61 C 323/2018

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl soudcem titul titul Lukášem Holendou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně insolvenční správce právnická osoba anonymizováno , se sídlem adresa , příjmení , anonymizována dvě slova , země příjmení jméno a anonymizováno země proti žalovaným: 1. právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalované 2. právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalované zastoupená titul . jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa 3. právnická osoba , IČO se sídlem adresa žalované zastoupená titul . jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o neplatnost dražby

I. Žaloba, aby bylo určeno, že dobrovolná elektronická dražba, která proběhla dne [datum] na internetové adrese [webová adresa] dražební společnosti [právnická osoba], která byla zahájena v 11:00 hodin a skončena ve 13:00 hodin a jež byla konána na návrh [právnická osoba] a. s., jejímž předmětem byly nemovité věci zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště Jeseník, a to - pozemek parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, způsob ochrany rozsáhlé chráněné území, o výměře 1157 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., výroba, stavba stojící na pozemku parc. č. [rok], - pozemek parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, způsob ochrany rozsáhlé chráněné území, o výměře 822 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., výroba, stavba stojící na pozemku parc. č. [rok], - pozemek parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, způsob ochrany rozsáhlé chráněné území, o výměře 1307 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., výroba, stavba stojící na pozemku parc. č. [rok], - pozemek parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, způsob ochrany rozsáhlé chráněné území, o výměře 4527 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., výroba, stavba stojící na pozemku parc. č. [rok], - pozemek parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, způsob ochrany rozsáhlé chráněné území, o výměře 5064 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., výroba, stavba stojící na pozemku parc. č. [rok], - pozemek parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, způsob ochrany rozsáhlé chráněné území, o výměře 86 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., výroba, stavba stojící na pozemku parc. č. [rok], - pozemek parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, způsob ochrany rozsáhlé chráněné území, o výměře 466 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., výroba, stavba stojící na pozemku parc. č. [rok], - pozemek parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, způsob ochrany rozsáhlé chráněné území, o výměře 1011 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., výroba, stavba stojící na pozemku parc. č. [rok], - pozemek parc. č. [rok] – zastavěná plocha a nádvoří, způsob ochrany rozsáhlé chráněné území, o výměře 220 m2, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., výroba, stavba stojící na pozemku parc. č. [rok], vše v katastrálním území Jeseník, obec Jeseník, je neplatná, se zamítá. II. 1. žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit 2. žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce 2. žalované.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit 3. žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce 3. žalované.

1. Žalobou doručenou původně Okresnímu soudu v Jeseníku dne [datum] se [právnická osoba] [anonymizováno], se sídlem ve [příjmení] [jméno] (dále jen původní žalobkyně) domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud určil, že dobrovolná elektronická dražba ze dne [datum], blíže specifikovaná ve výroku tohoto rozsudku, je neplatná. Původní žalobkyně uvedla, že dražba proběhla, přestože nebyly splněny zákonné podmínky pro její provedení, provedením dražby bylo podstatným způsobem zasaženo do práv původní žalobkyně, neboť ta je skutečným vlastníkem části dražených nemovitostí. Dle žalobních tvrzení proběhla dražba na návrh 1. žalované, dražbu provedla 2. žalovaná, 3. žalovaná je vydražitelem. Původní žalobkyně před zahájením dražby vyrozuměla žalované 1. a 2., že do předmětu dražby jsou zahrnuty neoprávněně i nemovitosti, resp. jejich části, které nepatřily žalované 1. jako navrhovateli, původní žalobkyně takto chtěla předejít konání dražby, 2. žalovaná však od dražby neupustila. Původní žalobkyně na základě Smlouvy o koupi části závodu, uzavřené dne [datum] s [titul]. [jméno] [příjmení], insolvenčním správcem dlužníka [právnická osoba], [IČO], nabyla část závodu označenou jako závod [příjmení] [jméno], zabývající se výrobou lehkých ocelových konstrukcí, umístěnou v budovách v katastrálním území Jeseník ve vlastnictví 1. žalované a [právnická osoba] a. s . Původní žalobkyně se tak stala vlastníkem části závodu, do níž mimo jiné spadají technologie pevně spojené s budovami a pozemky, přičemž tyto technologie, které původní žalobkyně po právu nabyla, jsou pevně spojeny s předmětnými nemovitostmi po dobu delší než 10 let. Původní žalobkyně je tak přesvědčena, že je oprávněným vlastníkem technologických staveb specifikovaných v žalobě, kdy se jedná o nádrž, železniční vlečku a jeřábové dráhy, kdy některé z jeřábových drah jsou umístěny na pozemku parc. č. [rok], jenž byl předmětem žalobou napadené dražby. Dále v případě dalších technologických staveb a zařízení umístěných na pozemcích, jež byly předmětem dražby, jako např. mostový jeřáb, trolej jeřábu, lisy, mostové jeřáby, ohýbačky plechů apod., má původní žalobkyně za to, že její právní předchůdce (společnost [právnická osoba]) přinejmenším od roku 2002 tyto pozemky užívala k umístění těchto technologií, jednalo se o oprávněnou držbu a došlo tak k vydržení vlastnického práva k předmětným pozemkům, takže skutečným vlastníkem těchto pozemků je původní žalobkyně. Původní žalobkyně v žalobě poukázala na to, že nebyly splněny procesní podmínky pro konání napadené dražby, dražba se týkala i nemovitostí, jejichž skutečným vlastníkem nebyl navrhovatel dražby, podle původní žalobkyně dražba kromě toho trpěla i jinými vadami způsobujícími její neplatnost. Původní žalobkyně se domnívá, že má naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby, neboť se jedná v zásadě o jediný možný prostředek ochrany jejího vlastnického práva.

2. Žalovaná 1. se žalobou nesouhlasila. Namítala především nedostatek aktivní legitimace původní žalobkyně, neboť se nejedná o osobu oprávněnou k podání žaloby na určení neplatnosti dražby ve smyslu § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Dále poukázala na to, že v den konání dražby byla žalovaná 1. zapsána v katastru nemovitostí jako vlastník předmětu dražby, takže s ohledem na princip materiální publicity zápisu do katastru nemovitostí byla dražba konána na návrh vlastníka předmětu dražby, tedy zcela po právu. Dále namítala, že nemohlo dojít k vydržení vlastnického práva k předmětným pozemkům společností [právnická osoba], neboť tato sice předmětné pozemky užívala, ale vždy na základě nájemního vztahu, nemohla tedy být v dobré víře o tom, že by jí tyto pozemky patřily jako vlastníkovi; žalovaná 1. ve svém vyjádření dále podrobně specifikovala, jakým způsobem se vyvíjely nájemní vztahy mezi zúčastněnými subjekty.

3. Žalovaná 2. se žalobou rovněž nesouhlasila. Ve shodě s žalovanou 1. namítala nedostatek aktivní legitimace původní žalobkyně ve smyslu § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb. Dále uvedla, že nebyla splněna žádná z podmínek dle § 23 citovaného zákona, pro kterou by byla povinna upustit od dražby, a rozporovala také tvrzení původní žalobkyně o nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům, v zásadě se shodnou argumentací jako žalovaná 1.

4. Žalovaná 3. rovněž navrhovala zamítnutí žaloby s odůvodněním, že právní předchůdce původní žalobkyně, tj. společnost [právnická osoba], nikdy nebyla oprávněným držitelem předmětných pozemků, po celou dobu byly tyto pozemky užívány na základě platných titulů k užívání, konkrétně poukázala na nájemní smlouvu uzavřenou dne [datum] mezi 1. žalovanou a společností [právnická osoba]

5. Původní žalobkyně v replice na vyjádření žalovaných setrvala na svých předchozích právních hodnoceních a ohledně své aktivní legitimace uvedla, že se cítí být legitimována k podání žaloby analogicky podle § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách, neboť má za to, že je skutečným vlastníkem dražených nemovitostí.

6. Usnesením Okresního soudu v Jeseníku ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] byla vyslovena místní nepříslušnost Okresního soudu v Jeseníku a věc byla postoupena místně příslušnému Okresnímu soudu v Ostravě.

7. V průběhu řízení byl zjištěn úpadek původní žalobkyně, na její majetek byl prohlášen konkurz a insolvenčním správcem byla ustanovena společnost [právnická osoba] Insolvenční správce na výzvu soudu dne [datum] podal návrh na pokračování v řízení. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o pokračování v řízení s tím, že na straně žalobce bude pokračováno s insolvenčním správcem původní žalobkyně.

8. Soud rozhodl ve věci bez nařízení ústního jednání v souladu s § 115a) o. s. ř., když všichni účastníci s takovým postupem souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě již předložených listinných důkazů.

9. Soud provedl důkaz výpisem z katastru nemovitostí (č. l. 97 spisu), ze kterého zjistil, že ke dni [datum] byla v katastru nemovitostí jako vlastník všech nemovitostí uvedených ve výroku tohoto rozsudku zapsána žalovaná 1., s tím, že nabývacím titulem je kupní smlouva ze dne [datum]. Dále soud provedl důkaz kupní smlouvou z [datum] (č. l. 69-73 spisu), ze které zjistil, že [právnická osoba] a. s. prodala žalované 1. řadu nemovitostí, mimo jiné i nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Z dražební vyhlášky (č. l. 6-9 spisu) soud zjistil, že dražbu dne [datum] na internetové adrese [webová adresa] konala žalovaná 2. jako dražebník, jednalo se o dobrovolnou elektronickou dražbu, jejímž navrhovatelem byla žalovaná 1., předmětem byly nemovitosti uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Z dalších předložených listin již soud neučinil významnější skutková zjištění s ohledem na níže popsané právní hodnocení věci.

10. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně má naléhavý právní zájem na podání určovací žaloby, když podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (o. s. ř.) platí, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Otázku, zda určovací žaloba ve smyslu § 80 o. s. ř. je stále přípustná, posuzuje soud podle konkrétních okolností toho kterého případu podle stavu v době vydání rozhodnutí, jenž se může lišit od stavu, který zde byl v době zahájení řízení (srov. § 154 odst. 1 o. s. ř.). Jak v případě původní žalobkyně, tak stávající žalobkyně je dán tento naléhavý právní zájem přímo ze zákona, vyplývá z ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ovšem pouze jsou-li splněny podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení. Naopak nejsou-li tyto podmínky splněny, nemůže se žalobkyně domáhat určení neplatnosti žaloby.

11. Podle § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, platí, že každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na předností nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny jiné podmínky vymezené citovaným zákonem nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

12. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že základní podmínkou aktivní věcné legitimace k podání žaloby na vyslovení neplatnosti dražby je skutečnost, že se musí jednat o osobu, do jejíchž práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo; za podstatný zásah se zpravidla považuje taková újma na právech, která bude mít pro žalobce významný dopad. Podstatný zásah do práv však není jedinou podmínkou pro aktivní věcnou legitimaci, neboť žalobce musí být rovněž jednou z oprávněných osob uvedených v citovaném ustanovení. Vyslovení neplatnosti dražby se tedy může domáhat pouze účastník dražby, její navrhovatel, osoba oprávněná z předkupního práva k předmětu dražby, osoba oprávněná z práva na přednostní nabytí předmětu dražby, anebo osoba, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat. Jedná se o taxativní výčet osob oprávněných k podání žaloby o neplatnost dražby, který byl judikaturně prolomen pouze ve vztahu k insolvenčnímu správci, který by podal návrh na dražbu v době, kdy ještě nenastala nevyvratitelná právní domněnka, že předmět dražby byl pojat do soupisu majetkové podstaty oprávněně, nebo kdy ještě nebylo skončeno řízení o žalobě na vyloučení majetku z majetkové podstaty. Ve zde projednávaném případě žalobkyně ani netvrdila, že by byla jednou z osob vyjmenovaných v § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, a taková okolnost nevyplývá ani z obsahu spisu. Původní žalobkyně opřela svou tvrzenou aktivní legitimaci o tvrzení, že byla skutečným vlastníkem dražených nemovitostí (ač v katastru nemovitostí bylo vlastnické právo zapsáno ve prospěch žalované 1.), a její aktivní legitimace by se měla zakládat na analogickém použití § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, když žalobkyně měla být skutečným vlastníkem předmětu dražby. Tato úvaha však není správná. Jak bylo uvedeno, k žalobě o neplatnost dražby jsou oprávněny jen osoby vyjmenované v citovaném ustanovení, vlastník předmětu dražby mezi těmito osobami není. Citované ustanovení nelze vykládat extenzivně, tedy rozšiřovat jeho působnost na další osoby, naopak toto ustanovení jednoznačně stanoví, které osoby jsou aktivně legitimovány, ostatní osoby žalobu o vyslovení neplatnosti dražby podat nemohou. Zákon výslovně neumožňuje skutečnému vlastníkovi předmětu dražby dovolat se neplatnosti dražby v situaci, kdy navrhovatelem dobrovolné dražby je osoba od vlastníka odlišná (k tomu srov. [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno], [příjmení] [jméno]: Zákon o veřejných dražbách, komentář, 1. vydání, Praha: C. H. Beck, 2019 – komentář k § 24 odst. 3 písm. b).

13. Z uvedeného vyplývá, že žalobkyně není osobou oprávněnou k podání žaloby o vyslovení neplatnosti dražby ve smyslu § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, neboť se nejedná o žádnou z tam vyjmenovaných osob. V té souvislosti soud doplňuje, že i kdyby případně přisvědčil tvrzením původní žalobkyně o tom, že byla skutečným vlastníkem dražených nemovitostí, neměnilo by to nic na závěru o nedostatku její aktivní legitimace k podání žaloby, neboť ani vlastník není osobou oprávněnou k podání žaloby, není-li současně v postavení některé z osob vyjmenovaných v citovaném ustanovení. Z tohoto důvodu se soud nezabýval blíže tvrzeními žalobkyně o nabytí jejího vlastnického práva k draženým pozemkům v důsledku vlastnictví technologických zařízení umístěných na těchto pozemcích, neboť ani případný pozitivní závěr takové úvahy by nevedl k jinému než uvedenému závěru o nedostatku aktivní legitimace.

14. Jelikož tedy žalobkyně (původní ani nynější) není ve smyslu § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, oprávněnou osobou k podání žaloby o vyslovení neplatnosti dražby, soud žalobu na vyslovení neplatnosti dražby zamítnul.

15. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení proti procesně neúspěšnému účastníkovi. V řízení byli procesně úspěšní žalovaní, proto jim soud podle citovaného ustanovení přiznal právo na náhradu nákladů řízení. Takovému rozhodnutí nebrání okolnost, že žalobkyní je insolvenční správce původní žalobkyně, když navíc sama nynější žalobkyně podala návrh na pokračování v řízení a tím akceptovala riziko procesního neúspěchu ve věci včetně z toho vyplývající povinnosti k náhradě nákladů řízení procesně úspěšné protistraně.

16. Žalovaná 1. se práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdala podáním ze dne [datum], proto soud ve výroku II. rozhodl, že 1. žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. Výrokem III. byla 2. žalované přiznána náhrada nákladů řízení v celkové výši [částka], tato sestává z odměny za zastoupení advokátem ve výši [částka] za dva úkony právní služby dle § 7, § 9 odst. 3 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po [částka] (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě), náhrady hotových výdajů advokáta v částce [částka] (za dva úkony právní služby po [částka] dle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21% daně z přidané hodnoty ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 1, odst. 3 o.s.ř. Rozhodnutí je v souladu s vyčíslením žalované ze dne [datum]. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je nutno zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce 2. žalované.

18. Výrokem IV. pak byla 3. žalované přiznána náhrada nákladů řízení rovněž v celkové výši [částka], tato sestává z odměny za zastoupení advokátem ve výši [částka] za dva úkony právní služby dle § 7, § 9 odst. 3 písm. a/ vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po [částka] (příprava a převzetí věci, sepis vyjádření k žalobě), náhrady hotových výdajů advokáta v částce [částka] (za dva úkony právní služby po [částka] dle § 14 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), 21% daně z přidané hodnoty ve výši [částka] dle ust. § 137 odst. 1, odst. 3 o.s.ř. (registrace k DPH byla ověřena v systému ARES). Rozhodnutí o nákladech řízení u 3. žalované vychází z obsahu spisu, když 3. žalovaná ani na opakovanou výzvu soudu náhradu nákladů řízení nevyčíslila ani se nevyjádřila, že by se tohoto práva vzdala. V souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. je nutno zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce 3. žalované.