62 C 167/2022

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno . se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 o žalobu o plnění

I. Žalovaný je povinen žalobkyni dodat řádné vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh za jednotlivé služby spojené s užíváním bytu č. , hodnota, v domě č.p. , Anonymizováno, na , adresa, -, Anonymizováno, za období od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 48 321 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na nákladech státu částku, o které bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně si dne 30. 4. 2022 podala u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala vydání řádného vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh za služby spojené s užíváním bytu č. , hodnota, na , adresa, za rok 2018. Své podání odůvodnila tím, že , jméno FO, zemřelá dne , datum, byla vlastníkem bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , mj. i v roce 2018. Tento byt darovala žalobkyni na základě darovací smlouvy z 25. 9. 2019. Žalovaný, jakožto poskytovatel služeb, je podle § 7 zákona č. 67/2013 Sb. povinen žalobkyni vyúčtovat skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby za zúčtovací období, tedy i za rok 2018. Žalobkyni byl dosud doručen dokument, který nesl označení „Vyúčtování služeb za období: 1/2018–12/2018“, přičemž tento není řádným vyúčtováním. Tento dokument byl žalobkyni doručen až po opakovaných urgencích dne 7. 3. 2022, přičemž žalobkyně žalovaného opakovaně marně upozorňovala, že tento není řádným vyúčtováním, protože vykazuje velké množství nedostatků, z níž nejzávažnější je absence řádného vyúčtování tepla a teplé vody, když chybí jednotková cena tepla, podlahová plocha, koeficienty a součinitele použité pro přepočet podlahové plochy, chybí vysvětlení použitých zkratek, a podobně. Po opakovaných urgencích bylo žalobkyni dne 16. 3. 2022 zasláno doplnění vyúčtování, kterým však nedostatky odstraněny nebyly. Žalobkyně se pokusila o smírné vyřešení sporu, a to naposledy dopisem ze dne 21. 4. 2022, ve kterém byla žalovanému poskytnuta 7denní lhůta k podání řádného vyúčtování. Žalovaný však tak neučinil a doposud řádné vyúčtování žalobkyní nezaslal. Žalobkyně podáním ze dne 1. 9. 2022 doplnila svou žalobu tím, že uvedla, že dokument, a to vyúčtování za rok 2018 neobsahuje veškeré náležitosti požadované právním předpisem, a to vyhláškou č. 269/2015 Sb., zejména vykazuje vady, když ve vyúčtování chybí podlahová plocha a započitatelná podlahová plocha podle § 6 písm. d), dále chybí jednotková cena tepla dle § 6 písm. b) a chybí koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu dle § 6 písm. g). Z důvodu absence těchto údajů není tento dokument řádným vyúčtováním. Žalobkyně poukazovala na judikaturu Nejvyššího soudu, a to například na znění rozsudku ve věci 26 Cdo 4637/2018. Žalovaný tím, že nedodal řádné vyúčtování, tak nadále má povinnost dodat řádné vyúčtování a ani skutečnost, že ze strany žalované došlo k úhradě přeplatku z tohoto vyúčtování nezvrátí skutečnost, že daný dokument není řádným vyúčtováním. Také ani skutečnost, zda uživatel využil či nevyužil svého práva seznámit se s podklady pro vyúčtování, nemá žádný vliv na řádnost či neřádnost samotného vyúčtování. Obdobně je tomu tak i u námitek. Buď tedy je vyúčtování řádné, nebo nikoliv. Žalobkyně na podané žalobě u jednání setrvala.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil dne 13. 7. 2022 a uvedl, že nárok žalobkyně neuznává a odmítá jej, když tvrdí, že v roce 2018 a 2019 byla vlastníkem bytové jednotky , jméno FO, , které žalovaný v souladu s platnými právními předpisy jako vlastníkovi, který má obdržet vyúčtování služeb, odeslal 23. 4. 2019 vyúčtování za rok 2018, ve kterém byl zjištěn přeplatek ve výši 3 036 Kč, který byl 28. 5. 2019 odeslán na její bankovní účet. Žalovaný vyúčtování služeb za rok 2018 zaslal prostřednictvím svého statutárního zástupce , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, na korespondenční adresu právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaný tak včas ve lhůtě čtyř měsíců, tj. do 30. 4. 2019, po skončení zúčtovacího období doručil právní předchůdkyní žalobkyně úplné, řádné a správné vyúčtování služeb za rok 2018, když toto vyúčtování obsahuje skutečné výše nákladů na služby a zálohy za jednotlivé služby. Rovněž zjištěný přeplatek, který byl taktéž poukázán včas na bankovní účet. Žalovaný tak splnil veškeré své povinnosti vyplývající ze právních předpisů, a to z § 7 zákona č. 67/2013 Sb. Pokud se žalobkyně domáhá jako právní nástupkyně , jméno FO, práva na dodání vyúčtování za rok 2018 zcela ve svém právním hodnocení situace přehlíží skutečnosti, z níž plyne, že žaloba je neoprávněná, a to s ohledem na to, že lhůty pro případné uplatnění žádosti o poskytnutí podkladů zohledněných při vyúčtování, stejně jako lhůta pro podání námitek stanovená § 8 výše citovaného zákona již marně uplynuly. Žalobkyně ani její právní předchůdkyni žádost o poskytnutí podkladů nepodaly v zákonem stanovené lhůtě a totéž platí ohledně práva na podání námitek. V současné době tak žalobkyni právo na dodání vyúčtování nesvědčí. Žalovaný uvedl, že před podáním žaloby žalobkyni vyhověl a v rámci komunikace doložil opět vyúčtování služeb za rok 2018 a poskytl možné vysvětlení vzniklých nedoplatků v následujících letech 2019 a 2020. Z tohoto důvodu žalovaný navrhoval, aby žaloba byla zamítnuta a na tomto svém stanovisku také ujednání setrval.

3. Ve věci byl dne 13. 12. 2022 vydán rozsudek, kterým byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, když v řízení nebyla prokázána aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno odvolání a krajský soud usnesením ze dne 20. 6. 2023 rozsudek zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení. Dospěl k závěru, že je dána aktivní legitimace žalobkyně v tomto sporu a je nutno provádět důkazy navržené žalobkyní k prokázání tvrzení, že vyúčtování za rok 2018 není řádným vyúčtováním.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázáno:z prohlášení vlastníka o vymezení jednotek v budově podle § 5 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů ze dne 19. 8. 1996, že , právnická osoba, , Anonymizováno, , Anonymizováno, bylo k uvedenému dni vlastníkem budovy č. p. , Anonymizováno, na , adresa, , stojícím na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , v níž k tomuto dni vymezil jednotky podle § 2 písm. f), § 5 zákona o vlastnictví bytů očíslované , Anonymizováno, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jež jsou jednotlivě v prohlášení blíže popsány s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 14. 7. 1998. V tomto prohlášeních vlastníka k popisu bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je specifikováno, že tato se skládá ze dvou místností s příslušenstvím, a to kuchyně, pokoje, předsíně a koupelny, přičemž podlahová plocha místností je celkem 33,35 m², sklep o rozměru 1,56 m² a vybavení jednotky tvoří mj. dva kusy topného tělesa, výměra podlahové plochy jednotky pro účely stanovení spoluvlastnického podílu na společných částech domu je 34,91 m², k vlastnictví této jednotky patří spoluvlastnický podíl o velikosti 3491/352922 na společných částech budovy,z darovací smlouvy na věc nemovitou ze dne 25. 9. 2019 a výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , že mezi , jméno FO, jako dárcem a žalobkyní jako obdarovanou byla uzavřena darovací smlouva, jejímž předmětem byla uvedena bytová jednotka č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a žalobkyně byla v katastru nemovitostí zapsaná jako vlastník bytové jednotky na základě výše uvedené darovací smlouvy s právními účinky vkladu ke dni 30. 12. 2019,z části výkresové dokumentace k uvedenému bytu, že uvedený byt se sestává ze čtyřech místností, a to místností označených čísly 11, 12, 13, 14, když v místnosti číslo , hodnota, je vyznačeno jedno otopné těleso a v místnosti 12 také jedno otopné těleso,z vyúčtování služeb za rok 2018 ze dne 30. 4. 2019, že za uvedené období byly právní předchůdkyni žalobkyně vyúčtovány náklady za byt č. , hodnota, v celkové výši 14 771,96 Kč a celkové skutečně zaplacené zálohy činily 17 808 Kč, přeplatek představoval částku po zaokrouhlení 3 036 Kč. Vyúčtování obsahuje údaje o podlahové ploše o rozměru 33,35 m², koeficient pro přepočet podlahové plochy – souhrnný 1 a započitatelná podlahová plocha činí 33,35 m². Dále obsahuje údaje o celkových nákladech za teplo v Kč za zúčtovací jednotku (budovu) 284 069 Kč a za byt 3 108,70 Kč, teplo pro vytápění - spotřební složka 284 069 Kč a pro byt 2 174,44 Kč, teplo pro vytápění celkem za budovu 568 138 Kč a pro bytovou jednotku 5 133 Kč, zaplacené zálohy ve výši 5 850 Kč, ohřev TUV-základní složka 47 115,30 Kč, za byt 915,54 kč, ohřev, TUV-spotřební složka 109 935,70 Kč, bytová jednotka 2 389,91 Kč, studená voda pro TUV-spotřební složka 71 842 Kč, pro bytovou jednotku 1 561,78 Kč a TUV celkem pro zúčtovací jednotku 228 893 Kč a pro byt 4 867,23 Kč, přičemž na zálohách byla zaplacena na této položce částka 7 950 Kč,z výpisu odeslané pošty, že vyúčtování služeb bylo právní předchůdkyni žalobkyně zasláno dne 23. 4. 2019, a to na adresu dle aktualizace dat ze dne 12. 3. 2018 , adresa, ,z výpisu salda pro byt žalobkyně na adrese , adresa, /, Anonymizováno, , , adresa, , že k 28. 5. 2019 byl na účet , jméno FO, zaslán přeplatek ve výši 3 036 Kč z vyúčtování služeb za rok 2018,z předžalobní výzvy k plnění ze dne 21. 4. 2022 včetně potvrzení o dodání, že žalobkyně vyzvala prostřednictvím svého zástupce žalovaného k dodání řádného vyúčtování služeb za rok 2018 k bytu č. , hodnota, na adrese , adresa, , do sedmi dnů od doručení této výzvy. Zásilka byla dodána žalovanému téhož dne,ze znaleckého posudku číslo 04/404/23, vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, dne 19. 3. 2023 ve spojení s výpovědí znalce, že ve vyúčtování za uvedený byt za rok 2018 nejsou uvedené koeficienty a součinitelé uvedené v § 6 odst. g), když v této bytové jednotce jsou obsaženy místnosti, které nejsou vybaveny otopným tělesem a je proto nutno vypočítat započitatelnou podlahovou plochu z podlahové plochy s použitím koeficientů uvedených v příloze 1 písm. a) vyhlášky č. 269/2015 Sb. Ve vyúčtování je uveden jakýsi „koeficient pro přepočet podlahové plochy – souhrnný“ v hodnotě 1, avšak žádný předpis takovýto pojem nezná. Ve vyúčtování je uvedeno, že podlahová plocha a započitatelná podlahová plocha jednotky mají stejnou hodnotu, a to 33,35 m². Je proto započitatelná plocha konečného spotřebitele nesprávná a pokud je nesprávná, je nesprávná celá započitatelná podlahová plocha ve zúčtovací jednotce, nesprávný je proto i výpočet pro stanovení nákladů základní složky jak pro zúčtovací jednotku, tak i pro konečného spotřebitele a nesprávný je celý výpočet nákladů za teplo pro vytápění. Při vypracování znaleckého posudku bylo vycházeno z prohlášení vlastníka pro daný byt, který se skládá ze 4 místností – kuchyně, pokoje, předsíně a koupelny, a proto podle přílohy 1 vyhlášky musí být koeficienty nevytápěných místností vždy menší než 1, to znamená, že započitatelná podlahová plocha musí být menší než podlahová plocha bytu. Z vyúčtování vyplývá, že bytová jednotka má pouze jeden radiátor, když je zde uvedeno 1 IRTN, avšak podle prohlášení vlastníka byt je osázen 2 radiátory, má dva. Ve vyúčtování je nesprávně uveden podíl nákladů připadajících na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, na teplo na ohřev vody dle § 6 odst. f), ovšem ve vyúčtování je pro bytovou jednotku uveden ohřev TUV-ZS, ohřev TUV-SS, SV pro TV-SS a TUV celkem, přičemž celkový náklad pro konečného spotřebitele na teplo pro ohřev teplé vody je 3 305,45 Kč (915,54 Kč+2 389,91 Kč), údaj ve vyúčtování však činí 4 867,23 Kč, údaj vyjadřující „hodnotu podílu konečného příjemce na teplo pro ohřev teplé vody“ ve výši 2,105 % z celku je správný, přičemž tento údaj je vypočten jenom z nákladů na teplo, avšak v předchozím bodě vyúčtování uvádí, že náklady jsou teplo+voda, což je nesrozumitelné a nesprávné. Dále dle § 6 odst. 4 zákona č. 67/2013 Sb. jsou náklady pro společnou přípravu tepla, které jsou, v tomto případě uvedeny tak, že základní složka pro zúčtovací jednotku činí 47 115,30 Kč, podlahová plocha zúčtovací jednotky 3 432,5 m², podlahová plocha konečného spotřebitele 33,35 m², vzorec pro výpočet nákladů pro konečno spotřebitele je: základní složka zúčtovací jednotky: podlahová plocha zúčtovací jednotky x podlahová plocha konečného spotřebitele = náklady základní složky konečného spotřebitele. Výsledek je následující: 47 115,30: 3432,5 = 13,73, 13,73 x 33,35 = 457,77 Kč, přičemž ve vyúčtování je tato hodnota uvedena v nesprávné výši 915,54 Kč. Žalovaná strana namítala ve vztahu k teplé vodě, že dům je rozdělen na dvě části a každá jedna část má svou teplou vodu a výpočet, proto je výpočet znalce má být nesprávný, ovšem z vyúčtování tyto skutečnosti o rozdělení na dvě části neplynou. Ve vyúčtování nejsou uvedeny měrné náklady na vytápění v Kč/m2 v zúčtovací jednotce a u konečného spotřebitele, které jsou nezbytné pro určení odchylky nákladů na vytápění u konečného spotřebitele od průměrných nákladů na vytápění v zúčtovací jednotce (§ 3 odst. 2 písm. a). Z obsahu vyúčtování vyplývá, že v žádné jednotce domu nedošlo k podkročení nákladů na vytápění pod 80 % průměru v celé zúčtovací jednotce ani překročení přes 200 % průměru v zúčtovací jednotce. Tato skutečnost je reálná, nicméně je poměrně velmi výjimečná, když v domě se nachází 31 bytových jednotek. To však znalec nemohl posoudit s ohledem na nedostatek podkladů. Ovšem i v tomto případě je nutno počítat při těchto měrných nákladech na vytápění se započitatelnou plochou bytových jednotek, která je v daném případě nesprávná. Ve vyúčtování jsou uvedeny odečty spotřebovaných médií – u studené vody 39 m³ a u teplé vody 19 m³ pro konečného spotřebitele, což je správně, ovšem tyto hodnoty jsou uvedeny jako spotřeba ve vyúčtování studené vody a teplé vody. Vodoměry instalované v bytech nejsou absolutní, ale poměrové, což znamená, že spotřeba se vypočítá tak, že se celková spotřeba v zúčtovací jednotce rozdělí na jednotlivé konečné spotřebitele v poměru naměřených hodnot jejich vodoměrů. Je to z tohoto důvodu, že součet spotřeby všech konečných vodoměrů se nikdy nerovná naměřené spotřebě na fakturační vodoměr. Jsou proto v daném případě nesprávné jsou odečty nebo hodnota množství spotřebované vody,z odečtů ÚT, TV a SV v bytech za rok 2018 a 2020 v tomto bytě, že v bytě č. , hodnota, byl dne 9. 1. za rok 2018 proveden odečet na jednom radiátoru činil počet dílků 1 555 a druhém radiátoru 3 622 dílků, tj. celkem 5 177 dílků. V uvedeném bytě byl dne 19. 1. 2020 proveden odečet ze dvou radiátorů.Pokud soud v řízení provedl ještě další důkazy, z nichž v rozhodnutí nevycházel, pak tomu bylo z důvodu, že z těchto důkazů nezjistil žádné další podstatné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu.

5. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že 19. 8. 1996 bylo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, sepsáno Prohlášení vlastníka podle zákona o vlastnictví bytů ve vztahu k budově č. p. , Anonymizováno, . na , adresa, , stojícím na pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , ve kterém byly v dané budově vymezeny bytové jednotky č. , hodnota, –, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , a to s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 14. 7. 1998. Žalobkyně na základě uzavřené darovací smlouvy ze dne 25. 9. 2019 s právními účinky vkladu ke dni 30. 12. 2019 se stala vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na , adresa, -, Anonymizováno, . Vyúčtování služeb za rok 2018 bylo doručován právní předchůdkyni žalobkyně paní , jméno FO, , a to na adresu uvedenou v Aktualizaci dat – , adresa, , a to s vyúčtovaným přeplatkem ve výši 3 036 Kč, který jí byl zaslán na uvedený účet. Žalovaný provedl vyúčtování tepla a ostatních služeb za rok 2018 pro byt č. , hodnota, , podle něhož činily celkové náklady u konečného spotřebitele částku 14 771,96 Kč a zaplacené zálohy za uvedené období částku 17 808 Kč. Přeplatek po zaokrouhlení činil 3 036 Kč. Vyúčtování v údajích pro výpočet obsahuje údaje o spotřebě tepla na vytápění pro zúčtovací jednotku a konečného spotřebitele v GJ, o spotřebě tepla na ohřev vody pro zúčtovací jednotku a konečného spotřebitele v GJ, o vodě spotřebované pro poskytování TUV v m3, o studené vodě v m3, o součtu náměrů vodoměrů ve SP-SV, SP-TUV v m3, o podlahové ploše v m2, o koeficientu pro přepočet podlahové plochy – souhrnný, o započitatelné podlahové ploše v m2, o skutečných náměrech indikátorů tepla v dílcích, o koeficientu pro přepočet indikátoru tepla – souhrnný, o přepočtených náměrech indikátorů tepla v dílcích, o počtu osob osoboměs, o měrnou spotřebu tepla na 1 m² ZPP v GJ/m 2,o hodnotě podílu nákladů příjemce na vytápění v %, o hodnotě podílu nákladu příjemce na ohřev TUV v % a o hodnotě podílu nákladu příjemce na vodě pro TUV v %. Dále SV od 1. 1. 2018 počáteční stav 243, konečný stav k 31. 12. 2018 282, úprava 0, spotřeba 39, TV počáteční stav k 1. 1. 2018 280, konečný stav k 31. 12. 2018 299, úprava 0, spotřeba 19, 1 IRTN konečný stav k 31. 12. 2018 spotřeba 5 177. Žalobkyně se domáhala po žalovaném do zaslání vyúčtování za rok 2018, přičemž vyúčtování, které jí bylo doručeno, je shodné s vyúčtováním, které bylo doručeno právní předchůdkyní žalobkyně a je rovněž nesprávné, proto žalobkyně předžalobní výzvu k plnění ze dne 21. 4. 2022 vyzvala žalovaného k doručení řádného vyúčtování služeb za rok 2018 u uvedeného bytu do 7 dnů od doručení výzvy, přičemž téhož byla tato výzva odeslána a doručena žalovanému.

6. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. – Není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výší nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.

7. Podle odstavce 2 téhož zákonného ustanovení – Poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování.

8. Podle § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb., účinné do 1. 11. 2021, o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům – Ve vyúčtování poskytovatel služeb, kromě náležitostí stanovených zákonem, uvedea) za zúčtovací jednotku odděleně spotřebu tepla na vytápění, spotřebu tepla na ohřev vody v GJ a množství vody v m3 spotřebované na poskytování teplé vody,b) za zúčtovací jednotku odděleně jednotkové ceny tepla na vytápění a tepla spotřebovaného na ohřev vody v Kč/GJ a vody spotřebované na poskytování teplé vody v Kč/m3,c) za zúčtovací jednotku, celkové náklady v Kč odděleně na vytápění na teplo spotřebované na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody, podíly základních a spotřebních složek nákladů na vytápění a nákladů na teplo spotřebované na ohřev vody v % a v Kč,d) podlahovou plochu a započitatelnou podlahovou plochu zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb v m2, v případě poskytování teplé vody průměrný počet osob rozhodných pro zúčtování služeb a za celou zúčtovací jednotku zúčtovacím období, součet skutečných a přepočtených náměrů instalovaných měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění zúčtovací jednotky a bytu či nebytového prostoru příjemce služeb, součet náměrů instalovaných vodoměrů za zúčtovací jednotku a náměr instalovaných vodoměrů teplé vody v bytě či nebytovém prostoru příjemce služeb a ve společných prostorách zúčtovací jednotky rozúčtovávaných přímo mezi jednotlivé příjemce služeb podle evidence spotřeb v m3, hodnoty podílu nákladu příjemce služeb na vytápění, teplo na ohřev vody a na vodu v teplé vodě,e) měrnou spotřebu tepla na vytápění za zúčtovací jednotku v zúčtovacím období vyjádřenou v GJ na m2 započitatelné podlahové plochy,f) podíly nákladů připadajících na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v Kč, a to zvlášť na vytápění, na teplo na ohřev vody a na vodu spotřebovanou na poskytování teplé vody,g) koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu či nebytového prostoru a pro přepočty odečtů měřidel podle zákona o metrologii nebo zařízení pro rozdělování nákladů na vytápění u příjemce služeb.

9. Po právním posouzení shora uvedeného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení byla prokázána aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení daná uzavřenou darovací smlouvou ze dne 25. 5. 2019 mezi dárkyní , jméno FO, a obdarovanou , Jméno zainteresované osoby 0/0, , když právní účinky toho zápisu nastaly ke dni 30. 12. 2019. Žalovaný prostřednictvím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, doručil právní předchůdkyni žalobkyně na adresu , adresa, vyúčtování služeb za rok 2018 k uvedené bytové jednotce č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, na , adresa, -, Anonymizováno, , když zde zjištěný přeplatek mezi celkovými náklady pro konečného spotřebitele a zaplacenými zálohami ve výši 3 036 Kč byl zaslán na účet právní předchůdkyně žalobkyně v květnu 2019. Tato uvedená bytová jednotka dle Prohlášení vlastníka Stavebního bytového družstva Nová huť ze dne 19. 8. 1996 vložena do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni 14. 7. 1998 vymezila bytové jednotky v předmětném domě a u bytové jednotky č. , hodnota, určila dvě místnosti s příslušenstvím, a to kuchyň, pokoj, předsíň, koupelna o podlahové ploše 33,35 m², přičemž tato bytová jednotka byla vybavena dvěma topnými tělesy. K bytu přináležel spoluvlastnický podíl na společných částech budovy ve výši 3491/352922. Výčet místností uvedeném v Prohlášení k tomuto bytu koresponduje i s částí výkresové dokumentace k domu, kterou měl soud k dispozici a podle které má předmětná bytová jednotka čtyři samostatné části, a to pokoj, kuchyň, předsíň a koupelnu s WC, když v pokoji a kuchyni je osazeno jedno otopné těleso. Skutečnost, že s bytě nachází dvě otopná tělesa odpovídá odečtu spotřeb na těchto tělesech za rok 2018 (který činil na jednom tělese 1 555 dílků a na druhém 3 622 dílků, celkem , hodnota, uváděným ve vyúčtování jako náměr na jednom IRTN) a za rok 2020. Soud se zabýval řádnosti vyúčtování, když žalobkyně namítala, že toto vyúčtování vykazuje velké množství nedostatků, a to především neobsahuje náležitosti požadované vyhláškou č. 269/2015 Sb., neboť zde chybí podlahová plocha a započitatelná podlahová plocha podle § 6 písm. d), jednotková cena tepla podle § 6 písm. b) a koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné plochy konkrétního bytu podle § 6 písm. g), a proto tento dokument není řádným vyúčtováním, když nelze s ohledem na chybějící údaje zkontrolovat správnost vyúčtování. V souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu, a to s například s rozhodnutím ve věci 26 Cdo 4742/2010 ze dne 20. 7. 2011, 26 Cdo 1260/2015 ze dne 24. 5. 2016, 26 Cdo 4637/2018 ze dne 5. 6. 2019 pak platí, že vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši, není řádným vyúčtováním a není tak způsobilé ani vyvolat splatnost přeplatku či nedoplatku z něho plynoucího. Pravidla pro rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu pro dům stanoví výše uvedená vyhláška v § 6 ve znění účinném v době, kdy bylo vyúčtování prováděno. Toto ustanovení uvádí výčet všech údajů, které vyúčtování musí obsahovat a na základě nichž pak může daný příjemce služeb získat informace o potřebných vstupních hodnotách, podle kterých může výši své úhrady za poskytnutou službu vypočítat a zkontrolovat. Po posouzení obsahu vyúčtování soud dospěl k závěru, že toto vyúčtování správné není. Soud vycházel ze znaleckého posudku a výpovědi znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , z kterých vyplývá, že ve vyúčtování nejsou uvedeny koeficienty a součinitele použité pro přepočty podlahové plochy nebo započitatelné podlahové plochy konkrétního bytu podle § 6 písm. g), když z prohlášení vlastníka a z části projektové dokumentace založené žalovaným je zřejmé, že v bytové jednotce jsou místnosti, které nejsou vybaveny otopným tělesem a je nutno proto vypočítat započitatelnou podlahovou plochu s použitím koeficientů, které jsou uvedeny v příloze 1 písm. a) vyhlášky. Vyúčtování však obsahuje jen „koeficient pro přepočet podlahové plochy – souhrnný“ v hodnotě 1, avšak vyhláška takovýto termín nezná a není z něj patrno, co vlastně vyjadřuje. Podle vyúčtování je podlahová plocha bytu a započitatelná podlahová plocha shodná, což znamená, že jsou všechny místnosti vybaveny otopným tělesem. Ovšem v bytové jednotce jsou dvě samostatné místnosti (předsíň a koupelna s WC), které otopné těleso nemají, a proto tyto místnosti nemohou mít koeficient 1, a z tohoto důvodu je započitatelná podlahová plocha bytu menší než jeho podlahová plocha. V takovém případě pak musí nesprávný výpočet nákladů základní složky pro zúčtovací jednotku i pro konečného spotřebitele. Uvedené má za následek nesprávné vyúčtování nákladů za teplo nejen pro bytovou jednotku, ale pro celou zúčtovací jednotku. Tvrzení žalovaného, že předsíň a kuchyň jsou jedna místnost, nekoresponduje s provedenými důkazy, a to s prohlášením vlastníka o vymezení jednotek v domě a také s částí projektové dokumentace založené žalovaným o tom, že bytová jednotka má čtyři samostatné místnosti pokoj, kuchyň, předsíň a koupelnu s WC a v bytě jsou umístěna dvě otopná tělesa. Tato skutečnost rovněž plyne i z listin o provedených odečtech za rok 2018 a 2019, ve kterých jsou uvedeny dílky ze dvou těles, avšak ve vyúčtování za rok 2018 je uveden jen jedno otopné těleso s odečtenými dílky v hodnotě 5177, což však vyjadřuje součet dílků z obou otopných těles. I v tomto spatřuje soud nepravdivost a nesrozumitelnost provedeného vyúčtování. Znalec v rámci svého výslechu podrobně vyložil způsob stanovení koeficientu pro výpočet započitatelné podlahové plochy, když uvedl, že ve vztahu ke konkrétní místnosti je potřeba vždy vyjít z počtu stěn sousedících místností, v níž je umístěno otopné těleso, což v daném případě u bytu splněno nebylo, když podlahová plocha bytu se rovná její započitatelné ploše. Tato nesprávnost, tj. uvedení nesprávné započitatelné podlahové plochy bytu má za následek i nesprávný výpočet nákladu za teplo pro vytápění. Vyúčtování obsahuje i další nesprávné údaje podle § 6 písm. f), když je nesprávně uveden podíl nákladů připadající na příjemce služeb s uvedením základních složek, spotřebních složek a celkových nákladů v korunách na vytápění, na ohřev, na teplo na ohřev vody, na vodu spotřebovanou pro poskytování teplé vody, které obsahují nesprávný počet 4 867,23 Kč, avšak správně má být 3 305,45 Kč. Ve vyúčtování nejsou uvedeny měrné náklady na vytápění v Kč/m2 v zúčtovací jednotce a u konečného spotřebitele ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) vyhlášky, neboť bez tohoto údaje podle znalce nelze ověřit případnou korekci ve vztahu k nákladům na vytápění. Z vyúčtování vyplývá, že ani v jedné z 31 bytových jednotek nedošlo k podkročení nákladů na vytápění pod 80 % průměru v celé zúčtovací jednotce ani k překročení přes 200 %, což by dle znalce bylo možné, ale poměrně velmi výjimečně právě s ohledem na počet bytových jednotek ve zúčtovací jednotce. Soud má dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR z 17. 1. 2024, sp. zn. 26 Cdo 730/2023: „…zkoumat z úřední povinnosti to, zda poskytovatel služeb uvedl ve vyúčtování všechny právními předpisy předepsané náležitosti a zda je dostatečně srozumitelné, a tedy zda příjemce služeb byl schopen podle něj zkontrolovat správnost údajů o své spotřebě a způsobu rozúčtování, zjišťuje tedy jen takové údaje, které jsou bez dalšího z vyúčtování patrné“. I z tohoto pohledu musí soud musí konstatovat, že toto vyúčtování správné být nemůže, neboť neobsahuje všechny právními předpisy předepsané náležitosti, tj. náležitosti uvedené v § 6, § 7 zákona č. 67/2013 Sb. a § 6 vyhlášky č. 269/2015 Sb. včetně příloh. Ze strany žalovaného jako poskytovatele služeb nebyla jeho povinnost provést vyúčtování služeb řádně a nebyla tak plněna povinnost daná § 7 odst. 1 výše zmíněného zákona a soud proto uložil žalovanému, aby žalobkyní dodal řádné vyúčtování skutečné výše nákladů a záloh za jednotlivé služby za rok 2018, a to ve lhůtě tří dnů právní moci, když lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

10. Pokud se týká námitek žalované strany k vypracovanému znaleckému posudku, pak soud má za to, že bylo dostatečně vysvětleno, z čeho je vycházeno ve vztahu k bytové jednotce a místnostem v ní, když samotná skutečnost, že předsíň a kuchyň nejsou od sebe odděleny dveřmi ani jinou překážku ještě neznamená, že se jedná o jednu místnost. Jak z Prohlášení vlastníka, tak i z části projektové dokumentace, vyplývá, jak už bylo výše uvedeno, že se jedná o čtyři samostatné místnosti – pokoj, kuchyň, předsíň a koupelnu s WC, přičemž ta bytová jednotka má být osázena dvěma otopnými tělesy. Proto se nemůže podlahová plocha bytové jednotky rovnat započitatelné podlahové ploše a musí být zohledněny koeficienty pro přepočet podlahové plochy ve vztahu k místnostem bez otopných těles, tak, jak uvádí příloha 1 písm. a) vyhlášky. Znalec řádně vysvětlil zjištění uvedená ve znaleckém posudku a závěr, ve kterém konstatuje, že vyúčtování je nesprávné, když neobsahuje veškeré náležitosti a struktury požadované právním předpisem (269/2015) ve správné hodnotě a z hlediska výčtu a obsahu uvedených údajů to není řádné vyúčtování, je právním hodnocením, k němuž znalec není oprávněn, soud uvádí, že to samo o sobě neznevěrohodňuje zjištění znalce a nečiní tak posudek neupotřebitelným. Na základě popsaných zjištění znalce, soud vyhodnotil toto vyúčtování jako nesprávné, neobsahující všechny náležitosti uvedené citovaným zákonem a vyhláškou a zapříčiňující nesrozumitelnost vyúčtování, které znemožňuje jeho příjemci kontrolu správnosti údajů o spotřebě a způsobu rozúčtování. Námitky žalovaného ve vztahu k vypracovanému znaleckému posudku a výpovědi znalce tak soud neshledal právně významnými a z výše uvedeného při rozhodování ve věci vycházel.

11. Jelikož žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná v plném rozsahu, byly jí přiznány náklady řízení ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. v plně výši. Žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 48 321 Kč. Tyto náklady se sestávají zaplaceného soudního poplatku ze žaloby ve výši 2 000 Kč a ze soudního poplatku z odvolání ve výši 2 000 Kč, dále z 10 úkonů právní pomoci po 1 500 Kč, a to za převzetí věci dne 20. 4. 2022, sepis předžalobní výzvy ze dne 21. 4. 2022, sepis žaloby ze dne 29. 4. 2022, účast ústního jednání dne 20. 10. 2022, účast ústního jednání 8. 12. 2022, sepis odvolání 8. 3. 2023, účast u ústního jednání před odvolacím soudem 20. 6. 2023, účast u jednání 7. 12. 2023, účast u jednání 26. 3. 2024, sepis závěrečného návrhu ve věci., tj. celkem 15 000 Kč podle § 7, § 9 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), 4 x písm. d), 5 x písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., náhradu za účast u vyhlášení rozsudku v rozsahu 1/2 úkonu, a to za účast u vyhlášení rozsudku 13. 12. 2022 a 30. 4. 2024 ve výši 750 Kč dle § 7, § 9 odst. 1 a § 11 odst. 2 písm. f) téže vyhlášky, hotové výdaje stanovené paušální částku 300 Kč za jeden úkon právní pomoci, tj. za 12 úkonů 3 600 Kč podle § 11 odst. 1 písm. a), 4 x d), 5 x g), 2 x odst. 2 písm. f) a § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem 20 100 Kč a z těchto částek DPH ve výši 21 % představuje částku 4 221 Kč, dále hotové výdaje žalobkyně za vypracovaný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 20 000 Kč. Náklady řízení za zaplacené soudní poplatky, znalecký posudek, odměnu a hotové výdaje zástupce žalobkyně a DPH představují částku 48 321 Kč, kterou byla žalovaná strana zavázána zaplatit žalobkyni s ohledem na její neúspěch ve věci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána § 160 odst. 1 o.s.ř., a to k rukám zástupce žalobkyně (§149 odst. 1 o.s.ř.). Soud nepřiznal žalobkyni vyúčtované náklady řízení za písemné podání ve věci ze dne 1. 9. 2022, které mělo být doplněním žaloby, a písemné podání ve věci ze dne 25. 10. 2022, a to vyjádření, když tyto náklady nejsou náklady účelně vynaloženými, neboť žaloba má být od začátku žalobou perfektní, a pokud žalobkyně dospěla k závěru, že je třeba ji doplnit, pak tak činila na základě svého rozhodnutí a údaje zde obsažené už měly být v žalobě samotné. Ani další písemné podání ze dne 25. 10. 2022 není účelně vynaloženým nákladem, neboť jen rekapituluje věc a neuvádí žádná nová tvrzení či důkazy.

12. Soud taktéž neshledal důvody pro uplatnění § 150 o. s. ř. jak žalovaná strana navrhovala ve svém závěrečném návrhu pro případ, že by soud žalobě vyhověl, když neshledal na straně žalované žádnou okolnost hodnou zvláštního zřetele, pro kterou by k nepřiznání či krácení nákladů řízení úspěšné strany přikročil. Okolnost spočívající v charakteru právnické osoby žalované, jakožto společenství vlastníků jednotek, jejíž jediným předmětem činnosti má být výkon správy domu nemůže sama o sobě vyjadřovat tak výjimečnou okolnost, pro kterou by soud žalobkyní, která je fyzickou osobou a které náklady spojené s tímto řízením vznikly a musela je v řízení vynaložit nepřiznal. Ke vzniku těchto nákladů by nedošlo a žádné řízení by nemuselo být vůbec vedeno, pokud by žalovaný postupoval při vypracování vyúčtování v souladu s právními předpisy a judikaturou vyšších soudů. Za daného stavu soud konstatuje, že zde důvody pro moderaci nákladů řízení nejsou dány a k této námitce nebylo přihlédnuto a žalovaný byl zavázán zaplatit náklady řízení tak, jak jsou uvedeny ve výroku II. rozsudku.

13. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla v řízení úspěšná a státu vznikly náklady spojené s výslechem znalce u ústního jednání, k úhradě těchto nákladů ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. byl zavázán neúspěšný žalovaný. O výši těchto nákladů bude rozhodnuto samostatným usnesením.