58 C 84/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Prajznerovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 29 175 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 25 000 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 25 000 Kč od 16. 2. 2022 do zaplacení, k rukám žalobce, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

II. Řízení se co do částky 9 043 Kč zastavuje.

III. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 000 Kč od 7. 10. 2021 do 15. 2. 2022, částku 943,66 Kč a 217 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 1 100 Kč, k rukám zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci rozhodnutí.

1. Žalobce se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým soudu dne 24. 2. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 29 175 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne 21. 3. 2021 uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , Smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Smlouvu žalovaný uzavřel v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru spol. , právnická osoba, ., kde zároveň při podpisu smlouvy obdržel požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 1 500 Kč, což stvrdil podpisem smlouvy. Na základě uzavřené smlouvy společnost Zaplo poskytla žalovanému úvěr ve výši 1 500 Kč, který se žalovaný zavázal splatit spolu s jistinou i kapitalizovaným úrokem za předpokládané období trvání úvěru ve výši 390 Kč. Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit společnosti Zaplo částku 1 890 Kč spolu s příslušenstvím, a to v jediné splátce. Dne 25. 3. 2021 byl ke smlouvě o výše uvedeném úvěru uzavřen Dodatek téhož čísla, kterým byla navýšena jistina úvěru, a to na celkovou částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal spolu s navýšenou jistinou úvěru splatit i kapitalizovaný úrok za předpokládané období trvání úvěru ve výši 5 468 Kč a zavázal se společnosti Zaplo vrátit částku 30 468 Kč spolu s příslušenstvím, a to v jediné splátce splatné ke dni 20. 4. 2021. Žalovaný o dodatek smlouvy požádal online na internetových stránkách www.zaplo.cz, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo zadání čísla občanského průkazu a poskytnutí kopie občanského průkazu. Při dokončení žádosti žalovaný obdržel předsmluvní informace o úvěru, ve kterých byly shrnuty veškeré parametry úvěru a dále právní předchůdce žalobce nahlížel do registrů a prověřoval bonitu žalovaného, tedy jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr. Žádost o dodatek byla žalovanému následně schválena a na sdělený bankovní účet mu byla poukázána požadovaná částka. Žalovaný částku neuhradil řádně a včas, a proto mu vznikla povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý den prodlení. Dne 29. 3. 2021 byla mezi společností Zaplo a žalobcem uzavřena smlouva o postoupení pohledávek. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky 34 043 Kč představující 25 000 nesplacené jistiny, nesplacený úrok 4 718 Kč, nesplacená smluvní pokuta 4 150 Kč, neuhrazené paušální náklady na upomínání ve výši 150 Kč. Dále žalobce požaduje také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 943,66 Kč za období od 21. 4. 2021 do 5. 10. 2021 z částky 25 000 Kč a následně zákonný úrok z prodlení z této jistiny od 7. 10. 2021. K tomu žalobce ještě požaduje náklady na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 217 Kč, když žalobce dne 7. 10. 2021 vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky písemně či kontaktoval žalobce na telefonním čísle. Žalobce si účtuje za odchozí dopis 35 Kč, za odchozí doporučený dopis 50 Kč, za odchozí telefonický hovor 72 Kč a za osobní návštěvu 217 Kč. V případě žalovaného byl žalobcem navštíven, a proto požaduje žalobce na mimosoudní náklady částku 217 Kč za osobní návštěvu. Přes upomínku ze dne 3. 2. 2022 (předžalobní výzvu) žalovaný na dlužnou částku neuhradil ničeho, proto žalobce požadoval jednak zaplacení jistiny ve výši 25 000 Kč, dále smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení, kdy nesplacená část smluvní pokuty byla na žalobce převedena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 5. 10. 2021 s účinností ke dni 6. 10. 2021 ve výši 4 175 Kč za období od 21. 4. 2021 do 5. 10. 2021.

2. Okresní soud vydal ve věci platební rozkaz, který usnesením ze dne 11. 1. 2023 zrušil, neboť se jej žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou.

3. V průběhu řízení bylo zjištěno, že po zahájení řízení byl usnesením , adresa, ze dne 24. 2. 2023 pod č. j. , Anonymizováno, , spisová značka, -, Anonymizováno, zjištěn úpadek žalovaného a povoleno jeho řešení oddlužením, a proto bylo řízení usnesením ze dne 10. 3. 2023 přerušeno. Následně dne 22. 1. 2024 insolvenční soud neschválil povolené oddlužení a insolvenční řízení bylo zastaveno, pominuly tak důvody pro přerušení řízení a usnesením ze dne 19. 4. 2024 soud rozhodl o pokračování v řízení.

4. K nařízenému ústnímu jednání se zástupce žalobce omluvil, žalovaný se bez omluvy nedostavil a soud proto v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v nepřítomnosti zástupce žalobce a žalovaného.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Při svých skutkových zjištěních vzal soud za prokázáno, že žalovaný dne 21. 3. 2021 uzavřel s právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, smlouvu o úvěru č. , tel. číslo, , na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 1 500 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce částku 1 890 Kč a žalovaný stvrdil, že částku 1 500 Kč převzal při čerpání úvěru v hotovosti.- Z dodatku Smlouvy o úvěru ze dne 25. 3. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalovanému byl poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal vrátit 20. 4. 2021 částku 30 468 Kč při zápůjční úrokové sazbě 266,11 % ročně a RPSN za celý úvěr 1 456,1 %;- Z výpisu z účtu vzal soud za prokázáno, že na účet žalovaného byla dne 25. 3. 2021 zaslána částka 22 000 Kč a dne 24. 3. 2021 částka 1 500 Kč;- Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, že žalovaný požádal o úvěr ve výši 1 500 Kč se splatností 30 dnů s tím, že zaplatí právnímu předchůdci žalobce částku 1 890 Kč při výpůjční úrokové sazbě 316,33 % a RPSN 1 564,10 %;- Ze smlouvy o postoupení pohledávek, že společnost , právnická osoba, a , právnická osoba, uzavřeli dne 29. 3. 2021 smlouvu o postoupení pohledávek a z přílohy k této smlouvě ze dne 15. 10. 2021, že byla postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 34 043 Kč;- Z výpisu z účtu, že dne 24. 3. 2021 žalovaný dvakrát zaslal na účet žalobce, 0,10 Kč;- Z oznámení ze dne 7. 10. 2021, že společnost , právnická osoba, oznámila žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy č. , tel. číslo, ve výši 34 043 Kč na , právnická osoba, ;- Z předžalobní výzvy, že právní předchůdce žalobce dne 3. 2. 2022 vyzval žalovaného k úhradě celkové částky 34 043 Kč do 15. 2. 2022;- Z výzev k úhradě, že společnost , právnická osoba, dne 13. 5. 2021 vyzvala žalovaného k úhradě částky 30 368 Kč ihned a výzva byla odeslána dne 7. 2. 2022 a opětovně společnost , právnická osoba, vyzvala žalovaného k úhradě částky 30 093 Kč dne 4. 5. 2021;- Z výzvy ze dne 7. 10. 2021 soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že jeho pohledávky ve výši 34 048,65 Kč byla postoupena ze společnosti , právnická osoba, na společnost , právnická osoba, a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 27. 10. 2021;- Z předžalobní výzvy, že společnost , Anonymizováno, dne 21. 5. 2021 vyzvala žalovaného k zaplacení částky 30 618 Kč ihned a z podacího lístku, že výzva byla odeslána 11. 10. 2021;- Z výpisu úkonů, že z internetového systému společnosti , právnická osoba, byl dne 23. 2. 2022 pořízen výpis s tím, že terénní pracovník kontaktoval žalovaného dne 3. 12. 2021 na jeho adrese.

7. Ještě před zahájením ústního jednání vzal žalobce podáním ze dne 15. 2. 2023 zpět co do částky 9 043 Kč představující kapitalizovaný úrok ve výši 4 868 Kč a smluvní pokutu ve výši 4 175 Kč, když reagoval na výzvu soudu a sdělil, že není schopen doložit žádné důkazy ověřující schopnost žalovaného splácet úvěr.

8. Soud proto v souladu s ust. § 96 odst. 1 o. s. ř. řízení co do částky 9 043 Kč zastavil (výrok II.).

9. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 S., občanský zákoník, v účinném znění (dále v textu jen „OZ“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále také jen „ZoSÚ“), ve znění účinném od 1. 12. 2016, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle § 3 písm. c) ZoSÚ je posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

13. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Dle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy15. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Úvodem soud uvádí, že by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči podnikateli pozitivním zásahem ze strany soudu (nerovné postavení spočívá jak v ekonomické síle spotřebitele vůči poskytovateli úvěru, tak v úrovni jeho informovanosti), pokud by takový zásah ze strany soudu závisel na námitce spotřebitele. Závěr o absolutní neplatnosti smluv, které jsou v rozporu s právem na ochranu spotřebitele, odpovídá ustálené judikatuře Soudního dvora Evropské unie, jehož závěry mají při výkladu norem spotřebitelského práva implementovaných do našeho právního řádu z unijního práva nezastupitelný význam. Je tedy zřejmé, že česká právní úprava stanovující pro případ porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti pouze relativní neplatnost, je v přímém rozporu s požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 (dále jen „směrnice 2008/48/ES“) a zakotvuje tak nižší standard ochrany, než který uvedená směrnice zamýšlela. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. eurokonformního výkladu v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Ačkoliv taková interpretace způsobí praktickou obsolentnost § 87 odst. 1 věty druhé ZosÚ, je v tomto případě možná (MELZER, Filip. Metodologie nalézání práva. Úvod do právní argumentace. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 146 – 167 a s. 174 - 178) nebo rozsudek Simmenthal SpA, C-106/77, ECLI:EU:C:1978:49).

17. Soud rovněž poukazuje na právní závěry vyjádřené v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, z nichž vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Věřitel musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k jeho tvrzení, aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru je nutno považovat takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Pouze takový skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

18. Jak je shora uvedeno, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle § 86 ZosÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke které soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Uvedenému odpovídá i novelizované znění § 87 odst. 1 citovaného zákona ve znění novely provedené zákonem č. 96/2022 Sb. účinným od 29. 5. 2022.

19. Soud nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce při uzavření smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet, když na výzvu soudu žalobce reagoval tvrzením, že není schopen toto doložit. Soud byl připraven poučit žalobce dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. u ústního jednání o nutnosti doplnit skutková tvrzení a označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se však k jednání nedostavil a dobrovolně se tak o tuto možnost poučení ze strany soudu připravil. S ohledem na výše uvedené soud tedy uzavírá, že nevzal za prokázáno, že předchůdce žalobce posoudil dostatečně schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr s odbornou péčí. Soud tak dospěl k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , tel. číslo, a jeho dodatku pro rozpor se zákonem (shora citované ust. § 86 a § 87 odst. 1 ZoSU, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.).

20. Soud považuje provedené důkazy za dostatečné k prokázání tvrzení, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy částku 1 500 Kč a následně žalovanému zaslal částku 23 500 Kč, kdy žalovanému částka 1 500 Kč byla poskytnuta v hotovosti a následně mu byla zaslána částka 22 000 Kč a poté částka 1 500 Kč. Dále soud vzal za prokázáno aktivní legitimací žalobce, tedy fakt, že mu pohledávka vůči žalovanému náleží, když mu byla postoupena původním věřitelem shora citovanou smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno dopisem žalobce ze dne 7. 10. 2021 a následně i společnosti KRUK rovněž dne 7. 10. 2021, přičemž žalovaný byl v tomto dopise vyzván k úhradě částky 34 048,65 Kč do 27. 10. 2021. Soud vzal za prokázáno, že výzvou ze dne 3. 2. 2022 právní zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby nejpozději do 15. 2. 2022 a tato výzva byla žalovanému odeslána 7. 2. 2022.

21. Soud nevzal za prokázanou realizaci návštěvy terénního pracovníka žalobce na kontaktní adrese žalovaného dne 3. 12. 2021. Soud byl připraven poučit žalobce dle § 118b odst. 3 o. s. ř. u ústního jednání o nutnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení, žalobce se však k jednání nedostavil a dobrovolně se tak o tuto možnost poučení u jednání ze strany soudu připravil.

22. Na základě uvedeného tak lze shrnout, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně co do částky 25 000 Kč, kdy soud vzal za prokázáno, že předchůdce žalobce poskytl žalovanému plnění na základě neplatné smlouvy nejprve ve výši 1 500 Kč, následně v hotovosti, následně bylo žalovanému dne 24. 3. 2021 zasláno na účet 1 500 Kč a dne 25. 3. 2021 22 000 Kč. Na tuto částku žalovaný neuhradil ničeho. Soud tedy konstatuje, že žalobce má v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému, proto soud shledal žalobu důvodnou ve vztahu k této smlouvě k nezaplacené jistině ve výši 25 000 Kč. Soud vzal za prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k plnění ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. výzvou, která mu byla odeslána 7. 2. 2022, ve které bylo stanoveno datum plnění 15. 2. 2022 a výzva byla odeslána na adresu uvedenou ve smlouvě. Lze tak shrnout, že výzva se dostala do dispozice žalovaného s tím, že ve výzvě byla stanovena lhůta k plnění do 15. 2. 2022. Na základě uvedeného tak soud z částky 25 000 Kč přiznal žalobci – při absenci smluveného úroku z prodlení – dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. zákonný úrok z prodlení ve výši požadovaný žalobce, to je 8,25 % ročně od 16. 2. 2022 do zaplacení (výrok I. tohoto rozsudku), když žalobce by měl dle nařízení vlády nárok na úrok vyšší, avšak soud je vázán žalobním návrhem žalobce.

23. Žalovaný je povinen dlužnou částku včetně příslušenství uhradit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku III. rozhodnutí.

25. Výrokem IV. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení v souladu s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve výši 1 110 Kč. Soud přiznal žalobci náklady řízení za zaplacený soudní poplatek 1 168 Kč, dále 3 úkony právní služby á 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. a hotové výdaje, tj. 3x režijní paušál á 100 Kč (převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) dle § 14b odst. 5 písm. b) vyhl. a 21 % DPH ve výši 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Protože žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 71 % a neúspěšný v rozsahu 29 %, tak celkový úspěch žalobce v řízení představuje 42 % z celkově přiznaných nákladů řízení 2 620 Kč, tj. 1 110 Kč. V souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.

26. Lhůta k plnění je dána ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.