58 C 372/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem Mgr. Adamem Urbańczykem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení 13 037 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 037 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 13 037 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 685 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě náklady řízení ve výši 11 250 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby byla žalovaná zavázána zaplatit jí částku 13 037 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela jakožto kupující prostřednictvím internetového obchodu kupní smlouvu o koupi notebooku [anonymizováno 6 slov], sériové č. [anonymizováno] (dále též jen„ notebook“) za kupní cenu 13 037 Kč od žalované v postavení prodávající. V průběhu prvního měsíce užívání notebooku se projevila vada monitoru, který přestal správně zobrazovat obraz. Žalobkyně vadu [datum] reklamovala u žalované a požadovala odstranění vady opravou, případně výměnou za nový v případě nemožnosti opravy. Dne [datum] byla žalovaná vyrozuměna o přijetí reklamace a obratem téhož dne též o zamítnutí reklamace s tím, že notebook je poškozen mechanicky a toto poškození vzniklo nevhodným zacházením s notebookem. Žalobkyně odmítá, že by s notebookem nevhodně zacházela a naopak setrvává na stanovisku, že notebook byl vadný již při převzetí. S odkazem na § 2161 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) pak žalobkyně dovozuje, že vadnost notebooku je namístě v rámci řízení presumovat. S ohledem na stanovisko žalované dne [datum] odstoupila žalobkyně od kupní smlouvy dle § 2106 odst. 2 o. z. a požadovala vrácení zaplacené kupní ceny ve výši 13 037 Kč s tím, že notebook je připravena oproti vyplacení částky odpovídající kupní ceně předat zpět žalované. Společně s odstoupením od smlouvy žalobkyně zaslala žalované též předžalobní výzvu, ovšem bezvýsledně. Výzva byla žalované doručena dne [datum]. Kromě povinnosti vydat částku odpovídající kupní ceně žalobkyně požadovala též úrok z prodlení z žalované částky od [datum] do zaplacení, když splatnost žalované částky odvozovala od odstoupení od smlouvy a výzvy k zaplacení.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Své procesní stanovisko odůvodnila tím, že je sice nesporné, že žalobkyně od žalované zakoupila notebook způsobem a za cenu odpovídající žalobní naraci a též je nesporné, že tento notebook byl reklamován pro vadu monitoru způsobem a v čase, odpovídajícím žalobní naraci. Uvedla však, že vada monitoru vznikla nesprávnou manipulací s notebookem. Notebook tedy nebyl vadný při převzetí a žalobkyni nesvědčí práva z vad. Dále pak žalovaná poukázala na skutečnost, že žalobkyně je podnikatelkou a notebook zakoupila v rámci své podnikatelské činnosti, není proto namístě uplatňovat v řízení domněnku dle § 2161 o. z., jak navrhuje žalovaná. Nakonec žalobkyně uzavřela, že pokud by notebook trpěl danou vadou monitoru již při převzetí, šlo by o vadu zjevnou, která měla být z hlediska § 2112 o. z. uplatněna nejpozději při převzetí notebooku žalobkyní. Uplatnění vady v [anonymizováno] [rok] již tedy bylo uplatněním vady opožděným. Neplatné je proto i odstoupení od smlouvy, navázané svými důvody na vadu, za níž žalovaná nenese odpovědnost.

3. U jednání strany setrvaly na svých procesních stanoviscích.

4. Žalobkyně u jednání doplnila, že zakoupila notebook s deklarovaným postavením podnikatele a notebook užívala jak k podnikání, tak k soukromým účelům. I přesto by jí mělo být přiznáno postavení spotřebitele, protože jejím předmětem podnikání je advokacie, nikoli výpočetní technika, není proto v oblasti výpočetní techniky expertem.

5. Skutkový průběh vzniku a trvání smluvního vztahu mezi stranami sporu a též způsob a důvod uplatnění vady nebyly mezi stranami sporné. Předmětem sporu bylo zjištění příčiny prasknutí monitoru notebooku. Žalobkyně zastávala stanovisko, že šlo o vadu skrytou, která nebyla patrná při převzetí notebooku a projevila se až později, žalovaná naopak setrvávala na stanovisku, že k prasknutí monitoru došlo z důvodu nevhodné manipulace s notebookem.

6. Z faktury [číslo] soud zjistil, že žalovaná vyúčtovala žalobkyni kupní cenu za notebook [anonymizováno 6 slov] částku 13 037 Kč vč. DPH. Mezi stranami nebylo sporné, že žalobkyně tuto kupní cenu zaplatila. Faktura byla vystavena dne [datum] se splatností [datum]. Faktura zároveň sloužila jako dodací list. Žalobkyni bylo účtováno jakožto fyzické osobě podnikající, přičemž označena byla sídlem a IČO.

7. Z uplatnění práva z odpovědnosti za vady soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] uplatnila vadu monitoru, který nezobrazuje správně. Odkázala na § 2161 o. z. a uvedla, že s ohledem na vadu požaduje opravu notebooku případně jeho výměnu za nový, nebude-li oprava možná.

8. Z přijetí reklamace a vyřízení reklamace vč. průvodních e-mailů soud zjistil, že dne [datum] žalovaná potvrdila žalobkyni převzetí notebooku k posouzení reklamace prasklého monitoru a téhož dne následně neuznala vzniklou vadu jakožto vadu, za níž by nesl odpovědnost kupující, a to právě s ohledem na nevhodné zacházení s notebookem, které mělo zapříčinit vznik praskliny na monitoru.

9. Z odstoupení od smlouvy soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] odstoupila od smlouvy o koupi notebooku. Žalobkyně setrvala na svém stanovisku, že vznik vady notebooku nezapříčinila nevhodnou manipulací a notebook byl vadný již při převzetí s tím, že skrytá vada se toliko projevila později. Žalobkyně dále s ohledem na odstoupení od smlouvy vyzvala žalovanou k vrácení kupní ceny ve výši 13 037 Kč do sedmi dnů od doručení výzvy s tím, že výzva byla koncipována jako výzva předžalobní. Odstoupení od smlouvy bylo dle přiložené dodejky doručeno žalované dne [datum]. Z podacího lístku pak soud zjistil, že odstoupení od smlouvy bylo žalované odesláno [datum], poštovné činilo 85 Kč.

10. Z ohledání notebooku soud zjistil, že notebook po zapnutí nezobrazuje na monitoru nic. Přes celý monitor na pravé spodní straně je viditelná zjevná prasklina. Notebook se z vnější strany nejeví poškozený, poškrábaný, potlučený. S ohledem na skutečnost, že monitor nic nezobrazuje, soud konstatuje, že notebook je ke dni ohledání zcela nepoužitelný.

11. Z výslechu znalce [celé jméno znalce] ve spojení s písemným znaleckým posudkem [číslo] soud zjistil, že monitor byl vadný v době uzavření kupní smlouvy, přičemž šlo o vadu skrytou. [ulice] vada spočívala v nadměrné tuhosti otevíracích pantů. Tato nadměrná tuhost spolu s konstrukční vadou, spočívající v nevhodně zvoleném materiálu pro konstrukci víka monitoru (s vysokou poddajností) působila, že i při řádném užívání monitor prasknul. K prasknutí monitoru došlo spolupůsobením tří faktorů, a to nepoddajností skla LCD monitoru, poddajností víka monitoru a tuhostí pantů monitoru. Takto i při běžném zacházení došlo k prohýbání a prasknutí skla monitoru i při běžné činnosti. Šlo o vadu skrytou, kterou kupující nemohl odhalit při převzetí notebooku. Znalec naopak nezjistil žádné skutečnosti svědčící pro závěr, že by s notebookem bylo nevhodně manipulováno. Naopak zjistil, že notebook nebyl přenášen, nošen v tašce ani vystaven nevhodným vnějším vlivům, hrubému zacházení, pádu či úderu apod.

12. Výše popsaná zjištění z provedených důkazů postačovaly k rozhodnutí soudu ve věci samé bez jakýchkoli pochybností o podstatných aspektech skutkového stavu, další navržené důkazy proto soud neprováděl. <b>13. Soud vzal z provedeného dokazování za prokázaný následující skutkový stav:</b> 14. Z provedeného dokazování soud zjistil skutkový stav v podstatných obrysech kopírující žalobní tvrzení, soud je zde proto obšírně opakovat nebude a odkazuje na žalobní naraci a zjištění z jednotlivých důkazů výše. Žalobkyně od žalované dne [datum] zakoupila notebook [anonymizováno 6 slov] za kupní cenu 13 037 Kč vč. DPH. Kupní cenu řádně zaplatila. V blíže nezjištěné době před [datum] se na notebooku projevila vada, spočívající v prasknutí monitoru, který kvůli vzniklé praskliny přestal zcela fungovat a notebook se takto stal zcela nepoužitelným. Dne [datum] uplatnila žalobkyně u žalované popsanou vadu s tím, že žádala opravu, případně výměnu notebooku. Dne [datum] žalovaná odmítla uznat odpovědnost za předmětnou vadu s tím, že vada vznikla nevhodnou manipulací s notebookem. S ohledem na stanovisko žalované žalobkyně dne [datum] odstoupila od smlouvy o koupi předmětného notebooku a vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení odpovídající kupní ceně do sedmi dnů ode dne doručení výzvy. Tato byla žalované doručena dne [datum].

15. Znaleckým dokazováním soud zjistil, že notebook trpěl již v době koupě a předání skrytou vadou, která se až s krátkým odstupem času projevila navenek prasknutím monitoru, blíže viz zjištění z výslechu znalce a písemného znaleckého posudku výše, které je nadbytečné zde opakovat.

16. Dle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

17. Dle § 420 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.

18. Dle § 2158 o. z. je-li prodávajícím podnikatel, platí pro prodej při jeho podnikatelské činnosti kromě obecných ustanovení o kupní smlouvě i ustanovení tohoto pododdílu, ledaže je kupujícím také podnikatel a při uzavření smlouvy je z okolností zřejmé, že se koupě týká také jeho podnikatelské činnosti.

19. Dle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

21. Soud v řízení zjistil, že mezi žalobkyní jakožto kupující a žalovanou jakožto prodávající byla uzavřena kupní smlouva o koupi notebooku za částku 13 037 Kč vč. DPH ve smyslu § 2079 a násl. o. z. Předmětný notebook trpěl již při předání skrytou vadou, která se projevila prasknutím monitoru až po předání předmětu koupě žalobkyni a krátkém řádném užívání notebooku žalobkyní. Z tohoto důvodu žalobkyně u žalované uplatnila práva z vadného plnění ve smyslu § 2106 o. z., když projevená vada byla zjevně vadou podstatnou – z důvodu prasklého monitoru nebylo možné notebook vůbec používat. Žalobkyně zvolila jakožto způsob řešení vadného plnění postup dle § 2106 odst. 1 písm. b) resp. případně písm. a) o. z., tedy opravu notebooku, případně jeho výměnu za nový, nebude-li oprava možná. Žalovaná odmítla své povinnosti z vadného plnění dostát a výslovně to žalobkyni sdělila. Žalobkyně takto, za splnění podmínek § 2106 odst. 2 o. z., od smlouvy odstoupila dle § 2001 o. z. a § 2106 odst. 2 o. z. Současně žalobkyně též vyzvala žalovanou k vrácení bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., když závazkový vztah mezi stranami založený kupní smlouvou byl dle § 2004 o. z. od počátku zrušen. Od smlouvy bylo odstoupeno platně, neboť byly konsekutivně splněny všechny podmínky ke vzniku práva na odstoupení od smlouvy dle § [číslo] ve spojení s § 2001 o. z., a to způsobem popsaným výše. Důsledkem platného odstoupení od smlouvy pak bylo zrušení závazkového vztahu z kupní smlouvy od samého počátku. S ohledem na zrušení závazkového vztahu z kupní smlouvy zanikl právní důvod, který opravňoval žalovanou ponechat si částku 13 037 Kč jakožto kupní cenu za notebook a naopak žalobkyni dle § 2991 o. z. vzniklo právo, aby jí tato částka byla ze strany žalované coby bezdůvodné obohacení vydána. Žalované naopak vznikla povinnost tuto částku žalobkyni vydat, kterou žalovaná dobrovolně nesplnila.

22. Výše popsaný skutkový stav ke dni vynesení rozsudku soud posoudil vztah z bezdůvodného obohacení se žalovanou v postavení obohacené a žalobkyní v postavení ochuzené ve smyslu § 2991 o. z., konkrétně obohacení se z právního důvodu, který odpadl ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. Soud tedy dospěl k závěru, že žalovaná je povinna vydat žalobkyni obohacení ve výši 13 037 Kč odpovídající převzaté kupní ceně dle § 2991 o. z. a ke splnění této povinnosti jí též zavázal. Stran příslušenství žalované pohledávky soud shledal, že v prodlení s plněním je žalovaná od [datum]. Od tohoto data náleží žalobkyni ve smyslu § 1970 o. z. zákonný úrok z prodlení z částky 13 037 Kč. Bezdůvodné obohacení je ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. splatné na výzvu. Soud vyšel z prokázané skutečnosti, že žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dne [datum] s termínem plnění 7 dnů, tedy do [datum]. Až ode dne následujícího je žalovaná v prodlení s plněním. Co se sazby úroku z prodlení týče, soud vycházel z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

23. Soud dále uvádí, že neshledal za splněné podmínky uplatnění § 2161 o. z., dle kterého by žalobkyně nemusela prokazovat vadnost notebooku při předání, protože v řízení by tato vadnost byla presumována. Žalobkyně zakoupila notebook jako podnikatelka pro účely podnikatelské činnosti, což plynulo jednak z vystavené faktury, vycházející z údajů zadaných žalobkyní při uzavírání smlouvy, a jednak též ze samotného vyjádření žalobkyně u jednání. Soud se neztotožňuje s právním názorem žalobkyně, která u sebe spatřuje spotřebitelské postavení, protože její podnikání se přímo netýká výpočetní techniky. Jak plyne z definice podnikatele a spotřebitele v § 419 a § 420 citovaných výše, zákon postavení podnikatele nijak neváže na vztahy týkající se konkrétního specializovaného odvětví, ve kterém daný podnikatel podniká. Takto bude jako podnikatel vystupovat farmář, který si pro účely podnikání zakoupí stolní počítač, byť není výpočetní technika jeho předmětem podnikání, realitní zprostředkovatel, který pro účely podnikání zakoupí občerstvení pro klienty, i když není catering jeho předmětem podnikání, nebo advokát, který zakoupí čisticí prostředky pro úklid kanceláře, i když není úklid jeho předmětem podnikání. Naopak restauratér kupující suroviny k přípravě jídla pro domácí vaření bude v postavení spotřebitele, byť příprava pokrmů jeho předmětem podnikání naopak je. Z postavení podnikatele plynou jak výhody (zejm. daňové) tak nevýhody (zejm. absence spotřebitelské ochrany) pro osobu v daném postavení stojící, zákon proto zcela opodstatněně nepřipouští, aby konkrétní osoba podle potřeby v rámci jednoho konkrétního závazkového vztahu vystupovala tu jako podnikatel a tu jako spotřebitel, vždy podle toho, co je pro ni v daném kontextu výhodnější. Tím samozřejmě není vyloučeno, aby jedna osoba vystupovala jakožto podnikatel v rámci jednoho závazkového vztahu a jako spotřebitel v rámci jiného závazkového vztahu. Jakkoli domněnka dle § 2161 o. z. nebyla v dané věci uplatněna, žalobkyně v řízení prokázala, že předmětný notebook byl vadný již při jeho předání vadou skrytou.

24. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř., když žalobkyně byla sice v řízení zcela spěšná. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů ve výši 2 685 Kč. Tato se sestává z paušální náhrady nákladů nezastoupeného účastníka dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. po 300 Kč, a to za celkem šest úkonů ve smyslu § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.: sepis výzvy k plnění, sepis žaloby, příprava účasti na jednání, účasti u jednání (2x) a účasti u ohledání notebooku, tj. celkem 1 800 Kč. Dále se skládá z náhrady poštovného, které žalobkyně soudu doložila, ve výši 85 Kč a náhrady soudního poplatku ve výši 800 Kč.

25. Domnívá-li se žalobkyně, že jako nezastoupenému účastníku jí náleží odměna za zastupování účastníka ve výši odpovídající § 7 a násl. a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, soud důrazně konstatuje, že výkladem § 151 odst. 3 o. s. ř. ani výkladem vyhl. č. 254/2015 Sb. k takovýmto závěrům rozhodně nelze dospět. Pokud vycházela žalobkyně z textu § 1 odst. 2 vyhl. č. 254/2015 Sb., ten toliko stanoví způsob určení výše hodnoty sporu pro účely vyhl. č. 254/2015 Sb., konkrétně § 2 této vyhlášky, a to odkazem na advokátní tarif, nic víc. Nezastoupenému účastníku či účastníku zastoupenému zástupcem nesplňujícím předpoklady § 137 odst. 2 o.s.ř. rozhodně nemůže náležet náhrada nákladů řízení ve výši odpovídající odměně advokáta dle advokátního tarifu, což ostatně plyne ze samotného textu § 137 odst. 2 o.s.ř. a contrario, když toto ustanovení obsahuje taxativní výčet případů, kdy odměna zástupce je součástí nákladů řízení (které mají být posléze nahrazeny), a tedy v neuvedených případech odměna zástupce součástí nákladů řízení naopak není. Takováto odměna by nemohla být považována za náklad účelný, jde-li o zastoupení nikoli advokátem (resp. nikoli dle § 137 odst. 2 o.s.ř.), resp. by vůbec nedávala smysl za předpokladu, že k žádnému zastupování vůbec nedochází, jako tomu bylo v tomto případě, kdy by se nahrazovala odměna vyplacená účastníkem patrně sobě samotnému. Jakkoli žalobkyně může mít oprávněně pocit dobře odvedené práce po vítězství ve sporu, a může se za něj též dle vlastního uvážení odměnit, nelze nahrazení takovéto odměny požadovat po žalované v rámci povinnosti k náhradě nákladů řízení, nadto ve výši odpovídající odměně advokáta dle advokátního tarifu.

26. Naopak v rozporu s výkladem žalobkyně má žalobkyně nárok náhradu soudního poplatku. Část věty za středníkem v § 151 odst. 3 o. s. ř. neznamená, že by nezastoupený účastník neměl v případě úspěchu ve sporu nárok na náhradu soudního poplatku jakožto nákladu řízení, ale toliko to, že soudní poplatek není pokryt paušální náhradou dle vyhl. č. 254/2015 Sb. a nahrazuje se jako samostatná součást náhrady nákladů řízení ve smyslu § 137 odst. 1 o.s.ř. Ten určuje demonstrativně, co je za náklady řízení považováno. Vykládaný § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s vyhl. č. 254/2015 Sb. slouží toliko k pokrytí a paušalizaci první z položek uvedených v § 137 odst. 1 o. s. ř., tedy hotových výdajů účastníka či jeho zástupce. Soudní poplatek je až druhou z položek tohoto demonstrativního výčtu a nemá tedy s hotovými výdaji účastníků nic společného, je nahrazován samostatně.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení státu je odůvodněn § 148 o.s.ř. ve spojení 142 odst. 1 o.s.ř.. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, soud proto shledal povinnost k náhradě nákladů řízení plně na straně žalované. Náklady státu pak činily částku 11 250 Kč za zpracování znaleckého posudku a výslech znalce [příjmení] [celé jméno znalce], jak plyne z usnesení Okresního soudu v Ostravě č. j. [číslo jednací], kterým bylo znalci znalečné přiznáno.

28. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když ke stanovení lhůty odlišné soud neshledal důvodu.