54 C 52/2020

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Kotlánovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 47 239 Kč s příslušenstvím Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 47 239 Kč s ročním úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z částky 47 239 Kč od datum do zaplacení a na nákladech řízení částku 3 090 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobce se svým návrhem doručeným soudu dne datum domáhal po žalované zaplacení shora uvedené částky a svůj návrh odůvodňoval takto:

2. Statutární město Ostrava je výlučným vlastníkem budovy adresa, bytového domu na adrese adresa žalované, když správa tohoto pozemku je svěřena Městskému obvodu část obce. V tomto domě se nachází byt číslo o velikosti 1+1 s příslušenstvím. Na základě smlouvy o nájmu ze dne datum rozhodnutí č. spisová značka uzavřené mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovanou jako nájemcem, žalovaná byt využívala od datum, když nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Protože žalovaná neplnila svou povinnost platit nájemné řádně a včas, byla jí zaslána výpověď z nájmu bytu dne datum dle ust. § 2288 občanského zákoníku. Dne datum byly převzaty klíče od bytu, tedy žalovaná byt odevzdala. Nájemné bylo sjednáno od datum ve výši 1 795 Kč měsíčně, zálohy na služby spojené s užíváním předmětného bytu činily měsíčně částku 664 Kč. Splatnost nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu byla sjednána vždy k poslednímu dni příslušného měsíce. Žalovaná však byt užívala i po skončení nájmu bez nájemní smlouvy, a to ode dne datum a žalobce má proto právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného a na úhradu nákladů za skutečně spotřebované služby spojené s užíváním bytu za rok 2017 dle vyúčtování až do dne, kdy byt žalobci odevzdala, tj. do datum včetně. Od datum bylo nájemné sjednáno ve výši 1 795 Kč měsíčně a zálohy za služby spojené s užíváním bytu činily od datum částku 154 Kč měsíčně. Žalovaná byt odevzdala dne datum formou doručení dopisu s klíči. Žalovaná za užívání bytu po skončení nájmu ničeho neplatila a nezaplatila ani vyúčtování za spotřebované služby za rok 2017 Celkem tedy dluží za měsíce srpen 2016 až září 2018 částku 46 670 Kč (26 x 1 795 Kč), za 1. – datum částku 116 Kč a za vyúčtování za rok 2017 částku 453 Kč, celkem tedy dluží částku 47 239 Kč. Nedoplatek ve výši 453 Kč je účtován za spotřebované služby od datum do datum. Z této dlužné částky se žalobce pak domáhal zákonné výše úroku z prodlení od datum do zaplacení, neboť dne datum žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dluhu ve výši 47 239 Kč, nejpozději do datum s upozorněním na možnost podání žaloby, žalovaná si předžalobní výzvu nevyzvedla. Ve věci dlužného nájemného a služeb spojených s užíváním bytu za období trvání nájmu od června 2015 do července 2016 a dluhu z vyúčtování služeb za rok 2014 proběhlo u název soudu řízení pod sp. zn. spisová značka, žalovaná byla zavázána zaplatit dlužnou částku, což bylo potvrzeno rozhodnutím název soudu pod sp.zn. spisová značka.

3. Na žádost žalované soud usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum, žalobkyni ustanovil pro zastupování v tomto řízení právního zástupce Mgr. jméno příjmení, advokáta.

4. Žalovaná prostřednictvím svého právního zástupce nárok žalobce neuznala s odůvodněním, že nesouhlasí s výší požadovaného bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu, které neodpovídá skutečnosti, jelikož byt v době, kdy ho měla nebo mohla užívat, neměl parametry bytu první kategorie, jak to tvrdil pronajímatel. Ohledně této skutečnosti proběhlo již dokazování, když dle sdělení své klientky existoval posudek spočívající v ohledání bytu v době, kdy byt ještě užívala a stav se do dnešního dne nezměnil. Proto žalovaná neakceptuje požadavek žalobce na úhradu bezdůvodného obohacení za dobu do vrácení bytu ve výši rovnající se účtovanému nájemnému. Navrhoval, aby soud formou znaleckého posudku obecné nájemné určil. Zároveň ve svém vyjádření však zástupce žalované uvedl, že nemá k dispozici dokumenty, které by prokazovaly její tvrzení shora uvedené.

5. U jednání nařízeného na den datum zástupce žalované na svém procesním stanovisku setrval a navrhoval zamítnutí návrhu v plném rozsahu s odůvodněním shora.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná.

7. Z hlediska skutkového stavu a z nesporných tvrzení účastníků lze mít za prokázané, že Statutární město Ostrava je výlučným vlastníkem budovy adresa, bytového domu na adrese adresa žalované, jehož správa je svěřena Městskému obvodu část obce, tedy žalobci. Mezi účastníky není sporné a je doloženo písemnou nájemní smlouvou ze dne datum, že žalovaná v předmětném domě užívala na základě této smlouvy o nájmu byt číslo o velikosti 1+1 s příslušenstvím od datum, když nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dále mezi účastníky není sporné a je doloženo v řízení, vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka, že žalobce dal žalované dopisem ze dne datum výpověď z nájmu předmětného bytu dle ust. § 2288 odst. 1, písm. a) občanského zákoníku v platném znění, tj. z důvodu hrubého porušení povinnosti nájemce vyplývající z nájmu, přičemž porušení těchto povinností spatřoval pronajímatel ve skutečnosti, že žalovaná neplatila řádně nájemné od srpna 2015 až do března 2016 a nezaplatila vyúčtování služeb za služby spojené s užíváním bytu za rok 2014. Její žaloba na určení neplatnosti výpovědi z nájmu byla dne datum v řízení vedeném pod sp. zn. číslo jednací zamítnuta, rozsudek byl potvrzen rozhodnutím název soudu ze dne datum rozhodnutí pod sp. zn. spisová značka. Žalovaná nijak nezpochybňovala tvrzení žalobce, že byt i po skončení nájmu, tedy od datum do datum, užívala i bez právního důvodu, tedy bez nájemní smlouvy, když byt odevzdala formou doručení dopisu s klíči dne datum žalobci. Za užívání bytu v tomto období žalovaná nezaplatila ničeho. Z připojeného spisu zdejšího soudu vedeného pod sp. zn. spisová značka bylo zjištěno, že žalobce se domáhal po žalované žalobou doručenou soudu dne datum zaplacení částky 19 129 Kč, když tuto částku mělo představovat dlužné nájemné ve výši 1 795 Kč měsíčně za období od září 2015 do konce července roku 2016, výše nájemného byla po celou dobu trvání nájmu stanovena v této výši, zálohy na služby byly s účinností od října 2007 stanoveny dle evidenčního listu ve výši 664 Kč měsíčně a od datum ve výši 449 Kč měsíčně, s účinností od března 2013 ve výši 301 Kč měsíčně a s účinností od datum ve výši 154 Kč měsíčně. Předmětem žaloby bylo tedy dlužné nájemné za měsíce srpen 2015 do července 2017. Z obsahu spisu a zejména z citovaného rozsudku je pak zjištěno, že žalovaná proti této žalobě pouze namítala, že takto vypočtené nájemné řádně platila formou SIPO, nikde nenamítala, že by měla platit nájemné nižší, že by žádala o slevu nájemného nebo že by v řízení kdekoliv namítala, že byt byl neobyvatelný nebo byt byl zdravotně závadný. Tuto námitku neuplatňovala. Žalovaná v předchozích řízeních ani v tomto řízení nezpochybňovala výši naposledy sjednaného nájemného, které bylo ujednáno v nájemní smlouvě ze dne datum ve výši 1 795 Kč měsíčně a od té doby se ani výše nájemného nezměnila, žalobce požaduje tuto částku za užívání bytu i v tomto řízení. Jedná se tedy o výši naposledy sjednaného čistého nájemného, což je doloženo shora citovanou smlouvou o nájmu bytu ze dne datum. Vyúčtování služeb za období od datum do datum bylo provedeno řádně, když nedoplatek činil částku 453 Kč a z doručenky je patrno, že bylo žalované doručeno dne datum, což stvrdila vlastnoručním podpisem. Vyúčtování spotřebovaných služeb za období od datum do datum bylo rovněž provedeno v souladu se zákonem, když nedoplatek činí částku 116 Kč a bylo žalované doručováno poštou, když zásilka byla uložena dne datum na poště a žalovaná si ji nevyzvedla., zásilka se však dostala do sféry její dispozice.

8. Podle ust. § 2295 občanského zákoníku v platném znění (dále jen„ o.z“), pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

9. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Z hlediska právního posouzení soud učinil závěr, že se žalobce, vyjma částek za spotřebované služby, spojené s užíváním bytu, nedomáhá vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o.z. v platném znění, k čemuž žalovaná namítala, že výše bezdůvodného obohacení neodpovídá faktickému stavu bytu, neboť ust. § 2295 o.z. je ustanovením speciálním, oproti obecnému pojetí bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § číslo o.z, proto na případ žalované toto obecné ustanovení nedopadá a nelze je použít. Není tedy právně významné zkoumat, v jakém stavu se byt ke dni odevzdání nacházel a zjišťovat výši bezdůvodného obohacení ve vztahu ke stavu bytu, neboť již z předchozích řízení je patrno, že žalovaná závadnost bytu nijak nenapadala, o čemž svědčí rozsudek o její povinnosti uhradit nájemné za období od srpna 2015 do července 2017 v řízení sp. zn. spisová značka ve spojení s rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí pod č. j. číslo jednací. Z řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka je zcela zřejmé, že nájemní vztah skončil žalované uplynutím výpovědní doby dne datum a od datum do datum byt užívala bez právního důvodu. Za tuto dobu zcela jistě žalobci náleží částka, která odpovídá částce sjednané naposledy v nájemní smlouvě ve smyslu ust. § 2295 o.z. Přesto soud považuje za nezbytné pro úplnost dodat, že žalobce sice založil do spisu posouzení zdravotního rizika plísní v předmětném bytě vystaveného Krajskou hygienickou stanicí Moravskoslezského kraje ze dne datum, ovšem jedná se o období, kdy byt ještě užívala spolu s manželem a se synem před uzavřením poslední nájemní smlouvy. To však automaticky neznamená, že byt byl v témže stavu i v době, kdy s žalobcem zcela dobrovolně uzavírala novou nájemní smlouvu dne datum na dobu neurčitou, s žalobcem si ujednala výši nájemného ve výši 1 795 Kč, když byt do užívání převzala bez výhrad. Pokud by byl byt tak neobyvatelný, jak tvrdila žalobkyně, neměla novou nájemní smlouvu uzavírat. Lze pak ještě navíc zdůraznit, že pokud žalovaná byt užívala po skončení nájemního vztahu od datum bez právního důvodu, nemůže to v žádném případě jít k tíži žalobce a bylo především její prvotní povinností byt pronajímateli odevzdat, to znamená již neměla žádný důvod v bytě setrvat a nejeví se tedy logická její námitka, že byt byl zdravotně závadný a ona přesto v něm zcela dobrovolně bez právního důvodu po skončení nájmu setrvala celé dva roky, ačkoli zde k tomu neexistoval právní důvod. Nic jí tedy nebránilo se z bytu vystěhovat, naopak byla to její povinnost, kterou nesplnila, byt užívala 2 roky, aniž cokoli za užívání platila, což je s podivem, pokud tvrdí, že byt byl závadný. Soud tedy považuje za nadbytečné hodnotit další důkazy, které žalovaná do spisu založila ve věci zjišťování závadnosti bytu a v té souvislosti faktické výše možného bezdůvodného obohacení. Konečně tyto listiny měla k dispozici i v řízení vedeném ve věci dlužného nájemného od srpna 2015 do července 2017 avšak nikdy je na svou obranu nepoužila. Její tvrzení se jeví ryze účelové.

12. Soud proto žalovanou zavázal, aby žalobci ve smyslu ust. § 2295 o.z. zaplatila částku odpovídající výši nájemného sjednaného v nájemní smlouvě, které bylo platné v období od datum do datum. Pokud se jedná o dluh za spotřebované služby za období od datum do datum ve výši nedoplatku 453 Kč a od ledna 2018 do datum ve výši nedoplatku ve výši 116 Kč, soud zavázal žalovanou k zaplacení této částky podle ust. § 2991 Sb., neboť žalovaná se v této výši na úkor žalobce bezdůvodně obohatila tím, že spotřebovala dodávané služby, tyto služby hradil žalobce, žalovaná mu však jejich vyúčtování neuhradila. Celkem soud zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 47 239 Kč. Pokud se jedná o příslušenství pohledávky, zavázal soud žalovanou rovněž k zaplacení zákonného úroku z prodlení z dlužných částek od datum do zaplacení ve smyslu ust. § 1970 o.z., když žalovaná byla písemně požádána dopisem ze dne datum k zaplacení dlužné částky nejpozději do datum, a pokud tak neučinila, je od datum s plněním dluhu v prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ustanovení vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

13. Protože měl žalobce v řízení plný úspěch, zavázal soud dále žalovanou podle ust. §142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k náhradě nákladů řízení, a to ve výši 3 090 Kč. Tuto částku představuje soudní poplatek ve výši 1 890 Kč a dále dle vyhl. č. 254/2005 Sb. 4 x 300 Kč paušální náhradu za předžalobní výzvu, sepis žaloby, přípravu na jednání a účast u jednání dne datum.

14. Lhůta splatnosti byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo. Nesplní-li povinná dobrovolně co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.