54 C 201/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Kotlánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 41 200 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 41 200 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 41 200 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky a svůj návrh odůvodňoval takto:

2. Žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o zápůjčce na částku 43 200 Kč. Žalovaná svým podpisem na této smlouvě stvrdila převzetí částky ve výši 43 200 Kč a zavázala se hradit uvedenou částku v měsíčních splátkách po 2 400 Kč. Zapůjčenou částku uhradila jen částečně a ke dni podání žaloby dluží částku 41 600 Kč. Dne [datum] žalobce uzavřel s žalovanou další smlouvu o zápůjčce na částku 25 200 Kč a žalovaná svým podpisem stvrdila převzetí částky ve výši 25 200 Kč a zavázala se ji hradit v měsíčních splátkách po 1 400 Kč. Zápůjčku hradila jen částečně a ke dni podání žaloby dluží částku ve výši 19 600 Kč. Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak dluh neuhradila.

3. Okresní soud v Ostravě vydal ve věci dne [datum rozhodnutí] platební rozkaz [číslo jednací], proti kterému žalovaná podala dne [datum] odpor a platební rozkaz se tak ve smyslu ust. § 174 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) v plném rozsahu zrušil.

4. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, což odůvodňovala tím, že v předchozím období v průběhu roku 2013 si potřebovala půjčit peníze a půjčku jí poskytla [právnická osoba], a.s. Stalo se tak prostřednictvím jejího obchodního zástupce, který se představil jako [celé jméno žalobce]. Ten si pak k ní chodil pro splátky, když první zaplatila dne [datum] a půjčku doplatila dne [datum]. Protože potřebovala další peníze, požádala firmu o poskytnutí další půjčky. Dne [datum] se na základě její žádosti dostavil opět [celé jméno žalobce], který jí vyplatil v hotovosti pouze částku 20 000 Kč a ona z této částky zaplatila první splátku ve výši 2 400 Kč. Je pravdou, že nějakou listinu mu podepisovala, ale rozhodně si toho dne od něho nepůjčila částku 43 200 Kč, i když byla srozuměna s tím, že s úroky bude půjčená částka vyšší než vyplacených 20 000 Kč. Nezpochybňuje tedy podpis na jím předložené smlouvě ze dne [datum], nicméně vyhotovení této smlouvy od něho neobdržela a viděla ho poprvé, až toto předložil u zdejšího soudu. Kromě toho se domnívala, že půjčku si bere opět od firmy [právnická osoba] jako předtím, nikoliv, že by jí půjčoval pan [celé jméno žalobce] své vlastní peníze. Půjčku uhradila. Potom opět potřebovala půjčit, postupovala stejným způsobem tak, že pana [celé jméno žalobce] požádala o poskytnutí další půjčky, on se dne [datum] k ní dostavil a vyplatil jí v hotovosti částku ve výši 10 000 Kč a zaplatila z této částky první splátku ve výši 1 400 Kč a pak mu dále platila měsíční domluvené splátky. Opět se domnívala, že půjčku jí poskytuje [právnická osoba], a.s. Písemnou smlouvu ani na tuto částku neobdržela a rovněž nezpochybňuje, že podpis na předložené listině ze dne [datum] je její, ovšem platí to, jak v předchozím případě, že zřejmě podepsala prázdný papír. Rozhodně jí nevyplatil částku 25 200 Kč, jak je tam uvedeno. To, co si od žalobce půjčila, však v plném rozsahu zaplatila. U těchto transakcí byla přítomna vždy její sousedka paní [jméno] [příjmení], která bohužel již zemřela. Stejně tak jednal i s ní, i ona se domnívala, že si půjčuje od firmy [právnická osoba], nikoliv osobně od pana [celé jméno žalobce]. [příjmení] [celé jméno žalobce] ale už nic nedluží.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět.

6. Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobcem, a to smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], z níž zjistil, že [celé jméno žalobce], narozen [datum], jako zapůjčitel, uzavřel s [celé jméno žalované], narozenou [datum], jako vydlužitel, smlouvu o zápůjčce, na základě níž jí měl přenechat částku ve výši 43 200 Kč, jmenovaná převzetí této částky stvrdila svým podpisem na této listině. Zavázala se uvedenou částku splatit v 18 splátkách ve výši 2 400 Kč, vždy k 20. dni v měsíci. V článku III. si smluvní strany sjednaly 1,25 % měsíčně úrok z celkové dlužné částky. Úrok byl splatný ke stejnému datu jako půjčená finanční částka. Z listiny nazvané smlouva o zápůjčce ze dne [datum] bylo zjištěno, že zapůjčitel [celé jméno žalobce] půjčil vydlužiteli [celé jméno žalované] částku 25 200 Kč, která stvrdila převzetí této částky vlastnoručním podpisem na této smlouvě. Zavázala se zapůjčenou částku splatit v 18 splátkách ve výši 1 400 Kč, vždy k 20. dni v měsíci následujícím po datu uzavření smlouvy. Smluvní strany si v článku III. sjednali úrok ve výši 1,25 % měsíčně z celkové dlužné částky, splatný stejně jako půjčená finanční částka. Z dopisu právní zástupkyně žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaná byla vyzvána k úhradě celkové dlužné částky ve výši 41 200 Kč nejpozději do [datum]. Z připojeného spisu zdejšího soudu, sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] se dostavila žalovaná na předvolání k podání vysvětlení na Policii ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, Na hradbách 23 v [obec], k [číslo jednací], když vysvětlení se týkalo [celé jméno žalobce] pro zneužití informací a postavení v obchodním styku. Žalovaná [celé jméno žalované] v této věci vypověděla, že v roce 2013 si potřebovala půjčit peníze a narazila na leták [právnická osoba] a.s. poskytující půjčky do domácnosti. Telefonovala s paní [příjmení] z této firmy. K žalované se dostavil obchodní zástupce společnosti, který se představil jako [celé jméno žalobce]. Chtěla si půjčit částku ve výši 20 000 Kč, na což si pan [celé jméno žalobce] řekl, že si musí ověřit její bonitu, předala mu občanský průkaz, potvrzení o příjmu a potvrzení o zaplacení bytu. Následně si telefonicky ověřil, že jí půjčka byla schválena a ona od něho převzala částku ve výši 20 000 Kč. K tomu dostala bílou kartu splátek s logem [právnická osoba] s jejími osobními údaji a telefonem na pana [celé jméno žalobce]. První splátku zaplatila dne [datum] a půjčku doplatila dne [datum]. V průběhu dubna 2014 opět potřebovala půjčit peníze a vzápětí na zavolání přišel pan [celé jméno žalobce]. Přítomna byla sousedka paní [příjmení]. Přišel k ní konkrétně dne [datum]. Sdělil jí, že půjčka ve výši 20 000 Kč jí byla schválena a dal jí podepsat nějaké papíry, ale nevydal jí žádnou kopii. Na smlouvě už nebylo logo [anonymizována dvě slova]. Stejně tak postupoval u paní [příjmení]. Tentokrát jí dal na kartu splátek kartičku modré barvy, kde nebylo označení [anonymizováno]. Pro splátky si chodil k ní osobně. V říjnu 2014 potřebovala půjčit další peníze, tak zase zavolala panu [celé jméno žalobce], on se dostavil k ní domů dne [datum], přítomna byla opět sousedka paní [příjmení], která chtěla také půjčit peníze. Něco mu podepsaly a pan [celé jméno žalobce] vyplatil p. [celé jméno žalované] částku ve výši 10 000 Kč v hotovosti a upozornil ji na vysoký úrok. Ví, že měla splatit daleko víc, než si půjčila. Opět jí vystavil kartu splátek, i tentokrát modrou bez loga firmy. Pak se údajně tyto kartičky ztratily. V květnu toho roku se dostavila za ní a k paní [příjmení] zástupkyně firmy [anonymizována dvě slova] paní [příjmení] a od ní se dozvěděly, že u [právnická osoba] nemají žádná z nich evidovánu žádnou půjčku, z čehož vyplývá, že pan [celé jméno žalobce] jim půjčoval z vlastních prostředků. Ofotila si ještě s bezpečnostním manažerem jejich karty splátek a ty si odnesla. Při této příležitosti předložila k nahlédnutí paní [příjmení] nějakou směnku, která měla být vystavena dne [datum], na základě které měla tato vyplatit panu [celé jméno žalobce] částku ve výši 160 000 Kč, ony však žádný takový papír v životě neviděly. Pan [celé jméno žalobce] jí tedy půjčoval z vlastních peněz a na vysoký úrok, s tím ovšem ona souhlasila. Společnost [anonymizováno] pak upozornila ji a paní [příjmení], ať už mu nic neplatí. Rozpoznala nevýhodnost půjčky s vysokým úrokem, s tím ale souhlasila. Dále soud provedl důkaz úředním záznamem o podaném vysvětlení [jméno] [příjmení], narozenou [datum], u Policie ČR, Krajské ředitelství policie Moravskoslezského kraje, odbor hospodářské kriminality, [ulice a číslo], [obec], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Z listiny bylo zjištěno, že podala vysvětlení k poskytnutým půjčkám panem [celé jméno žalobce], případně [právnická osoba] či [právnická osoba]. I ona si vzala od společnosti půjčku, kterou dne [datum] řádně doplatila. V dubnu 2014 si potřebovala půjčit další peníze, a proto se ozvala panu [celé jméno žalobce], jehož jméno bylo napsané na splátkovém kalendáři. Vystupoval jako za [právnická osoba] a tak se choval. Řekl jí, že půjčka jí bude schválena a vyplatil jí částku ve výši 8 000 Kč na ruku. K této půjčce však nesepsal žádnou smlouvu, což jí bylo divné. Dal jí pouze kartičku modré barvy, tzv. kartu splátek. Poslední splátku uhradila dne [datum]. Dne [datum] se opět na žádost jí a paní [celé jméno žalované] dostavil pan [celé jméno žalobce] s tím, že si obě potřebují půjčit peníze, paní [příjmení] si potřebovala půjčit částku ve výši 10 000 Kč, on řekl, že tato částka byla schválena a na ruku jí vyplatil částku 10 000 Kč. Opět nesepsal žádnou smlouvu a vystavil jí modrou kartu splátek. Přítomna byla její sousedka paní [celé jméno žalované]. Žádné listiny k půjčce nevystavil, až následně, když se dostavila paní [příjmení] z firmy [anonymizováno], předložila jí kopii čestného prohlášení, dle kterého se měla paní [příjmení] údajně zavázat [celé jméno žalobce] zaplatit částku 160 000 Kč a v opačném případě na něho přepsat svůj družstevní byt na ulici [ulice a číslo] v [obec] [část obce]. [příjmení] [příjmení] uvedla, že čestné prohlášení vidí poprvé, nikdy si nepůjčila od pana [celé jméno žalobce] částku ve výši 160 000 Kč. Buď ji zneužil nebo bez jejího vědomí vypsal papíry. Je možné, že jí podstrčil nevyplněné prohlášení při žádosti o první půjčku. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce [celé jméno žalobce] byl shledán vinným, že v době od [datum] do [datum] v [obec] a na jiných místech Moravskoslezského kraje, jakožto fyzická osoba podnikající pod [IČO], na základě živnostenského oprávnění v druhu živnosti„ poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru“, v úmyslu získat na úkor [právnická osoba], a.s. pro sebe prospěch v celkové výši 336 645 Kč, zneužil svého postavení obchodního zástupce [právnická osoba], a.s. se sídlem [adresa], jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, pro kterou na základě smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum], obsahující konkurenční doložku, že po dobu trvání této smlouvy a po dobu 6 měsíců po skončení této smlouvy nebude vykonávat činnosti shodné s činnostmi dle této smlouvy na území České republiky pro žádný jiný subjekt, zajišťoval a sjednával uzavírání smluv o půjčkách, resp. o úvěru, z jejichž zprostředkování a plnění mu plynuly provize, kdy zcela záměrně využil své osobní znalosti o bývalých zákaznících (dlužnících [právnická osoba], a.s.), ve kterých svým chováním a vystupováním vzbudil dojem, že jedná za [právnická osoba], a.s., přičemž na úkor poškozené společnosti získal tyto bývalé klienty uvedené společnosti, se kterými písemně nebo ústně, jakožto věřitel, uzavřel smlouvy o půjčce nebo zápůjčce, a to konkrétně s osobami vyjmenovanými ve výroku rozsudku, a to s : 1. [jméno] [příjmení], na základě sjednaných půjček jí vyplatil 144 500 Kč, 2. [jméno] [příjmení], kterému vyplatil 115 000 Kč, 3. [jméno] [příjmení], které vyplatil 20 000 Kč, 4. [jméno] [příjmení], které vyplatil 8 000 Kč, 5. [jméno] [příjmení], které vyplatil 10 000 Kč, 6. [jméno] [příjmení], které vyplatil 10 000 Kč, 7. [jméno] [příjmení], které vyplatil 10 000 Kč, 8. [jméno] [příjmení], které vyplatil 15 000 Kč, 9. [celé jméno žalované], které vyplatil konkrétně na základě smlouvy o půjčce na částku 43 200 Kč vč. úroku částku 20 000 Kč, z níž [celé jméno žalované] zaplatila první splátku 2 400 Kč a následně uhradila v měsíčních splátkách 28 800 Kč a smlouvu o půjčce ze dne [datum] na částku 25 200 Kč, na základě které téhož dne jí vyplatil částku 10 000 Kč, z níž [celé jméno žalované] zaplatila první splátku 1 400 Kč a následně uhradila v měsíčních splátkách 4 200 Kč, a tedy jako podnikatel a účastník na podnikání dvou podnikatelů se stejným předmětem činnosti v úmyslu opatřit sobě prospěch, uzavřel smlouvu na úkor jednoho podnikatele, čímž spáchal [anonymizováno] zneužití informace a postavení v obchodním styku podle § 255 odstavec 2 trestního zákoníku, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání [anonymizováno] měsíců, které byly podmíněně odloženy na zkušební dobu v trvání [anonymizováno] měsíců. Poškozená [právnická osoba], a.s. byla odkázána se svým nárok na náhradu majetkové škody na řízení ve věcech občanskoprávních.

7. Na základě takto provedeného dokazování soud učinil skutkový závěr, že v průběhu roku 2013 žalobce, jakožto obchodní zástupce [právnická osoba], a.s. se sídlem v [obec], jejímž předmětem podnikání je mimo jiné poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, zprostředkoval poskytnutí z úvěru klientům této společnosti. Sepsal s nimi smlouvu o půjčce a na základě těchto smluv jim vyplácel finanční prostředky. V této souvislosti jim vystavoval tzv. karty splátek, přičemž osobně tyto splátky u těchto klientů realizoval, tedy dostavil se vždy do jejich bydliště a splátku převzal. Jeho klientkou byla i žalovaná. V dubnu 2014 vyvstala žalované [celé jméno žalované] potřeba půjčit si další peníze, a proto oslovila žalobce [celé jméno žalobce] jako obchodního zástupce [právnická osoba], a.s., od které již dostala poskytnut úvěr, zda by nemohla dostat půjčku další. Nato se dostavil do místa jejího bydliště, považovala ho tedy bez dalšího jako zástupce [právnická osoba], a.s., alespoň o tom nepochybovala, a dne [datum] jí vyplatil částku ve výši 20 000 Kč, z níž [celé jméno žalované] zaplatila první splátku ve výši 2 400 Kč a následně uhradila dle obsahu trestního rozsudku v měsíčních splátkách celkem částku 28 800 Kč. Nevydal jí písemné vyhotovení smlouvy o zápůjčce, toto předložil až u jednání v tomto řízení, kdy smlouva o zápůjčce byla vystavena na zapůjčení částky ve výši 43 200 Kč + sjednané úroky. S navýšením dlužné částky o sjednané úroky byla žalovaná srozuměna. Listinu, která měla stvrzovat předání částky 43 200 Kč, však nikdy neviděla. Je pravdou, že podpis na této listině nezpochybňovala, a to vysvětlovala tím, že jí dal žalobce zřejmě podepsat prázdnou listinu. Stejně tak poté, co doplatila dlužnou částku, potřebovala další půjčku, a proto se na její požádání opět dostavil dne [datum] [celé jméno žalobce] vyplatil jí fakticky částku ve výši 10 000 Kč, z čehož zaplatila první splátku ve výši 1 400 Kč a dle trestního rozsudku následně uhradila v měsíčních splátkách částku 4 200 Kč O této smlouvě platí totéž co shora, tedy že písemnou smlouvu neobdržela, spatřila ji poprvé v tomto řízení a v žádném případě jí žalobce nepůjčil zde zmíněných 25 200 Kč. Následně bylo zahájeno trestní řízení proti žalobci [celé jméno žalobce] pro přečin zneužití informace a postavení v obchodním styku dle § 255 odst. 2 trestního zákoníku a byl za to pravomocně odsouzen. Z obsahu rozsudku [název soudu], č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], který nabyl právní moci dne [datum], jednoznačně vyplývá zjištění, že dne [datum] předal žalobce žalované částku ve výši 20 000 Kč a dne [datum] dalších 10 000 Kč. Na první zápůjčku tedy žalovaná uhradila částku 31 200 Kč (2 400 Kč první splátka, dále 28 800 Kč v dalších splátkách) a na druhou půjčku ze dne [datum] zaplatila první splátku ve výši 1 400 Kč a dalších 4 200 Kč, celkem částku 5 600 Kč. Protože žalobce nepovažoval zápůjčky za řádně splacené, vyzval dne [datum] žalovanou k zaplacení dluhu v žalované výši, avšak bezvýsledně.

8. Podle ust. § 2390 občanského zákoníku v platném znění (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného dluhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. [příjmení] se zapůjčitel mohl po vydlužiteli domáhat vrácení půjčky, musí být v prvé řadě prokázáno, že žalované částky vydlužiteli skutečně předal. V daném případě se totiž jedná o reálný závazek, tudíž žalobce musí tvrdit a označit, čím prokazuje, že žalovanou částku fakticky žalované předal, tedy že konkrétně dne [datum] jí předal částku ve výši 43 200 Kč a dne [datum] částku ve výši 25 200 Kč, pokud žalovaná toto popírá a tvrdí, že v prvním případě jí vyplatil fakticky částku 20 000 Kč a v druhém případě částku ve výši 10 000 Kč. Žalobce ani na výzvu soudu svá tvrzení nedoplnil a dále ani neuvedl, jak dospěl k výši dlužných částek, tedy kdy a jakou částku mu žalovaná uhradila a co tedy považuje z té které zápůjčky za uhrazené či neuhrazené., stručně řešeno, jak dospěl k výši požadované částky. S ohledem na obsah citovaného trestního řízení vedeného proti žalobci a s ohledem na dosud zjištěné okolnosti případu, nelze dovodit pouze z obsahu podepsaných smluv, že zde uvedené částky byly skutečně žalované předány, když z obsahu smluv o zápůjčce se nabízí vysvětlení, že se jedná o konečnou částku, která má být vrácena, nikoliv o částku, která byla fakticky předána. Úroky však nejsou předmětem žaloby. Pokud soud vychází z výsledku trestního řízení, pak na zapůjčenou částku ve výši 20 000 Kč ze dne [datum], zaplatila žalovaná částku 2 400 Kč jako první splátku při předání finanční částky a dále ve splátkách zaplatila částku 28 800 Kč, celkem tedy na tuto zápůjčku zaplatila částku 31 200 Kč, vznikl jí tedy přeplatek oproti předané hotovosti ve výši 11 200 Kč. Na zápůjčku ze dne [datum], kterou jí žalobce vyplatil fakticky ve výši 10 000 Kč, zaplatila první splátku ve výši 1 400 Kč a další splátky ve výši 4 200 Kč, celkem částku 5 600 Kč, doplatit by chybělo 4 400 Kč. Protože započtením těchto částek vznikl žalované vůči žalobci přeplatek ve výši 6 800 Kč, soud z toho dovodil, že žalovaná fakticky zapůjčenou finanční hotovost již vrátila. A ničeho už žalobci nedluží. Nicméně podstatné je, že není-li na jisto postaveno, jakou finanční částku žalobce žalované a kdy poskytl a kolik na zapůjčenou částku a kdy žalovaná uhradila, nelze jeho žalobě vyhovět.

10. Podle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.), účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.

11. V daném případě byla plně úspěšná žalovaná, která se však nákladů řízení výslovně vzdala a soud proto rozhodl, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.