58 C 146/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Adamem Urbańczykem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 9 703,07 Kč, s úrokem z prodlení 8,05 % ročně z částky 9 703,07 Kč od datum do zaplacení, do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 5 296,93 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 5 143,07 Kč a úroku z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 15 000 Kč od datum do datum a úroku z prodlení z částky 5 296,93 Kč za dobu od datum do zaplacení s sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - na účet Okresního soudu v Ostravě, na soudním poplatku částku 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se domáhala žalobou po žalované zaplacení částky 15 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že předchůdce žalobce, právnická osoba, uzavřela dne datum s žalovanou Smlouvu o půjčce číslo na základě které byly žalované při podpisu smlouvy v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Tyto prostředky se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč a zavázala se tak zaplatit mu celkem 25 440 Kč v pravidelných 53 týdenních splátkách po 480 Kč Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy datum. Žalovaná na úhradu dluhu uhradila pouze částku 5 296,93 Kč, která byla celá započtena na souhrnný poplatek. příjmení dlužné částky žalovaná neuhradila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyně nabyla od právnická osoba předmětnou pohledávku za žalovanou s účinností od datum, což žalované oznámil přípisem ze dne datum. Žalobkyně se proto domáhá, aby byla žalovaná zavázána zaplatit jí 15 000 Kč na dlužné jistině, 5 143,07 Kč na dlužném souhrnném poplatku, který považuje za kapitalizovaný úrok a dále úroky z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení z částky 15 000 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, žalobce svou neúčast omluvil. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků ve smyslu § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

4. Ze Smlouvy o půjčce číslo z datum soud zjistil, že dne datum uzavřela společnost právnická osoba se žalovanou smlouvu, kterou se zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit se souhrnným poplatkem ve výši 10 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaná byla ve smlouvě označena svým jménem a příjmením, rodným číslem s uvedením adresy bydliště, aniž by z obsahu smlouvy plynulo, že ji uzavírá v rámci podnikatelské činnosti. Na základě této smlouvy právnická osoba poskytla žalované uvedeného dne v hotovosti částku 15 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem.

5. Ze Smluvních podmínek smlouvy o půjčce soud zjistil, že RPSN půjčky se splatností v 53 týdnech činí 206,8 %.

6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s Přílohou číslo této smlouvy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou z uvedené smlouvy byla postoupena na právnická osoba S.a.r.l. s účinností k datum.

7. Z přípisu ze dne datum vč. podacího archu soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na právnická osoba anonymizováno. Dále žalovanou vyzval k zaplacení částky 29 628 Kč do desíti dnů od doručení výzvy. Tato výzva byla žalované odeslána datum, jak plyne z podacího archu.

8. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum ve spojení s Přílohou číslo této smlouvy soud zjistil, že pohledávka za žalovanou z uvedené smlouvy byla postoupena na nynější žalobkyni s účinností k datum.

9. Z přípisu ze dne datum vč. podacího archu soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na nynější žalobkyni.

10. Z přípisu ze dne datum vč. podacího archu soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k plnění před podáním žaloby.

11. Ze skutkových tvrzení žalobce soud dospěl k závěru, že žalovaná ke dni podání žaloby uhradila žalobci či jeho právnímu předchůdci celkem částku 5 296,93 Kč.

12. Soud z provedeného dokazování zjistil skutečnosti odpovídající žalobní naraci. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel dne datum se žalovanou smlouvu, na základě které se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit i se souhrnným poplatkem v celkové výši 10 440 Kč v 53 týdenních splátkách po 480 Kč, s poslední splátkou splatnou dne datum. V podrobnostech ohledně obsahu smluvního vztahu soud odkazuje na zjištění popsaná při hodnocení smlouvy, když obsah smlouvy nebyl v řízení zpochybněn. Žalovaná si částku 15 000 Kč převzala, uhradila však toliko 5 296,93 Kč. Právní předchůdce žalobkyně dne datum a datum postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno přípisy ze dne datum a datum. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky poprvé ve výši do 10 dnů obdržení výzvy, a to výzvou odeslanou datum.

13. Podle § 1879 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za to, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti právnická osoba za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni.

14. Po právní stránce soud posoudil smlouvu uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou jako smlouvu o půjčce ve smyslu § 657 a násl. zák. č. 40/1964 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) s odkazem na § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., která však nebyla uzavřena platně. Z okolností uzavření smlouvy soud dovodil, že smlouvu uzavírala žalovaná v postavení spotřebitele a právní předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele. Důvod neplatnosti soud shledal v ujednání o zaplacení souhrnného poplatku ve výši 10 440 Kč. Důvodem pro shledání neplatnosti tohoto ujednání je skutečnost, že se jedná o ujednání, které se příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák. Lze souhlasit se žalobcem v tom, že souhrnný poplatek plní fakticky funkci úroku, neboť soud neshledal co do obsahu jinou funkci této platby ze strany žalované. S ohledem zejména na míru RPSN soud dospěl k závěru, že sjednaný souhrnný poplatek je pro svou značnou výši ujednáním nesouladným s dobrými mravy a proto dle § 39 obč. zák. ujednáním absolutně neplatným. V souladu s konstantní judikaturou Nejvyššího soudu by soud jakožto akceptovatelnou považoval míru RPSN oscilující okolo hodnoty 70%, přičemž hodnota 206,8 %, která vyplývá z ujednaného souhrnného poplatku, tuto výši přesahuje téměř trojnásobně. Ujednání o souhrnném poplatku není ve smyslu § 41 obč. zák. oddělitelné od zbytku smlouvy, neboť smlouva byla uzavřena jako spotřebitelský úvěr a byla tedy z pohledu právního předchůdce žalobkyně uzavřena za účelem získání zisku. Lze tedy uzavřít, že právní předchůdce žalobce by smlouvu bez ujednání o souhrnném poplatku (či úroku) neuzavíral a takové ujednání tedy není oddělitelné od zbytku smlouvy, neboť reprezentuje smysl jejího uzavření pro jednu ze smluvních stran. Žalobkyně tak má právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu § 451 a násl. obč. zák., když při stanovení výše tohoto bezdůvodného obohacení se vychází z § 457 obč. zák. V tomto případě bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta předchůdcem žalobkyně částka 15 000 Kč, žalovaná pak fakticky zaplatila 5 296,93 Kč, a proto z titulu bezdůvodného obohacení náleží žalobkyni částka 9 703,07 Kč. Pokud jde o kapitalizovaný úrok ve výši 5 143,07 Kč požadovaný žalobkyní, tento nárok se opírá o neplatné ujednání o souhrnném poplatku (viz výše) a soud mu proto vyhovět nemohl. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 9 703,07 Kč a zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni tuto částku (vydat bezdůvodné obohacení v této výši), žalobu pak zamítl co do částky 5 296,93 Kč, neboť v tomto rozsahu byl již závazek žalované vrátit bezdůvodné obohacení splněn a částky 5 143,07 Kč na souhrnném poplatku, neboť tato povinnost vyplývá z ujednání smlouvy, která je absolutně neplatná. Soud žalovanou rovněž zavázal dle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb. k zaplacení úroků z prodlení z částky 9 703,07 Kč od datum do zaplacení ve výši určené dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení, ve zbytku úrokový nárok zamítl. K placení úroku z prodlení soud zavázal žalovanou od datum, když první výzvou k plnění byla výzva z datum, odeslaná žalované datum. S odkazem na § 573 zák. č. 89/2012 Sb. soud považoval výzvu za doručenou dne datum. Desetidenní lhůta k plnění, která byla žalované poskytnuta k plnění do datum, od datum je tak žalovaná v prodlení. Ve zbytku soud žalobu co do úrokového příslušenství zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně v řízení požadovala částku ve výši 20 143,07 Kč a úspěšná byla toliko v rozsahu 9 703,07 Kč, tedy v rozsahu 48 %. Lze tedy uzavřít, že byla převážně neúspěšná. Žalované, která byla převážně úspěšná, v řízení žádné náklady nevznikly. Soud tedy žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

16. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.