62 C 135/2026

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 111 448,72 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 936,91 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 23. 12. 2025 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 58 738,07 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 53 698,40 Kč od 22. 8. 2025 do 22. 12. 2025, úrok z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 1 761,49 Kč od 23. 12. 2025 do zaplacení a částku 773,74 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně si 26. 2. 2026 podala u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala úhrady částky 111 448,72 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že pohledávka vznikla na základě smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. hodnota mezi žalobkyní a žalovaným uzavřenou 26. 1. 2025 distančním způsobem na adrese www.Anonymizováno.Anonymizováno. Na základě této se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení, až do výše 80 000 Kč, s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VI. a čl. VII. smlouvy, v pravidelných splátkách dle čl. V. odst. 1 smlouvy, přičemž první splátka byla splatná 25. 2. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat 20. 7. 2026. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje na základě, kterých žalobkyně posoudila jeho úvěruschopnost, a to tak, že při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistila u žalovaného informace o počtu členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících a hospodařících ve společné domácnosti se spotřebitelem mající příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni, což vyplývá z PDF souboru úvěruschopnost či creditworthiness, který byl soudu zaslán v příloze žaloby. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v registrech, a to z výpisu z Centrální evidenci exekucí, z výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z registru neplatných dokladů, výpisu z registru ČR hledaných osob, z výpisu registru politicky aktivních osob, výpisu katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpisu z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedla žalobkyně podle interní metodiky schválené ČNB a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými zákonem o spotřebitelském úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla s žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl žalovanému nejprve zpřístupněn formulář ke standartním předsmluvním informacím ke spotřebitelském úvěru, který odsouhlasil, a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslána na jemu uvedenou e-mailovou adresu. Úvěr byl žalobkyní vyplacen prostřednictvím bankovního převodu na účet č. č. účtu, a to 26. 1. 2025 ve výši 17 000 Kč, 3. 3. 2025 ve výši 2 000 Kč, 3. 3. 2025 ve výši 8 000 Kč, 4. 3. 2025 ve výši 3 202 Kč, 27. 3. 2025 ve výši 24 173 Kč, tj. celkem 54 375 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelnou službu, a to služba „Anonymizováno“ za poplatek 825 Kč a službu Klidné spaní za poplatek 80,52 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem 2 438,15 Kč, a to 25. 2. 2025 ve výši 2 202,93 Kč, 27. 3. 2025 ve výši 72,13 Kč, 16. 5. 2025 ve výši 163,09 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně smlouvu vypověděla, o čemž žalovaného informovala e-mailem z 21. 8. 2025. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k žalobkyni nesplacenou pohledávku v částce 110 674,98 Kč, a to za jistinu 51 936,91 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru 980,61 Kč, za službu Presto 744,28 Kč, poplatek za službu Klidné spaní 36,60 Kč a smluvní úrok 56 976,58 Kč. V případě, že by soud nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru neměl za prokázaný, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena a žalovaný se takto bezdůvodně na úrok žalobkyně obohatil. Žalobkyně je oprávněna požadovat v případě prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Za dobu od 22. 5. 2025 do 20. 8. 2025 žalobkyně požaduje úhradu částky 773,74 Kč. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána 14. 12. 2025 a 4alovaný ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K jednání nařízenému na 21. 7. 2026 se žalobkyně, ani žalovaný nedostavili, svou neúčast u jednání neomluvili, proto soud jednal ve věci v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.).

4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto důkazů, ze kterých zjistil následující skutečnosti: z listiny Výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti právnická osoba, že jsou zde uvedeny základní údaje o osobních a majetkových poměrech žalovaného. Z listiny označené jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru z 26. 1. 2025 č. hodnota, že jako smluvní strana je zde uvedena žalobkyně jako věřitel, žalovaný jako dlužník, předmětem této smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému částku až do výše 80 000 Kč jako spotřebitelský úvěr, RPSN 1 436,65 %, celkem splatná částka je vždy uvedena v klientské sekci, konec splatnosti kreditního rámce 20. 7. 2026. Smlouva je opatřena podpisem za žalobkyni, za žalovaného není opatřena podpisem, u textu dlužník v závěru smlouvy je pouze uveden údaje, že smlouva byla podepsána 26. 1. 2026. Ze sdělení právnická osoba. z 16. 6. 2026 a z výpisů z účtu žalovaného bylo prokázáno, že na účet žalovaného č. hodnota byla 26. 1. 2025 připsána částka 17 000 Kč, 3. 3. 2025 částka 2 000 Kč, 3. 3. 2025 částka 8 000 Kč, 4. 3. 2025 částka 3 202 Kč a 27. 3. 2025 částka 24 173,06 Kč. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby z 14. 12. 2025 včetně podacího lístku z 16. 12. 2025, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě částky 113 557,12 Kč do 3 dnů na bankovní účet zde uvedený a tato zásilka byla žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě odeslána.

5. Soud předně konstatuje, že v řízení nebylo prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu, žalobkyně sice předložila k důkazu listiny nadepsané jako „Údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru“, „Souhlas se zpracováním osobních údajů“ a „Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru“ z 26. 1. 2025, nicméně tyto listiny nebyly opatřeny podpisy stran, jenž je měly uzavřít, kdy na listině nazvané jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru je umístěn podpis osoby jednající za žalobkyni. Z těchto listin se uzavření smlouvy s žalovaným nebylo prokázáno, že by text těchto listin odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo tímto prokázáno, že by smlouva o tvrzeném obsahu byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě internet, tedy pomocí prostředků komunikace na dálku za splnění podmínek § 562 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Rovněž nebylo prokázáno, že by žalobkyně při uzavření smlouvy zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, a to její příjmovou i výdajovou stránku v kontextu konkrétních osobních poměrů žalovaného. V tomto směru žalobkyně předložila pouze listiny, a to výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti Jméno žalobkyně., kdy jde o listinu vytvořenou žalobkyní, která tyto skutečnosti není způsobilá sama o sobě prokázat. Soud byl připraven u jednání žalobkyni poučit o povinnosti doplnit skutková tvrzení a důkazy ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., avšak žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila, svou neúčast neomluvila, a tímto se o možnost být takto poučena sama připravila.

6. Soud vzal v řízení za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 54 375 Kč, a to postupně 26. 1. 2025 ve výši 17 000 Kč, 3. 3. 2025 ve výši 2 000 Kč, 3. 3. 2025 ve výši 8 000Kč, 4. 3. 2025 ve výši 3 202 Kč, 27. 3. 2025 ve výši 24 173 Kč převodem na účet žalovaného a taktéž bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou z 14. 12. 2025 ve lhůtě 3 dnů, když tato zásilka byla odeslána na adresu trvalého pobytu žalovaného.

7. Podle § 2991 odst. 1 o. z. – Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle odst. 2 téhož ustanovení – Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 o. z. – Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného důvodu, a to částkou 54 375 Kč převodem na účet žalovaného a žalovaný před podáním žaloby na tuto částku žalobkyni zaplatil částku 2 438,15 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil, že by další částku žalobkyni zaplatil. Proto soud vzal za prokázáno, že z částky 54 375 Kč na účet žalobkyně kromě částky 2 438,15 Kč ničeho dalšího nezaplatil. Soud má za to, že žalobkyni náleží v souladu se shora citovanými ustanoveními právo na vrácení všeho, co bez prokázaného důvodu poskytla žalovanému, tj. částku 51 936,91 Kč, což je rozdíl mezi částkou žalovanému poskytnutou a částkou, kterou dle tvrzení žalobkyně žalovaný uhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1968 a násl. o. z. právo na úroky z prodlení za dobu od 23. 12. 2025 do zaplacení, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost dle názoru soudu nebyla sjednána s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy a žalovaný byl podle § 1968 odst. 2 o. z. povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl vyzván. Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou z 14. 12. 2025, která mu byla odeslána 16. 12. 2025. Byla mu tak za použití § 573 o. z. doručena do jeho dispoziční sféry 19. 12. 2025 a žalovaný byl s ohledem na žalobkyní uvedenou třídenní lhůtu k plnění povinen plnit do 22. 12. 2025. Žalovaný se tak ocitl v prodlení dnem následným, tj. 23. 12. 2025, a proto byl žalobkyni přiznán nárok na úroky z prodlení právě od tohoto data ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 315/2013 Sb. Soud zavázal žalovaného uhradit žalobkyni částku 51 936,91 Kč s příslušenstvím tak, jak je vymezeno ve výroku I. rozsudku, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 o.s.ř. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když žalobkyně byla se svou žalobou neúspěšná ve větším než 50 % rozsahu uplatněného nároku a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady spojené s tímto řízením nevznikly. Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení prostřednictvím podepsaného soudu ke Krajskému soudu v Ostravě, písemně, dvojmo. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.