55 C 38/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Alenou Tenglerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně. <i>V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.), písemné vyhotovení rozsudku obsahuje zkrácenou verzi odůvodnění.</i> 1. Předmětem tohoto řízení je smluvní pokuta ve výši [částka] za nevrácení pronajatého zařízení: a) MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA * ([anonymizováno]), b) STB * [právnická osoba] [anonymizována čtyři slova] * ([číslo]) právní předchůdkyni žalobkyně, tj. společnosti [právnická osoba], která pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni, dále se žalobkyně domáhá zaplacení nákladů řízení.

2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř.

3. Soud v řízení dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu - žalovaná a společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [právnická osoba]“) uzavřeli dne [datum] Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejímž předmětem je mj. pronájem výše označených zařízení, která žalovaná převzala dne [datum], podpisem na smlouvě žalovaná mj. stvrdila, že se seznámila a souhlasí s Ceníkem a se Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen„ VOP“), že tyto obdržela a vzala na vědomí, že jsou součástí těchto smluv, současně se zavázala VOP a pravidla v nich uvedená dodržovat a rovněž se zavázal k zaplacení smluvní pokuty dle Ceníku,„ pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku“. Podpisem na Zakázkovém listu žalovaná opětovně stvrdila povinnost zaplatit smluvní pokutu v případě nevrácení zařízení včas a v pořádku, danou čl. 7 VOP, podle kterého je uživatel povinen vrátit dočasně poskytnuté zařízení nejpozději do 7 dnů od data ukončení smlouvy, a dále čl. 7 VOP, podle kterého jestliže uživatel nevrátí zařízení, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli smluvní pokutu dle Ceníku – ve výši [částka]. Dopisem ze dne [datum], odeslaným žalované tzv. doporučeně, [právnická osoba] odstoupila od uzavřené Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jelikož žalovaná řádně nehradila vyúčtování za smluvené služby a vyzvala ji k vrácení předmětných zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy, s upozorněním na možnost vyúčtování smluvní pokuty ve výši [částka], nebudou-li zařízení vrácena. Výzvou ze dne [datum] byla žalovaná opětovně vyzvána k vrácení předmětných zařízení (do [datum]) a nedojde-li k vrácení zařízení, k zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka]. Dne [datum] [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník, uzavřeli Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je mj. pohledávka za žalovanou z titulu smluvní pokuty, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou žalované tzv. doporučeně, žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně žalovanou vyzvala mj. k zaplacení žalované částky. Žalovaná byla v řízení procesně nečinná, ve věci samé žádné rozhodné skutečnosti netvrdila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnila, natož vyvrátila.

4. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ ZEK“), ustanovení § 1742 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. z.) a dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná platně uzavřeli smlouvu, na základě které byly žalované poskytovány veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to s využitím výše označených zařízení, která byla žalované přenechána k dočasnému užívání za dohodnutou úplatu. Pro neplnění povinností ze strany žalované - neplacení úhrad za poskytování služeb - vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na odstoupení od smlouvy dle § 65 odst. 3 ZEK a čl. 2 [číslo] VOP, které realizovala a žalovaná pak byla povinna vrátit předmětná zařízení, která měla v nájmu, a to do 14 dnů od ukončení smluv, podle čl. 7 VOP. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná přijímací zařízení vrátila, proto je povinna, dle ustanovení § 2048 o. z. a smluvního ujednání, zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka] ([částka] za každé zařízení). Jelikož v řízení nebylo prokázáno ani to, že by žalovaná částku [částka] zaplatila, zavázal soud žalovanou tuto částku zaplatit žalobkyni, na kterou byla pohledávka [právnická osoba] postoupena ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. o. z. Úrok z prodlení žalobkyně nepožadovala.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., na jejich podkladě soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Z této částky představuje [částka] zaplacený soudní poplatek, [částka] odměna advokáta za 3 úkony právní služby po [částka] dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis návrhu, předžalobní upomínku), [částka] (3 x [částka]) činí náhrada hotových výdajů (režijní paušál) ke 3 uvedeným úkonům právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a [částka] činí DPH ve výši 21%, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je registrován k této dani a nárok na její zaplacení vyplývá z ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení soud zavázal žalovaného zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

6. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní délce tří dnů, když pro stanovení delší lhůty, popř. plnění ve splátkách, soud neshledal žádné podmínky.

7. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží vyšší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení, neboť v daném případě je předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující [částka], řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který je v podstatě typovým vzorem, ve kterém se mění pouze identifikační údaje žalované strany, datum uzavření a druh příslušné smlouvy, a dále údaje týkající se výše dlužné částky a její splatnosti), opakované podávání skutkově i právně obdobných návrhů vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní a namístě.