58 C 153/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Adamem Urbańczykem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 14 686,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 14 686,87 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 479,07 Kč, úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 886,87 Kč za dobu od datum do zaplacení a úrokem ve výši 21,99 % ročně z částky 12 886,87 Kč za dobu od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 2 252 Kč k rukám zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud zavázal žalovaného zaplatit jí 14 686,87 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně - společnost právnická osoba, IČ: číslo uzavřela s žalovaným smlouvu o kontokorentním úvěru, ze které žalovaný řádně neplnil.

2. Dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby s především zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. bankovní účet, když se dne datum právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout kontokorentní úvěr anonymizováno, kterým umožnila žalovanému přečerpat peněžní prostředky na běžném účtu až do výše úvěrového limitu 10 000 Kč a žalovaný se zavázal nepřekročit povolený limit a udržet na bankovním účtu tzv. kreditní příjem za dané kreditní období. Žalovaný však své povinnosti nesplnil, když překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně proto využila svého práva a dne datum převedla přečerpání účtu ve výši 12 886,87 Kč na nový účet za účelem jeho uhrazení ze strany žalovaného. Právní předchůdkyně převedení účtu písemně oznámila žalovanému, kdy žalovaný ani přesto svou povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Právní předchůdkyně proto dne datum zesplatnila celý úvěr. Pohledávka byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na původního věřitele – právnická osoba a. s. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a následně byla pohledávka postoupena z původního věřitele na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Výše nesplacené jistiny činila k tomuto dni 12 886,87 Kč, smluvní poplatky 1 800 Kč. Dále pak žalobkyně požaduje kapitalizovaný úrok z prodlení za období od datum do datum ve výši 1 479,07 Kč, úrok ve výši 21,99 % ročně z částky 12 886,87 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 886,87 Kč od datum do zaplacení.

3. K ústnímu jednání dne datum se žádný z účastníků nedostavil, ačkoli oba byli řádně a včas předvoláni. Žalobkyně požádala, aby věc byla projednána a rozhodnuta v její nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast neomluvil. Soud proto jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků.

4. Z provedených důkazů soud dospěl k těmto skutkovým zjištěním:

5. Ze Smlouvy o bankovních produktech a službách soud zjistil, že žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o bankovních produktech a službách, na základě které se předchůdkyně žalobkyně zavázala mimo jiné k vedení bankovního účtu a zřízení kontokorentního úvěru povolením debetního a žalovaný se zavázal nepřekročit povolený debetní limit. Na smlouvě jsou připojeny podpisy žalovaného a právní předchůdkyně žalobkyně.

6. Z anonymizováno se sjednanými parametry kontokorentního úvěru anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že žalovaný se dohodl s právní předchůdkyní žalobkyně na podmínkách kontokorentního úvěru, kdy se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala povolit žalovanému debetní limit ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s úroky. Smluvní strany si sjednali úrok ve výši 21,99 %.

7. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný přečerpal povolený úvěrový limit, když na účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 12 886,87 Kč.

8. Ze Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od datum včetně základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru, že žalovaný byl povinen k úhradě smluvních poplatků ve výši 1 800 Kč.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. podacího archu ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek a následně postoupení oznámila žalovanému písemnosti zaslanou dne datum.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum vč. podacího archu ze dne datum soud zjistil, že původní věřitel uzavřel se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek a následně vyhotovil oznámení o postoupení žalované pohledávky na žalobkyni, kdy toto oznámení bylo zasláno žalovanému dne datum. Původní věřitel dále vyzval žalovaného k úhradě dluhu.

11. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

12. Z provedeného dokazování soud vzal za prokázaný následující skutkový stav:

13. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným spolu dne datum uzavřeli smlouvu, kdy se právní předchůdkyně žalobkyně dohodla s žalovaným, že mu mimo jiné povede bankovní účet s možností povolení debetního zůstatku. Dne datum se žalovaný dohodl s právní předchůdkyní žalobkyně, že mu umožní kontokorentní úvěr do výše 10 000 Kč a žalovaný se zavázal debetní limit nepřekročit a úvěr splácet. Dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na původního věřitele a dne datum postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobkyni.

14. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi žalobkyní a žalovaným podle § 708 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník a dle § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) jako vztah ze smlouvy o úvěru podle § 2395 o. z. Jak se podává ze skutkového závěru soudu, tak zatímco předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen„ z.s.ú.“). Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky prostřednictvím debetního limitu na účtu do výše 10 000 Kč, když žalovaný tento limit překročil a dlužnou částku neuhradil. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. Právní předchůdkyně žalobkyně následně dne datum postoupila pohledávku na původního věřitele, což bylo žalovanému oznámeno a zároveň byl vyzván k úhradě dlužné částky. Následně původní věřitel postoupil dne datum pohledávku za žalovaným na žalobkyni, kdy žalovaný o této skutečnosti byl vyrozuměn písemnosti zaslanou mu datum. Soud proto zavázal žalovaného ke splnění jeho povinností z uzavření smlouvy o úvěru, tedy zaplacení částky 14 686,87 Kč (včetně poplatku ve výši 1 800 Kč) dle § 2395 OZ. Soud dále žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 OZ ve výši 10 % ročně z částky 12 886,87 Kč, a to dle žalobního návrhu ode dne následujícího po dni splatnosti. Co se sazby úroku z prodlení týče, soud vyšel z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého zavázal soud žalovaného zaplatit v řízení procesně úspěšné žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč. Soud žalobkyni přiznal odměnu za 3 úkony právní služby (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky). Odměna byla stanovena dle § 14b odst. 1 vyhlášky ve výši 900 Kč (3 x 300 Kč) Za každý úkon právní služby soud žalobkyni přiznal náhradu hotových výdajů, přičemž za první tři úkony dle § 14b odst. 5 vyhlášky ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z přiznané odměny a náhrad (tj. z částky 1 200 Kč) odpovídá částce 252 Kč. Dále soud žalobkyni jako součást nákladů řízení přiznal zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud v předmětné věci aplikoval ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je mu známo, že již u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po datum, tedy za účinnosti tohoto ustanovení vyhlášky. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.