59 C 287/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudcem JUDr. Matějem Černým, LL.M., ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o 18 480 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 100,32 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 4 100,32 Kč od 19. 11. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni 14 379,68 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky 16 069 Kč od 15. 7. 2025 do 12. 10. 2025 a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 16 069 Kč od 13. 10. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 18 480 Kč s příslušenstvím, z titulu smlouvy o smlouvy o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 23. 4. 2025 (dále jen „Smlouva o úvěru“). Úvěr byl žalovanému poskytnut jako podnikateli, a tedy se na něj nevztahuje zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. K ověření totožnosti žalovaného byla žalobkyni žalovaným při úvodní registraci na internetových stránkách žalobkyně www.podnikacek.cz předložena fotokopie jeho dokladu totožnosti. Žalovaný dále zaslal žalobkyni z účtu č. , č. účtu, , na který byl úvěr poukázán, ověřovací poplatek. Smlouva o úvěru byla uzavřena postupem uvedeným v čl.

2. Smlouvy o úvěru – Uzavření Smlouvy. Žalovaný nejprve v internetové aplikaci žalobkyně na www.podnikacek.cz založil klientskou sekci přístupnou pouze žalovanému na základě jedinečných přístupových údajů. Žalovaný v klientské sekci následně požádal o úvěr. V žádosti zadal podstatné náležitosti úvěru (výše úvěru, výše poplatku za poskytnutí úvěru, splatnost). Po odsouhlasení žádosti žalobkyní byl vygenerován návrh Smlouvy o úvěru a žalovanému zaslán na verifikované číslo mobilního telefonu jedinečný autorizační SMS kód. Žalovaný tento SMS kód zadal v aplikaci žalobkyně, čímž odsouhlasil a uzavřel Smlouvu o úvěru. SMS kód připojený na Smlouvu o úvěru nahrazuje fyzický podpis žalovaného. Tím byla Smlouva o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena. Žalobkyně žalovanému zaslala smluvní dokumentaci na verifikovaný email ve formátu PDF, na které byl systémem vygenerován automaticky čas připojení SMS kódu a samotný SMS kód. Mezi žalobkyní a žalovaným se má takto podepsaná smlouva za smlouvu postavenou na roveň písemné smlouvě. Podle čl. II.

9. Smlouvy se podepsání Smlouvy SMS kódem rozumí podepsáním jiným typem elektronického podpisu podle § 7 zák. č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Na základě Smlouvy o úvěru poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč na učet žalovaného č. , č. účtu, sjednaný ve Smlouvě o úvěru, a to dne 23. 4. 2025. Žalovaný se zavázal úvěr splatit jednorázově do data splatnosti úvěru, tedy do 23. 5. 2025 společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy a úrokem. Žalobkyně a žalovaný se následně dohodli na prodloužení data splatnosti do 14. 7. 2025. Žalovaný porušil svůj závazek zaplatit žalobkyni poskytnutý úvěr společně s poplatkem za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění a úrokem v termínu splatnosti a dostal se tak do prodlení. Žalobkyně má v důsledku prodlení žalovaného nárok na poplatek za sjednání a čerpání úvěru, neboť podle čl. 4.

2. Smlouvy o úvěru ztratil žalovaný v důsledku prodlení nárok na úhradu poplatku za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru po dobu prvních 90 dnů od data prodlení se splatností úvěru nebo jeho části, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru od 91. dne prodlení do zaplacení úvěru nebo jeho části a paušální poplatky ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku zaslanou k 5., 10. 15. a 20. dnu trvání prodlení žalovaného, tedy celkem 2 000 Kč. Žalobkyně po datu splatnosti zaslala žalovanému celkem , hodnota, písemné upomínky. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč, poplatku za sjednání a čerpání úvěru ve výši 6 069 Kč, úroku ve výši 411 Kč, paušálních poplatků za písemné upomínky v celkové výši 2 000 Kč, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,50 % denně z částky 16 069 Kč od 15. 7. 2025 do 12. 10. 2025, smluvního úroku z prodlení ve výši 0,10 % denně z částky 16 069 Kč od 13. 10. 2025 Kč do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu prostřednictvím právního zástupce dne 6. 10. 2025. V návaznosti na vyjádření žalované žalobkyně přípisem ze dne 2. 3. 2026 doplnila, že k platnosti uzavření smlouvy elektronickými prostředky, resp. k autentizaci jednající osoby, lze použít i tzv. prostý elektronický podpis, který není příslušnými právními předpisy upraven a lze proto dovodit, že se jedná o jakýkoliv soubor elektronických nástrojů, které dostatečně osvědčí, že elektronický podpis k dokumentu připojila právě jednající osoba. V daném případě proběhla identifikace žalovaného tak, že předložil kopii občanského průkazu s fotografií, přičemž fotografie se shoduje s podobiznou na občanském průkazu, uvedl telefonní číslo , tel. číslo, účelem následné komunikace. Dále žalovaný poukázal ověřovací poplatek ve výši 1 Kč z účtu č. , č. účtu, na účet žalobkyně. Žalobkyně konstatuje, že poskytuje úvěry výhradně podnikatelům za účelem použití těchto úvěrů pro podnikatelské účely. Žalovaný ve Smlouvě o úvěru prohlásil, že uzavírá smlouvu jako podnikatel. Pokud tedy nyní tvrdí, že uzavřel smlouvu jako spotřebitel, uvedl žalobkyni v omyl. Neplatnost smlouvy pro případný rozpor s dobrými mravy je dle Nejvyššího soudu třeba posuzovat podle konkrétních okolností případu. Přiměřenost poplatku a úroku za poskytnutí úvěru je třeba posuzovat s ohledem na typ poskytnutého úvěru, nikoliv podle referenční sazby bank, která vychází z úplně jiného typu úvěru. Nelze přehlédnout, že v daném případě je úrok sjednán nikoliv z poskytnutých peněžních prostředků, nýbrž za konkrétní časové období, které je relativně krátké. Při stanovení výše smluvního úroku žalobkyně vycházela z rizikovosti obchodu a z výše předpokládané škody. Údajné platby žalovaného byly činěny nikoli na pohledávku úvěru, ale šlo o předem sjednané poplatky za prodloužení splatnosti úvěru.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil přípisem ze dne 19. 1. 2026, kde uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Uvedl, že žalobkyni již uhradil částku 5 899,68 Kč. Dle žalovaného je na smlouvu nutné pohlížet jako na spotřebitelskou. Skutečnost, že měl u svého jména ve smlouvě uvedené IČO jej nezbavuje spotřebitelské ochrany. Žalobkyně nijak nezkoumala podnikatelský záměr žalovaného. Peněžní prostředky žalobkyně poslala žalovanému na běžný účet, nikoliv spotřebitelský. Žalovaný současně poskytnuté prostředky použil výhradně k soukromým nepodnikatelským účelům. S ohledem na citovanou judikaturu Nejvyššího soudu došlo dle žalovaného k zastření spotřebitelského úvěru a smlouva je neplatná dle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“). Dle žalovaného dále je sporné, zda Smlouva o úvěru byla vůbec uzavřena. Nelze totiž věrohodně prokázat, zda a jakou konkrétní smlouvu vůbec žalovaný uzavřel a v jakém textovém znění, tedy zda vyslovil souhlas právě s daným textem smlouvy. Dle žalované dále sjednané RPSN je mnohonásobkem průměrného RPSN požadované poskytovateli úvěru v době uzavření smlouvy. Čtyřnásobek běžné úrokové sazby je pak dle judikatury Nejvyššího soudu nemravný. Žalobkyně před uzavřením smlouvy nijak neposoudila úvěruschopnost žalovaného, a to ani jakožto podnikatele ani jako spotřebitele. Důsledkem neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je neplatnost smlouvy, a to neplatnost absolutní. Případné úroky z prodlení by měly být datovány ode dne, kdy bylo postaveno najisto kolik a jak má být hrazeno, protože až od tohoto okamžiku došlo k prodlení. Pokud by soud dospěl k závěru, že se účastníci mají vypořádat podle zásad o bezdůvodném obohacení, pak žalovaný navrhuje přiznat žalobkyni 4 100,32 Kč, jelikož ze zbytku již žalovaný žalobkyni bezdůvodné obohacení uhradil. Současně žalovaný navrhuje, aby mu bylo umožněno hradit žalobkyni přiznanou částku ve splátkách, neboť se aktuálně nachází ve složité finanční situaci.

3. Soud jednal v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného, přičemž žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. Žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl k jednání řádně a včas předvolán.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:- z listiny označené jako Smlouva o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že žalobkyně je zde označena jako společnost a žalovaný s uvedením identifikačního čísla , IČO, jako klient. Listinou se společnost zavázala poskytnout klientovi peněžní prostředky za sjednaným účelem a ve sjednané výši a klient se zavázal tyto finanční prostředky společnosti za podmínek stanovených touto smlouvou řádně a včas splatit. Úvěr byl sjednán jako bezúčelový úvěr, poskytnutý podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti, výše úvěru byla sjednána částkou 10 000 Kč, poplatek za sjednání a čerpání úvěru byl sjednán ve výši 6 069 Kč s tím, že poplatek za sjednání a čerpání úvěru po uplatnění slevy, činí 2 406 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu 30 dnů, datum splatnosti úvěru bylo sjednáno na 23. 5. 2025, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 50 % s tím, že celková výše úvěru činila 411 Kč. Celková částka splatná klientem byla sjednána na 16 480 Kč, dlužná částka po slevě 12 817 Kč. Klient prohlásil, že tuto smlouvu uzavírá jako podnikatel a že úvěr použije pro účely svého podnikání. V části 5 smlouvy si účastnici ujednali postup při prodlení klienta, kdy po dobu prvních 90 dnů prodlení klienta se splatností úvěru nebo jeho části bude klient povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,5 % denně ze součtu dlužné jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru, dále od 91 dne prodlení bude klient povinen zaplatit společnosti úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 0,1 % denně ze součtu dlužné částky jistiny a poplatku za sjednání a čerpání úvěru, a to do jejich úplného uhrazení. Od 91 dne prodlení klienta má společnost nárok na úrok z úvěru se zápůjční úrokovou sazbou ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 % bodů namísto sazby dle článku 1 odstavec 2 písmeno g) smlouvy, která se uplatní do té doby. Pokud nebude uhrazen úvěr nebo jeho část do data splatnosti, je společnost oprávněna nárokovat paušální poplatky ve výši 500 Kč za každou písemnou upomínku, zaslanou k 5., 10., 15. a 20. dni trvání prodlení klienta. Listina je podepsána za společnost jednatelkou , jméno FO, , v místě podpisu klienta je uvedeno: , Jméno žalovaného, , IČO , IČO žalovaného, , podpis/elektronický kód zaslaný pomocí SMS: 5176, datum podpisu klientem: 22. 4. 2025 20:11:51;- z listiny označené jako Dodatek ke smlouvě o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, bylo zjištěno, že společnost a klient se dohodli na odložení data splatnosti úvěru o 7 dní s tím, že datum splatnosti úvěru je tak ke dni 14. 7. 2025;- z výpisu z běžného účtu , Anonymizováno, za období 1. 9. 2024 – 30. 9. 2024 bylo zjištěno, že dne 19. 9. 2024 byla zaúčtována částka 1 Kč jako příchozí úhrada z účtu , č. účtu, , název účtu , Jméno žalovaného, , variabilní symbol , var. symbol, ;- z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady vytvořené 3. 10. 2025 bylo zjištěno, že z účtu č. , č. účtu, , vedeném na majitele , Jméno žalobkyně, . byla poukázána na účet příjemce , č. účtu, částka 10 000 Kč, a to 23. 4. 2025 s variabilním symbolem , var. symbol, a se zprávou pro příjemce L945258 , Jméno žalobkyně, .- z výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínky ze 6. 10. 2025 včetně potvrzení o odeslání datové schránky bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě jistiny v částce 18 480 Kč a smluvního úroku z prodlení ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy, kdy tato výzva byla dodána do datové schránky žalovaného dne 6. 10. 2025;- z výzev k okamžitému zaplacení dluhu z 19. 7. 2025, 24. 7. 2025, 29. 7. 2025 a 3. 8. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužných částek na základě Smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, , přičemž tyto výzvy byly zaslány do datové schránky žalovaného;- z přehledu plateb ze dne 21. 12. 2025, že z účtu , č. účtu, , jehož majitel je žalovaný byly na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, zaslány za období od 7. 7. 2025 do 23. 5. 2025 platby v celkové výši 5 899,68 Kč;- z vyjádření , právnická osoba, ., ze dne 6. 3. 2026, že majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný, žalovaný je zde identifikován rodným číslem, jedná se běžný účet, a že na tento účet byla dne 23. 4. 2025 připsána částka 10 000 Kč z účtu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .

5. Pokud soud provedl další důkazy, z nichž nevycházel, bylo to z toho důvodu, že z nich nezjistil žádné (další) skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

6. Soud dále zamítl pro nadbytečnost provedení dalších důkazů navržených ze strany žalobkyně (žádost na Magistrát města , adresa, a žádost operátorovi , právnická osoba, .), neboť by z nich nemohly být zjištěny žádné nové skutečnosti, které by měly význam pro jeho rozhodnutí s ohledem na níže prezentovaný závěr.

7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Soud především nemá na základě provedeného dokazování za prokázané platné uzavření smlouvy o podnikatelském úvěru číslo , Anonymizováno, , a to s ohledem na tvrzení žalobkyně, že předmětná smlouva byla s žalovaným uzavřena elektronicky. Podle zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis, lze k podepisování elektronickým podpisem použít kvalifikovaný elektronický podpis (§ 5), uznávaný elektronický podpis (§ 6), nebo případně jiný typ elektronického podpisu (§ 7), tj. všechny typy elektronických podpisů, které uvádí nařízení EU č. 910/2014. , právnická osoba, se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojená k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, která podepisující osoba používá k podepisování (článek 3 bodu 10 tohoto nařízení). Předložená smlouva neobsahuje žádnou z výše uvedených forem podpisu. SMS kód může sloužit k podpisu smlouvy při kontraktaci prováděné na dálku, pokud byl kód žalovanému poskytnut a ten kód následně k podpisu smlouvy použil žalovaný. Žalobkyně však neprokázala, že smlouva byla uzavřena tímto způsobem, že tvrzený kód byl zaslán žalovanému a že následně žalovaný tento kód k podpisu smlouvy použil. Žalobkyně tedy neprokázala, že smlouva byla uzavřena tímto způsobem. Nedodržení písemné formy nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak z této listiny nelze učinit závěr, že žalovaný projevil vůli, jejíž obsah je uveden v této listině. Žalobkyně tedy neprokázala, že smlouva o tvrzeném obsahu byla uzavřena způsobem uvedeným v žalobě, tedy pomocí prostředku komunikace na dálku. I v případě, že by soud měl za prokázané uzavření smlouvy o tvrzeném obsahu, nutno uvést, že žalobkyně v řízení neprokázala, že smlouvu uzavřela s žalovaným jako podnikatelem a že se tedy na ni nevztahují ujednání zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb. Smlouva, ze které žalobkyně vyvozuje žalobou uplatněné nároky, je sice označena jako Smlouva o podnikatelském úvěru a žalovaný jako klient je zde označen identifikačním číslem, to že by úvěr měl být poskytnut žalovanému jako podnikateli v rámci jeho podnikatelské činnosti však v řízení není dále nikterak prokázáno. Žalobkyně v řízení netvrdila a následně neprokázala, že po žalovaném vyžadovala živnostenský list, údaje o minimálním obratu za poslední roky, kopie daňových přiznání vystavené Finančním úřadem a výpisy z podnikatelského účtu. Netvrdila a následně neprokázala, že úvěr byl poskytnut žalovanému bezhotovostně na jeho podnikatelský účet, když naopak zprávou , právnická osoba, . ze dne 6. 3. 2026bylo prokázáno, že účet, na který byla částka 10 000 Kč žalobkyní dne 23. 4. 2025 poukázána, je běžným účtem fyzické osoby. Nutno tedy uzavřít, že žalobkyně uzavírala smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný uzavíral smlouvu v postavení spotřebitele. Po právní stránce tak na závazkový právní vztah mezi účastníky nutno aplikovat kromě ustanovení § 2390 a následujícího občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. rovněž ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, a to ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem svého odvolacího soudu, že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout s úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 14. 3. 2018, sp. zn. , spisová značka, , ale též nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Jak již bylo uvedeno shora, žalobkyně na prokazování prověřování schopnosti splácet úvěr před uzavřením smlouvy rezignovala, případně toto v řízení nikterak neprokazovala. I z tohoto důvodu bylo tedy nutné vyhodnotit Smlouvu o úvěru ze dne 22. 4. 2025 jako neplatnou ve smyslu § 588 občanského zákoníku pro rozpor s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží bez návrhu, neboť se jedná o rozpor se zákonným ustanovením, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnou jinak než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání, které je s ním v rozporu. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy podle § 2991 a § 2993 občanského zákoníku je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému na jeho účet poskytla částku 10 000 Kč. Žalovaný v řízení řádně tvrdil a prokázal, že žalobkyni uhradil celkem částku 5 899,68 Kč. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení zbývající částky 4 100,32 Kč. Současně v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od 18. 11. 2025 do zaplacení. Splatnost závazku nastala dle § 1958 občanského zákoníku v souvislosti s doručením žaloby žalovanému. V řízení bylo prokázáno, že žaloba byla žalovanému doručena 18. 11. 2025, následující den měl na dobrovolné plnění svého závazku a od 19. 11. 2025 je tak žalovaný v prodlení s plněním.

8. Ve výroku II. tohoto rozhodnutí byla žaloba zamítnuta v části ostatních žalobních nároků, neboť tyto vyplývají ze smlouvy, kterou soud shledal absolutně neplatnou a ze které tedy žalovanému žádné povinnosti nevznikly. Ze stejného důvodu pak žaloba byla zamítnuta i ohledně žalovaného smluvního úroku z prodlení, na který žalobkyni z důvodu neplatného ujednání smlouvy nevznikl nárok, když tak jak je odůvodněno v předchozím odstavci, žalobkyni byl přiznán zákonný úrok z prodlení. Ve vztahu k nepřiznaným nárokům soud podotýká, že byl připraven poskytnout žalobkyni pučení ve smyslu § 118 a) odst. 1 a 3 o. s. ř. a vyzvat žalobkyni k doplnění chybějících tvrzeních a důkazních návrhů, když svou neúčastí u jednání se žalobkyně zbavila možnosti chybějící tvrzení doplnit či označit chybějící důkazní návrhy.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně byla v řízení procesně převážně neúspěšná (soud kapitalizoval žalované příslušenství ke dni rozhodování soudu) a nemá tedy právo na náhradu nákladů řízení a žalovanému s řízením žádné prokazatelné náklady nevznikly.

10. Lhůta k plnění stanovená ve výroku I. tohoto rozhodnutí byla soudem stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., neboť žalovaný ke své žádosti o rozložení uloženého plnění do splátek řádně netvrdil žádné relevantní skutečnosti a ke své žádosti ani nedoložil žádné důkazy. Soud byl připraven poskytnout žalovanému pučení ve smyslu § 118 a) odst. 1 a 3 o. s. ř. a vyzvat jej k doplnění chybějících tvrzeních a důkazních návrhů, když svou neúčastí u jednání se žalovaný zbavil možnosti chybějící tvrzení doplnit či označit chybějící důkazní návrhy.