bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu a první prokázaná výzva k plnění byla žalovanému doručena ve formě žaloby. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, když požadované plnění vycházelo z ujednání ve smlouvě, jejíž uzavření se v řízení neprokázalo.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení vyplývá z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a je odůvodněn částečným procesním úspěchem i neúspěchem účastníků řízení.

12. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní délce 3 dnů.