55 C 546/2019

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Petrem Fabianem, Ph.D., ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o určení neúčinnosti kupní smlouvy

I. Zamítá se žaloba, aby bylo určeno, že kupní smlouva, uzavřená dne 31. 8. 2015 mezi [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], [část obce], a [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa], [část obce] s účinky vkladu dne 1. 9. 2015, na jejímž základě prodala [jméno] [příjmení] žalovanému svoji ideální polovinu nemovitostí v k. ú. [část obce], [územní celek], totiž pozemku p. [číslo] ostatní plocha, pozemku p. [číslo] ostatní plocha, pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, dále stavby [adresa] v části [územní celek], způsob využití rodinný dům stojící na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] (pozemek jiného vlastníka [list vlastnictví]), je vůči žalobci právně neúčinná.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 940 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal určení neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 31. 8. 2015, uzavřené mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným, na základě které byl žalovanému prodán spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ k nemovitostem v k. ú. [část obce], [územní celek], pozemkům p. [číslo] ostatní plocha, pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha, pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba jiného vlastníka zapsaná na [list vlastnictví], dále stavby [adresa] v části [územní celek], způsob využití rodinný dům stojící na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] (dále jen„ nemovitosti“). K věci uvedl, že dne 20. 4. 2011 podal vůči [jméno] [příjmení] žalobu na zaplacení částky 638 000 Kč s příslušenstvím. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2014, č. j. [číslo jednací] bylo řízení co do částky 28 000 Kč s příslušenstvím zastaveno a co do částky 610 000 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta. Toto rozhodnutí bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2014, č. j. [číslo jednací]. Žalobce tvrdil, že po podání dovolání bylo [jméno] [příjmení] zřejmé, že bude rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě zrušeno a proto prodala na základě kupní smlouvy ze dne 31. 8. 2015 nemovitost žalovanému za částku ve výši 1 400 000 Kč, která pokrývala dluhy váznoucí na nemovitostech a převodní daň. Kupní cena však zaplacena nebyla, neboť nemovitost nebylo možno zastavit, neboť se jednalo jen o poloviční podíl. Druhou polovinu vlastnila partnerka žalovaného na základě darovací smlouvy ze dne 3. 8. 2015 uzavřené mezi dědečkem partnerky žalovaného a partnerkou žalovaného. Dne 22. 5. 2016 je druhá polovina nemovitosti prodána partnerkou žalovaného žalovanému za cenu 1 420 000 Kč. Dne 23. 5. 2016 uzavírá žalovaný úvěrovou smlouvu na částku 3 220 000 Kč, která odpovídá kupním cenám za oba podíly a převodním daním a zástavní smlouvu a může kupní cenu teprve se zpožděním 8 měsíců [jméno] [příjmení] a její dceři zaplatit. Ačkoli měly být nemovitosti vyklizeny, původní majitelé v nich nadále bydlí. Následně dne 25. 1. 2017 byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 1. 2017, č. j. [číslo jednací] zrušen a Krajský soud v Ostravě nově rozsudkem ze dne 24. 4. 2017, č. j. [číslo jednací] rozhodl o povinnosti [jméno] [příjmení] uhradit žalobci 610 000 Kč s příslušenstvím. [jméno] [příjmení] následně podala dne 24. 5. 2017 návrh na oddlužení, který nebyl schválen pro nepoctivost záměru, a bylo rozhodnuto o konkursu, který byl řešen jako nepatrný, kdy majetek [jméno] [příjmení] činil 50 000 Kč a výše zjištěných závazků přibližně 1,2 mil. korun a dalších závazků cca 1,3 mil. Kč. Žalobce svoji pohledávku do insolvenčního řízení nepřihlásil včas.

2. Žalovaný nárok žalobce neuznal. K věci uvedl, že není pravdou, že by předmětná kupní smlouva byla uzavřena v úmyslu zkrátit žalobce jako věřitele a že by o takovém úmyslu [jméno] [příjmení] žalovaný věděl. V době uzavření kupní smlouvy totiž bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalobce pohledávku ve výši 610 000 Kč proti [jméno] [příjmení] neměl. Uzavření kupní smlouvy bylo v souladu se zákonem nejen s ohledem na neexistenci pohledávky v době uzavření smlouvy (nadto soudně deklarovanou), nýbrž také s ohledem na obsah kupní smlouvy, která byla uzavřena za naprosto obvyklých podmínek. Kupní cena byla uhrazena zcela v souladu s kupní smlouvou. Co se týká hodnoty předmětné nemovitosti, tato byla určena jako cena obvyklá vzhledem k tomu, že se jednalo o spoluvlastnický podíl zatížený zástavním právem. Žalovaný také namítnul prekluzi nároku žalobce, neboť již uplynula obecná dvouletá lhůta.

3. Co do neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 31. 8. 2015 ve vztahu k pozemku p. [číslo] v k. ú. [část obce] bylo řízení z důvodu částečného zpětvzetí žaloby žalobcem usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 11. 2. 2021, č. j. 55 C 546/2019-55 zastaveno.

4. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka], konkrétně rozsudku ze dne 7. 12. 2011, č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že ve věci vypořádání společného jmění manželů žalobce a [jméno] [příjmení] bylo rozhodnuto mimo jiné o povinnosti [jméno] [příjmení] zaplatit žalobci na vyrovnání jeho podílu 481 481 Kč.

5. V řízení vedeném u soudního exekutora [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] bylo v období od 30. 12. 2014 do 5. 5. 2015 vymoženo 620 313,02 Kč, vymáhaná pohledávka představovala vypořádací podíl dle rozsudku ve věci vedené u Okresního soudu v Ostravě ze dne 7. 12. 2011, č. j. [číslo jednací], který měla [jméno] [příjmení] uhradit žalobci.

6. Z výpisu plateb ve věci vedené u [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že v období od 30. 12. 2014 do 5. 5. 2015 bylo v tomto exekučním řízení vymoženo 620 313,02 Kč.

7. Z exekučního spisu vedeného u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. [spisová značka] a u soudního exekutora [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že pohledávka žalobce proti povinné [jméno] [příjmení] byla vymožena dle oznámení soudního exekutora ze dne 17. 4. 2015, č. j. [číslo jednací] a závěrečné zprávy soudního exekutora ze dne 5. 5. 2015. V řízení byla [jméno] [příjmení] zastoupena [anonymizováno] [jméno] [příjmení].

8. Z darovací smlouvy ze dne 3. 8. 2015 soud zjistil, že [příjmení] [příjmení] daroval [jméno] [příjmení], rozené [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ na předmětných nemovitostech.

9. Z kupní smlouvy ze dne 31. 8. 2015 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] prodala spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ na předmětných nemovitostech žalovanému za částku 1 400 000 Kč. Tato částka měla být složena u [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na č. ú. [bankovní účet] s [variabilní symbol]. Strany ve smlouvě uvedly, že předmětné nemovitosti jsou zatíženy dvěma zástavními právy ve prospěch společnosti [právnická osoba] zajišťující pohledávky ve výši 800 000 Kč a 505 000 Kč. Prodávající se pak v čl. VI odst. 2 zavázala nemovitost vyklidit do jednoho měsíce ode dne povolení vkladu.

10. Z kupní smlouvy ze dne 22. 5. 2016 soud zjistil, že [jméno] [příjmení], rozená [příjmení] prodala spoluvlastnický podíl ve výši ½ na předmětných nemovitostech žalovanému.

11. Z odhadu tržní hodnoty ze dne 8. 11. 2010 soud zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí měla činit ke dni 3. 11. 2010 4 600 000 Kč.

12. Ze zjištění k podání věřitele ze dne 31. 7. 2017 a z podnětu věřitele (žalobce) ze dne 18. 7. 2017 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] neuvedla v návrhu na oddlužení předmětnou pohledávku a v nemovitosti měla trvalé bydliště na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2016 uzavřené na 1 rok a prodlouženou dodatkem [číslo] do 31. 12. 2017.

13. Ze Smlouvy o nájmu ze dne 1. 1. 2016 soud zjistil, že žalovaný pronajal bytovou jednotku [číslo] v domě [adresa] na pozemcích p. [číslo] v k. ú. [část obce], [jméno] [příjmení] na období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 za nájem ve výši 6 000 Kč měsíčně.

14. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu bytu ze dne 1. 1. 2020 soud zjistil, že nájem byl prodloužen do 31. 12. 2020.

15. Z faktury [číslo] soud zjistil, že [jméno] [příjmení] bylo za vodné a stočné v období od 11. 5. 2019 do 12. 5. 2020 vyúčtována částka 937 Kč společností [právnická osoba]

16. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitostem ze dne 16. 11. 2010 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] zřídili k předmětným nemovitostem zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] k zajištění pohledávky z úvěrové smlouvy ve výši 800 000 Kč s příslušenstvím.

17. Ze smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 27. 5. 2011 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] zřídili zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] na předmětných nemovitostech k zajištění pohledávky z úvěrové smlouvy ve výši 505 000 Kč.

18. Ze zástavní smlouvy k nemovitým věcem ze dne 23. 5. 2016, [číslo] soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] zřídil zástavní právo ve prospěch [právnická osoba] k předmětným nemovitostem k zajištění všech budoucích pohledávek až do výše 3 864 000 Kč vznikajících na základě úvěrové smlouvy, které budou vznikat do 20. 9. 2051.

19. Z výpisů z katastru nemovitostí ze dne 2. 6. 2017 a 10. 12. 2019 soud zjistil, že vlastníkem předmětných nemovitostí je žalovaný na základě kupních smluv ze dne 31. 8. 2015 s právními účinky vkladu ke dni 1. 9. 2015 (vklad byl proveden 5. 10. 2015) a ze dne 22. 5. 2016 s právními účinky vkladu ke dni 14. 6. 2016 a tyto jsou zatíženy zástavním právem na základě zástavní smlouvy ze dne 23. 5. 2016.

20. Z elektronického spisu sp. zn. [insolvenční spisová značka] vedeného u Krajského soudu v Ostravě soud zjistil, že dne 24. 5. 2017 byl podán [jméno] [příjmení] návrh na oddlužení, které bylo povoleno usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2017, č. j. [insolvenční spisová značka]. Ze zprávy insolvenčního správce ze dne 28. 7. 2017 soud zjistil, že byly přihlášeny pohledávky v rozsahu 1 271 296,80 Kč, že dne 31. 8. 2015 byly [jméno] [příjmení] prodány nemovitosti na LV. [číslo], k. ú. [část obce] za částku 1 400 000 Kč a že insolvenční správce zváží po prověření okolností prodeje (prodej osobě blízké, cena, její použití) podání odpůrčí žaloby. Z této zprávy nevyplývá, že by tyto okolnosti byly prověřeny ani, že by byla odpůrčí žaloba insolvenčním správcem podána. Usnesením ze dne 19. 9. 2017, č. j. [insolvenční spisová značka] bylo rozhodnuto o neschválení oddlužení z důvodu, že [jméno] [příjmení] založila důvodnou pochybnost o svém poctivém záměru v oddlužení tím, že v seznamu svých závazků neuvedla závazky v celkové hodnotě 1 310 000 Kč včetně pohledávky žalobce ve výši 610 000 Kč s příslušenstvím (celkem 884 375 Kč). Následně byl usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. 4. 2018, č. j. [insolvenční spisová značka] prohlášen na majetek [jméno] [příjmení] konkurs, který byl zrušen pro nepostačující majetek usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 10. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka].

21. Z přihlášky pohledávky [anonymizováno] společnosti [právnická osoba] ze dne 26. 6. 2017 ve spisu vedeném u Krajského soudu v Ostravě pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že tato společnost přihlásila vůči [jméno] [příjmení] do insolvenčního řízení pohledávku ve výši 121 200 Kč s příslušenstvím (celkem 158 813,89 Kč) z titulu smluvních pokut, které měly vzniknout porušením, úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 26. 5. 2021 a zástavní smlouvy [číslo] ze dne 27. 5. 2011 mimo jiné tím, že neinformovala věřitele zamýšleném převodu vlastnictví vyplývajícího ze zápisu na [list vlastnictví], k. ú. [část obce] a kupní smlouvy ze dne 31. 8. 2015 pro žalovaného.

22. Z vyjádření dlužnice [jméno] [příjmení] ze dne 3. 8. 2017 soud zjistil, že tato ke sp. zn. [insolvenční spisová značka] uvedla, že prodeji jejího spoluvlastnického podílu předcházely vleklé právní spory s věřitelem [právnická osoba], na kterého byla postoupena pohledávka dlužnice u společnosti [právnická osoba] v celkové výši 1 230 024,30 Kč (jistiny z úvěru ve výši 800 000 Kč a 505 000 Kč), která byla zajištěna zástavními právy na předmětných nemovitostech. Poté věřitel [právnická osoba] vůči dlužnici a jejímu otci začal uplatňovat smluvní pokuty za domnělé porušení povinností z úvěrových smluv (navýšení pohledávky o 700 000 Kč), které odmítala jako protiprávní uhradit. Smluvní pokuty z jedné úvěrové smlouvy ve výši 192 000 Kč, věřitel vůči [jméno] [příjmení] vymáhal, nicméně žaloba byla zamítnuta. V rámci pohledávky [anonymizováno] věřitel uplatňuje totožný nárok, jen se týká druhé úvěrové smlouvy, přestože je nepochybné, že na ně nemá právo. Věřitel také používal lichvářské praktiky. Opakovaně obtěžoval dlužnici návštěvami pod záminkou potřeby prohlídky nemovitostí, natáčení na kameru apod. Nabídku k odkupu spoluvlastnického podílu od žalovaného proto uvítala, neboť umožnila věřitele [právnická osoba] vyplatit a zastavit tak jeho další neoprávněné navyšování pohledávky a tlak na dlužnici a její rodinu. Prodej navíc umožňoval zachovat bydlení dlužnici a jejímu otci, byť již jen jako nájemníkům a nikoli vlastníkům. [právnická osoba] proto neuvedla v seznamu závazků zcela vědomě, neboť jakožto lichevní neexistovala.

23. Z výzvy insolvenčního správce ze dne 10. 8. 2017 soud zjistil, že insolvenční správce popřel pohledávku [anonymizováno] společnosti [právnická osoba] a vyzval tuto společnost, aby podala žalobu proti insolvenčnímu správci a dlužníku na určení svého práva.

24. Z částečného zpětvzetí společnosti [právnická osoba] ze dne 30. 8. 2017 a z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 17. 4. 2018, č. j. [insolvenční spisová značka] soud zjistil, že přihláška pohledávky [anonymizováno] byla co do částky ve výši 98 213,89 Kč vzata zpět a soud vzal toto částečné zpětvzetí na vědomí.

25. Ze spisu Okresního soudu v Ostravě sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalobce podal vůči [jméno] [příjmení] dne 19. 4. 2011 návrh na vydání elektronického platebního rozkazu na zaplacení 638 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Toto řízení bylo co do částky 28 000 Kč zastaveno usnesením Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 3. 2014, č. j. [číslo jednací]. Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2014, č. j. [číslo jednací] byla žaloba zamítnuta. K odvolání žalobce byl rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2014, č. j. [číslo jednací] potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2014, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 1. 12. 2014. K dovolání žalobce ze dne 12. 1. 2015 byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2014, č. j. [číslo jednací] zrušen Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 1. 2017, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 26. 2. 2017 a vrácen Krajskému soudu v Ostravě k dalšímu řízení. Následně vydal Krajský soud v Ostravě rozsudek ze dne 24. 4. 2017, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne 16. 5. 2017 a kterým byl rozsudek Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2014, č. j. [číslo jednací] změněn tak, že [jméno] [příjmení] byla povinna zaplatit žalobci částku 610 000 Kč s příslušenstvím.

26. Ze zprávy advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 27. 8. 2020 soud zjistil, že kupní cena ve výši 1 400 000 Kč, byla připsána na svěřenecký účet dne 30. 9. 2015 v souladu s kupní smlouvou. Tento dokument je elektronicky podepsán, proto soud nemá pochybnost o jeho pravosti.

27. Ze zprávy [právnická osoba], z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady ze dne 9. 6. 2022 a z výpisu z transakční historie účtu [bankovní účet] soud zjistil, že žalovaný uhradil dne 30. 9. 2015 na účet č. [bankovní účet] pod [variabilní symbol] částku 1 400 000 Kč.

28. Z kupní smlouvy ze dne 3. 7. 2017 a z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [anonymizováno] [číslo] a přípisu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaný prodal [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pozemek p. [číslo] v k. ú. [část obce], [územní celek].

29. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 30. 8. 2015 soud zjistil, že předmětné nemovitosti byly ke dni 30. 8. 2015 zatíženy dvěma zástavními právy ve prospěch společnosti [právnická osoba] k zajištění pohledávek ve výši 800 000 Kč a 505 000 Kč, které byla na tuto společnost postoupeny.

30. Ze zprávy [stát. instituce], [stát. instituce], ze dne 31. 1. 2022, návrhu na vklad sp. zn. [spisová značka] doručeného Katastru nemovitostí dne 20. 4. 2016 a potvrzení o zániku zástavního práva společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že na základě vkladu doručeného Katastru nemovitostí dne 20. 4. 2016 a potvrzení o zániku zástavního práva společnosti [právnická osoba] byly tato zástavní práva ve prospěch společnosti [právnická osoba] vymazány.

31. Ze zprávy [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] ze dne 14. 2. 2022 soud zjistil, že insolvenční správce ve věci dlužnice [jméno] [příjmení], vedené pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] zkoumal, zda předmětná kupní smlouva ze dne 31. 8. 2015 není neúčinná ve smyslu insolvenčního zákona. Insolvenční správce ovšem žalobu nepodal, neboť se mu nepodařilo doložit blízký vztah mezi žalovaným a dlužnicí. Pokud by prokázal blízkost těchto osob, což se mu nepodařilo, tak by musel prokázat skutečnost předpokládanou buď § 240 odst. 3, § 241 odst. 4 nebo § 242 IZ. Navíc bylo zjištěno, že z kupní ceny byly hrazeny pohledávky, které byly na nemovitosti zajištěny, což vylučuje samotnou ekonomickou podstatu § 240 IZ a což insolvenční správce dovozoval ze skutečnosti, že společnost [právnická osoba] svou pohledávku do insolvenčního řízení dlužnice nepřihlásila. Kupní smlouvu dále vyhodnotil tak, že nenaplňuje znaky § 241 IZ. K osobě žalobce insolvenční správce uvedl, že sice přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení, ale insolvenční soud tuto přihlášku z důvodu opožděnosti odmítl.

32. Z výpisu z CEO soud zjistil, že [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], je manželkou žalovaného od 12. 9. 2020 a mají spolu dvě děti, z nichž první se narodilo 11. 6. 2015.

33. Z výpisu z CEO soud zjistil, že [jméno] [příjmení] je matkou [jméno] [příjmení], rozené [příjmení].

34. Z přípisu žalobce ze dne 5. 8. 2019 soud zjistil, že se žalobce vůči žalovanému dovolával neúčinnosti kupní smlouvy ze dne 31. 8. 2015 a vyzval jej k úhradě částky 610 000 Kč s příslušenstvím.

35. Z přípisu žalovaného ze dne 19. 8. 2019 soud zjistil, že žalovaný odmítl, že by byla smlouva neúčinná.

36. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je otcem [jméno] [příjmení] a dědem [jméno] [příjmení], rozené [příjmení]. Svědek uvedl, že v domě na předmětných pozemcích jsou dvě bytové jednotky. Z vlastního rozhodnutí daroval část předmětných nemovitostí (svůj byt) své vnučce přibližně před 5 až 10 lety. V době darování bytu byla [jméno] [příjmení] v partnerském vztahu s žalovaným a již spolu bydleli v [obec] a svědek nevěděl, jaké mají plány s domem po darování bytu ani co se dále s nemovitostmi dělo. O prodeji druhé poloviny nemovitosti [jméno] [příjmení] žalovanému věděl, nicméně se o to blíže nezajímal. Vzhledem k tomu, že se žalovaný s [jméno] [příjmení] oženil, tak má za to, že je také vlastníkem předmětných nemovitostí. V domě nadále bydlí dole [příjmení] [příjmení] s přítelkyní a nahoře bydlí dcera [jméno] [příjmení], která tam žila i v roce 2015 s přítelem.

37. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je otcem [jméno] [příjmení] [jméno] prodeji předmětných nemovitostí vůbec nic nevěděl. Dům postavil on. Poté co se odstěhoval se synem od bývalé manželky, tak se již nezajímal o osud nemovitostí. Svědek se odstěhoval v roce 2007, kdy jeho dcera již byla ve vztahu s [celé jméno žalovaného]. V roce 2015 měla [jméno] [příjmení] trvalé bydliště v [část obce].

38. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je manželkou žalovaného, dcerou [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] a vnučkou [jméno] [příjmení]. V roce 2015 došlo k prodeji poloviny domu. [jméno] [příjmení] se dostala do finančních potíží, kdy měla hypotéku se zástavními právy na předmětných nemovitostech. Svědkyně v době prodeje v domě bydlela. Tato pohledávka byla prodána společnosti [právnická osoba] Přístup této společnosti při vymáhání pohledávky byl nepříjemný, zástupci této společnosti přišli do nemovitosti, natáčeli to tam, a proto se [jméno] [příjmení] obrátila na svědkyni a žalovaného. Žalovaný nabídl, že pohledávky vyplatí s tím, že od [jméno] [příjmení] odkoupí polovinu domu. Kupní cena byla uhrazena z výlučných zdrojů manžela, který měl finance ze svého podnikání s realitami. Kupní cena byla v souladu s kupní smlouvou uhrazena do advokátní úschovy. Z ní následně došlo k uspokojení pohledávek z titulu hypoték, které měla společnost [právnická osoba] vůči [jméno] [příjmení] a došlo k výmazu zástavních práv na domě. Svědkyně si nebyla vědoma, kdy a jaké úvěrové smlouvy následně žalovaný uzavíral. Polovinu nemovitostí dostala od dědečka darem z jeho iniciativy i kvůli přístupu společnosti [právnická osoba], který zatěžoval i [jméno] [příjmení]. Následně prodala svou polovinu žalovanému, kdy cena byla určena znaleckým posudkem i podle kupní ceny stanovené při prodeji mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným. Cílem bylo nemovitost zcelit za účelem zastavení celé nemovitosti a získání dalších finančních prostředků pro podnikání žalovaného. V době darování poloviny nemovitostí dědečkem svědkyni toto ještě neměli svědkyně a žalovaný v plánu, hlavně se řešila situace ve vztahu ke společnosti [právnická osoba] Žalovaná si byla vědoma pouze závazků [jméno] [příjmení] z hypoték. O jiných závazcích [jméno] [příjmení] nebo soudním řízení týkajícím se [jméno] [příjmení] svědkyně nevěděla.

39. Z výslechu [jméno] [příjmení], matky [jméno] [příjmení], bývalé manželky žalobce a tchýně žalovaného soud zjistil, že na jaře 2015 se dostala do finančních potíží, které sdělila žalovanému. Žalovaný zaplatil pohledávku v rozsahu 1 400 000 Kč, kterou [právnická osoba] prodala nějaké jiné společnosti, a proto mu nemovitosti prodala. Svědkyně přímo žádné peníze za prodej domu nedostala. V roce 2015 nebydlela s žalovaným a [jméno] [příjmení]. Svědkyně vedla soudní řízení s žalobcem, [jméno] [příjmení] ani žalovaný o tomto řízení nevěděli. Vůči žalobci má [jméno] [příjmení] dluh, který splácí. [příjmení] [jméno] [příjmení] byla vedena exekuce iniciována žalobcem. Jedna z exekucí byla uhrazena.

40. Žalovaný v rámci účastnického výslechu uvedl, že v roce 2015 byly zesplantěny dva hypoteční úvěry [jméno] [příjmení], které byly zajištěny dvěma zástavními právy na předmětných nemovitostech. [příjmení] následně tyto pohledávky prodala [právnická osoba] kredit, která je následně postoupila na společnost [právnická osoba], která začala pohledávky agresivně a šikanózně vymáhat (korespondence, nucené zpřístupnění domu, několik žalob). Proto žalovaného kontaktovala [jméno] [příjmení] a domluvili se na prodeji polovinu domu. Z kupní ceny měly být uhrazeny pohledávky z hypotečních úvěrů. V souladu s kupní smlouvou žalovaný 29. 9. 2015 uhradil kupní cenu ve výši 1 400 000 Kč do advokátní úschovy. Z této částky byly uhrazeny pohledávky za [jméno] [příjmení]. Poté, co uhradili společnosti [právnická osoba] částku, na kterou po konzultaci s advokátem, měla tato společnost nárok, se tato společnost odmlčela a návrh na výmaz zástavních práv nepodala. Následně nový právní zástupce společnosti [právnická osoba] požadoval za výmaz zástavních práv uhrazení dalších 105 000 Kč, které žalovaný 29. 3. 2016 uhradil v hotovosti na účet společnosti a došlo do měsíce k výmazu zástavních práv (cca 8 měsíců po uzavření kupní smlouvy). Žalovaný nic nevěděl o jiných pohledávkách za [jméno] [příjmení], ani o soudním řízení, jehož měla být [jméno] [příjmení] účastníkem. Poprvé se o soudním řízení týkajícím se [jméno] [příjmení] dozvěděl na základě předžalobní výzvy žalobce z roku 2019.

41. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 13. 5. 2014, č. j. [číslo jednací] byla zamítnuta žaloba žalobce vůči žalované [jméno] [příjmení], co do zaplacení částky ve výši 610 000 Kč s příslušenstvím a co do částky 28 000 Kč s příslušenstvím bylo řízení zastaveno. Tento rozsudek byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 11. 2014, č. j. [číslo jednací]. Rozsudek Krajského soudu byl zrušen Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 1. 2017, č. j. [číslo jednací] a následně vydal Krajský soud v Ostravě rozsudek ze dne 24. 4. 2017, č. j. [číslo jednací], kterým změnil rozsudek Okresního soudu v Ostravě tak, že [jméno] [příjmení] byla povinna žalobci uhradit částku 610 000 Kč s příslušenstvím.

42. Odhadní obvyklá cena nemovitostí ke dni 3. 11. 2010 činila 4 600 000 Kč. Při prodeji spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech v rozsahu ½ žalovanému dne 31. 8. 2015 byly tyto nemovitosti zatíženy dvěma zástavními právy zajišťujícími pohledávky v celkové výši 1 305 000 Kč.

43. Dne 3. 8. 2015 daroval [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], partnerce žalovaného, darovací smlouvou poloviční spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech.

44. Dne 31. 8. 2015 byla mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným uzavřena kupní smlouva na základě níž byl na žalovaného převeden spoluvlastnický podíl v rozsahu ½ k nemovitostem v k. ú. [část obce], [územní celek], pozemkům p. [číslo] ostatní plocha, pozemku [parcelní číslo] ostatní plocha, pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, dále stavby [adresa] v části [územní celek], způsob využití rodinný dům stojící na pozemku p. [číslo] pozemku p. [číslo] s právními účinky vkladu ke dni 1. 9. 2015. Vklad byl proveden ke dni 5. 10. 2015 a [jméno] [příjmení] se zavázala vyklidit nemovitost do 1 měsíce od povolení vkladu. Kupní cena byla žalovaným uhrazena v souladu s kupní smlouvou dne 30. 9. 2015 na účet uvedený v kupní smlouvě a pod variabilním symbolem uvedeným v kupní smlouvě.

45. Z výslechů svědků a žalovaného dále vyplynulo, že motivací k prodeji byly především agresivní vymáhací praktiky postupníka společnosti [právnická osoba], která se stala novým věřitelem pohledávek za [jméno] [příjmení] z hypotečních úvěrů, zajištěných zástavními právy na předmětných nemovitostech. Z kupní ceny byly následně tyto pohledávky umořeny.

46. Žalovaná ke dni 1. 1. 2016 v části předmětné nemovitosti bydlela na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 1. 2016 do 31. 12. 2020 a bydlí tam doposud.

47. Dne 22. 5. 2016 prodala [jméno] [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl žalovanému.

48. Dne 24. 5. 2017 byl [jméno] [příjmení] podán návrh na oddlužení, které nebylo schváleno z důvodu založení důvodné pochybnosti o poctivém záměru [jméno] [příjmení] v oddlužení, neboť v seznamu závazku neuvedla závazky v celkové hodnotě 1 310 000 Kč včetně pohledávky žalobce ve výši 610 000 Kč s příslušenstvím. Následně byl na majetek dlužnice prohlášen konkurs, který byl zrušen pro nepostačující majetek usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 10. 2019, č. j. [insolvenční spisová značka].

49. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že [jméno] [příjmení], přibližně 9 měsíců po právní moci rozsudku odvolacího soudu, kterým bylo rozhodnuto o tom, že zde pohledávka žalobce vůči [jméno] [příjmení] ve výši 610 000 Kč s příslušenstvím není, přibližně 7 měsíců po podaném dovolání a přibližně 1,5 roku před rozhodnutím dovolacího soudu o zrušení rozhodnutí odvolacího soudu, prodala nemovitost žalovanému za částku 1 400 000 Kč, která byla v souladu s kupní smlouvou zaslána na účet uvedený v kupní smlouvě. [jméno] [příjmení] tak prodávala žalovanému nemovitosti za situace, kdy Okresním soudem v Ostravě a Krajským soudem v Ostravě měla pravomocně potvrzeno, že nárok žalobce na uhrazení pohledávky ve výši 610 000 Kč s příslušenstvím vůči ní neexistuje. [příjmení] [jméno] [příjmení] k prodeji nemovitostí nebylo zkrácení pohledávky žalobce za [jméno] [příjmení], ale snaha o umoření jejích pohledávek z hypotečních úvěrů vůči společnosti [právnická osoba]

50. V řízení tedy nebyl prokázán zkracující úmysl [jméno] [příjmení], resp. vědomost [jméno] [příjmení] o existenci závazku vůči žalobci v době prodeje, resp. o tom, že by mělo být pravomocné rozhodnutí, které deklarovalo neexistenci předmětné pohledávky žalobce, zrušeno a následně že by mělo být nároku žalobce vyhověno. Stejně tak nebyla prokázána vědomost žalovaného o takovém zkracujícím úmyslu [jméno] [příjmení].

51. S ohledem na tuto skutečnost byly pro nadbytečnost zamítnuty návrhy na provedení důkazu zprávou [právnická osoba] ke skutečnosti, zda a jak byl čerpán úvěr dle úvěrové smlouvy ze dne 23. 5. 2016, [číslo] důkaz výpisem z účtu u [právnická osoba], č. ú. [číslo] za období září a říjen 2015 k tvrzení žalobce o neuhrazení kupní ceny a následného dispozici s touto částkou, svěřeneckou smlouvou uzavřenou mezi [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného] a [jméno] [příjmení], listinami [právnická osoba] které byly [celé jméno žalovaného] bance doloženy v souvislosti s žádostí o poskytnutí hypotečního úvěru [číslo] na základě smlouvy o hypotečním úvěru [číslo] smlouvou o hypotečním úvěru [číslo] sjednanou mezi [právnická osoba] a žalovaným a zprávou [právnická osoba] ke skutečnosti kdy, kým a jak byly splněny závazky [jméno] [příjmení] z titulu Hypotečního úvěru Univerzál [číslo] dále z titulu hypotečního úvěru univerzál [číslo] neboť v řízení bylo prokázáno, že kupní cena předmětných nemovitostí byla uhrazena na účet uvedený v kupní smlouvě a samotná následná dispozice s touto částkou by nemohla prokazovat existenci zkracujícího úmyslu [jméno] [příjmení] (vědomost [jméno] [příjmení] o existenci pohledávky žalobce) a vědomost žalovaného o něm.

52. Ze stejného důvodu byl zamítnut návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem na stanovení obvyklé ceny podílu na předmětných nemovitostech ke dni 1. 9. 2015, neboť rozdíl mezi kupní cenou a cenou obvyklou, nemůže mít vliv na skutkové zjištění stran zkracujícího úmyslu [jméno] [příjmení] a vědomosti žalovaného o něm.

53. Podle § 590 odst. 1 obč. zák. věřitel se může dovolat neúčinnosti právního jednání, a) které dlužník učinil v posledních pěti letech v úmyslu zkrátit své věřitele, byl-li takový úmysl druhé straně znám, b) kterým dlužník v posledních dvou letech zkrátil své věřitele, musel-li být druhé straně znám dlužníkův úmysl věřitele zkrátit, nebo c) kterým byl věřitel zkrácen a k němuž v posledních dvou letech došlo mezi dlužníkem a osobou jemu blízkou nebo které dlužník učinil ve prospěch takové osoby, ledaže druhé straně v době, kdy se právní jednání stalo, dlužníkův úmysl zkrátit věřitele znám nebyl a ani znám být nemusel.

54. Co se právního posouzení věci týče, dospěl soud k závěru, že nárok žalobce není důvodný. Věřitel se může v souladu s § 590 obč. zák. dovolat neúčinnosti právního jednání ve lhůtách jednoho, dvou a pěti let. Kupní smlouva, jejíž neúčinnost měla být v tomto řízení určena, byla uzavřena dne 31. 8. 2015 a právní účinky vkladu vlastnického práva žalovaného na základě této smlouvy byly ke dni 1. 9. 2015 Lhůta k dovolání se neúčinností právního jednání tedy běžela od 2. 9. 2015 (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 7. 2000, sp. zn. 31 Cdo 619/2000). Žaloba byla podána dne 12. 12. 2019. Z toho vyplývá, že vyjma nároku na dovolání neúčinnosti právního jednání podle § 590 odst. 1 písm. a) obč. zák. jsou nároky na základě ostatních skutkových podstat tohoto ustanovení prekludovány. Podle § 590 odst. 1 písm. a) obč. zák. je pak možné dovolat se neúčinnosti právního jednání, které bylo učiněno v úmyslu zkrácení věřitele a druhá strana musí mít vědomost o takovém úmyslu. Břemeno důkazní ohledně těchto skutečností pak nese věřitel (žalobce) (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 2. 6. 2005, sp. zn. 30 Cdo 955/2005). V tomto řízení ovšem nebyl prokázán úmysl [jméno] [příjmení] zkrátit žalobce jako svého věřitele uzavřením předmětné kupní smlouvy ani vědomost žalovaného o takovém úmyslu. Soud proto v souladu s § 590 odst. 1 písm. a) obč. zák. a contrario žalobu ve výroku I. tohoto rozsudku zamítnul.

55. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že plně úspěšnému žalovanému soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 16 940 Kč, která přestavuje odměnu za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava, 2 x vyjádření ve věci, 2 x účast na jednání) po 2 500 Kč podle §§ 7 9 odst. 3 a 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), 5 x paušální náhradu hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 AT a 21% DPH z odměny a náhrad podle § 137 odst. 3 o. s. ř.