57 C 227/2024

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Šeremkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená Anonymizováno advokátem se sídlem Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 21 967,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 500 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 12. 2. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba se v části, kdy se žalobkyně domáhala po žalovaném dále zaplacení částky 11 467,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 12. 2. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Účastníci řízení vůči sobě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, došlou soudu dne 25. 4. 2024, domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 967 Kč s příslušenstvím, s odůvodněním, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 5. 3. 2024 mezi společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, (dále také jen „původní věřitel“), jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 10. 1. 2023 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 500 Kč, který měl být splacen nejpozději dne 9. 2. 2023, kdy žalovanému byly zaslány peněžní prostředky dne 10. 1. 2023 na jím označený bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný úvěr v poskytnuté výši čerpal, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Předmětem žaloby je pohledávka skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 10 500 Kč a dále z nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 11 467,05 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaný se nařízenému ústnímu jednání nedostavil, stejně jako žalobkyně, která však svou neúčast omluvila, proto bylo v souladu s ustanovením § 101 odstavec 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) jednáno v jejich nepřítomnosti.

4. Vzhledem k tomu, že žalovaný netvrdil žádná skutková tvrzení ani nenavrhoval žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti jako způsobilé prokázat skutková zjištění uvedené níže.

5. Po v řízení provedeném dokazování vzal soud za prokázáno z listiny označené smlouva o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že tyto byly vyhotoveny společností , právnická osoba, . a jejímž obsahem měla být smlouva o spotřebitelském úvěru ve výši 10 500 Kč mezi touto společností a žalovaným, když úvěr měl být uhrazen do 30 dnů, tedy nejpozději dne 9. 2. 2023, spolu s poplatkem ve výši 11 467,05 Kč, případně po slevě 4 379,55 Kč, RPSN před slevou 961 089,7%, po slevě 9 088,10%, kdy žalovanému měly být zaslány peněžní prostředky na bankovní účet č. , č. účtu, , přičemž smlouva měla být podepsána žalovaným zaslaným SMS kódem č. , hodnota, . Z potvrzení o odchozí platbě vzal soud za prokázáno, že dne 10. 1. 2023 byla odeslána z bankovního účtu společnosti , právnická osoba, . na účet , č. účtu, částka 10 500 Kč s VS , var. symbol, se zprávou pro příjemce zapujcka , Anonymizováno, . Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 3. 2024 a seznamu postoupených pohledávek vzal soud za prokázáno, že společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, uzavřela jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem smlouvu o postoupení 44 pohledávek, mezi nimiž byla i pohledávka dle smlouvy č. , Anonymizováno, . Z podacího lístku, předžalobní výzvy a oznámení o postoupení pohledávky vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně odeslal žalovanému oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě částky 31 376,34 Kč do 3 dnů od doručení.

6. Výše uvedená skutková zjištění soud pro jejich stručnost dále převzal i jako závěr o skutkovém stavu věci.

7. Žalobkyně tvrdila, že předmětná smlouva byla uzavřena elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014. Elektronickým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání (čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení). Předložený návrh/smlouva žalované neobsahuje žádnou z výše uvedených forem podpisu. SMS kód může sloužit k podpisu smlouvy při kontraktaci prováděné na dálku, pokud byl kód žalovanému poskytnut a tento kód následně k podpisu návrhu žalovaný použil.

8. Žalobkyně důkaz o podepsání smlouvy prostřednictvím SMS kódu nepředložila, neunesla proto břemeno důkazní ve vztahu k tvrzení, že smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak z této listiny nelze učinit závěr, že žalovaný projevil vůli, jejíž obsah je uveden v této listině. Dále žalobkyně tvrdila, že byl žalovaný lustrován ve veřejně dostupných databázích, k čemž však nenavrhla žádné důkazy, když tím, že se k ústnímu jednání nedostavila zbavila se tak tím také možnosti být soudem poučena k jejich předložení.

9. Při právním zhodnocení výše uvedeného skutkového stavu podle níže uvedených zákonných ustanovení s přihlédnutím k ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie k výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva, v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES tak, aby byl dosaženo jí zamýšleného výsledku a právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka a věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje a pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem, soud dospěl k právnímu závěru, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále také jen „OZ“), ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti, kdy uvedenému hodnocení odpovídá i znění § 87 odst. 1 ZosÚ ve znění novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb., účinné od 29. 5. 2022.

10. Podle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

12. Soud učinil závěr, že nebylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně při uzavření smlouvy posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, neboť žalobkyně dle názoru soudu neprokázala, že dostatečně zkoumala výdajovou stránku žalovaného, když v řízení nebylo žádnými listinnými důkazy prokázáno, že by si žalobkyně ověřovala údaje poskytnuté žalovaným o výdajové stránce. O povinnosti doplnit svá skutková tvrzení a důkazy ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované by soud žalobkyni poučil u ústního jednání ve věci v souladu s ustanovením § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o. s. ř.), avšak této možnosti se žalobkyně svou neúčastí u jednání vzdala. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí, soud dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená dne 18. 5. 2021 mezi účastníky je neplatná pro rozpor se zákonem (ustanovení § 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 OZ), kdy k této neplatnosti je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§588 OZ). Vzhledem k přijatému právnímu hodnocení o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, soud dospěl k závěru, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy, a to ve výši 10 500 Kč, když v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný této nebo žalobkyni cokoliv uhradil. Tato pohledávka společnosti , právnická osoba, ., byla platně postoupena na žalobkyni, soud proto zavázal žalovaného k úhradě částky 10 500 Kč žalobkyni, v souladu s ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 OZ, když na tuto přešlo právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy bylo žalovanému poskytnuto, proto soud žalobu shledal důvodnou ve vztahu k nezaplacené jistině ve výši 10 500 Kč, která byla nejpozději splatná ke dni 11. 2. 2023, proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 10 400 Kč a dále v souladu s ustanovením § 1970 OZ i k povinnosti zaplatit úrok z prodlení, ve výši určené podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tedy v části, kdy se žalobkyně dále domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 467,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 12. 2. 2023 do zaplacení, soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl, neboť při přijatém závěru o neplatnosti smlouvy nelze přiznat nároky plynoucí z uzavřené smlouvy, tedy poplatek za poskytnutí úvěru.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť oba účastníci byli ve věci s ohledem na částečné zamítnutí žaloby téměř stejně procesně úspěšní soud proto rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Lhůty k plnění byly určeny v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.