59 C 46/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní JUDr. Darinou Dvořákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o zaplacení 7 721 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 721 Kč se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 1 617 Kč od [datum] do zaplacení, se smluvním úrokem z prodlení 0,1 % denně z částky 6 104 Kč od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a náklady řízení ve výši 18 352 Kč k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně žalobou podanou u zdejšího soudu navrhovala, aby soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 7 721 Kč, smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 1 617 Kč od [datum] do zaplacení, smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 6 104 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Žalobkyně tvrdila, že dne [datum] uzavřel žalovaný v souladu s ust. § 2483 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném ke dni [datum], a dále v souladu s ust. § 6 odst. 1 zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a likvidátorech pojistných událostí, ve znění účinném ke dni [datum], s žalobkyní smlouvu o obchodním zastoupení [číslo] která byla ukončena ze strany žalovaného dne [datum], s účinností od [datum]. Dle čl. II. odst. 3 výše uvedené Smlouvy bylo jejím předmětem obchodní zastoupení žalobkyně, kterým se rozuměla dlouhodobá odborná činnost žalovaného, jakožto zprostředkovatele a nezávislého podnikatele, vykonávaná v rozsahu vymezeném plnou mocí udělenou žalovanému za tímto účelem žalobkyní dle § 441 a násl. občanského zákoníku, směřující k vyhledávání zájemců o uzavírání pojistných a jiných smluv se smluvními subjekty a k uzavírání pojistných smluv mezi smluvními subjekty a třetími osobami a v dalších souvisejících činnostech, kterými se rozumělo zajišťování styku s třetími osobami a řádná péče o ně, přijímání návrhů na změny smluv nebo odstoupení od nich, jakož i přijímání oznámení týkajících se smluvního vztahu apod., tj. spolupůsobení při správě pojistných a jiných smluv, přičemž žalovaný tuto činnost vykonával na své náklady s využitím svých prostředků a jménem, na účet a ve prospěch žalobkyně. V čl. IV. písm. D. bod 2. předmětné Smlouvy bylo mezi žalovaným a žalobkyní dále sjednáno, že za činnost definovanou výše žalovanému náleží provizní odměna, která byla blíže specifikována v čl. VI. písm. C. Smlouvy, přičemž způsob výpočtu a podmínky zaplacení ve vztahu k jednotlivým smluvním subjektům, s nimiž byly zprostředkovávané smlouvy uzavírány, vyplývaly z provizních řádů uveřejněných na adrese [webová adresa]. V ust. čl. VI. písm. C. bod 6. Smlouvy bylo taktéž ujednáno, že právo na provizi zaniká za podmínek stanovených v jednotlivých provizních řádech a ve všech případech, kdy žalobkyně provizi, kterou obdržela od smluvního subjektu za činnost obchodního zástupce, tedy za činnost žalovaného, vrátila tomuto smluvnímu subjektu, obecně zpravidla v případě nerealizace nebo předčasného skončení smluvního vztahu mezi třetí osobou získanou obchodním zástupcem, tedy žalovaným (tzv. storno smlouvy). V tomto ustanovení Smlouvy je taktéž uvedeno, že k zániku práva na provizi může dojít i v době, kdy je Smlouva již ukončena. Dále dle čl. VI. písm. C. bod 7. Smlouvy platí, že jestliže došlo k zániku práva na provizi, která již byla agentem, tedy žalobkyní, vyplacena, je zprostředkovatel, tedy žalovaný, povinen tuto provizi ve stanovené lhůtě vrátit. O výši provizí, které bylo třeba vracet, byl žalovaný průběžně informován, a to prostřednictvím přehledu provizí, z čehož byla patrna výše provize žalovaného a výše vyplacené provize žalovanému, kterou bylo třeba žalobkyni vrátit (tzv. storno provize). Za účinnosti Smlouvy (která, jak již výše uvedeno, ve vztahu ke storno provizím trvá i následně ještě 5 let po ukončení Smlouvy) byly stornovány smlouvy, které prostřednictvím žalovaného uzavřel třetí subjekt, a to: 1) Pojistná smlouva [číslo] [anonymizováno] E, uzavřená s p. [jméno] [příjmení] dne [datum], 2) Pojistná smlouva [číslo], uzavřená s p. [jméno] [příjmení] dne [datum]. Vzhledem ke skutečnosti, že došlo ke stornování několika smluv, které prostřednictvím žalovaného uzavřely třetí osoby se smluvním subjektem, došlo v souladu s ust. § 2507 občanského zákoníku a v souladu se shora uvedeným čl. VI. písm. C. bod 7. k zániku práva žalovaného na již vyplacenou provizi. Vzhledem k tomu, že právo na dříve vyplacenou provizi zaniklo, došlo tím ve smyslu ust. § 2991 odst. 2 občanského zákoníku k bezdůvodnému obohacení. Následně byly proto žalovanému zaslány faktury: 1) faktura č. 2020, vystavená dne [datum] se splatností dne [datum], znějící na částku ve výši 1 617 Kč, 2) faktura č. 2020, vystavená dne [datum] se splatností dne [datum], znějící na částku ve výši 6 104 Kč. Žalovaný fakturované částky neuhradil. Žalobkyně citovala ust. § [číslo], § [číslo] odst. 1, § 1908 odst. 2, § 1914 odst. 1, § 1958 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Dne [datum] bylo vyhlášeno usnesení o úpadku žalovaného spojené s povolením oddlužení, které nabylo právní moci dne [datum]. Vzhledem k tomu, že výše uvedené pohledávky žalobkyně vznikly až po právní moci usnesení o úpadku žalovaného a zároveň až po lhůtě pro přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení, nemohly být do insolvenčního řízení přihlášeny. Pohledávky žalobkyně tedy vznikly až po lhůtě k přihlášení pohledávek v rámci insolvenčního řízení, a žalovaný je proto povinen je zaplatit v plné výši. Žalovanému proto byla dne [datum] zaslána kvalifikovaná předžalobní výzva právním zástupcem žalobkyně na adresu sídla uvedenou v živnostenském rejstříku a dne [datum] byla zaslána kvalifikovaná předžalobní výzva na adresu uvedenou žalovaným jako doručovací.

2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor a k věci se vyjádřil s tvrzením, že dne [datum] bylo zahájeno insolvenční řízení dlužníka - žalovaného u Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Dne [datum] byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo povoleno oddlužení. Dne [datum] bylo schváleno oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Věřitel - žalobkyně, společnost [právnická osoba] se do insolvenčního řízení nepřihlásila, ač měla. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Dále žalovaný na ústním jednání uvedl, že dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] a ze dne [datum] vyplývá, že se v daném případě jedná o prekluzivní a nevratnou lhůtu k přihlašování budoucích pohledávek do insolvenčního řízení, a zásadně se nemohou uspokojovat pohledávky vzniklé po uplynutí této lhůty, ledaže jde o pohledávky, jež se v insolvenčním řízení neuplatňují přihláškou, nebo o ty, pro něž platí fikce přihlášení. V e-mailu přímo hlavní účetní žalobkyně, společnosti [právnická osoba] sdělila:„ Prošvihli jsme termín, kdy jsme mohli přihlásit naše pohledávky do insolvenčního řízení a už s tím nic nenaděláme. Bohužel, moje chyba, že jsem si Vás včas neprověřila.“ Pokud by se jednalo o pohledávku za majetkovou podstatou, jako že se o ni nejedná, neboť insolvenční zákon přímo stanoví v ust. § 168 taxativní výčet pohledávek za majetkovou podstatou, pak by i tak tento spor nebyl řešen okresním soudem jako obecný soud, ale postupem stanoveným insolvenčním zákonem. Faktura není právním důvodem vzniku pohledávky.

3. Soud dospěl k tomuto skutkovému závěru a závěru o skutkovém stavu.

4. Ze smlouvy o obchodním zastoupení [číslo] ze dne [datum] soud vzal za prokázáno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli podle § 2483 a násl. zákona č. 89/2012. Sb., občanského zákoníku, smlouvu, ve které prohlásili, že žalobkyně, obchodní společnost, je zapsána v obchodním rejstříku s předmětem podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, rovněž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, i zejména zprostředkovatelská činnost v oblasti trhu s finančními službami, tedy zprostředkování uzavírání jednotlivých konkrétních smluv mezi smluvními subjekty a třetími osobami. Žalovaný jako zprostředkovatel prohlásil, že je podnikatelem ve smyslu ust. § 421 odst. 2 občanského zákoníku Smluvní strany v části B smlouvy se dohodly na zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Žalovaný jako zprostředkovatel se zavázal vykonávat pro společnost činnost v rozsahu vymezeném v plné moci, udělené mu žalobkyní, zejména směřující k vyhledávání zájemců o uzavírání pojistných smluv s pojišťovnami a k uzavírání těchto pojistných smluv, a žalobkyně se zavázala za tuto činnost vyplatit odměnu ve výši a za podmínek stanovených v předmětné smlouvě. Smluvní strany v části B sjednaly celkem 3 moduly obchodního zastoupení, tedy zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví, investiční zprostředkování, důchodové spoření, doplňkové penzijní pojištění, kdy žalobkyně žalovanému udělila dle § 441 a násl. občanského zákoníku plnou moc k vyhledávání zájemců o uzavření smluv se smluvními subjekty, v dalších souvisejících činnostech, kterými se rozumí zajišťování styku s klienty a řádná péče o ně, přijímání návrhů na změny smluv nebo odstoupení od nich, jakož i přijímání oznámení týkajících se smluvního vztahu apod., tj. spolupůsobení při správě smluv uzavřených dle tohoto modulu této smlouvy, přičemž zprostředkovatel vykonává tuto činnost na své náklady s využitím svých prostředků a jménem na účet a ve prospěch žalobkyně. Ve smlouvě se žalobkyně zavázala za provádění činnosti zaplatit žalovanému, tedy zprostředkovateli, odměnu ve výši a za podmínek sjednaných ve smlouvě, a to v ustanovení části C, čl. VI. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Dále smluvní strany sjednaly, že právo na provizi zaniká za podmínek stanovených v jednotlivých provizních řádech, a to ve všech případech, kdy žalobkyně provizi, kterou obdržela od smluvního subjektu za činnost obchodního zástupce, tedy za činnost žalovaného, vrátila tomuto smluvnímu subjektu, obecně zpravidla v případě nerealizace nebo předčasného skončení smluvního vztahu mezi třetí osobou, získanou obchodním zástupcem - žalovaným, a smluvním subjektem žalobkyně (tzv. storno smlouvy). K zániku práva na provizi může dojít i v době, kdy smlouva je již ukončena. Smluvní strany sjednaly, že jestliže došlo k zániku práva na provizi, která již byla agentem, tedy žalobkyní, vyplacena, je zprostředkovatel - žalovaný povinen provizi ve stanovené lhůtě vrátit.

5. Ze žádosti žalovaného ze dne [datum], adresované žalobkyni, soud vzal za prokázáno, že žalovaný požádal o ukončení smlouvy o zastoupení [číslo] ze dne [datum] ke dni [datum] dohodou, a žalobkyně s ukončením smlouvy ke dni [datum] souhlasila.

6. Z e-mailu uváděného žalovaným ze dne [datum] soud vzal za prokázáno, že pracovnice žalobkyně sdělila žalovanému, že mu poslali další storno [číslo] na částku 2 021 Kč, dále v e-mailu byla žádost o domluvu na částku storno faktury [číslo] která byla splatná do [datum] a která již byla zaslána žalovanému. V příloze tedy posílá nezaplacenou fakturu [číslo] z února 2020, která je refakturací upomínky. V e-mailu dále žalobkyně žalovanému sdělila, že v případě nezaplacení mu bude poslána upomínka a podá se žaloba, a není pravdou, že pokud je žalovaný v insolvenci, tak po něm už nikdo nic nemůže vymáhat.

7. Žalovanému byla zaslána provizní sestava [číslo] 2020 ze dne [datum] a provizní sestava ze dne [datum], ze kterých soud vzal za prokázáno, že žalovaný dne [datum] uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] s p. [jméno] [příjmení], a dne [datum] pojistnou smlouvu [číslo] s p. [jméno] [příjmení].

8. Z faktury [číslo] soud vzal za prokázáno, že žalobkyně žalovanému vyfakturovala částku 6 104 Kč jako storno vyplacené provize z vypojistkované sestavy 9- 2020, a to dne [datum] se splatností [datum].

9. Z faktury [číslo] soud vzal za prokázáno, že žalobkyně žalovanému vyfakturovala storno vyplacené provize z vypojistkované sestavy 8- 2020 ve výši 1 617 Kč. Faktura obsahuje provizní sestavu s uvedením data sjednání pojistných smluv, číslo pojistné smlouvy, jméno a příjmení pojištěnce.

10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud vzal za prokázáno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky 7 721 Kč se smluvním úrokem podle smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky 1 617 Kč od [datum] do zaplacení, smluvního úroku z prodlení dle smlouvy ve výši 0,1 % denně z částky 6 104 Kč od [datum] do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a nákladů právního zastoupení. Podle podacího lístku byla předžalobní výzva řádně žalovanému odeslána dne [datum] na adresu uváděnou žalovaným v předmětné smlouvě.

11. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum] č. j. [insolvenční spisová značka] soud vzal za prokázáno, že Krajský soud v Ostravě zjistil u žalovaného úpadek a povolil řešení úpadku oddlužením. Insolvenčním správcem ustanovil [právnická osoba] v.o.s. se sídlem v [obec]. Věřitelé byli vyzváni k přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení.

12. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k tomuto právnímu závěru.

13. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli podle § 2484 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvu o obchodním zastoupení [číslo] podle podmínek výše uvedených a tvrzených žalobkyní.

14. Podle § 2483 odst. 1 občanského zákoníku se ve smlouvě o obchodním zastoupení obchodní zástupce jako nezávislý podnikatel zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavření určitého druhu obchodů zastoupeným nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet, a zastoupený se zavazuje platit obchodnímu zástupci provizi.

15. Podle § 2483 odst. 2 občanského zákoníku smlouva o obchodním zastoupení vyžaduje písemnou formu.

16. Podle § 2507 občanského zákoníku, je-li zřejmé, že obchod mezi zastoupeným a třetí osobou nebude splněn, právo na provizi nevzniklo; to neplatí, nesplní-li se obchod z důvodů na straně zastoupeného.

17. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. Smlouva o obchodním zastoupení byla uzavřena dne [datum] Dohodou tato smlouva byla ke dni [datum] skončena. Úpadek u žalovaného byl zjištěn dne [datum]. Žalovanému byl odeslán e-mail dne [datum], s uvedením storna pojištění, a žalovanému bylo sděleno, že v případě, že nezaplatí dlužnou částku za storno pojištění, bude podána žaloba. Z předmětných faktur, které obsahují i provizní sestavu 8- 2020, i ze sjednaných pojistných smluv žalovaným soud vzal za prokázáno, že žalobkyně fakturovala žalovanému částku 1 617 Kč se splatností [datum], a z faktury [číslo] i s provizní sestavou 9- 2020 soud vzal za prokázáno, že žalobkyně dne [datum] fakturovala žalovanému částku 6 104,20 Kč i s uvedením předmětných pojistných smluv, uzavřených se žalovaným. Dne [datum] byl žalovaný vyzván k zaplacení storno provize v žalované částce. Soud dospěl k závěru, že žaloba žalobkyně je důvodná. V daném případě nemohla žalobkyně postupovat podle § 168 insolvenčního zákona a dalších ustanovení insolvenčního zákona, když storno pojištění vzniklo až po sjednání pojistných smluv žalovaným dne [datum] a [datum], a storno vzniklo až po úpadku a povoleném oddlužení žalovaného. Faktury o zaplacení dlužných částek jsou ze dne [datum] a ze dne [datum]. Žalobkyně má právo na žalovanou částku podle předmětné smlouvy o obchodním zastoupení a dle sjednaných podmínek. Uvedená pohledávka žalobkyně vznikla až po právní moci usnesení o úpadku a po lhůtě o přihlášení pohledávek do insolvenčního řízení. Žalobkyně nemohla ani předvídat, že dojde ke stornu předmětných pojistných smluv, uzavřených se žalovaným. Proto soud žalobě žalobkyně v celém rozsahu vyhověl.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalobkyni soud přiznal zaplacený soudní poplatek 400 Kč, odměnu advokáta dle § 7, § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za 5 úkonů právní služby po 1 500 Kč, za přípravu a převzetí věci, za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, za sepis žaloby, za vyjádření se k podanému odporu dne [datum] a za účast u ústního jednání dne [datum]. Dále dle § 13 advokátního tarifu režijní paušál za každý úkon právní služby, náhradu za promeškaný čas za 15 půlhodin po 100 Kč ([obec] - [obec] a zpět) a cestovní výdaje za použití osobního motorového vozidla zn. BMW X5 za 735 km, trasa [obec] - [obec] a zpět dne [datum] s průměrnou spotřebou paliva motorová nafta 5,5 l na 100 km, s cenou pohonných hmot 27,20 Kč za 1 litr i paušál 4,40 Kč za 1 km, vše dle platné vyhlášky. Podle § 137 odst. 3 o. s. ř. dále soud přiznal DPH 21 %, když zástupce žalobkyně je advokátem a je plátcem DPH. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný zaplatí žalobkyni náklady řízení ve výši 18 352 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Soud neshledal podmínky pro rozhodnutí o nákladech řízení dle § 150 o. s. ř.

19. K plnění soud zavázal žalovaného v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud nezjistil žádné důvody pro prodloužení lhůty k plnění.