59 C 136/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Matějem Černým, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované, narozená 13. 3. 1990 bytem Adresa žalované o 27 819 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 16 940 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 16 940 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni 10 879 Kč, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 26 829 Kč od 18. 6. 2025 do 24. 11. 2025, úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 889 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 16 940 Kč od 25. 11. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 510,56 Kč, a to k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 27 819 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 24. 2. 2025 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou, na základě níž se právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr v celkové výši 22 000 Kč, který měl být žalovanou splacen ve sjednané lhůtě splatnosti. S ohledem na to, že žalovaná porušila povinnost úvěr řádně splácet a nesplatila úvěr, tak jak bylo sjednáno ke dni 17. 6. 2025, dostala se do prodlení. Žalovaná tak dluží žalobkyni částku ve výši 27 819 Kč skládající se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 22 000 Kč a ze smluvního úroku ve výši 4 829 Kč. Následně právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku vůči žalované smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 na žalobkyni. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky a z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalované, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - z listiny označené Smlouva o úvěru č. hodnota ve znění dodatku č. hodnota, dodatku č. hodnota a dodatku č. hodnota, že jako smluvní strany jsou v této uvedeny právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel a žalovaná jako klient, předmětem smlouvy je závazek věřitele, že poskytne žalované úvěr ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavazuje úvěr ve sjednané lhůtě splatnosti. Smlouva není opatřena podpisem žádné smluvní strany; - z potvrzení o finančních transakcích, že z účtů č. č. účtu č. č. účtu a č. č. účtu byly ve prospěch účtu č. č. účtu zaúčtovány za období od 24. 2. 2025 do 10. 3. 2025 platby v celkové výši 22 000 Kč; - ze sdělení společnosti právnická osoba. ze dne 10. 6. 2026, že žalovaná má právo nakládat s účtem č. č. účtu s tím, že na označený účet byly od právní předchůdkyně žalobkyně připsány platby za období od 24. 2. 2025 do 10. 3. 2025 v celkové výši 22 000 Kč; - ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. přílohy, dodatku č. hodnota ke smlouvě o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní výzva ze dne 14. 11. 2025, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 14. 11. 2025, odeslaným 18. 11. 2025; - z předžalobní výzva ze dne 14. 11. 2025 vč. potvrzení o odeslání ze dne 18. 11. 2025, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky zástupcem žalobkyně v celkové výši 37 726,75 Kč do tří dnů na označený bankovní účet, výzva byla dne 20. 10. 2025 zaslána žalované.

5. Pokud soud provedl další důkazy (obchodní podmínky právnická osoba, výpis z běžného účtu ze dne 4. 4. 2023, výpis z běžného účtu ze dne 24. 2. 2025, výpis z běžného účtu ze dne 10. 3. 2025, výpis z běžného účtu ze dne 6. 3. 2025, výzva ze dne 3. 4. 2025, výzva ze dne 17. 6. 2025 vč. potvrzení o odeslání), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné (další) skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Právní předchůdkyně žalobkyně v období 24. 2. 2025 do 10. 3. 2025 poskytla žalované částku 22 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu, jehož je žalovaná majitelem. Žalovaná byla dne 14. 11. 2025 vyzvána prostřednictvím zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů na označený účet, dne 18. 11. 2025 byla výzva zaslána na adresu žalované.

7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o úvěru č. hodnota“ nicméně tato nebyla opatřena podpisem žádné smluvní strany. Nelze tak dovodit, že by došlo k platnému uzavření smlouvy s žalovanou, potažmo že by žalovaná v této listině projevila svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z., jak tvrdila žalobkyně. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů ohledně uzavření předmětné smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného 17. 7. 2026 připravila o možnost tohoto poučení.

10. Nadto soud nevzal ani za prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně při uzavření smlouvy řádně zkoumala schopnost žalované předmětný úvěr splácet, a to jak její příjmovou, tak výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalované, když k tomu žalobkyně nedoložila žádné relevantní podklady.

11. Bylo však zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované plnění bez prokázaného právního důvodu, a to celkem částku 22 000 Kč převodem na shora označený bankovní účet, jehož je žalovaná majitelem. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalované. Dle sdělení žalobkyně přitom žalovaná zaslala právní předchůdkyni žalobkyně celkem částku ve výši 5 060 Kč. K úhradě tak zbývá 16 940 Kč. Předmětná pohledávka pak byla řádně postoupena na žalobkyni a postoupení žalované oznámeno v souladu s § 1879 a násl. o. z. Soud tak žalobu shledal důvodnou co do neuhrazené částky 16 940 Kč, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

12. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 25. 11. 2025 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaná tak byla podle 1958 odst. 2 o. z. povinna dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dne 18. 11. 2025, přičemž výzva jí byla ve smyslu § 573 o. z. doručena dne 21. 11. 2025. S ohledem na uvedenou tří denní lhůtu byla pak povinna plnit do 24. 11. 2025. Lze tedy shrnout, že od 25. 11. 2025 je žalovaná v prodlení s úhradou dlužné částky. Úrok z prodlení byl soudem přiznán v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím, že jeho výše činila (v druhé polovině roku 2025) 11,50 %.

13. Ve zbývajícím rozsahu (výrok II.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního (ne)úspěchu žalobkyně a žalované. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 31 303,09 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 18 194,26 Kč, celkový úspěch žalobkyně tak představuje 58 % a neúspěch 42 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 16 % nákladů řízení, které jí vznikly. Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek (po doplacení) ve výši 1 391 Kč, odměna zástupce za 3 úkony právní služby po 500 Kč (za přípravu a převzetí věci, předžalobní výzvu, sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 ve spojení s § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“), ve znění účinném od 1. 1. 2025, tj. 1 500 Kč, dále náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč (tj. 3 x 100 Kč) dle § 14b odst. 6 písm. a) vyhlášky, z níž náleží žalobkyni 16 %, což představuje částku 510,56 Kč, jíž je žalovaná povinna zaplatit k rukám zástupce žalobkyně podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

15. Dlužnou částku včetně příslušenství byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.