54 C 19/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Tenglerovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 36 192,88 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 16 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 000 Kč od 25. 2. 2026 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 19 888,50 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 16 505,36 Kč od 16. 7. 2025 do 24. 2. 2026, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 505,36 Kč od 25. 2. 2026 do zaplacení, částku 304,38 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 12. 2025 domáhá po žalovaném zaplacení částky 36 192,88 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne 16. 3. 2025 byla distančním způsobem mezi účastníky řízení uzavřena Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále též „Smlouva“), na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 47 300 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím dle čl. VI. a VII. Smlouvy v pravidelných denních splátkách, první splátka byla splatná dne 15. 4. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 22. 7. 2026. Žalovaný požádal o úvěr prostřednictvím internetové stránky www., Anonymizováno, .cz. Žalobkyně provedla posouzení úvěruschopnosti žalovaného a žalovanému dne 16. 3. 2025 vyplatila na jeho bankovní účet úvěr ve výši 16 000 Kč. Žalovaný si při uzavírání smlouvy zvolil následující služby: “Presto” za poplatek ve výši 165 Kč a „Klidné spaní“ ve výši 21,96 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, žalobkyně proto smlouvu vypověděla dne 15. 7. 2025 a o výpovědi žalovaného téhož dne informovala prostřednictvím e-mailu. S úhradou celého úvěru je žalovaný v prodlení od 16. 7. 2025. Žalovaný žalobkyni dluží jistinu ve výši 16 000 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 318,40 Kč, poplatek za službu „Presto“ ve výši 165 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši 21,96 Kč, smluvní úrok ve výši 19 383,14 Kč (tj. 1,02 % denně z nesplacené části jistiny) a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za prvních 90 dnů prodlení (částku 304,38 Kč). Žalovanému byla dne 18. 11. 2025 odeslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se věci samé ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání dne 1. 4. 2026 se žádný z účastníků řízení nedostavil, pouze zástupkyně žalobkyně neúčast žalobkyně u jednání omluvila, v zájmu hospodárnosti řízení. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání. Soud proto jednal v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.), v nepřítomnosti žalovaného, a rovněž v nepřítomnosti žalobkyně a její zástupkyně.

4. Listinou označenou „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, “ ze dne 16. 3. 2025 bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému („klientovi“) částku do výše 47 300 Kč a žalovaný se měl zavázat vrátit žalobkyni poskytnutou částku ve splátkách, poslední den trvání smlouvy je stanoven na den 22. 7. 2026; na konci listiny je uvedeno „Tímto podepisuji dne 2025-03-16 Klient“.

5. V listině označené „Autorizace ověření totožnosti“ je uvedeno „ověření totožnosti spotřebitele bylo autorizováno prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet (AISP), Protiúčet: , Jméno žalovaného, , číslo účtu , č. účtu, , Datum: 2025-03-16.“6. Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli ve spojení se sdělením Airbank, a. s. bylo prokázáno, že na účet žalovaného č. , č. účtu, byla připsána částka 16 000 Kč poukázaná dne 16. 3. 2025 z účtu žalobkyně.

7. Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 11. 2025 adresovanou žalovanému bylo prokázáno, že žalobkyně ho vyzvala k úhradě částky 37 551,16 Kč do 3 dnů, výzva byla žalovanému odeslána dne 5. 11. 2025 (prokázáno Potvrzením o podání).

8. Z e-mailu ze dne 15. 7. 2025 adresovanému: , e-mail, soud neučinil zjištění rozhodné ve věci, protože nebylo prokázáno, že se jedná o emailovou adresu žalovaného.

9. Z listin Identifikované příjmy, Výpis o posouzení úvěruschopnosti, BankID výpis, Souhlas se zpracováním osobních údajů, Informace pro spotřebitele, Předpis denních splátek, Údaje o poskytovali spotřebitelského úvěru, Obecné principy posuzování a filozofie Společnosti, soud neučinil zjištění rozhodné pro posouzení věci.

10. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla žalovanému částku 16 000 Kč poukázáním na bankovní účet žalovaného.

11. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (srov. § 5), uznávaný elektronický podpis (srov. § 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (srov. § 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014. , právnická osoba, se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení). Z listiny „Autorizace ověření totožnosti“ nelze učinit zjištění, že se vztahuje právě a jedině k předložené Smlouvě, a že vyjadřuje vůli žalovaného Smlouvu uzavřít; uvedená listina by mohla být způsobilou toliko k obecné identifikaci/autentizaci jednající osoby. V řízení nebylo prokázáno, že Smlouva byla uzavřena způsobem tvrzeným žalobkyní; nebylo tedy prokázáno uzavření smlouvy o úvěru o obsahu, který žalobkyně předložila, písemně v elektronické podobě ve smyslu ustanovení § 561 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. z.), uskutečněním elektronického podpisu žalovaným, popř. zachování písemné formy splněním podmínek stanovených v ustanovení § 562 o. z. Soud byl připraven v souvislosti s provedeným dokazováním žalobkyni vyzvat k případnému doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů a poučit ji dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., ovšem žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u jednání připravila o možnost tohoto poučení. Žádné z ustanovení občanského soudního řádu neukládá soudu povinnost sdělovat ještě před jednáním účastníkům, že v žalobě s ohledem na uplatněný nárok popř. absentují žalobní tvrzení nebo že se případně určitá jimi tvrzená skutečnost z navržených důkazů neprokazuje. Soud totiž činí skutková zjištění až zásadně na základě provedeného dokazování, které se vždy provádí pouze u jednání, jak vyplývá z ustanovení § 122 odst. 1 o. s. ř.

12. Provedenými důkazy vzal ale soud za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 16 000 Kč. První výzva k plnění ve smyslu ustanovení § 1985 o. z., která se prokazatelně dostala do dispoziční sféry žalovaného, byla až žaloba, u předžalobní výzvy zástupkyně žalobkyně bylo prokázáno pouze její odeslání.

13. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že žalobkyně poskytla žalovanému bez v řízení prokázaného právního důvodu částku 16 000 Kč. Žalovaný se přijetím této částky bezdůvodně obohatil ve smyslu ustanovení § 2991 o. z. a násl. a je povinen toto obohacení vrátit. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni cokoliv uhradil. Soud proto žalobě vyhověl ohledně částky 16 000 Kč (nevrácené peněžní prostředky). Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. také úroky z prodlení za dobu od 25. 2. 2026, což je první prokázaný den prodlení žalovaného (výrok I.), nad rámec tohoto úroku z prodlení a ohledně zbývajících dílčích nároků požadovaných na podkladě Smlouvy soud žalobu zamítl (výrok II.).

14. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní délce 3 dnů. Soud neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší či pro plnění ve splátkách.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., procesně převážně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.