54 C 6/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Monikou Kotlánovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaná 2) celé jméno žalované je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s ročním úrokem z prodlení ve výši: -) 9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do 5. 10 2017, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do datum, -) 8,05 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba, s.r.o. se svou žalobou doručenou soudu dne datum, ve znění změny žaloby učiněné dne datum, připuštěné usnesením ze dne datum, domáhala po žalovaných 1. celé jméno původního účastníka, narozenému datum a 2. celé jméno žalované, narozené datum, zaplacení částky částka s příslušenstvím a svůj návrh odůvodňovala takto:

2. Žalobkyně je vlastníkem bytu číslo v domě adresa na ulici ulice a číslo v obec část obce a bytu číslo v domě adresa na ulice a číslo v obec část obce. Žalovaní na základě nájemního poměru společně užívali byt číslo v domě adresa na ulici ulice a číslo v obec část obce v období od datum do datum. Vyúčtováním služeb spojených s bydlením za období od datum do datum byla zjištěna hodnota spotřebovaných služeb, kdy byl vyčíslen nedoplatek oproti stanoveným a zaplaceným zálohám, a to ve výši částka. Na to nebylo uhrazeno ze strany žalovaných ničeho. Dále žalovaní 1. a 2. užívali byt číslo v domě adresa na ulice a číslo v obec část obce v období od datum do anonymizováno rok na základě nájemní smlouvy, a dále i po skončení nájemního vztahu až do datum. Za období trvání nájmu váže žalované společně a nerozdílně povinnost uhradit žalobkyni nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu, výše nájemného a záloh na služby je stanovována prostřednictvím evidenčních listů pro výpočet měsíčního nájemného. Nájemní vztah k bytu číslo na ulice v obec část obce trval od datum do datum, kdy byl ukončen výpovědí ze strany žalobkyně. Žalovaní byt užívali až do datum a za toto období jsou povinni platit žalobkyni za užívání bytu částku, která odpovídá čistému nájemnému. obec nájemné činilo v daném období částku částka měsíčně, a proto za období od datum, kdy žalovaní nájemné neuhradili do anonymizována dvě slova, mělo být uhrazeno částka (5 x částka + částka). Na uvedené bylo uhrazeno pouze částka a tedy dluh na nájemném činí částka, povinnost platit dlužné nájemné svědčí oběma žalovaným. Vyúčtováním služeb spojených s bydlením v tomto bytě za období od datum do datum, kdy byl byt užíván, byla zjištěna hodnota spotřebovaných služeb ve výši částka. Řádně uhrazeno v rámci záloh na služby bylo pouze částka. Faktický nedoplatek na spotřebovaných službách za období od datum do datum činí částku částka. Za dobu bezesmluvního užívání předmětného bytu mají žalovaní povinnost uhradit žalobkyni částku odvozenou od výše čistého měsíčního nájemného uvedeného v aktuálním evidenčním listu pro dané období a tato částka je vypočtena ve výši částka. Na výše uvedené nebylo uhrazeno ničeho. Žalobkyně se tedy domáhala po obou žalovaných společně a nerozdílně zaplacení částky částka na nájemném po dobu trvání nájemního poměru, pokud se jedná o užívání bytu i po tomto datu, domáhala se vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka. Ohledně této částky žalobkyně před zahájením jednání vzala zpět návrh na zaplacení této částky vůči žalované 2. celé jméno žalované a řízení bylo v rozsahu zpětvzetí zastaveno usnesením ze dne datum. Žalobkyně pak setrvala, pokud se jedná o částku částka na vydání bezdůvodného obohacení za užívání bytu bez právního důvodu pouze na proti žalovanému 1. celé jméno původního účastníka.

3. V průběhu řízení bylo zjištěno, že usnesením název soudu ze dne datum bylo žalovanému 1. celé jméno původního účastníka povoleno oddlužení a řízení je proti němu podle § 140a zákona č. 182/2006 Sb. přerušeno. Protože tedy nelze proti tomuto žalovanému pokračovat v řízení zároveň s žalovanou 2. celé jméno žalované, usnesením ze dne datum soud řízení proti žalovanému 1. celé jméno původního účastníka vyloučil k samostatnému jednání a rozhodnutí. Soud v řízení pokračoval pouze proti žalované 2. celé jméno žalované.

4. Okresní soud v Ostravě vydal dne datum rozhodnutí elektronický platební rozkaz číslo jednací, kterým rozhodl tak, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit částku částka s příslušenstvím a náklady řízení.

5. Proti shora uvedenému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná celé jméno žalované dne datum odpor a platební rozkaz se pak podle ust. § 174 odst. 2 o.s.ř. v plném rozsahu zrušil.

6. Žalovaná celé jméno žalované se k návrhu vyjádřila tak, že pokud se jedná o nárok, vztahující se k bytu číslo v domě adresa na ulici ulice a číslo v obec část obce, činí nesporným tvrzení, že dne datum uzavřela se svým partnerem – prvním žalovaným - smlouvu o nájmu bytu, ze které oběma žalovaným plyne povinnost k úhradě spotřebovaných služeb, a proto k částce částka za spotřebované služby pohledávku žalobkyně uznává co do důvodu i výše a je ztotožněna s tím, že tuto musí uhradit spolu s žalovaným 1. společně a nerozdílně. Vyhovovaly by jí však splátky po částka. Pokud se jedná o byt číslo v domě adresa na ulice a číslo v obec část obce, rovněž činila nesporným tvrzení, že dne datum uzavřela spolu s žalovaným celé jméno původního účastníka smlouvu o nájmu bytu, kde bydleli společně až do datum. Od toho data již předmětnou bytovou jednotku ona se synem neužívala, když ze společného obydlí odešla dne datum. Tuto skutečnost byla oznámit žalobkyni, jíž sdělila, že společnou domácnost opouští k datum. Bylo jí sice pracovnicí žalobkyně sděleno, že ani opuštěním domácnosti nájemní vztah nekončí, a svědčí jí povinnost platit nájemné, nicméně domnívá se, že požadovat po ní placení částek za bydlení od datum po celou dobu trvání nájemního vztahu do datum je v rozporu s dobrými mravy, neboť tvrdí, že pro chování žalovaného 1., tedy svého druha, byla nucena společný byt opustit. Pak už v bytě nebydlela a neměla by tedy za užívání bytu ničeho platit.

7. Žalobkyně však setrvala na své žalobě, zejména když poukazovala na to, že mezi účastníky není sporné, že se žalovaná dostavila k žalobkyni a sdělila, že k datum opouští společnou domácnost, to vyplývá také z evidenčních listů nájemného, kdy byly v důsledku tohoto oznámení sníženy zálohy podle počtu osob, avšak zdůraznila, že pokud žalovaná tvrdí rozpor s dobrými mravy, pokud žalobkyně uplatňuje svůj nárok vůči ní, tak tento rozpor s dobrými mravy je tvrzen vlastně vůči druhu žalované, který je spoludlužníkem a druhým účastníkem tohoto řízení, ale žalobkyně nevidí žádný rozpor s dobrými mravy mezi ní a jejím chováním k žalované celé jméno žalované.

8. Z hlediska skutkového stavu soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobkyně je vlastníkem domu adresa na ulici ulice a číslo v obec část obce, kde se nachází byt číslo dále je vlastníkem domu adresa v obec část obce na ulice a číslo, kde se nachází byt číslo které užívali v označeném období oba žalovaní. Pokud se jedná o byt číslo v domě adresa na ulici ulice a číslo v obec část obce, žalovaná nečinila spornou skutečnost, že tento byt užívala s žalovaným celé jméno původního účastníka od datum do datum na základě řádné nájemní smlouvy, dále učinila nespornou skutečnost, že vyúčtování služeb spojených s bydlením v tomto bytě za období od datum do datum činí nedoplatek spotřebovaných služeb částku částka, kterou uznala za sebe za svůj dluh co do důvodu a výše. Z nájemní smlouvy ze dne datum uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně právnická osoba a celé jméno původního účastníka a celé jméno žalované je prokázáno, že jim byl předán k užívání byt číslo o velikosti 1+3 o výměře výměra, situovaném v 1. nadzemním podlaží budovy adresa, č. or. anonymizováno na ulice v obec část obce. Doba trvání nájmu byla sjednána na dobu určitou od datum do datum. Nájem měl skončit uplynutím takto sjednané doby. V článku II., bod 2.2 si smluvní strany ujednaly, že ust. § 2285 o.z. o obnovení nájemního vztahu po uplynutí doby nájmu se nepoužije. Smluvní strany si dále ujednaly, že tato smlouva může být prodloužena pouze písemným dodatkem uzavřeným oběma stranami této smlouvy. Soud provedl důkaz evidenčními listy pro výpočet měsíčních úhrad z tohoto bytu, kde bylo zjištěno, že ke dni datum nájemné (tzv. čisté nájemné) pro tento byt činilo částku částka. Z dopisu žalobkyně ze dne datum zaslaného žalované celé jméno žalované bylo zjištěno, že byla vyzvána k odstranění závadného chování, když nezaplatila nájemné a náklady za služby za dobu alespoň 3 měsíců, přičemž k tomuto datu dluh dosahuje částky částka. Nebude dluh v uvedené době zaplacen, bude přistoupeno k výpovědi z nájmu bytu bez výpovědní doby. Z doručenky je zjištěno, že dopis byl zaslán na poslední známou adresu žalované doporučeně, žalovaná si zásilku nevyzvedla. Z opisu karty úhrad měsíčního nájemného z bytu číslo je zjištěno, že za období od datum do datum žalovaná dluží na nájmu částku částka. Další výzvu k odstranění závadného chování z týchž důvodů zaslala žalobkyně dne datum žalované a tuto zásilku si žalovaná dne datum vyzvedla osobně. Z dopisu ze dne datum zaslaného žalované celé jméno žalované bylo zjištěno, že jí tímto žalobkyně dává výpověď z nájmu bytu podle ust. § 2291 občanského zák., tedy bytu číslo o velikosti 1+3 na náměstí adresa, č. or. anonymizováno s tím, že nájemní poměr končí k datu, kdy výpověď dojde. Zásilka byla vrácena odesílateli z poslední známé adresy a žalobkyně si tedy vyznačila ukončení nájemního vztahu dne datum. Z dopisu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovaným výzvu k plnění na jejich poslední známou adresu. Žalovaná, slyšená jako účastnice řízení uvedla, že po narození jejich syna s žalovaným 1., se dne datum přestěhovala na byt na ulice v část obce, ona byla na mateřské dovolené a on sice zaměstnán byl jako obráběč, avšak od jeho kolegů se dozvěděla, že ne vždy chodí do práce, také zjistila jeho nevěru. Bránil jí, aby chodila ke svým rodičům, snažila se s ním dohodnout, ale marně. Už to nemohla vydržet, a proto dne datum ze společného bytu na ulice odešla a šla to hned oznámit na příslušné pracoviště bývalého RPG. Pak odešla k rodičům. Nyní bydlí sama se synem, neměla ani nemá vztah s jiným mužem. Ona sama to s ním nechtěla řešit nějak jinak, třeba na policii a rozhodla se to vyřešit tak, že se odstěhovala. Je pravdou, že výpověď z nájmu nedala, ale pracovnice pronajímatele paní příjmení jí řekla, že by museli dát výpověď oba a je pravdou, že ji upozornila na závazky plynoucí z nájemní smlouvy i když tam nebydlí, a to až do skončení nájemního poměru. K tomu bylo dne datum sepsáno čestné prohlášení. Pokud se jedná o placení nájemného, to platili s druhem napůl, ona měla pouze mateřskou ve výši částka. Bavili se o tom, jak to bude v budoucnu a ona mu řekla, že když tam zůstane bydlet, měl by platit nájemné sám, ale on evidentně platit nic nechtěl, protože když odešla, tak ať si to tzv. slízne. Byl rád, že jí udělá problémy. Nehradí jí ani řádné výživné. K dotazu, zda se na ní dopustil rovněž fyzického nátlaku uvedla, že jednou jí dal facku, ale ona to nijak navenek neřešila, pouze to sdělila rodičům. Dítě bylo tehdy ještě velmi malé. Rodiče, ke kterým se přistěhovala, bydlí přes dvůr, a proto druh ji začal sledovat z okna, kdy odjíždí, takto hlásila na policii, ale tam jí řekli, že stalking to není, že se jenom dívá z okna. Výpověď z nájemního vztahu pak dala dne datum poštou, ale nemá od toho doklad a žalobkyně nijak nereagovala. Naopak týden potom dne datum dostala výpověď z nájmu ona od pronajímatele.

9. Po právním zhodnocení shora zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v plném rozsahu důvodná.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastníkem obou bytů, které na základě nájemní smlouvy užívali celé jméno původního účastníka spolu s celé jméno žalované, a to byt číslo v domě adresa na ulici ulice a číslo v obec část obce v době od datum do datum a byt číslo v domě adresa na ulice a číslo v obec část obce od datum, kde nájemní poměr skončil dne datum na základě výpovědi pronajímatele. Dále byt užíval bez právního důvodu celé jméno původního účastníka sám a byt byl odevzdán dne datum. Výše čistého nájemného ke dni datum činila dle evidenčního listu nájemného částku částka měsíčně. Za období od datum do datum měla být na nájemném uhrazena částka ve výši částka, uhrazeno bylo pouze částka a dluh tedy činí částku částka. Vyúčtováním služeb spojených s bydlením pro byt číslo na ulice za období datum do datum činilo částku ve výši částka, v rámci záloh bylo uhrazeno pouze částka a faktický nedoplatek za spotřebovaných službách činil částku částka za rok rok. V souhrnu tedy žalovaní dluží na tzv. čistém nájemném za období od datum do datum a nedoplatku na spotřebovaných službách za rok rok společně a nerozdílně částku částka. Pokud se jedná o předchozí byt číslo v domě adresa na ulici ulice a číslo v obec část obce, zde žalovaná uznala nárok žalobkyně na zaplacení vyúčtování spotřebovaných služeb za rok rok ve výši částka.

11. Podle ust. § 2201 občanského zák. v platném znění (dále jen „o.z.“), přenechává pronajímatel smlouvou za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval.

12. Podle ust. § 2217 odst. 1 o.z. v platném znění, je nájemce povinen platit nájemné v ujednané výši, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

13. Je tedy nesporné, že žalovaná celé jméno žalované spolu s celé jméno původního účastníka na základě zmíněné nájemní smlouvy užívali společně byt číslo v domě adresa na ulice a číslo v obec část obce, a to od datum a že nájemní vztah skončil výpovědí ze strany pronajímatele pro neplacení nájemného ke dni datum. Po celou dobu trvání nájmu má pronajímatel právo na placení nájemného, což však ani jeden z uživatelů nesplnil. Pokud žalovaná celé jméno žalované namítala, že byt ke dni datum fakticky opustila a tuto skutečnost oznámila pronajímateli, na trvání nájemního vztahu a povinnosti z toho plynoucí to nemá žádný vliv. Konečně na to byla i upozorněna pracovnicí pronajímatele. Dle názoru soudu jí však nic nebránilo ve smyslu ust. § číslo dát pronajímateli výpověď, pokud se změnily okolnosti, za nichž při vzniku závazku ze smlouvy o nájmu, uzavřené na dobu určitou, vycházela. Konečně této možnosti nakonec dle vlastního vyjádření žalovaná i využila, když dala výpověď z nájmu bytu týden předtím, než výpověď z nájmu bytu dostala od pronajímatele. Tuto listinu však ani nedoložila a pronajímatel takovou v evidenci nemá. Žalovaná na svou obranu uplatnila námitku, že uplatnění nároku žalobkyně je v rozporu s dobrými mravy, k čemuž pouze obecně tvrdila, že to bylo z důvodu„ nevhodného chování jejího druha“, tj. žalovaného 1. celé jméno původního účastníka a že setrvání ve společné domácnosti nebylo v zájmu nezletilého dítěte. Tato svá tvrzení ani přes poučení soudu dne § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) nijak nedoplnila a toto své tvrzení tedy neprokázala. Nedostatek skutkových tvrzení nelze nahradit ani účastnickým výslechem, který má pouze existující skutková tvrzení osvědčit, ani ve svém výslechu neuvedla žádné konkrétní okolnosti, z nichž by bylo možno dovodit, jakým způsobem se k ní druh choval a že jedinou možností její obrany bylo opustit společnou domácnost. Pokud pak v závěru řízení po opětovném poučení soudu, že dosud nesplnila povinnost tvrzení a důkazní, v tomto směru žalovaná až na tomto místě navrhovala výslech žalovaného 1., dále svědecký výslech svých rodičů a další důkazy, soud nemohl k těmto návrhům přihlédnout, neboť tyto mohla uplatnit již vzápětí poté, co bylo řízení koncentrováno, tedy po zahájení jednání. Dále soud souhlasí s názorem žalované k uplatněné námitce, že požadovaný nárok je v rozporu s dobrými mravy, když tato namítala, že rozpor s dobrými mravy je tvrzen fakticky jen ve vztahu k žalovanému 2., tedy jedná se o vztah mezi účastníky řízení na straně žalované, nikoliv o rozpor s dobrými mravy, který by se týkal chování žalobkyně vůči žalované celé jméno žalované. Uplatnění nároku žalobkyně považuje žalobkyně zcela po právu. Lze tedy shrnout, že v daném případě nenastaly předpoklady uplatnění nároku v rozporu s dobrými mravy, když nebyly splněny předpoklady dané v § 4 až 8 občanského zák. v platném znění. Soud tedy rozpor s dobrými mravy neshledal, nárok žalobkyně považoval za náležitě prokázaný a proto zavázal žalovanou, aby zaplatila žalobkyni částku částka (tato povinnost jí sice svědčí společně a nerozdílně s prvým žalovaným, nicméně žalobkyně má právo se domáhat této částky po každém z nich a tito dva dlužníci pak budou moci své vzájemné vztahy následně vyrovnat). Pokud se jedná o dluh za první byt na ulici ulice ve výši částka, s odkazem na ust. § 153a odst. 1 o.s.ř. lze rozsudek považovat za vydaný pro uznání ve vztahu k žalované celé jméno žalované a dále částku částka jako dluh na nájemném za období od datum do datum za druhý shora specifikovaný byt. Vedle jistiny pak soud žalovanou ve smyslu ust. § 1970 o.z. zavázal k zaplacení úroků z prodlení z jistiny i z dlužných záloh na služby za dané období od splatnosti záloh na služby do dne vyhotovení vyúčtování služeb a z dlužného faktického nedoplatku na spotřebovaných službách ode dne vyhotovení vyúčtování služeb, výše úroku z prodlení odpovídá vládnímu nařízení č. 351/2013 Sb. (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 25 Cdo 1977/2015 ze dne 23. 3. 2016).

14. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.

15. V daném případě předmětem sporu bylo zaplacení částky částka, vyhověno bylo v částce částka, tedy v rozsahu 94,8 %, řízení bylo zastaveno proti žalované ohledně částky částka pro zpětvzetí žaloby žalobkyní, tedy v rozsahu 5,2 %, přičemž zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žaloby je posuzováno podle § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., když z procesního hlediska zavinila žalobkyně, že řízení bylo zastaveno a jde k tíži žalobkyně. Žalobkyně byla tedy úspěšná v rozsahu 94,8 %, po odpočtu jejího neúspěchu 5,2 % má právo jako převážně úspěšná strana na náhradu nákladů řízení v rozsahu 89,6 %. příjmení náklady řízení představují soudní poplatek ve výši částka, dále odměnu advokáta dle vyhl. č. 177/96 Sb. za 6 úkonů právní služby po částka za převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání dne datum, datum a datum (§ 7 bod 5 vyhl.), tj. částka, k tomu náleží 6 x částka režijní paušál dle § 7 a§ 11 vyhl., tj. částka, výslednou částku částka je nutno podle § 137 odst. 3 o.s.ř. navýšit o 21 % DPH ve výši částka, celkem na částku částka, takže plné náklady řízení by představovaly částka. Protože žalobkyně byla úspěšná v rozsahu 89,6 %, náleží jí z plné hodnoty nákladů řízení částka částka. Pokud žalobkyně požadovala ještě odměnu za další úkon – sepis vyjádření ze dne datum, odměnu za tento úkon soud nepřiznal, neboť se jednalo o doplnění návrhu na výzvu soudu, takto však měl být návrh doplněn již od počátku i bez výzvy soudu. Celkové náklady řízení ve výši částka je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokáta Mgr. jméno příjmení ve lhůtě splatnosti dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení, prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo. Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí.