59 C 149/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Matějem Černým, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného pro 39 900 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 17 900 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % z částky 39 900 Kč od 22. 9. 2025 do 16. 2. 2026 a úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 17 900 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 22 000 Kč od 17. 2. 2026 do zaplacení a na náhradě nákladů řízení 270 Kč, k rukám zástupce Jméno advokáta, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, a to až do úplného zaplacení, to vše pod ztrátou výhody splátek.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 900 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 14. 7. 2025 uzavřela s žalovaným smlouvu o podnikatelském úvěru (dále jen „Smlouva“), a to prostřednictvím své webové stránky www.nazivnost.cz, když po registraci ze strany žalovaného a zaslání verifikační platby byla provedena kontrola jeho údajů a žalobkyní zaslán návrh Smlouvy k odsouhlasení žalovanému. Žalovaný návrh Smlouvy akceptoval zadáním uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo. Téhož dne pak byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč převodem na účet č. č. účtu, jež se žalovaný zavázal splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 15 400 Kč do 21. 9. 2025. Současně byla mezi stranami sjednána sankce v částce 500 Kč pro případ prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé splátky, přičemž žalovaný neuhradil 5 splátek, což činí celkem částku 2 500 Kč. Žalovaný na svůj dluh dosud ničeho neuhradil. Před podáním žaloby žalobkyně proto prostřednictvím zástupce výzvou ze dne 6. 2. 2026 vyzvala žalovaného k úhradě dlužných částek, ničeho však neuhradil.

2. K jednání nařízeného na den 8. 7. 2026 se žalobkyně bez předchozí omluvy nedostavila. Žalovaný se k jednání řádně dostavil. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně.

3. Žalovaný na jednání uvedl, že obdržel od žalobkyně částku 22 000 Kč, kterou je připraven řádně splatit a požádal o možnost zaplacení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč z důvodu, že přišel o práci, je na sociálních dávkách a má vyživovací povinnost vůči svým 5 nezletilým dětem.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - z listiny označené smlouva o podnikatelském úvěru č. hodnota-1444, že jako smluvní strany jsou v této označeny žalobkyně jako společnost a žalovaný jako klient, předmětem smlouvy je závazek, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr v částce 22 000 Kč bezhotovostně na účet klienta dle smlouvy (č. účtu č. účtu) s tím, že jej klient vrátí do 21. 9 2025 spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru 1 % denně v pěti splátkách po 7 480 Kč. Smlouva je opatřena podpisem za žalobkyni, není opatřena podpisem žalovaného (u jeho jména je pouze uveden údaj o datu 14. 7. 2025 a kódu SMS verifikace: 1768); - z potvrzení o provedené platbě společnosti ze dne 14. 7. 2025, že dne 14. 7. 2025 byla odeslána z účtu žalobkyně platba ve výši 22 000 Kč na účet č. č. účtu; - z BankID, že majitelem účtu č. č. účtu je žalovaný; - z předžalobní upomínka ze dne 4. 2. 2026 včetně potvrzení o podání zásilky dne 6. 2. 2026, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky zástupkyní žalobkyně v celkové výši 67 402,39 Kč do tří dnů, výzva byla téhož dne zaslána žalovanému.

5. Pokud soud provedl další důkazy (čtením listin – informace o verifikační platbě), z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k tomuto podstatnému skutkovému závěru. Žalobkyně dne 14. 7. 2025 poskytla žalovanému částku 22 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet č. č. účtu, jehož majitelem je žalovaný. Žalovaný byl dne 4. 2. 2026 vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyni ve lhůtě do tří dnů.

7. Dle § 2991 odst. 1, 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

9. Po právním posouzení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná co do části. Soud předně konstatuje, že v řízení nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako úvěrující a žalovaným jako úvěrovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listinu nadepsanou jako „Smlouva o podnikatelském úvěru č. hodnota-1444“ nicméně tato nebyla opatřena podpisy obou smluvních stran, resp. obsahuje podpis pouze osoby jednající za žalobkyni. Z označené listiny tak nelze dovodit, že by došlo k platnému uzavření smlouvy s žalovaným, potažmo že by žalovaný v této listině projevil svou vůli uzavřít závazek pomocí prostředků komunikace na dálku ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. Soud byl připraven v souvislosti s uvedeným žalobkyni vyzvat k doplnění důkazů ohledně uzavření předmětné smlouvy a poučit ji podle § 118a odst. 3 o. s. ř., žalobkyně se však svou dobrovolnou neúčastí u jednání konaného dne 8. 7. 2026 připravila o možnost tohoto poučení.

10. Bylo však zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částku 22 000 Kč převodem na shora označený bankovní účet, jehož je žalovaný majitelem. Soud proto dospěl k závěru, že žalobkyně má v souladu s § 2991 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co bez právního důvodu poskytla žalovanému. Žalovaný v průběhu řízení netvrdil ani neprokázal, že by žalobkyni něčeho uhradil. Soud tak žalobu shledal důvodnou co do částky 22 000 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

11. Vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, žalobkyně má rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. za dobu od 17. 2. 2026 do zaplacení. Splatnost nebyla sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy), žalovaný tak byl podle 1958 odst. 2 o. z. povinen dlužnou částku zaplatit k výzvě žalobkyně. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě výzvou ze dne 4. 2. 2026, přičemž výzva mu byla odeslána dne 6. 2. 2026 a doručena ve smyslu § 573 o. z. dne 11. 2. 2026. S ohledem na uvedenou tří denní lhůtu byl pak povinen plnit do 16. 2. 2026. Lze tedy shrnout, že od 17. 2. 2026 je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky. Úrok z prodlení byl soudem přiznán v intencích požadované výše dle žaloby v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Ve zbývajícím rozsahu (výrok I.) soud poté žalobu s ohledem na výše uvedené závěry jako nedůvodnou zamítl.

13. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o. s. ř. a vyplývá z poměru procesního (ne)úspěchu žalobkyně a žalovaného. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem částky 43 545,66 Kč (úrok z prodlení byl kapitalizován ke dni rozhodnutí soudu), úspěšná byla co do částky 22 977,34 Kč, celkový úspěch žalobkyně tak představuje 53 % a neúspěch 47 %. Na náhradě nákladů řízení tak soud žalobkyni přiznal 6 % nákladů řízení, které jí vznikly. Náklady řízení na straně žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem (po doplacení) ve výši 1 596 Kč, odměnou zástupce za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) po 700 Kč dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „AT“), dále náhradou hotových výdajů ke každému z úkonů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 AT spolu s daní z přidané hodnoty ve výši 21 % v částce 504 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Náklady řízení tedy činí celkem částku 4 500 Kč, z níž náleží žalobkyni 6 %, což představuje částku 270 Kč, kterou je žalovaný dle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně. Soud má za to, že v předmětné věci byly splněny podmínky pro aplikaci ustanovení § 14b vyhlášky, protože z úřední činnosti je soudu známo, že u něj byly projednávány další shodné návrhy, které žalobkyně podala po 1. 7. 2014, tedy za účinnosti ust. § 14b vyhlášky. V souladu s nálezem Ústavního soudu Pl. ÚS 25/12 ze dne 17. 4. 2013 byla stanovena přiměřená odměna advokáta podle výše uvedené vyhlášky, neboť soud má zato, že tato částka odpovídá účelně vynaloženým nákladům, které žalobkyně musela vynaložit, aby úspěšně hájila své právo u soudu.

14. V návaznosti na žádost žalovaného o splátkový kalendář pak soud umožnil zaplacení dlužné částky včetně úroku z prodlení, jakož i nákladů řízení, v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč, pod ztrátou jejich výhody, což mu umožňuje § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. Stanovená výše splátky při porovnání s celkovou dobou splácení dlužné částky dle názoru soudu není v rozporu se zájmy žalobkyně jako věřitele. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě ke Krajskému soudu v Ostravě. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.