54 C 209/2017

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Monikou Kotlánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované adresa pro doručování: anonymizováno 9 slov obec sídlem adresa o částka s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku [částka] s 8,05% úrokem z prodlení ročně za dobu od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka], tyto náklady k rukám advokátky [titul]. [jméno] [příjmení], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě svědečné ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se svým návrhem ze dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že tímto uplatňuje nárok na přiznání náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] s příslušenstvím podle zákona č. 82/1998 Sb. z titulu nezákonného rozhodnutí o trestním stíhání své osoby a dále z titulu nepřiměřené délky trestního řízení. Svůj návrh odůvodňoval takto:

2. Usnesením policejního orgánu [příjmení] [anonymizována dvě slova] [obec] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], bylo vůči žalobci podle § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku a přečin porušování domovní svobody dle § 178 odst. 1, 2 trestního zákoníku. Dne [datum] byla podána [anonymizováno] státním zastupitelstvím v [obec] obžaloba. Rozsudkem [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s usnesením [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], byl žalobce ve všech bodech zcela zproštěn obžaloby. V důsledku zprošťujícího rozsudku již tedy bylo samotné usnesení o zahájení trestního stíhání žalobce nezákonným rozhodnutím a žalobce se tedy ve smyslu ust. § 8 odst. 1, § 13 odst. 1 a § 31a odst. 1, 2 zákona č. 82/98 Sb. domáhá přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Dne [datum] doručil žalobce žalované žádost o odškodnění ve výši [částka] jako kompenzaci za duševní a morální ztrátu, kterou utrpěl z důvodu trestního stíhání svojí osoby. Uplatněnou částku odůvodňoval nejprve tím, že byl stíhán pro mimořádně závažný trestný čin loupeže dle § 173 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku a další trestné činy uvedené shora, za které mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody o výměře [anonymizováno] až [anonymizováno] let. Kromě toho samotný fakt, že tento útok měl žalobce provést v době, kdy vykonával [anonymizována dvě slova] a k útoku měl využít prostředky, které měl jakožto [anonymizováno] k dispozici ([anonymizována dvě slova], [anonymizováno], [anonymizováno]), razantně zvyšoval intenzitu, jakou vnímal trestní stíhání vůči jeho osobě. Dále žalobce odůvodňoval požadovanou náhradu tím, že se jednalo o zdlouhavé trestní stíhání, které mu způsobilo morální újmu a narušilo jeho soukromý, rodinný a pracovní život. Je toho názoru, že se jednalo o nepřiměřenou délku řízení, když trestní stíhání bylo proti němu zahájeno dne [datum] a až do pravomocného skončení věci vyhlášením usnesení [název soudu] dne [datum] uplynuly takřka [anonymizována dvě slova]. Pokud se jedná o následky způsobené trestním řízením v osobnostní sféře žalobce uváděl, že trestní stíhání výrazným způsobem zasáhlo do jeho soukromého a rodinného života, vedlo k odcizení manželky žalobce, především charakter trestné činnosti, která se žalobci kladla za vinu, manželka nesla velmi těžko. Podobně i ostatní členové rodiny pohlíželi na žalobce negativně. Trestní stíhání vyvolalo nepříznivý ohlas v jeho okolí, bylo široce [anonymizováno] prakticky ve všech [anonymizována dvě slova] i v [anonymizována dvě slova] v České republice. Jeho čin byl označován jako„ [anonymizováno]“ a byla zveřejněna i zřetelná fotografie podobizny žalobce. Masivní zásah do života žalobce měla především ta okolnost, že byl v té době příslušníkem [stát. instituce], služebně zařazený na [stát. instituce], [ulice] oddělení [část obce]. Žalobce se musel vyrovnávat s permanentními urážkami svého nejbližšího okolí, selhávala komunikace nejen s rodinou, ale dalšími blízkými osobami, které se s ním odmítaly potkávat a přestaly ho zdravit. Dosud žil řádně a s nikým neměl problémy. Obvinění výrazným způsobem zasáhlo i do jeho pracovního života, když byl jako [anonymizována dvě slova] postaven mimo službu a byl mu krácen plat o 50 %. Z toho důvodu se jeho rodina zadlužila, nebyl schopen splácet půjčky a jeho dluhy se neustále navyšovaly. Na výzvu soudu pak žalobce svá skutková tvrzení doplnil tak, že je od [datum] ženatý, v době trestního stíhání žil s manželkou a [anonymizováno] dětmi, přičemž újma jednoho z manželů je ve sféře druhého z manželů považována jako újma jeho vlastní. V okamžiku vzetí do vazby mu nebyla po dobu [anonymizováno] měsíců vyplacena mzda a následně byl postaven [anonymizována dvě slova] a byl mu zkrácen plat o 50 %, což trvá dosud. Výrazně se tak snížila životní úroveň jeho rodiny. Nedostatek finančních prostředků neumožnil dětem navštěvovat všechny kurzy potřebné ke studiu, byl nucen zrušit životní pojištění dcery a stavební spoření a když začala dcera studovat na vysoké škole, vyžádalo si to vyšší náklady. Syn studuje [ulice] školu v [obec], ale po vzetí do vazby došlo k snížení jeho příjmů a dětem bylo hrazeno stavební spoření jenom v nezbytné míře. Tato situace měla zjevný dopad i do sféry jeho manželky, která rovněž pro nedostatek finančních prostředků musela snížit své stavební spoření, přešly na ni z velké části povinnosti vytvářet finanční zdroje pro fungování rodiny, což vedlo u její osoby ke zvýšenému stresu při strachu z možné ztráty zaměstnání, dále měla strach o jeho osobu v probíhajícím trestním řízení, když byla přesvědčena o jeho nevině a těžce nesla [anonymizováno] případu, bála se o budoucnost dětí a zejména o budoucí finanční situaci, do níž se dostali v důsledku trestního stíhání jeho osoby. Rovněž manželka pocítila ve svém zaměstnání zvýšený zájem o svou osobu, za jejími zády se kauza probírala, bylo jí to nepříjemné. Vazby v rodině i v zaměstnání byly zcela narušeny, což je v případě jeho osoby sloužící u [stát. instituce] snadněji pochopitelné. Dopad trestního stíhání na manželku a děti zvýraznil negativní aspekty nesprávného úředního postupu, neboť lze jen s obtížemi bez pomoci vnímat situaci, kdy je nucen sledovat změny v životě manželky, dětí a svém, v čistě negativním rozsahu. Pro posouzení splnění podmínek pro odškodnění poukázal žalobce zejména na podobný případ, se kterým by jeho situaci bylo možno porovnat, a to na řízení vedené u [název soudu] č. j. [spisová značka] ve spojení s potvrzujícím rozsudkem [název soudu] č. j. [spisová značka] (tzv. referenční případ). Žalobce v průběhu řízení zdůraznil, že přestože se nedopustil žádného protiprávního jednání v rámci porušení trestně právních norem, byl připraven se vrátit do služby u [stát. instituce], když svůj služební poměr po celou dobu vnímal jako své poslání, a to i od roku [rok] dosud, kdy je mu vypláceno pouze 50 % mzdy, což vede k jeho tíživé životní situaci, a tudíž celé rodiny. Z důvodu, že se nedopustil žádného protiprávního jednání, které mu bylo kladeno za vinu, celou dobu od roku [rok] dosud nechtěl ukončit služební poměr a najít si jiné zaměstnání, neboť to vylučovaly samotné právní předpisy upravující služební poměr u [stát. instituce]. Nebýt trestního stíhání vůči jeho osobě, žádná z těchto skutečností, které popsal shora, by nenastala a nenastal by tak krajní zásah do osobností sféry jeho, manželky a jejich dvou dětí.

3. Žalovaná ve svém vyjádření ve věci samé uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Učinila nespornou skutečnost, že žalobce u ní dne [datum] podáním ze dne [datum] uplatnil ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. nárok na nemajetkovou újmu ve výši [částka] z titulu nezákonného rozhodnutí ve věci vedené u [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Dne [datum rozhodnutí] sdělila žalovaná žalobci stanovisko, že mu na základě jeho žádosti poskytne částku [částka]. K odůvodněnosti požadované náhrady pak žalovaná uvedla, že nečiní sporné skutečnosti, které žalobce uvádí ohledně trestního stíhání pro zvlášť závažný zločin loupeže dle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku pro přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku a pro přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. Uvedla, že odpovědnostní titul ve formě nezákonného rozhodnutí je nesporný, žalovaná však výslovně sporuje ve věci, že by byl dán i odpovědnostní titul ve formě nesprávného úředního postupu, jak tvrdí žalobce v článku II., bodu 5. své žaloby. Žalobce uplatnil jednak zadostiučinění pouze za nezákonné trestní stíhání a dále pak akcentoval zejména délku trestního stíhání, závažnost jednání, z něho byl obviněn, včetně hrozícího trestu, medializací věci a v neposlední řadě vypočítal zásahy trestního stíhání do řady oblastí svého života. Délku trestního stíhání v trvání [anonymizováno] let a [anonymizována dvě slova] nelze hodnotit jako nepřiměřeně dlouhou, neboť se jeví jako odpovídající složitosti dané věci, ve které proběhlo přípravné řízení, byla projednána na dvou stupních soudní soustavy. Nelze sice odhlédnout od toho, že žalobce byl po takto nikoli krátkou dobu vystaven tlaku probíhajícího trestního stíhání a žalovaná s ohledem na průběh trestního řízení zcela popírá nesprávný úřední postup. Kromě toho žalovaná dodala, že žalobce požádal o odškodnění pouze v souvislosti s nezákonným rozhodnutím, nikoli s nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení. K splnění podmínek pro odškodnění nemajetkové újmy pak zaujala žalovaná stanovisko, že pokud jde o zásah do právní sféry žalobce je nutno zdůraznit, že každé trestní stíhání je spojeno s určitým osobním diskomfortem. Pokud jeho věc byla medializována, stalo se tak primárně díky [anonymizováno] vysoké [anonymizováno] [role v řízení] z tohoto trestního řízení. Z žalobcem doložených článků byl pouze na jednom vyobrazen a jmenován, přičemž se jednalo pouze o reportáž, která objektivně informovala o vydání zprošťujícího rozsudku soudu prvního stupně a důvodech, které příslušný trestní senát k tomuto kroku vedly. Dále žalovaná zdůraznila, že nelze opomenout v případě, že žalobce zdůrazňuje skutečnost, že v době zahájení tohoto trestního stíhání byl [anonymizováno] [stát. instituce], na kterého bylo do té doby nahlíženo jako na [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], že byl už v době zahájení tohoto trestního stíhání, které je předmětem tohoto sporu, rozhodnutím ředitele [stát. instituce] [obec] ze dne [datum] zproštěn výkonu služby, a to v souvislosti s jiným trestním stíháním pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), písm. c) trestního zákoníku, spáchaný formou spolupachatelství podle § 23 trestního zákoníku. Pouze z těchto popsaných důvodů byl žalobci krácen i [anonymizováno] příjem na 50 %, nikoli v souvislosti s posuzovaným trestním stíháním. Proto je nutno zásah předmětného trestního stíhání pro trestný čin loupeže považovat za této situace za zásah mizivý. Na základě těchto skutečností žalovaná dobrovolně přiznala žalobci peněžité zadostiučinění ve výši [částka], které považovala za dostačující. Žalovaná tedy navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, neboť částečně poskytnuté plnění bylo žalobci vyplaceno.

4. Z hlediska skutkového stavu soud dospěl k následujícím zjištěním:

5. Z připojeného vyšetřovacího spisu [anonymizována čtyři slova] č. j. [anonymizováno] [číslo] [rok] a následně soudního spisu [název soudu] č. p. [spisová značka] bylo zjištěno, že usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] rozhodla soudkyně [název soudu] ve vazebním zasedání o vzetí do vazby obviněných [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [jméno] [příjmení]. Z odůvodnění lze zjistit, že obvinění [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení], jsou trestně stíháni [anonymizováno] orgánem [anonymizována dvě slova] bezpečnostních sborů – [anonymizována dvě slova] [obec] pod [číslo jednací] pro skutek právně kvalifikovaný v bodě 1) předmětného usnesení jako zločin zkrácení daně, poplatku a podobně povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku. Z usnesení Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] je zjištěno, že spoluobviněný [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] byl propuštěn z vazby, k čemuž bylo dále zjištěno z nesporného tvrzení žalobce, že žalobce byl z vazby propuštěn již asi po dvou měsících, tedy dříve než [anonymizováno]. [příjmení]. Z usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že tímto bylo zahájeno trestní stíhání [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [celé jméno žalobce] (žalobce) pro zvlášť závažný zločin loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, z přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku a z přečinu porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, kterého se měli dopustit tím, že dne [datum] kolem [údaj o čase] hodiny v [obec], na ulici [příjmení] po předchozím rozbití balkonových dveří společně s [jméno] [příjmení], stíhaným pro tento skutek, ode dne [datum], za vzájemné koordinace svého jednání prostřednictvím radiostanic, oděni do černých kombinéz označených [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a maskováni kuklama na obličejích, v úmyslu zmocnit se cizí věci vnikli do rodinného domu [adresa], kde nejprve fyzicky, úderem do hlavy napadli poškozenou [jméno] [příjmení], která upadla na zem, přičemž k sobě, ze strachu o jeho život tiskla svého syna, [jméno] [příjmení], následně pokračovali ve fyzickém napadání poškozeného [jméno] [příjmení], kterého srazili údery nejprve do hlavy a posléze do celého těla na zem, když z domu vyběhl ke svému zaparkovanému vozidlu, poškozeného [příjmení] pak odtáhli zpět do domu do obývacího pokoje, kde ho i s poškozenou [příjmení] spoutali kovovými pouty a vyžadovali po nich vydání trezoru s finanční hotovostí, následně pak poškozené přesunuli do ložnice nacházející se v 1. patře domu, tam jim pak poškozená [příjmení] pod pohrůžkou fyzické újmy a z obav o život svůj, syna a poškozeného [příjmení] vydala kovový trezor a sdělila číselný kód k jeho otevření, následně pak z tohoto kovového trezoru odcizili finanční hotovost ve výši [částka] a dámské šperky ze žlutého kovu v hodnotě cca [částka], přičemž pod pohrůžkou usmrcení [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] zakázali kontaktovat Policii ČR a navíc, aby zabránili případnému oznámení, při odchodu z domu jim znehodnotili mobilní telefony, čímž poškozeným způsobili škodu odcizením ve výši [částka], poškozením balkonových dveří a mobilních telefonů ve výši [částka], přičemž poškozený [příjmení] utrpěl poranění spočívající v pohmoždění hlavy a [anonymizováno] oka, což si vyžádalo lékařské ošetření bez dalšího léčení. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Z obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] ze dne [datum] je pak zjištěno, že státní zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] podal na obviněné pprap. [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [titul]. [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [celé jméno žalobce], [jméno] [příjmení] obžalobu s tím, že měli shora popsaným jednáním spáchat zločin loupeže podle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, jednak přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1, odst 2 trest. Zákoníku a jednak přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 trestního zákoníku. Z rozsudku [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo zjištěno, že obžalovaní 1. [anonymizováno]. [jméno] [příjmení], 2. [anonymizováno]. [titul]. [jméno] [příjmení], 3. [anonymizováno]. [celé jméno žalobce] a 4. [jméno] [příjmení] byli ve smyslu § 226 písm. c) tr. řádu zproštěni obžaloby státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] pro již popsaný skutek loupeže ze dne [datum], neboť soud dospěl k závěru, že provedeným dokazování nebylo bez důvodných pochybností prokázáno, že skutek, popsaný v obžalobě státního zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec], spáchali obžalovaní [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení], [celé jméno žalobce] a [jméno] [příjmení]. S případnou náhradou škody byli odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Z usnesení [název soudu] ze dne [datum], č. j. [číslo jednací] bylo zjištěno, že odvolání státního zástupce do zprošťujícího rozsudku viz shora se zamítá z důvodu, že po zhodnocení věci a provedeného dokazování dospěli k závěru, že nalézací soud nepochybil, pokud všechny obžalované zprostil podle § 226 písm. c) obžaloby, neboť nebylo prokázáno, že skutek spáchali obžalovaní. Z rozhodnutí ředitele [stát. instituce] [obec] ve věcech [anonymizována dvě slova] ze dne [datum] č. [anonymizováno] [číslo] [rok] bylo zjištěno, že ředitel zprošťuje výkonu služby podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb. o [anonymizováno] poměru příslušníků bezpečnostních sborů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“) dnem doručení tohoto rozhodnutí [anonymizováno] asistenta [anonymizováno] [celé jméno žalobce], narozeného [datum] – [číslo], ustanoveného na [anonymizováno] místě [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [obec], územní odbor vnější služby [obec], obvodní oddělení [obec] [část obce] pro jednání spočívající v tom, že v době od [datum] do [datum] na území České republiky, po vzájemné dohodě s jinými osobami, v rozporu se zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, dopravili sami, nebo ve spolupráci s jinými osobami z [anonymizováno] republiky a [anonymizováno] republiky, větší množství minerálního oleje, který prodávali na území České republiky jako motorovou naftu a neodvedením spotřební daně a daně z přidané hodnoty získali ke škodě České republiky majetkový prospěch v rozsahu větším než [částka], přičemž se tohoto jednání dopouštěl převážně jako doprovod při přepravě a prodejce konečným spotřebitelům, čímž se měl dopustit zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 23 k § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku ve formě spolupachatelství. Rozhodnutím byla nařízena podle § 40 odst. 3 zákona dosažitelnost v rozsahu každý pracovní den v době od [údaj o čase] hod. do [údaj o čase] hodin v místě trvalého bydliště a povinnost oznámit předem služebnímu funkcionáři každé déle trvající - delší jak 3 dny, opuštění místa trvalého bydliště. Podle bodu 3. tohoto rozhodnutí, podle § 124 odst. 6 zákona ode dne zproštění výkonu služby po jeho dobu náleží jmenovanému služební příjem ve výši 50 % průměrného služebního příjmu. Uvedené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě řízení ve věcech služebního poměru vedeném ve smyslu ust. § 178 zákona, které bylo zahájeno na podkladě usnesení [anonymizována čtyři slova] 18. [anonymizováno] [obec] pod [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo ve smyslu ust. § 160 odst. 1 trestního řádu zahájeno trestní stíhání skupiny spolupachatelů (mezi nimi i [celé jméno žalobce]) pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 23 k § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku ve formě spolupachatelství. Ponecháním [celé jméno žalobce] ve výkonu služby by tak mohlo dojít k ohrožení dobré pověsti bezpečnostního sboru a mohla být narušena důvěra veřejnosti jak v [anonymizováno] samotného, tak vůči bezpečnostnímu sboru. Tento stav trvá od [datum] dosud. Ze sdělení [stát. instituce], [stát. instituce] [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zjištěno, že bylo zahájeno řízení ve věci služebního poměru, když dne [datum] žalobce doručil žádost o přijetí do opětovného výkonu služby. Ze sdělení [anonymizováno] prezidia České republiky, kanceláře policejního prezidenta ze dne [datum] zaslaného žalobci, bylo zjištěno, že k jeho žádosti o přehodnocení zproštění výkonu služby je mu sděleno, že bylo zváženo jeho znovupřijetí do služebního poměru, přičemž z obsahu této odpovědi se podává, že důvodem pro zproštění bylo zahájené trestní stíhání pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 23 k § 240 odst. 1 a odst. 2 písm. a), c) zákona č. 40/2009 trestního zákoníku, vedené pod [číslo jednací] a dále skutečnost, že by ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby. Trestní stíhání vůči žalobci a jeho kolegům stále pokračuje a nyní postoupilo do fáze řízení před soudem, jelikož státní zástupce Krajského státního zastupitelství v [obec] podal dne [datum] obžalobu. O této věci nebylo dosud rozhodnuto. K dalším informacím, které se podávají z žádosti o ukončení zproštění výkonu služby zaujal ředitel kanceláře stanovisko, že skutečnost, že [role v řízení] byl s [anonymizováno] zproštěn obvinění ze spáchání zločinu loupeže dle § 173 odst. 1, odst. 2 písm. c) trestního zákoníku, je pro posouzení věci zcela irelevantní, jelikož o zproštění výkonu služby bylo vydáno z důvodu podezření ze spáchání jiného trestného činu, jehož řešení přetrvává. Žádost byla proto zamítnuta. Ze sdělení [název soudu] ze dne [datum] vyplývá, že u zdejšího soudu byla podána obžaloba, která je vedena pod sp. zn. [spisová značka], přičemž řízení není dosud skončeno. Z tvrzení samotného žalobce při posledním jednání u [název soudu] v této projednávané věci dne [datum] a ověřeného nezměněného stavu při vyhlášení rozsudku dne [datum] je zjištěno, že trestní řízení pro daňový trestný čin u [název soudu] není dosud skončeno. Z nesporných tvrzení účastníků a žádosti žalobce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce podal u Ministerstva spravedlnosti České republiky žádost o náhradu škody způsobenou nezákonným rozhodnutím dle zákona č. 82/98 Sb. s tím, že z důvodu nezákonného rozhodnutí státního orgánu požaduje náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka]. Z odůvodnění této žádosti v článku V. vyplývá, že kromě nezákonného trestního stíhání rovněž tvrdí, že se jednalo o zdlouhavé trestní stíhání, tedy nepřiměřenou délku trestního řízení, když trestní stíhání bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně bylo skončeno dne [datum]. Od zahájení trestního stíhání do pravomocného rozhodnutí uplynuly takřka [anonymizována dvě slova]. Z přípisu žalované ze dne [datum] bylo zjištěno, že potvrzují přijetí podání týkající se právní věci projednávané před Krajským soudem [obec] pod sp. zn. [spisová značka], podání bylo předáno odboru odškodňování k věcnému vyřízení. Z vyjádření Ministerstva spravedlnosti České republiky ze dne [datum] k uplatnění nároku žalobce bylo zjištěno, že žalovaná konstatovala, že v trestním řízení vedeném proti žalobci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Žalovaná posuzovala věc ve světle § 31a odst. 1 a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., podle nichž se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se jevilo jako nedostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Žalobce akcentuje zejména délku trestního stíhání, závažnost jednání, z něhož byl obviněn včetně hrozícího trestu, medializaci věci a v neposlední řadě vypočítává zásahy trestního stíhání do řady oblastí svého života. Žalovaná považuje za nesporné, že zásah do života žalobce je nutno hodnotit jako skutečně závažný. Jde-li o povahu trestní věci, pak žalobce byl stíhán pro zvlášť závažný zločin loupeže a byl ohrožen trestem ve výši až [anonymizováno] let. Věc lze tedy označit jako skutečně závažnou. Délku trestního stíhání v trvání [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] však nelze hodnotit jako nepřiměřeně dlouhou, jeví se odpovídající složitosti dané věci, ve které proběhlo přípravné řízení a byla projednána na dvou stupních soudní soustavy. Je však pravdou, že žalobce byl po takto nikoli krátkou dobu vystaven tlaku probíhajícího trestního řízení. Pokud jde o zásah právní sféry žalobce, byla sice věc medializována, avšak pouze díky primárně nestandardně vysoké aktivitě poškozeného v trestním řízení, a to to jediný článek, ve kterém byl žalobce vyobrazen a je jmenován, objektivně informuje o vydání zprošťujícího rozsudku soudu prvního stupně. Je-li žalobcem zdůrazňována skutečnost, že v době předmětného trestního stíhání byl příslušníkem [stát. instituce], nelze na druhou stranu opomenout, že už v době zahájení tohoto trestního stíhání byl rozhodnutím ředitele [stát. instituce] [obec] ze dne [datum] zproštěn výkonu služby v souvislosti s jiným trestním stíháním a právě z toho důvodu mu byl krácen i služební příjem na 50 %, tedy nikoli v souvislosti s posuzovaným trestním stíháním. Za dané situace zásah předmětného trestního stíhání do pracovního života žalobce je mizivý. Na základě shora popsaných okolností a po náležitém posouzení dospěla žalovaná k závěru, že v rámci mimosoudního projednání mu bude poskytnuto peněžité zadostiučinění ve výši [částka] a tato částka mu bude poslána na adresu jeho trvalého bydliště. V dalších nárocích byl žalobce odkázán na řízení vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce, slyšen jako účastník řízení uvedl, že byl zadržen [příjmení] v [anonymizováno] [rok] a jako důvod vzetí do vazby mu uvedli, že údajně [anonymizována dvě slova], ale zároveň mu řekli, což není nikde zapsáno, že je vlastně [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] z [obec] ze dne [datum], kterého v životě neviděl. Po dvou dnech na něho byla uvalena vazba zároveň s ostatními panem [příjmení], [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení], nejdéle byl ve vazbě pan [příjmení]. Je přesvědčen a bylo mu to naznačováno i ústně vyslýchajícím, že de facto je zadržen [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova]. V rámci toho mu byly udělány testy DNA, které trvají asi 3 týdny, a to byla doba, po kterou ve vazbě setrval. [příjmení] byly negativní, pak byl propuštěn z vazby a vyšetřování probíhalo nadále, až [datum] bylo proti nim zahájeno trestní stíhání pro [anonymizována dvě slova] ze dne [datum]. Proti nim však měli pouze pachové stopy. Byl ve stresu, věděl, že to neudělal, ale nemohl vědět, jak to dopadne. [příjmení] mu většinou věřili, ale někteří už se s ním bavit nechtěli. Naproti němu bydlel např. [jméno] [příjmení], což byl kolega, s kterým občas zašli na pivo, ale viděl, že je mu nepříjemné sedět s ním v hospodě, někteří sousedé ho už ani nepozdravili, všichni to viděli třeba v televizi. V době, kdy bylo zahájeno trestní stíhání, se to objevilo v [anonymizována dvě slova] ve všech médiích, např. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], v [anonymizováno] a na [anonymizováno], tím se cítil nejvíce poškozen, že bylo zdůrazňováno, že se jednalo o [anonymizováno]. Když byl zproštěn, státní zástupce podal odvolání, tak opět byl ve stresu a z reakce předsedy senátu, který odvolání projednával, se vlastně dozvěděl, že skuteční pachatelé [anonymizována dvě slova] byli zadrženi a odsouzeni na [země] a bylo mu naznačeno, že odvolání státního zástupce bylo zbytečné. Teprve tam se dozvěděl, že skuteční pachatelé jsou už známi. O jeho postavení mimo službu v roce [rok] v souvislosti s daněmi vlastně ani nikdo nevěděl, ale tamtamy v práci samozřejmě pracují, ale nevraživé chování vůči němu začalo až byl trestně stíhán pro [anonymizována dvě slova]. V době trestního stíhání do roku [rok] to všechno mělo vliv na vztah mezi ním a manželkou, skoro každý den se hádali už kvůli maličkostem. Na manželku mělo i velký vliv, když viděla, že přišla obálka s pruhem a má jít k soudu. Rodiče mu věřili, ti však dnes již nežijí. Všechny [anonymizováno] zprávy v té době to vysílaly vždy, když se konalo nějaké další jednání, i u odvolacího soudu v [obec], byli novináři. V té době měl syn [anonymizováno] let a dcera [anonymizováno] let, děti ve škole to věděly od rodičů, ale je pravdou, že některé děti to nedávaly jeho dětem najevo, některé ano. Nemá k tomu sice žádné listinné důkazy, avšak když byl vzat do vazby pro neplacení daní, bylo mu naznačováno i jeho obhájcem, že fakticky se jedná o vazbu z důvodu [anonymizována dvě slova]. Když mu dělali testy DNA a byly negativní, tak ho hned propustili a teprve následně bylo zahájeno trestní stíhání pro trestný čin loupeže. Když byl obviněn z krácení daně a vzat do vazby, takto všem doma vysvětlil a sdělil jim, že hlavním důvodem je vlastně ta údajná loupež. Co se týče [anonymizováno] trestního stíhání, jezdil pomáhat panu [příjmení] do [anonymizováno] v [obec], kde se ta [anonymizována dvě slova], třeba mu tam za nějakou [částka] uklízel, ale oni je pak obvinili všechny jako organizovanou skupinu. [příjmení] sám byl ve vazbě od [datum] do [datum]. Je třeba také brát v úvahu skutečnost, že pokud by byl vzat do vazby pouze pro krácení daní, nebyl důvod brát mu DNA. Byl sice postaven mimo službu pro krácení daně, ale nevraživé chování vůči němu nastalo v práci až po stíhání pro [anonymizována dvě slova]. Manželka mu sice věřila, ale vztahy již byly narušeny tím, že začali mít finanční potíže. Mělo velký vliv i na manželku, zhoršil se [anonymizována dvě slova]. Rodiče, kteří [anonymizováno] již [anonymizováno], to také těžce nesli, i když tehdy řekli, že to je blbost. Na soudy s ním chodil [anonymizováno] jako divák, když pak šli třeba do hospody a byla puštěná televize, stresovaly ho reportáže z těchto jednání. Také na odvolacím soudu v [obec] byla spousta novinářů, pořád se událost připomínala. V době trestního stíhání bylo synovi [anonymizováno] let, dceři [anonymizováno], samozřejmě děti ve škole o tom věděli od rodičů, kde si o tom zřejmě vykládali. Je pravdou, že některé děti to jeho dětem nedávaly najevo, některé ano. Nemůže sice předložit listiny, avšak měl různé hovory se svým právním zástupcem [titul]. [příjmení], který ho upozorňoval, že má zapomenout na nějaké neplacení daní, že je podezřelý z [anonymizována dvě slova]. I soudkyně, která ho dala do vazby se ptal, jestli se zavírají lidi kvůli neplacení daní a ona mu mimo protokol řekla, že ho z vazby pustit nemůže, protože zastupuje kolegyni a ta, až se vrátí, tak ho z vazby pustí. Ale naznačovala, že vazba pro krácení daní je zástupný problém. Evidentně čekali na výsledky DNA testů a když byly negativní, tak ho pustili z vazby, měli jen pachové stopy, což bylo nedostačující. Pak ho teprve obvinili z [anonymizováno]. V době, kdy ho vzali do vazby, pana [příjmení] sledovali již [anonymizováno] měsíce předtím obviněním. Po vzetí do vazby rodině vysvětlil, že hlavním důvodem je vlastně ta [anonymizována dvě slova]. Vztahy s manželkou se zhoršily až poté, co byl obviněn z [anonymizována dvě slova]. Soud provedl důkaz fotokopiemi novinových a medializačních zpráv, které se týkají [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [obec], které se dá vztáhnout k datu [datum], jak vyplývá z obžaloby Krajského státního zastupitelství ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka], která byla projednána v řízení před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a konkrétně lze identifikovat pouze článek v deníku [příjmení] ze dne [datum] nazvaný„ [anonymizováno] i [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ a dále reportáž [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] založenou na č. l. 17, aktualizovanou dne [datum], z níž je zjištěno, že v tomto článku je vyobrazen a jmenován [role v řízení], když tato reportáž informuje o vydání zprošťujícího rozsudku soudu prvního stupně a důvodech, které příslušný trestní senát k tomuto kroku vedly. Ostatní založené dokumenty nelze nijak verifikovat. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], [role v řízení] [role v řízení] bylo zjištěno, že dne [datum] byla na [anonymizováno], vrátila se domů z [anonymizováno] a manžel se měl vrátit [anonymizována dvě slova]. Viděla před domem jeho auto, ale najednou z okna viděla, že se k němu seběhlo [anonymizováno] až [anonymizováno] lidí [anonymizována dvě slova], jenom měli na rukou [anonymizována dvě slova], dali mu něco přečíst a potom ho zadrželi. Když se ptala, říkali jí něco o daních. Manžel ji ujišťoval, že se jedná o nedorozumění a oni ho pak odvezli do vazby. Pracuje v [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] v [obec] jako [anonymizována dvě slova] a i tam to pocítila, byla tam kolegyně, která tam [anonymizováno] a měla [anonymizováno] u [anonymizováno]. Jednou svědkyni zarazilo, že tato paní řekla, že ví od [anonymizováno], že si manžel potřeboval přivydělat, a proto se toho [anonymizována dvě slova] asi dopustil. V práci už nebyly vztahy jako kdysi, i když vše se jí konalo za zády, nikdo s ní o tom přímo nediskutoval. Ví, že média mohou lidi ovlivnit. Když byl manžel obviněn z [anonymizována dvě slova], objevilo se to ve všech médiích, byly v televizi záběry ze soudních síní, objevily se i články v novinách, oni to sledovali, protože chtěli vědět, co se o tom píše. Tuto záležitost řešila jenom s dcerou, jinak se všem vyhýbala, manželovi věřila a podpořili ho. Syn měl [anonymizováno] let a bylo těžké mu to vysvětlit, že se jedná o nedorozumění. Manžel se jí také svěřil, že jednou potkal jednoho kolegu před obchodem a dělal, že ho nevidí. Tyto události ovlivnily jejich život, hlavně se hádali kvůli penězům, které chyběly, manžel byl podrážděný, protivný a také u něho začala vzrůstat spotřeba piva. Vylíval si doma zlost a na ní a syna byl nepříjemný. Dcera s nimi tehdy už nebydlela. Jí, jako ženě vadilo, že chyběly peníze, ale např. na pivo si peníze našel. Poté, co začal být trestně stíhán pro to [anonymizováno], se jim oběma [anonymizována dvě slova] a zhoršovalo se to vždycky, když měl být nějaký soud, měla rozhozenou imunitu, zhoršilo se jí zažívání, i manželovi, domnívá se, že to špatně působilo i na jeho rodiče. Postupem času stresy narůstaly, protože to stále trvá, všechny problémy se jí vlastně slévají najednou a už nemůže oddělit, kdy se ty vztahy začaly zhoršovat, ale spíš poté, co se objevily v televizi a médiích zprávy o [anonymizována dvě slova]. Z výpovědi [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [role v řízení] bylo zjištěno, že otce odvedly do vazby [anonymizována dvě slova] den v roce [rok], kdy navštěvovala [anonymizováno] ročník [ulice] školy v [obec]. Dozvěděla se od maminky, že ho odvezla [příjmení], ale nevěděly proč. Pak byl obviněn z [anonymizována dvě slova], bylo to ve všech médiích, věděli to všichni. O tom [anonymizována dvě slova] to proběhlo ve všech zprávách, padlo tam i jeho jméno. Ze strany spolužáků padaly rádoby vtipné narážky, sice o některé kamarády přišla, ale alespoň se ukázalo, kdo je dobrý kamarád, bylo to tak půl na půl. Když vzali otce do vazby, vlastně ani nikdo pořádně nevěděl, jaký je důvod. Nastaly pak prázdniny a v [anonymizováno] to opadlo a pak, když byl obviněn z trestného činu [anonymizováno], tak pak se to všude objevilo v televizi a nastaly ty shora popsané reakce. Z výpovědi [jméno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] žalobce slyšeného jako svědka bylo zjištěno, že v době vzetí otce do vazby měl [anonymizováno] let, pak byl nějakou dobu pryč, bylo mu řečeno, že to byl omyl. Když pak vznesli obvinění z [anonymizována dvě slova], takto opravdu bylo v televizi ve všech zprávách, viděli to rodiče jeho kamarádů, kdy otce poznali, sice měli nějaké řeči, ale on si to nijak nebral. Ten problém řešili hlavně doma, maminka ho brávala často na procházku a snažila se mu vysvětlit o co jde. Otci věřili, že se ničeho nedopustil, ale on to tak moc ještě nechápal. Jen reakce některých kamarádů ho trošku překvapily. Z výpovědi [jméno] [příjmení] slyšeného jako svědka bylo zjištěno, že byl [anonymizováno] a [anonymizováno] žalobce, [anonymizováno] spolu i na [anonymizováno] a znají se hodně dlouho, asi od roku [rok]. [příjmení] pracuje u [anonymizováno] dosud na [anonymizováno] na [anonymizováno] oddělení v [obec]. Byl to dobrý [anonymizováno], nikdy nikoho nepodrazil. Sloužili spolu [anonymizováno], bavili se i o rodině. Byl spolehlivý, nikoho nenechal ve štychu a vážil si své práce. V roce [rok] byli všichni vyslýcháni [příjmení] ohledně toho, že v té době byl pan [celé jméno žalobce] a snad pan [příjmení] a další vyšetřováni ohledně krácení daní, že měl snad převážet [anonymizováno]. V té době byl svědek zrovna na dovolené a dozvěděl se o tom ze zpráv, že byl zadržen pro trestný čin [anonymizována dvě slova] a ví, že ve stejné době byli zadrženi asi v souvislosti s tou [anonymizováno]. Prostě, když přijel z dovolené tak zjistil, že žalobce je ve vazbě a proběhlo to ve zprávách, ale jak to přesně bylo, to už neví. Byli v kontaktu i v době, kdy byl postaven [anonymizována dvě slova]. Bylo na něm vidět, že je v nějakém stresu, to nikomu nepřidá, ale nešlo mu do hlavy, že by něco takového mohl spáchat, že by někoho [anonymizováno] nebo něco podobného, věřil mu. Rozhodně mu žalobce říkal, že to byly výmysly, že to není pravda. Nesl to těžce. S rodinou svědek v kontaktu nebyl, neví jak reagovala. Atmosféra v práci nebyla dobrá, někteří kolegové dávali od něho ruce pryč, mysleli si, že mohl něco udělat, jak se někdy říká, na každém šprochu pravdy trochu, druzí stáli za ním, někteří mu věřili, někteří ne, někteří mu to přáli, ale svědek neměl důvod mu nevěřit. K dotazu, zda je svědkovi známo, z jakého důvodu byl žalobce postaven mimo službu uvedl, že myslí, že první to bylo kvůli toho [anonymizována dvě slova], ale neví v jaké souvislosti, jestli s tou [anonymizováno]. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je žalobcův [anonymizována dvě slova], bydlí [anonymizována dvě slova] asi [anonymizováno] let, je to perfektní chlap, rodiny se kamarádí, chodí spolu na pivo. K dotazu zda ví, pro jaký trestný čin byl žalobce v roce [rok], ev. 2013 stíhán svědek uvedl, že už je to [anonymizováno] let zpátky, ale pokud ví, bylo to [anonymizováno]. Potom se žalobce změnil, protože lidi co kolem nich bydlí, si na něho ukazují prstem, v hospodě se svědka na něho vyptávali, že to viděli v televizi nebo médiích. Dozvěděli se, že [anonymizováno] měsíce seděl ve vazbě tak si myslí, že je nějaký vrah nebo něco podobného. Reagovali lidi špatně, ale jak kdo. Vztah s jeho manželkou se jistě zhoršil, protože tu rodinu to poznamená. Jak to působilo na děti, svědek moc neví, on žalobci věřil, je to dobrý kamarád. Pokud byl svědek dotazován, zda zná důvod vzetí do vazby, vypověděl, že mu jeho manželka řekla, že šlo o nějaké [anonymizováno]. Svou práci měl rád.

6. Po takto provedeném dokazování soud dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu:

7. V řízení bylo prokázáno, že usnesením [název soudu] ze dne [datum] č. j. [číslo jednací] byl žalobce spolu s dalšími obviněnými [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [titul]. [jméno] [příjmení] [jméno] [příjmení] a dále [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] vzat do vazby na základě trestního stíhání policejním orgánem [anonymizována čtyři slova] – 18. [anonymizováno] [obec] [číslo jednací] vzneseným [datum rozhodnutí] pro skutek právně kvalifikovaný jako zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku. Žalobce [celé jméno žalobce] setrval ve vazbě od [datum] do [datum]. Rozhodnutím ředitele [stát. instituce] [obec] ve věcech služebního poměru č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum] byl žalobce zproštěn k výkonu služby podle § 40 zákona č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů dnem doručení rozhodnutí ze služebního místa vrchní asistent [anonymizována tři slova] [obec], Územní odbor vnější služby [obec], obvodní oddělení [obec] [část obce] pro jednání spočívající v tom, že v době od [datum] do [datum] na území České republiky, po vzájemné dohodě s jinými osobami, v rozporu se zákonem č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty, dopravili sami, nebo ve spolupráci s jinými osobami z [anonymizováno] republiky a [anonymizováno] republiky, větší množství [anonymizována dvě slova], který prodávali na území České republiky jako [anonymizována dvě slova] a neodvedením spotřební daně a daně z přidané hodnoty získali ke škodě České republiky majetkový prospěch v rozsahu větším než [částka], přičemž se tohoto jednání dopouštěl převážně jako doprovod při přepravě a prodejce konečným spotřebitelům, čímž se měl dopustit zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 23 k § 240 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) trestního zákoníku ve formě spolupachatelství. Ode dne zproštění výkonu služby po jeho dobu náležel jmenovanému služební příjem ve výši 50 % průměrného služebního příjmu. Rozhodnutím [stát. instituce], ředitele [stát. instituce] ve věcech služebního poměru ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele [stát. instituce] [obec] ze dne [datum] ve vztahu k rozhodnutí ředitele [stát. instituce] [obec] č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum], podle něhož byl žalobce podle § 40 zákona o služebním poměru zproštěn výkonu služby. Rozhodnutím [anonymizováno] [stát. instituce] [stát. instituce] [obec] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] bylo zahájeno řízení ve věcech služebního poměru na základě žádosti žalobce ze dne [datum] o přijetí do opětovného výkonu služby. Z podání žalobce vyplývá, že se domáhá ukončení zproštění výkonu služby, které trvá již [anonymizováno] let. K posouzení případu byly z [stát. instituce] vyžádány relevantní podklady, z nichž vyplynulo, že rozhodnutím ze dne [datum] byl žalobce zproštěn výkonu služby a důvodem pro zproštění bylo zahájené trestní stíhání pro zločin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby dle § 23 k § 240 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a c) trestního zákoníku vedené pod [číslo jednací] a dále skutečnost, že ponechání ve výkonu služby ohrožovalo důležitý zájem služby. Trestní stíhání vůči žalobci a jeho kolegům stále pokračuje a nyní postoupilo do fáze řízení před soudem, jelikož státní zástupce [anonymizována tři slova] v [obec] podal dne [datum] obžalobu. Toto řízení, které probíhá u [anonymizována dvě slova] v [obec] pod sp.zn. [spisová značka] není dosud skončeno. Žádost žalobce o znovu přijetí do výkonu služby byla z těchto důvodů rozhodnutím téhož orgánu ze dne [datum] pod č. j. PPR [číslo] zamítnuta. Dne [datum] podáním ze dne [datum] uplatnil žalobce ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. přiznání náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] s příslušenstvím z titulu nezákonného rozhodnutí ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] a nepřiměřené délky řízení, které trvalo od momentu zahájení trestního stíhání [datum] do pravomocného skončení věci u [název soudu] dne [datum], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Ve věci proběhlo přípravné řízení a byla projednána na dvou stupních soudní soustavy. Žalobce byl přitom stíhán pro zvlášť závažný zločin loupeže a byl ohrožen trestem až [částka] let, jedná se tedy o věc závažnou. Závažnost věci umocňoval i fakt, že se měl skutku dopustit jako [anonymizováno]. Dne [datum] žalovaná potvrdila přijetí žádosti o odškodnění a dne [datum] rozhodla ve věci tak, že konstatovala, že v daném případě došlo u žalobce k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb., za které lze považovat usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Jednalo se sice o věc závažnou, nicméně délka trestního stíhání v trvání [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] není ze strany žalované hodnocena jako nepřiměřeně dlouhá, jeví se odpovídající složitosti dané věci, ve které proběhlo přípravné řízení a byla projednána na dvou stupních soudní soustavy. Protože byl žalobce vystaven tlaku probíhajícího trestního řízení, dospěla žalovaná k závěru, že v rámci mimosoudního projednání poskytne žalobci peněžité zadostiučinění ve výši [částka]. Své stanovisko dále odůvodnila tím, že už v době zahájení trestního stíhání byl žalobce dne [datum] zproštěn výkonu služby v souvislosti s jiným trestním stíháním, které bylo proti němu vedeno a není dosud skončeno a tedy mu byl krácen i služební příjem na 50 %, což se stalo nikoli v souvislosti s posuzovaným trestním stíháním, a proto považují zásah do trestního stíhání do pracovního života za mizivý. S ohledem na dobrovolné vyplacení částky [částka] vzal žalobce podáním ze dne [datum] zpět žalobu co do částky [částka] a soud usnesením ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], v rozsahu zpětvzetí řízení zastavil. Předmětem žaloby zůstala částka [částka] s příslušenstvím.

8. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona č. 82/98 Sb. (dále jen „zákona“), právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

9. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

10. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona, se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

11. Podle ust. § 31a odst. 2 zákona, se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

12. Po takto provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Soud považoval žalobu za důvodnou v rozsahu [částka], které žalovaná žalobci v průběhu řízení dobrovolně uhradila, pokud po částečném zpětvzetí žaloby setrval na zaplacení dalších [částka], pak v této části žalobu důvodnou neshledal. V řízení bylo prokázáno, že žalobci v souvislosti s nezákonným trestním stíháním (ve smyslu ust. § 8 odst. 1 zákona) vznikl nárok na náhradu škody dle ust. § 31a odst. 1, 2 zákona, který řádně uplatnil v zákonem stanovené lhůtě u zákonem stanoveného subjektu tak, jak je to dáno v ust. § 6 odst. 1, 2 písm. a) zákona. V prvé řadě je třeba předeslat, že žalobce byl sice trestně stíhán pro závažný trestný čin [anonymizováno], pro který byl pravomocně obžaloby zproštěn, avšak po celou dobu tohoto trestního stíhání byl a doposud je stále trestně stíhán pro rovněž závažný [anonymizováno] trestný čin. Trestní stíhání pro trestný čin [anonymizováno] nebylo proti žalobci zahájeno zjevně bezdůvodně nebo dokonce s cílem jej poškodit. Žalobce byl obžaloby zproštěn podle st. § 226 písm. c) trestního řádu, neboť podle závěru trestního soudu nebylo bez důvodných pochybností prokázáno, že skutek spáchal žalobce. Ke zproštění obžaloby tedy nedošlo proto, že by se skutek, z něhož byl žalobce obviněn a obžalován nestal, a nebo že by nebyl trestným činem, což podle judikatury ústavního soudu by umocňovalo intenzitu zásahu trestního stíhání do osobního života trestně stíhaného. Nutno mít na zřeteli, že ačkoli žalobce tvrdil opak, nebylo prokázáno, že by žalobce byl pro trestný čin [anonymizováno] omezen na osobní svobodě, vazební stíhání bylo vedeno pro jiný - [anonymizováno] trestný čin. Na této skutečnosti nemůže změnit nic ani to, že faktický důvod vazebního stíhání ani faktický důvod zproštění výkonu funkce, nebyl zřejmě zcela zřejmý manželce ani kolegům včetně slyšených svědků, neboť všem žalobce tvrdil, že jde o omyl a sám byl přesvědčen, i když své tvrzení nijak neprokázal, že vazba na něho byla uvalena pro trestný čin [anonymizováno]. Z toho se lze důvodně domnívat, že zúčastnění vztahovali postavení žalobce mimo službu a tím pokles příjmů k trestnému činu [anonymizováno]. Nelze sice pochybovat o tvrzení, že by trestní stíhání pro [anonymizováno] nebylo medializováno, jistě se tak stalo, což potvrdili i slyšení svědci, nicméně z provedeného dokazování nijak nevyplynulo, že by informace o trestním stíhání žalobce poskytovaly osoby v postavení orgánů činných v trestním řízení nebo že by orgány činné v trestním řízení pro média hodnotily domnělou trestnou činnost žalobce. Medializace byla v posuzovaném případě prostým důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a je z okolností zřejmé, že k medializaci přispěla i aktivita poškozeného [jméno] [příjmení], který je v regionu znám jako [anonymizováno] a [anonymizováno] osoba, přičemž internetové diskuze svědčily skutečně o nedůvěryhodnosti poškozeného, nikoli žalobce. Manželka žalobce, děti i slyšení svědci sice potvrdili, že věc byla„ [anonymizována tři slova], že se [anonymizováno] objevovaly v [anonymizováno], v [anonymizováno] či na [anonymizována dvě slova]“, nic konkrétního k tomu tvrzeno a prokázáno nebylo. Prokázáno bylo pouze to, že [anonymizována dvě slova] s [anonymizováno] jménem žalobce se objevila až v souvislosti s jeho [anonymizováno] obžaloby. Vše ostatní už zůstalo na úrovni tvrzení žalobce a svědků, které je zcela neurčité, kdy a jakým způsobem a jaké byly zprávy o něm zveřejňovány, nelze tedy zjistit jejich konkrétní obsah. Dále žalobce ničím nepodložil své tvrzení, že vazební stíhání pro [anonymizováno] trestný čin bylo fakticky vazebním stíháním pro trestný čin [anonymizováno]. Skutečnost, že se podrobil odběru pachových vzorků v režimu v souladu s ust. § 114 odst. 2 trestního řádu nelze dovozovat, že byl de facto vazebně stíhán pro trestný čin [anonymizováno]. Důvod vazebního stíhání vyplývá z listinných důkazů, o nichž nelze mít pochybnosti. Pokud žalobce vypočítává zásahy trestního stíhání pro [anonymizována dvě slova] do řady oblastí svého života, v řízení nebyl prokázán citelný zásah do rodinného života právě a výlučně v příčinné souvislosti se skutkem, kterého se odškodnění týká. Ve své žalobě sice původně uvedl, že trestní stíhání výrazným způsobem zasáhlo do jeho soukromého a rodinného života, vedlo k odcizení manželky, která obvinění osoby žalobce především charakter trestné činnosti kladla žalobci za vinu a nesla to velmi těžko, stejně tak jako členové celé rodiny. Při provedeném dokazování však bylo zjištěno, ať již z výpovědi manželky žalobce i [anonymizováno] žalobce, že manželovi věřila, že zmíněný skutek nespáchal, měla za to, že jde o nedorozumění a byla žalobci naopak oporou, stejně tak jako nejbližší rodina. Pro rodinu a zejména pro manželku bylo stresující vzetí žalobce do vazby, což se však stalo pro [anonymizováno] trestný čin, teprve když se dotazovala manželka na [anonymizována tři slova], zde se dozvěděla, že žalobce údajně má mít dluhy a nezvládá platit všechny výdaje a tehdy si uvědomila, že bude všechno na ní. Totéž uvedl žalobce ve své účastnické výpovědi, když uvedl, že manželka mu sice věřila, ale jeho vztahy s ní byly narušeny již před zahájením trestního stíhání pro trestný čin [anonymizováno] tím, že byl ve vazbě a vznikaly jim nějaké dluhy, které musela platit. Z provedeného dokazování pak vyplývá, že hádky s žalobcem se týkaly především peněz, které jim chyběly. Z výpovědi manželky žalobce nevyplynulo, že by se chování žalobce poté, co byl obviněn rovněž z trestného činu [anonymizováno], nějak zásadně měnilo. Ani z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nelze dovodit, že by jimi popisovaný negativní dopad trestního stíhání na osobu žalobce bylo možno připisovat právě trestnímu stíhání pro trestný čin [anonymizováno]. V zásadě lze říci, že ani o trestním stíhání pro [anonymizováno] trestný čin nevěděli. Jestliže si byl žalobce po celou dobu trestního stíhání pro trestný čin [anonymizováno] vědom, že se tohoto trestného činu nedopustil, pak se s tím nepochybně snižovala i nejistota stran výsledku trestního stíhání a stres tímto trestním stíháním působený. Je nutno opětovně zdůraznit základní fakt, že žalobce byl po celou dobu trestního stíhání pro trestný čin [anonymizováno] paralelně trestně stíhán pro [anonymizováno] trestný čin, pro který byl již před zahájením trestního stíhání pro trestný čin [anonymizováno] stíhán i vazebně a zproštěn výkonu služby. Žalobce tedy dle názoru soudu nijak neprokázal, že by na něho mělo trestní stíhání pro trestný čin [anonymizováno], kromě obecného negativního zásahu do jeho života, další mimořádný dopad. Žalobce v průběhu řízení akcentoval zejména masivní zásah do pracovního života. Neustále zdůrazňoval skutečnost, že v době předmětného trestního stíhání pro trestný čin loupeže, byl řádným [anonymizováno] [stát. instituce] a před sdělením tohoto obvinění na něj bylo nahlíženo jako na spořádaného a váženého člověka, zde nelze než opět zopakovat, že už v době zahájení tohoto trestního stíhání byl rozhodnutím [anonymizováno] ředitele [stát. instituce] [obec] ze dne [datum], zproštěn výkonu služby v souvislosti s jiným trestním stíháním, právě z těchto důvodů byl žalobci krácen i služební příjem na 50 %, nikoli tedy v souvislosti s posuzovaným trestním stíháním pro trestný čin [anonymizováno]. Na tomto místě je nutno akcentovat rozhodující fakt, že žalobce byl postaven mimo službu více jak [anonymizováno] před zahájením trestního stíhání pro [anonymizována dvě slova]. Za takto popsané situace lze zásah předmětného trestního stíhání do pracovního života žalobce považovat za irelevantní a dokonce matoucí. Jde-li o povahu trestní věci, pak žalobce byl stíhán pro zvlášť závažný zločin [anonymizováno] a byl ohrožen trestem až [částka] let. Věc tedy lze skutečně považovat za závažnou. V řízení však nebylo prokázáno ani další tvrzení žalobce, že by se v důsledku trestního stíhání nějakým závažným způsobem zhoršil zdravotní stav jeho či manželky, když újmu jí způsobenou by považoval za újmu jako újmu vlastní. Žalobce a manželka žalobce pouze tvrdili, že zdravotní stav se zhoršil, toto tvrzení nebylo ničím podloženo. Žalobce pro podporu odůvodněnosti výše svého nároku poukazoval prostřednictvím svého právního zástupce na rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s potvrzujícím rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], v němž byla dle žalobce v obdobném případě uložena povinnost žalované zaplatit žalobci částku [částka] jako náhrada škody za nezákonné trestní stíhání pro trestný čin účasti na zločinném spolčení dle § 163a odst. 1 trestního zákona ve spolupachatelství, když trestní řízení skočilo pravomocně zproštěním obžaloby. V této věci byla žalobci přiznána náhrada škody spočívající v přiměřeném zadostiučinění za újmu utrpěnou na straně žalobce za dobu vazby, v níž strávil 529 dní, za které mu byla přiznána částka [částka] za den, tj. [částka]. Žalobce uváděl, že tento tzv.„ referenční případ“ může odrazit skutečnost, že by se žalobci mohlo dostat vyššího odškodnění než mu přiznala žalovaná. K tomu soud zaujal stanovisko, že srovnání případu žalobce s projednávaným případem před [název soudu] je zcela nepřiléhavé, neboť ve shora citovaném případě byl žalobce stíhán vazebně a bylo mu přiznáno odškodnění právě a pouze za dny strávené ve vazbě, což není případ žalobce. Žalobce nebyl pro trestný čin [anonymizováno] omezen na osobní svobodě, protože pro tento trestný čin vazebně stíhán nebyl. Žalobcem namítané negativní dopady vazebního stíhání pro [anonymizováno] trestný čin na život žalobce a život jeho rodiny jsou při posuzování intenzity nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním pro trestný čin [anonymizováno] rovněž bezpředmětné. Délku trestního stíhání v trvání [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] nelze hodnotit jako nepřiměřeně dlouhou, neboť se jeví jako odpovídající složitosti dané věci, ve které proběhlo přípravné řízení a byla projednána na dvou stupních soudní soustavy. Na druhou stranu nelze odhlédnout od toho, že žalobce byl po takto nikoli krátkou dobu vystaven tlaku probíhajícího trestního stíhání. Pokud však žalobce namítá, že věc byla dvakrát vrácena k došetření, což mělo představovat průtahy v řízení, pak s tímto názorem nelze souhlasit, neboť se jedná o zákonem předvídaný procesní postup a v daném případě nešlo o jednoduchou věc. Délka trestního řízení se tedy soudu jeví odpovídající projednávané věci. Průtahy v řízení nebyly soudem shledány. Je pravdou, že každé trestní stíhání je spojeno s určitým osobním diskomfortem. Odškodnění v peněžité formě musí však být řádně podloženo, v tomto případě ovšem žalobce důkazní břemeno neunesl, což bylo zhodnoceno shora. Pokud se jedná o provedené důkazy, které se týkaly zhoršené finanční situace rodiny žalobce, jak byly provedeny listinami na č. l. 104 až 126, tyto důkazy soud nehodnotil, neboť se vztahovaly k finanční situaci, jejichž původ tkví v dříve zahájeném trestním stíhání pro trestný čin [anonymizována dvě slova], poplatku a podobné povinné platby, které dosud probíhá před [název soudu]. Nemá tedy souvislost s trestným činem [anonymizováno]. Žalobce tedy neprokázal, že by mu náleželo vyšší peněžité zadostiučinění než částka [částka], kterou mu žalovaná již uhradila.

13. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud postupoval podle ustálené judikatury, zejména odkazuje na rozhodnutí Ústavního soudu ČR sp. zn. 2ÚS [číslo] ze dne [datum], které stanoví:„ Rozhoduje-li soud o výši přiměřeného zadostiučinění podle zákona č. 82/98 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem v platném znění, jedná se o situaci, kdy jeho rozhodnutí o výši plnění závisí na úvaze soudu ve smyslu § 136 o.s.ř. Přizná-li pak soud žalobci nižší přiměřené zadostiučinění než jakého se domáhal, uplatní se při rozhodování o náhradě nákladů řízení § 142 odst. 3 o.s.ř., jenž umožňuje v takovém případě částečně úspěšnému žalobci přiznat náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. To platí i pro rozhodování o náhradě nákladů v případě zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby z toho důvodu, že žalovaný po podání žaloby z části dobrovolně plnil. Za dané situace tedy soud dospěl k závěru, že žalobci přísluší plná náhrada nákladů řízení při použití ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., když výše plnění závisela na volné úvaze soudu ve smyslu ust. § 136 o.s.ř. a kdy žalovaná strana v průběhu řízení poskytla žalobci plnění v rozsahu [částka], tedy po podání žaloby. Soud má tedy za to, že žalobce má nárok na plnou náhradu nákladů řízení, která představuje částku [částka]. V daném případě přísluší za 1 úkon právní služby žalobci částka [částka] ve smyslu § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. – advokátní tarif (srovnej např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 30 Cdo 1791/2015 ze dne 26. 5. 2015). Na nákladech řízení tedy soud přiznal žalobci odměnu za 8 úkonů právní služby po [částka] dle § 11 odst. 1 cit. vyhlášky, a to 1 úkon za převzetí věci [titul]. [příjmení] [datum], 1 úkon za sepis žaloby [titul]. [příjmení] [datum], 1 úkon za částečné zpětvzetí žaloby [titul]. [příjmení] dne [datum], 1 úkon za účast u jednání dne [datum] ([titul]. [příjmení]), 2 úkony za účast u jednání dne [datum], které trvalo více jak 2 hodiny ([titul]. [příjmení]), 1 úkon za účast u ú. j. dne [datum] ([titul]. [příjmení]), 1 úkon za účast u jednání dne [datum] ([titul]. [příjmení]) dle § 11 odst. 2 vyhlášky. K těmto úkonům náleží 8 x [částka] režijní paušál dle § 13 odst. 3 vyhlášky. Pokud zástupkyně žalobce požadovala odměnu ještě za další úkony, a to jednání s klientem v délce trvání 2 hod ¾ dne [datum], jednání s klientem dne [datum] delší jak 1 hodinu, jednání s klientem dne [datum] delší jak hodinu, nedoložila tyto úkony zápisy z porady s klientem, což je povinna doložit zároveň s vyúčtováním. Dále nebylo možné přiznat zástupkyni žalobce odměnu za doplnění žaloby ze dne [datum], neboť se jednalo o doplnění skutkových tvrzení na výzvu soudu, které má žaloba obsahovat již při prvním podání. Nelze rovněž přiznat jako samostatný úkon zpracování písemného podání – rozboru věci ze dne [datum], neboť závěrečný návrh subsumuje již úkon přiznaný za účast u jednání, u něhož se závěrečný návrh podává. Naopak soud přiznal nad rámec vyúčtování nákladů právní zástupkyní žalobce odměnu za 1 úkon za částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum] a 1 úkon za účast u jednání dne [datum], jehož se právní zástupce žalobce zúčastnil. Celkem tedy soud zavázal žalovanou k náhradě nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právní zástupkyně žalobce ve lhůtě splatnosti dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

14. O povinnosti žalované zaplatit státu svědečné ve výši [částka], vyplacené svědkovi [jméno] [příjmení], bylo rozhodnuto dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř., když návrh žalobce je nutno ze shora uvedených důvodů považovat za plně úspěšný.