58 C 146/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Adamem Urbańczykem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 703,07 Kč, s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 9 703,07 Kč od [datum] do zaplacení, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 5 296,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 143,07 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení z částky 5 296,93 Kč za dobu od [datum] do zaplacení s sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na soudním poplatku částku 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou po žalované zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že předchůdce žalobce, [právnická osoba], uzavřela dne [datum] s žalovanou Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalované při podpisu smlouvy v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Tyto prostředky se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč a zavázala se tak zaplatit mu celkem 25 440 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách po 480 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy [datum]. Žalovaná na úhradu dluhu uhradila pouze částku 5 296,93 Kč, která byla celá započtena na souhrnný poplatek. [příjmení] dlužné částky žalovaná neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyně nabyla od [právnická osoba] předmětnou pohledávku za žalovanou s účinností od [datum], což žalované oznámil přípisem ze dne [datum]. Žalobkyně se proto domáhá, aby byla žalovaná zavázána zaplatit jí 15 000 Kč na dlužné jistině, 5 143,07 Kč na dlužném souhrnném poplatku, který považuje za kapitalizovaný úrok a dále úroky z prodlení v zákonné výši od [datum] do zaplacení z částky 15 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání dne [datum] se žádný z účastníků nedostavil, žalobce svou neúčast omluvil. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků ve smyslu § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

4. Ze Smlouvy o půjčce [číslo] z [datum] soud zjistil, že dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] se žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem s uvedením adresy bydliště, aniž by z obsahu smlouvy plynulo, že ji uzavírá v rámci podnikatelské činnosti. Na základě této smlouvy [právnická osoba] poskytla žalované uvedeného dne v hotovosti částku 15 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem.

5. Ze Smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že RPSN půjčky se splatností v 53 týdnech činí 206,8 %.

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Přílohou [číslo] této smlouvy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou z uvedené smlouvy byla postoupena na [právnická osoba] S.a.r.l. s účinností k [datum].

7. Z přípisu ze dne [datum] vč. podacího archu soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na [právnická osoba] [anonymizováno]. Dále žalovanou vyzval k zaplacení částky 29 628 Kč do desíti dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla žalované odeslána [datum], jak plyne z podacího archu.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] ve spojení s Přílohou [číslo] této smlouvy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou z uvedené smlouvy byla postoupena na nynější žalobkyni s účinností k [datum].

9. Z přípisu ze dne [datum] vč. podacího archu soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na nynější žalobkyni.

10. Z přípisu ze dne [datum] vč. podacího archu soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k plnění před podáním žaloby.

11. Ze skutkových tvrzení žalobce soud dospěl k závěru, že žalovaná ke dni podání žaloby uhradila žalobci či jeho právnímu předchůdci celkem částku 5 296,93 Kč.

12. Soud z provedeného dokazování zjistil skutečnosti odpovídající žalobní naraci. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne [datum] se žalovanou smlouvu, na základě které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit i se souhrnným poplatkem v celkové výši 10 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, s poslední splátkou splatnou dne [datum]. V podrobnostech ohledně obsahu smluvního vztahu soud odkazuje na zjištění popsaná při hodnocení smlouvy, když obsah smlouvy nebyl v řízení zpochybněn. Žalovaná si částku 15 000 Kč převzala, uhradila však toliko 5 296,93 Kč. Právní předchůdce žalobkyně dne [datum] a [datum] postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisy ze dne [datum] a [datum]. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky poprvé ve výši do 10 dnů obdržení výzvy, a to výzvou odeslanou [datum].

13. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti [právnická osoba] za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni.

14. Po právní stránce soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou jako smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) s odkazem na § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., která však nebyla uzavřena platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvu uzavírala žalovaná v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnného poplatku ve výši 10 440 Kč. Důvodem pro shledání neplatnosti tohoto ujednání je skutečnost, že se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák. Lze souhlasit se žalobcem v tom, že souhrnný poplatek plní fakticky funkci úroku, neboť soud neshledal co do obsahu jinou funkci této platby ze strany žalované. S ohledem zejména na míru RPSN soud dospěl k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek je pro svou značnou výši ujednáním nesouladným s dobrými mravy a proto dle § 39 obč. zák. ujednáním absolutně neplatným. V souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu by soud jakožto akceptovatelnou považoval míru RPSN oscilující okolo hodnoty 70%, přičemž hodnota 206,8 %, která vyplývá z ujednaného souhrnného poplatku, tuto výši přesahuje téměř trojnásobně. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelné od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobkyně uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobce by smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku (či úroku) neuzavíral a takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smlouvy, neboť reprezentuje smysl jejího uzavření pro jednu ze smluvních stran. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 a násl. obč. zák., když při stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení se vychází z § 457 obč. zák. V tomto případě bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 15 000 Kč, žalovaná pak fakticky zaplatila 5 296,93 Kč, a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 9 703,07 Kč. Pokud jde o kapitalizovaný úrok ve výši 5 143,07 Kč požadovaný žalobkyní, tento nárok se opírá o neplatné ujednání o souhrnném poplatku (viz výše) a soud mu proto vyhovět nemohl. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 9 703,07 Kč a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni tuto částku (vydat bezdůvodné obohacení v této výši), žalobu pak zamítl co do částky 5 296,93 Kč, neboť v tomto rozsahu byl již závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení splněn a částky 5 143,07 Kč na souhrnném poplatku, neboť tato povinnost vyplývá z ujednání smlouvy, která je absolutně neplatná. Soud žalovanou rovněž zavázal dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. k zaplacení úroků z prodlení z částky 9 703,07 Kč od [datum] do zaplacení ve výši určené dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení, ve zbytku úrokový nárok zamítl. K placení úroku z prodlení soud zavázal žalovanou od [datum], když první výzvou k plnění byla výzva z [datum], odeslaná žalované [datum]. S odkazem na § 573 zák. č. 89/2012 Sb. soud považoval výzvu za doručenou dne [datum]. Desetidenní lhůta k plnění, která byla žalované poskytnuta k plnění do [datum], od [datum] je tak žalovaná v prodlení. Ve zbytku soud žalobu co do úrokového příslušenství zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně v řízení požadovala částku ve výši 20 143,07 Kč a úspěšná byla toliko v rozsahu 9 703,07 Kč, tedy v rozsahu 48 %. Lze tedy uzavřít, že byla převážně neúspěšná. Žalované, která byla převážně úspěšná, v řízení žádné náklady nevznikly. Soud tedy žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

16. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.