59 C 120/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Matějem Černým, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 79 407,93 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 2 920,26 Kč, úroku ve výši 11,5 % ročně z částky 2 920,26 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 51 479,74 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 51 479,74 Kč od 3. 1. 2026 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 25 007,93 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 76 487,67 Kč od 19. 11. 2025 do 2. 1. 2026, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 25 007,93 Kč od 3. 1. 2026 do zaplacení, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 4 879,56 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 79 407,93 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 18. 6. 2025 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovaným, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout bezhotovostním převodem na jím označený účet částku až do celkové výše 60 000 Kč, která měla být žalovaným spolu se smluvním úrokem ve výši 19 407,93 Kč splacena nejpozději do 18. 11. 2025. Žalovaný však všechny čerpané peníze dosud nevrátil, přičemž zaplatil dne 18. 7. 2025 částku 8 520,26 Kč, pročež žalobkyně vedle dlužné jistiny požadovala zákonný úrok z prodlení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalobkyně podáním ze dne 12. 6. 2026 vzala žalobu částečně zpět, co do částky 2 920,26 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 2 920,26 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení. Soud tedy výrokem I. řízení v tomto rozsahu zastavil.

4. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - z listiny označené smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota, že jako smluvní strany jsou v této uvedeny právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel a žalovaný jako klient, předmětem smlouvy je závazek věřitele, že poskytne žalovanému peněžní prostředky ve výši 60 000 Kč bezhotovostně na účet zde uvedený. Žalovaný se zavazuje úvěr vrátit ve 12měsíčních splátkách spolu s úrokem ve výši 112 % a s RPSN 191,80 %. Smlouva není opatřena podpisem právní předchůdkyně žalobkyně ani žalovaného; - z výpisů z účtu vedeného u společnosti právnická osoba., že pod variabilním symbolem var. symbol byla ve prospěch účtu č. č. účtu odeslána platba dne 18. 6. 2025 ve výši 60 000 Kč; - ze sdělení společnosti právnická osoba. ze dne 13. 5. 2026, že žalovaný má právo nakládat s účtem č. č. účtu s tím, že na označený účet byly od právní předchůdkyně žalobkyně připsány platby pod variabilním symbolem var. symbol dne 18. 6. 2025 v částce 60 000 Kč; - ze Smlouvy o postoupení pohledávek, dodatku č. hodnota ke Smlouvě o postoupení pohledávek, seznamu pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2025 vč. podacího lístku, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 12. 2025, odeslaným 22. 12. 2025; - z předžalobní výzva ze dne 18. 12. 2025 vč. potvrzení o odeslání, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky zástupcem žalobkyně v celkové výši 87 676,21 Kč do tří dnů na označený bankovní účet, výzva byla téhož dne zaslána žalované.

6. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin – Potvrzení o finančních transakcích, Obchodní podmínky právnická osoba, Upomínka ze dne 18. 9. 2025, Upomínka ze dne 18. 10. 2025 a Upomínka ze dne 18. 11. 2025 vč. podacího lístku), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné (další) skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

7. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně v období dne 18. 6. 2025 poskytla žalovanému částku 60 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu, jehož je žalovaný majitelem. Žalovaný byl dne 18. 12. 2025 vyzván prostřednictvím zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů na označený účet, dne 22. 12. 2025 byla výzva zaslána na adresu žalovaného.

8. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „smlouva o úvěru splatném ve splátkách č. hodnota“ nicméně tato nebyla opatřena podpisem ani jedné ze smluvních stran. Nelze tak dovodit, že by došlo k platnému uzavření smlouvy s žalovaným, potažmo že by žalovaný v této listině projevil svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., jak tvrdila žalobkyně. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů ohledně uzavření předmětné smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 8. 7. 2026 připravila o možnost tohoto poučení.

11. Nadto soud nevzal ani za prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy řádně zkoumala schopnost žalovaného předmětný úvěr splácet, a to jak jeho příjmovou, tak výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného, když k tomu žalobkyně nenavrhla ani nezaložila žádný důkaz.

12. Bylo však zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného právního důvodu, a to celkem částku 60 000 Kč převodem na shora označený bankovní účet, jehož je žalovaný majitelem. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému. Žalobkyně sama přitom uvedla, že žalovaný uhradil k rukám právní předchůdkyně žalobkyně z titulu dané smlouvy celkem částku 8 520,26 Kč. Předmětná pohledávka pak byla řádně postoupena na žalobkyni a postoupení žalovanému oznámeno v souladu s § 1879 a násl. o. z. Soud tak žalobu shledal důvodnou co do zbývající dosud neuhrazené částky 51 479,74 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

13. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 3. 1. 2026 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný tak byl podle 1958 odst. 2 o. z. povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dne 22. 12. 2025, přičemž výzva mu byla ve smyslu § 573 o. z. doručena dne 28. 12 2025. S ohledem na uvedenou tří denní lhůtu byl pak povinen plnit do 2. 1. 2026. Lze tedy shrnout, že od 3. 1. 2026 je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. Úrok z prodlení byl soudem přiznán v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že jeho výše činila (v první polovině roku 2025) 11,50 %.

14. Ve zbývajícím rozsahu (výrok III.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního (ne)úspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala původně zaplacení celkem částky 85 212,32 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 54 496,74 Kč, celkový úspěch žalobkyně tak představuje 64 % a neúspěch 36 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 28 % nákladů řízení, které jí vznikly. Náklady řízení tvoří odměna za celkem hodnota úkony právní služby, a to za převzetí věci, odeslání předžalobní výzvy, sepis žaloby dle ust. § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (dále jen vyhlášky). Odměna za tři úkony byla stanovena podle ust. § 7 vyhlášky ve výši 4 300 Kč, tedy celkem 12 900 Kč, dále náhrada hotových výdajů, a to za tři úkony ust. § 13 odst. 4 vyhlášky ve výši 450 Kč, tj. celkem 1 350 Kč. Dále zaplacený soudní poplatek žalobkyní ve výši 3 177 Kč, kdy tyto náklady soud považuje za účelně vynaložené. Plná náhrada nákladů řízení by tak činila 17 427 Kč, z níž náleží žalobkyni 28 %, tj. částka 4 879,56 Kč.

16. Dlužnou částku včetně příslušenství byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.