55 C 38/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní titul Alenou Tenglerovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupkyně žalobkyně. V souladu s ustanovením § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. s. ř.), písemné vyhotovení rozsudku obsahuje zkrácenou verzi odůvodnění.

1. Předmětem tohoto řízení je smluvní pokuta ve výši částka za nevrácení pronajatého zařízení: a) MODEM TECHNICOLOR TC7200 ED3 WIFI EMTA * (anonymizováno), b) STB * právnická osoba anonymizována čtyři slova * (číslo) právní předchůdkyni žalobkyně, tj. společnosti právnická osoba, která pohledávku za žalovanou postoupila žalobkyni, dále se žalobkyně domáhá zaplacení nákladů řízení.

2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání, v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř.

3. Soud v řízení dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu - žalovaná a společnost právnická osoba, IČO (dále jen„ právnická osoba“) uzavřeli dne datum Smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jejímž předmětem je mj. pronájem výše označených zařízení, která žalovaná převzala dne datum, podpisem na smlouvě žalovaná mj. stvrdila, že se seznámila a souhlasí s Ceníkem a se Všeobecnými podmínkami poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (dále jen„ VOP“), že tyto obdržela a vzala na vědomí, že jsou součástí těchto smluv, současně se zavázala VOP a pravidla v nich uvedená dodržovat a rovněž se zavázal k zaplacení smluvní pokuty dle Ceníku,„ pokud nevrátí pronajaté přijímací zařízení včas a v pořádku“. Podpisem na Zakázkovém listu žalovaná opětovně stvrdila povinnost zaplatit smluvní pokutu v případě nevrácení zařízení včas a v pořádku, danou čl. 7 VOP, podle kterého je uživatel povinen vrátit dočasně poskytnuté zařízení nejpozději do 7 dnů od data ukončení smlouvy, a dále čl. 7 VOP, podle kterého jestliže uživatel nevrátí zařízení, je poskytovatel oprávněn účtovat uživateli smluvní pokutu dle Ceníku – ve výši částka. Dopisem ze dne datum, odeslaným žalované tzv. doporučeně, právnická osoba odstoupila od uzavřené Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, jelikož žalovaná řádně nehradila vyúčtování za smluvené služby a vyzvala ji k vrácení předmětných zařízení do 14 dnů od ukončení smlouvy, s upozorněním na možnost vyúčtování smluvní pokuty ve výši částka, nebudou-li zařízení vrácena. Výzvou ze dne datum byla žalovaná opětovně vyzvána k vrácení předmětných zařízení (do datum) a nedojde-li k vrácení zařízení, k zaplacení smluvní pokuty ve výši částka. Dne datum právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník, uzavřeli Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem je mj. pohledávka za žalovanou z titulu smluvní pokuty, postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne datum. Předžalobní upomínkou ze dne datum, odeslanou žalované tzv. doporučeně, žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně žalovanou vyzvala mj. k zaplacení žalované částky. Žalovaná byla v řízení procesně nečinná, ve věci samé žádné rozhodné skutečnosti netvrdila, skutková tvrzení žalobkyně nijak nezpochybnila, natož vyvrátila.

4. Po právní stránce soud věc posoudil zejména dle ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ ZEK“), ustanovení § 1742 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen o. z.) a dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná platně uzavřeli smlouvu, na základě které byly žalované poskytovány veřejně dostupné služby elektronických komunikací, a to s využitím výše označených zařízení, která byla žalované přenechána k dočasnému užívání za dohodnutou úplatu. Pro neplnění povinností ze strany žalované - neplacení úhrad za poskytování služeb - vzniklo právní předchůdkyni žalobkyně právo na odstoupení od smlouvy dle § 65 odst. 3 ZEK a čl. 2 číslo VOP, které realizovala a žalovaná pak byla povinna vrátit předmětná zařízení, která měla v nájmu, a to do 14 dnů od ukončení smluv, podle čl. 7 VOP. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná přijímací zařízení vrátila, proto je povinna, dle ustanovení § 2048 o. z. a smluvního ujednání, zaplatit smluvní pokutu ve výši částka (částka za každé zařízení). Jelikož v řízení nebylo prokázáno ani to, že by žalovaná částku částka zaplatila, zavázal soud žalovanou tuto částku zaplatit žalobkyni, na kterou byla pohledávka právnická osoba postoupena ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. o. z. Úrok z prodlení žalobkyně nepožadovala.

5. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. a ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř., na jejich podkladě soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši částka. Z této částky představuje částka zaplacený soudní poplatek, částka odměna advokáta za 3 úkony právní služby po částka dle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) vyhlášky MS č. 177/1996 Sb. (za převzetí věci vč. přípravy zastoupení, sepis návrhu, předžalobní upomínku), částka (3 x částka) činí náhrada hotových výdajů (režijní paušál) ke 3 uvedeným úkonům právní služby dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky a částka činí DPH ve výši 21%, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je registrován k této dani a nárok na její zaplacení vyplývá z ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení soud zavázal žalovaného zaplatit k rukám zástupkyně žalobkyně v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř.

6. Lhůta k plnění byla určena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v základní délce tří dnů, když pro stanovení delší lhůty, popř. plnění ve splátkách, soud neshledal žádné podmínky.

7. Pro úplnost soud dodává, že se neztotožnil s názorem žalobkyně, že jí náleží vyšší náhrada nákladů řízení za právní zastoupení, neboť v daném případě je předmětem řízení peněžité plnění nepřevyšující částka, řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který je v podstatě typovým vzorem, ve kterém se mění pouze identifikační údaje žalované strany, datum uzavření a druh příslušné smlouvy, a dále údaje týkající se výše dlužné částky a její splatnosti), opakované podávání skutkově i právně obdobných návrhů vyplývá z informačního systému soudu, proto stanovení náhrady nákladů řízení za právní zastoupení žalobkyně dle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. je dle názoru soudu zcela adekvátní a namístě. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí / exekuce.