62 C 112/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice o zaplacení částky 80 013,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 73 878,05 Kč z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 229,05 Kč od 1. 8. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 51 649 Kč od 1. 8. 2024 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 21 705,70 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.

III. Řízení se, co do částky 6 135 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně od 1. 8. 2024 do zaplacení, zastavuje.

1. Žalobkyně si 27. 12. 2024 podala u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky 80 013,05 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že je vlastníkem bytu č. hodnota v domě na adresa-Anonymizováno ve Anonymizováno. nadzemním o velikosti Anonymizováno+Anonymizováno, když tento byt žalovaný užíval na základě smlouvy o nájmu bytu uzavřené 18. 10. 2019 ve znění dodatků č. 1 a 2. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou od 20. 10. 2019 do 31. 10. 2022 a skončil uplynutím sjednané doby. Ke dni skončení nájemního poměru žalovaný byt nevyklidil a žalobkyni nepředal, přičemž byt užíval bez právního důvodu do 1. 5. 2024. Za užívání bytu byl žalovaný povinen hradit žalobkyni pravidelně nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu ve výši stanovené evidenčními listy pro jednotlivá období. V souladu s evidenčním listem platným od 1. 11. 2021 byl měsíční předpis úhrad stanoven na částku 8 440 Kč, z toho 6 727 Kč byl předpis nájemného a 1 713 Kč zálohy na služby. Od 1. 3. 2022 činil měsíční předpis úhrad částku 8 580 Kč, z toho 6 727 Kč byl předpis nájemného a 1 853 Kč zálohy na služby. Od 1. 11. 2022 byl měsíční předpis úhrad stanoven částku 9 810 Kč, z toho 7 954 Kč byl předpis nájemného a 1 856 Kč zálohy na služby. Splatnost nájemného a plnění poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu byla sjednána v souladu s čl. V. dodatku č. 1 ke smlouvě o nájmu bytu předem na každý měsíc, nejpozději do 20. dne příslušného měsíce. K 31. 10. 2022 nájemní poměr k bytu žalovanému zanikl a žalovaný jej nepředal a nevyklidil a do 1. 5. 2024 jej zcela bez právního důvodu užíval. Bezesmluvní užívání bytu za období od 1. 1. 2022 do 31. 12. 2022 dluží žalobkyni celkem částku 22 229,05 Kč, které představují zůstatek nedoplatku z vyúčtování služeb za uvedené období. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě tohoto dluhu nejpozději do 31. 7. 2023 vyúčtovacím letákem, který se dostal do jeho dispozice 15. 4. 2023, tak i výzvou k úhradě z 8. 8. 2023. Za bezesmluvní užívání bytu od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 žalovaný dluží částku 57 784 Kč představující nedoplatek nezaplacené náhrady za užívání bytu odpovídající ujednanému nájemnému za 7/2023 ve výši 5 954 Kč, za 8-12/2023 po 7 954 Kč měsíčně. Za skutečně spotřebované služby spojené s užíváním tohoto bytu za rok 2023 pak částku 12 060 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do 31. 7. 2024, a to vyúčtovacím letákem, který se dostal do dispozice žalovaného 20. 4. 2024, tak i výzvou k úhradě z 6. 8. 2024. Vzhledem k tomu, že žalovaný ničeho nezaplatil, pak se žalobkyně domáhá rovněž i zákonného úroku z prodlení. Žalovaný byl vyzván předžalobní výzvou z 4. 12. 2024 k zaplacení dlužných částek, ale bezvýsledně.

2. Ještě před zahájením jednání žalobkyně vzala svou žalobu co do částky 6 135 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně 1. 8. 2024 do zaplacení, výslovně zpět a soud v souladu s tímto dispozitivním úkonem žalobkyně ve smyslu § 96 odst. 2 o.s.ř., řízení v této části zastavil.

3. Žalobkyně na podané žalobě s přihlédnutím k výše uvedenému zpětvzetí žaloby setrvala.

4. Žalovaný prostřednictvím opatrovníka uvedl, že z opatrnosti žalovaný nárok neuzná, když nájemní poměr měl být prodlužován uzavřenými dodatky č. 1 a 2, když není z předložených listin zřejmé, že zda tyto dodatky skutečně podepsal a takto svou vůli projevil žalovaný, když v podpisové části nájemní smlouvy a obou dodatků je možno zjistit, že podpisy se na těchto listinách naprosto liší a je třeba mít důvodnou pochybnost o tom, zda tyto dodatky uzavíral žalovaný a zda v době prodloužení nájmu vůbec byt užíval. Také z protokolu o předání a převzetí bytu z 3. 5. 2024 je sice uvedeno, že k převzetí bytu dochází mezi žalobkyní a žalovaným, podepsaná však je v protokolu za žalovaného zcela jiná osoba, a to jméno FO Anonymizováno, nar. datum. Z těchto listin nevyplývá, že by žalovaný tento byt skutečně užíval nebo zda tak činila zcela jiná osoba a komu dluh na nájemném a službách spojeným s užíváním bytu opravdu vznikl. U jednání opatrovník žalovaného zpochybnil i doručení vyúčtování služeb za rok 2022 a 2023. Na tomto svém stanovisku opatrovník žalovaného u jednání setrval.

5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno: - z informace o pozemku, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. st. Anonymizováno v k.ú. adresa, na kterém se nachází objekt k bydlení, a to dům č. p. Anonymizováno na adresa, - ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené 18. 10. 2019, že mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla uzavřena smlouva o nájmu bytu č. hodnota o velikosti Anonymizováno+Anonymizováno ve Anonymizováno. nadzemním podlaží domu č. p. Anonymizováno na adresa-Anonymizováno, přičemž nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou od 20. 10. 2019 do 31. 10. 2021, - z dodatku č. 1 ke smlouvě o nájmu z 18. 10. 2019, uzavřeného 12. 10. 2021, že se strany dohodly na změně nájemní smlouvy tak, že se tato uzavírá na dobu určitou do 30. 4. 2022, - z dodatku č. 2 ke smlouvě o nájmu z 18. 10. 2019 uzavřeného 4. 3. 2022, že strany změnily dobu nájmu, nově na dobu určitou do 31. 10. 2022, - z evidenčních listů pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu, že od 1. 11. 2021 činil předpis nájemného 6 727 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu 1 713 Kč, tj. 8 440 Kč měsíčně, od 1. 3. 2022 činil nájem bytu 6 727 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu 1 853 Kč, tj. celkem 8 580 Kč měsíčně a od 1. 11. 2022 činil nájem bytu 7 954 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu 1 856 Kč, tj. celkem 9 810 Kč měsíčně, - z vyúčtování služeb a plnění spojených s užíváním bytu za rok 2022, že nedoplatek za služby spojené s užíváním bytu představovaly částku 27 025 Kč, když toto vyúčtování bylo splatné k 31. 7. 2023, - z výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení spojenou s užíváním bytu za rok 2022 a výzvy k úhradě dluhu na nájemném z 8. 8. 2023, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě nedoplatku na službách spojených s užíváním předmětného bytu za rok 2022 ve výši 23 999 Kč, - z vyúčtování služeb a plnění spojených s užíváním bytu za rok 2023, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému nedoplatek za uvedené období v celkové výši 12 060 Kč splatné do 31. 7. 2024, - z výzvy k úhradě bezdůvodného obohacení spojeného s užíváním bytu č. hodnota za rok 2023 z 6. 8. 2024, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky ve výši 57 784 Kč, představující jednak nedoplatek za skutečně spotřebované služby za rok 2023 a dále úhrady ve výši ujednaného nájemného za rok 2023, - z protokolu o předání a převzetí bytu z 1. 5. 2024, že mezi žalobkyní jako přebírající a žalovaným jako předávajícím byl sepsán protokol, podle něhož došlo 1. 5. 2024 k předání a převzetí bytu č. hodnota na adresa, přičemž byt byl vyklizený, byla pořízena rovněž fotodokumentace, byly předány klíče od bytu a za předávajícího je protokol podepsán jméno FO, nar. datum, - z předžalobní výzvy k zaplacení částky 80 013,05 Kč s příslušenstvím ze 4. 12. 2024, že žalobkyně prostřednictvím své zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky 80 013,05 Kč s příslušenstvím, jenž představuje náklady za bezesmluvní užívání bytu za období roku 2022 ve výši 22 229,05 Kč, představující nedoplatek z vyúčtování služeb za toto období a dále za bezesmluvní užívání bytu za rok 2023, je evidována pohledávka v celkové výši 57 784 Kč, když ve výši 45 724 Kč se jedná o náhrada za užívání bytu odpovídající ujednanému nájemném a skutečně spotřebované služby ve výši 12 060 Kč. Žalovaný byl vyzván, aby do 11. 12. 2024 dlužnou částku uhradil, přičemž zásilka byla žalovanému na poslední známou adresu odeslána 4. 12. 2024 a připravena k vyzvednutí 6. 12. 2024.

6. V řízení byl prokázán následující podstatný skutkový stav: Žalobkyně je vlastník domu č. p. Anonymizováno v k.ú. adresa jako pronajímatel uzavřela s žalovaným jako nájemcem smlouvu o nájmu bytu 18. 10. 2019, když tento nájemní poměr byl sjednán na dobu dvou let, od 20. 10. 2019 do 31. 10. 2021. Před uplynutím této doby byl na základě dodatku č. 1 uzavřeného 12. 10. 2021 prodloužena doba nájmu do 30. 4. 2022 a na základě uzavřeného dodatku č. 2 z 4. 3. 2022 byl tento nájemní poměr prodloužen do 31. 10. 2022. Uplynutím uvedené doby žalovanému nájemní poměr zanikl. Žalovaný byl povinen hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, které od 1. 1. 2021 činily částku 8 440 Kč, a to nájemné 6 727 Kč a 1 713 Kč zálohy na služby, od 1. 3. 2022 pak částku 8 580 Kč měsíčně, z toho nájemné 6 727 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu 1 853 Kč, od 1. 11. 2022 9 810 Kč, z toho nájemné 7 954 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu 1 856 Kč. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala služby spojené s užíváním bytu za rok 2022 na částku 27 025 Kč, přičemž tuto měl žalovaný uhradit do 31. 7. 2023. Výzvou z 8. 8. 2023 žalobkyně vyzvala žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení spojeného s užíváním bytu a k úhradě dluhu na nájemném, a to v celkové výši 23 999 Kč. Za rok 2023 žalobkyně vyúčtovala skutečně spotřebované služby částkou 12 060 Kč, která byla splatná do 31. 7. 2024 a žalovaný byl vyzván k úhradě této částky, respektive k vydání bezdůvodného obohacení výzvou z 6. 8. 2024 čítající jednak výše uvedenou částku a náhradu za bezesmluvní užívání bytu za uvedené období v celkové výši 57 784 Kč. Žalovaný však ničeho z těchto plateb nezaplatil. Po skončení nájemního poměru žalovaný byt nevyklidil a žalobkyni nepředal, když se tak stalo až 1. 5. 2024, kdy byl o předání bytu vyhotoven protokol. Za žalovaného byt předala třetí osoba, a to jméno FO. Žalobkyně ještě před podáním žaloby vyzvala žalovaného předžalobní výzvou k zaplacení částky 80 013,05 Kč, které jednak představovaly nedoplatek z vyúčtování služeb za rok 2022 ve výši 22 229,05 Kč, dále pohledávku za skutečně spotřebované služby za rok 2023 ve výši 12 060 Kč a náhradu za bezesmluvní užívání bytu ve výši ujednaného nájemného v částce 45 724 Kč, přičemž tato předžalobní výzva z 4. 12. 2024 byla žalovanému odeslaná téhož dne a doručena 6. 8. 2024. Žalovaný však na žádnou z těchto výzev nereagoval a žalobkyni ničeho neuhradil.

7. Po zhodnocení shora uvedeno skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla zčásti důvodná. V daném případě byla mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem ve smyslu § 2235 a následující občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) sjednána o smlouva o nájmu bytu na základě, které žalovanému vzniklo právo užívat byt vymezený ve smlouvě, a to na dobu určitou od 20. 10. 2019 do 31. 10. 2021. Doba nájmu byla mezi stranami prodloužena postupně uzavřenými dodatky nejprve do 30. 4. 2022 a následně do 31. 10. 2022. Uplynutím této doby žalovanému nájemní poměr skončil a žalovaný byl povinen byt vyklidit a žalobkyni předat, což však neučinil. S právem užívat byt vznikla žalovanému povinnost hradit nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu, které k 1. 11. 2021 činil měsíční předpis nájemného 6 727 Kč a zálohy na služby spojené s užíváním bytu 1 713 Kč, od 1. 3. 2022 8 580 Kč měsíčně, a to nájemné 6 727 Kč a zálohy na služby 1 853 Kč. Po skončení nájemního poměru k bytu, tj. od 1. 11. 2022 žalovaný byt užíval bez právního důvodu, nevyklidil jej a žalobkyni nepředal, proto žalobkyni vzniklo ve smyslu § 2295 o. z. právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, a to do doby, kdy byl byt skutečně vyklizen. Žalobkyně tak byla oprávněna od 1. 11. 2022 požadovat tuto náhradu ve výši naposledy ujednaného nájemného ve výši 6 727 Kč. Žalovaný byl rovněž povinen uhradit nedoplatek za vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu za rok 2022, který byl vyúčtován v částce 27 025 Kč, přičemž žalobkyně z tohoto titulu požadovala úhradu 22 229,05 Kč, kterou žalovaný nezaplatil, ač byl k jejímu zaplacení vyzván. Žalovaný dále nezaplatil vyúčtované skutečně spotřebované služby za rok 2023 ve výši 12 060 Kč a rovněž neuhradil náhradu za užívání bytu odpovídající ujednanému nájemnému, a to za 7/2023 ve výši 5 954 Kč, za 8-12/2023 ve výši 33 635 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě těchto částek, naposledy předžalobní výzvou z 4. 12. 2024, která mu byla doručena na poslední známou adresu. Žalovaný však ničeho žalobkyni nezaplatil, proto soud žalobě vyhověl a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni celkem 73 878,05 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, byl podle § 1970 o. z. zavázán zaplatit vedle jistiny také příslušenství, a to úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalovanému zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 o.s.ř.

8. Pokud bylo v řízení zpochybňováno, že by žalovaný podepsal dodatky č. 1 a 2 k nájemní smlouvě a také to, zda byt v daném období, tj. od 1. 11. 2021 od skončení nájemního poměru až do 1. 5. 2024 užíval, pak soud má za to, že i v případě, že by dodatky k nájemní smlouvě nebyly žalovaným podepsány a byt nebyl žalovaným užíván, pak bylo jeho povinností ke dni skončení nájemního poměru, tj. k 31. 10. 2021 byt vyklidit a předat, což žalovaný neučinil a stalo se tak až 1. 5. 2024. Žalovaný tak žalobkyni znemožnil, aby mohla s bytem disponovat, když si svou povinnost, která mu plynula z nájemní smlouvy nesplnil. Žalovaný tak byt od 1. 11. 2021 užíval, případně umožnil užívat třetím osobám, a proto je povinen zaplatit žalobkyni náhradu ve výši ujednaného nájemného, tj. naposledy ujednaného nájemného – 6 727 Kč a vydat bezdůvodné obohacení za skutečně spotřebované služby (když žalobkyní byly zohledněny platby na zálohách) za rok 2022 a 2023. Pokud v řízení bylo namítáno, že výzvy k úhradě k zaplacení dlužných částek nebyly doručeny žalovanému a nedostaly se tak do jeho dispozice, pak soud má za to, že žalobkyně učinila vše k tomu, aby vyúčtování a výzvy doručila na poslední známou adresu žalovaného a žalovaný měl možnost si tyto zásilky vyzvednout a s jejich obsahem se seznámit. Žalobkyně tak má právo požadovat nejen úhradu dlužných částek, ale i úrok z prodlení. S ohledem na výše uvedené soud shledal obranu žalovaného nedůvodnou a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2, věta prvá o.s.ř., když žalobkyně vzala svou žalobu, co do částky 6 135 Kč s příslušenstvím výslovně zpět, žalobkyně proto zavinila zastavení řízení v této části, soud proto při přiznání nákladů řízení vycházel z poměrného úspěchu žalobkyně, který představoval 92 % a její neúspěch 8 %. Soud přiznal žalobkyni na nákladech řízení 84 % uplatněných nákladů řízení. Tyto by při 100 % úspěchu představovaly částku 25 840,10 Kč a sestávaly by se ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 201 Kč a z nákladů na právní zastoupení žalobkyně spočívající v odměně zástupkyně v částce 4 340 Kč za 1 úkon právní pomoci, tj. za 4 úkony právní pomoci 17 360 Kč dle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a) 2xd), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále hotové výdaje ve výši 300 Kč za 1 úkon právní pomoci, tj. za 3 úkony 900 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), 2xd) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024 a hotové výdaje ve výši 450 Kč za účast u jednání 16. 6. 2026 dle § 11 odst. 1 písm. g) a § 13 odst. 4 téže vyhlášky, ve znění účinném od 1. 1. 2025 a 21 % DPH z částky 18 710 Kč, ve výši 3 929,10 Kč. Soud přiznal žalobkyni 84 % takto vyčíslených nákladů řízení, tj. částku 21 705,70 Kč, které byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Ostravě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.