62 C 204/2025

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o zaplacení částky 39 900 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 6. 7. 2025 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 17 900 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 39 900 Kč od 24. 2. 2025 do 5. 7. 2025, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 900 Kč od 6. 7. 2025 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 22 000 Kč od 6. 7. 2025 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 294 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobou došlou soudu 8. 7. 2025 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 39 900 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je mj. poskytování nebo zprostředkování podnikatelského úvěru. Žalovaný byl při uzavření smlouvy o úvěru podnikatelem a úvěr uzavíral v souvislosti se svou podnikatelskou činností. Žalobkyně uzavřela s žalovaným 16. 12. 2024 smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 22 000 Kč, který měl být splacen 23. 2. 2025. Dle čl. 8.1 smlouvy se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni v případě prodlení s úhradou jakékoliv splátky jednorázovou sankci ve výši 500 Kč. Žalovaný byl v prodlení s úhradou 5 splátek, tj. 2 500 Kč. Dle čl. 3.1 smlouvy má žalobkyně nárok na poplatek za poskytnutí Úvěru za každý den čerpání Úvěru, tj. ode dne poskytnutí úvěru do jeho úplného splacení. Žalobkyně požaduje tento poplatek jen za dobu od poskytnutí úvěru do splatnosti poslední splátky úvěru. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru činí 15 400 Kč. Strany se podle čl. 7 smlouvy dohodly na možném prodloužení splatnosti, a to za podmínky, že žalovaný uhradil žalobkyni k datu splatnosti každé jednotlivé splátky úvěru alespoň částku poplatku za poskytnutí úvěru. V takovém případě se den konečné splatnosti úvěru automaticky odložil o 14 dnů a neuhrazená částka nabyla splatnosti v nově určený den. Rovněž se splatnost úvěru prodlužovala, pokud žalovaný spolu s částkou poplatku za poskytnutí úvěru vztahující se k odkládané splátce a také veškeré doposud neuhrazené splátky, ve vztahu, k nimž je v prodlení, z důvodu nesplnění podmínky pro automatické prodloužené doby splatnosti úvěru. Předmětem žalobního návrhu je pohledávka skládající se z poplatku za poskytnutí úvěru za každý den čerpání úvěru ve výši 15 400 Kč, ze smluvní pokuty ve výši 2 500 Kč a z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 22 000 Kč. Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně svého telefonního čísla a emailové adresy. K ověření žalovaným uvedených údajů byl žalovaný povinen poskytnout fotokopii svého dokladu totožnost. Žalobkyně následně provedla lustraci dokladu v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Případně ověření uvedených údajů proběhlo prostřednictvím služby Bank iD od společnosti , právnická osoba, . K ověření majitele bankovního účtu využívá žalobce služeb společnosti , právnická osoba, ., která disponuje licencí AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2), kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které byly vykonané na účtu žalovaného. Výpis o ověření bankovního účtu žalovaného žalobkyně dokládá spolu s návrhem. Jestliže žalovaný s nahlédnutím na účet nesouhlasil, byl za účelem ověření majitele účtu povinen provést tzv. verifikační platbu ve výši 1 Kč na bankovní účet žalobkyně. Tímto žalovaný zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh úvěrové smlouvy ve znění obsaženém v příloze tohoto návrhu s navrhovanou výší úvěru a splatností, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo , tel. číslo, účelem legitimace při uzavírání smlouvy. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Žalobkyně úvěr žalovanému vyplatila 16. 12. 2024 na bankovní účet č. , č. účtu, . Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, jak je patrno z přiloženého potvrzení o provedené platby od společnosti , právnická osoba, , případně z výpisu z bankovního účtu žalobkyně, ale přesto nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen v celé výši. Odeslání předžalobní upomínky předcházel pokus kontaktovat žalovaného telefonicky, avšak bezúspěšně. Předžalobní upomínka byla zástupcem žalobkyně odeslána 28. 6. 2025. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o podnikatelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla žalobkyní dlužná částka převedena. Celková výše nároků žalobkyně činí po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného ve výši 0 Kč je celkem 39 900 Kč, nejpozději splatných dne 23. 2. 2025.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. K ústnímu jednání se žalovaný, žalobkyně ani její zástupce 27. 1. 2026 nedostavili, ač byli řádně a včas předvoláni. Na základě právě uvedeného soud jednal v nepřítomnosti účastníků řízení v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. a rozhodl na podkladě provedeného dokazování a obsahu spisu.

4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím zjištěním:Z listiny „smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “ z 16. 12. 2024, že jako smluvní strana je zde uvedena žalobkyně a žalovaný jako klient, kdy předmětem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout klientovi, tj. žalovanému, za podmínek stanovených níže, úvěr, který je poskytován výlučně na financování podnikatelských potřeb klienta, bez stanovení konkrétního podnikatelského účelu využití úvěru. Žalovaný je ve smlouvě identifikován adresou místa podnikání , adresa, , datem narození a IČ: , IČO žalovaného, a dalšími kontaktními údaji. Klient se zavazuje úvěr věřiteli splatit a zaplatit věřiteli poplatky, jakož i další pohledávky dle této smlouvy. Částka jistiny úvěru činí 22 000 Kč, doba trvání: 70 dnů ode dne čerpání úvěru, poplatek za poskytnutí úvěru: 1 % denně za každý den čerpání úvěru, konečné datum splatnosti: 23. 2. 2025. Tato listina je opatřena podpisem osoby jednající za žalobkyni. Za žalovaného není opatřena podpisem ani žádným jiným prostředkem způsobilým podpis nahradit. U nadpisu „podpis klienta“ v závěru smlouvy je uvedeno pouze datum 16. 12. 2024 a kód SMS verifikace: , Anonymizováno, .Z potvrzení o provedené platbě z 16. 12. 2024, že tímto společnost , právnická osoba, . potvrzuje, že z účtu žalobkyně odešla platba ve výši 22 000 Kč na účet č. , č. účtu, 16. 12. 2024.Z výzvy před podáním žaloby z 28. 6. 2025 ve spojení s potvrzením o podání z 28. 6. 2025, že touto vyzývá žalobkyně prostřednictvím svého zástupce žalovaného k úhradě dlužných částek do tří dnů. Uvedená listina byla žalovanému zaslána 28. 6. 2025 na adresu , adresa, .Z listiny: , jméno FO, , informace o platbách soud nezjistil žádné skutečnosti, které by měly význam pro rozhodnutí soudu ve věci samé.

5. Soud nevzal za prokázáno, že by mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Žalobkyně sice předložila k důkazu listiny nadepsané jako „smlouva o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “ z 16. 12. 2024, nicméně z této listiny se uzavření smlouvy žalobkyní s žalovaným nepodává, resp. nebylo v řízení prokázáno, že by text těchto smluv odpovídal projevu vůle žalovaného. Nebylo prokázáno, že by smlouva byla skutečně mezi těmito účastníky uzavřena prostřednictvím veřejné datové sítě – internet, tedy pomoci prostředků komunikace na dálku, žalobkyně nedoložila žádné důkazy k prokázání svého tvrzení, ohledně způsobu, jakým byla smlouva podepsána, uzavřena, jak je tvrzeno v žalobě, když předložené listiny žalobkyní takovými listinami, dle názoru soudu nejsou. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a o.s.ř., nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila. V tomto směru soud konstatuje, že soud činí dokazování a poskytuje procesní poučení výhradně u ústního jednání, které k tomuto účelu bylo nařízeno a žádný z právních předpisů nestanoví povinnost soudu sdělovat účastníkům řízení, co se z jimi doložených listin podává či nepodává v rámci přípravy jednání.

6. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho účet částku ve výši 22 000 Kč, a to 16. 12. 2024. Soud vzal za prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do 3 dnů, a to výzvou z 28. 6. 2025, která byla žalovanému odeslána téhož dne na adresu uvedenou ve smlouvě, která je adresou místa podnikání i trvalého pobytu žalovaného.

7. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

8. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

10. Na základě právě uvedeného tak soud konstatuje, že žalobě je možno vyhovět pouze částečně. V řízení soud vzal za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému plnění bez prokázaného právního důvodu, a to částku 22 000 Kč 16. 12. 2024 převodem na jeho účet, žalovaný nezaplatil ničeho (což žalobkyně nijak neprokazovala, nicméně ani žalovaný netvrdil a neprokazoval žádné úhrady, které by žalobkyní zohledněny nebyly nad rámec této částky). Soud tedy konstatuje, že žalobkyni náleží v souladu se shora citovaným ustanovením § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z. právo na vrácení všeho, co podle neplatné smlouvy poskytl žalovanému. Na základě uvedeného tak soud shledal žalobu důvodnou co do částky ve výši 22 000 Kč, představující v souladu s žalobním návrhem žalobkyně, jímž je soud vázán, žalovanému poskytnuté a nevrácené finanční prostředky.

11. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého závazku, přiznal soud žalobkyni podle § 1968 a násl. o. z., také právo na zákonné úroky z prodlení za dobu od 6. 7. 2025 do zaplacení, což je první prokázaný den prodlení žalovaného. Splatnost nebyla dle názoru soudu sjednána (s ohledem na absenci platně uzavřené smlouvy – viz. shora) a žalovaný byl podle § 1958 odst. 2 o. z., povinen poprvé plnit až poté, kdy k tomu byl vyzván. Žalovaný byl poprvé vyzván k úhradě výzvou k úhradě před podáním žaloby z 28. 6. 2025 odeslanou téhož dne, která mu byla za použití § 573 o. z. doručena do jeho dispoziční sféry 2. 7. 2025, žalovaný byl s ohledem na žalobkyní uvedenou třídenní lhůtu k plnění od doručení výzvy povinen plnit do 5. 7. 2025. Lze tak shrnout, že od 6. 7. 2025 je žalovaný v prodlení s úhradou žalované částky žalobci. Úroky z prodlení pak soud přiznal ve výši 11,5 % ročně ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob.

12. Na základě právě uvedeného tak soud žalobě vyhověl pro částku ve výši 22 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od 6. 7. 2025 do zaplacení, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.

13. Výrok III. tohoto rozsudku v části týkající se náhrady nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud provedl kapitalizaci předmětu řízení k datu rozhodnutí soudu; matematickým propočtem zjistil, že vyhověl žalobě po zaokrouhlení v rozsahu 53 %. Procesní úspěch žalobkyně z hlediska náhrady nákladů řízení pak činí rozdíl mezi úspěchem v rozsahu 53 % a neúspěchem v rozsahu 47 %, tj. 6 %. V dané právní věci zástupce žalobkyně učinil v řízení celkem 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., - převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby. Za shora označené úkony do podání žaloby včetně dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. náleží žalobkyni odměna za úkon právní služby, přičemž dle § 8 odst. 1 téže vyhlášky, platné ke dni rozhodnutí soudu, tarifní hodnotou je výše peněžitého plnění bez příslušenství, což v tomto případě odpovídá sazbě 700 Kč (§ 14b) odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 2 100 Kč (tj. 3 x 700 Kč), ke každému úkonu právní služby pak náleží režijní paušál ve výši 100 Kč (14b) odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tj. celkem 300 Kč. Pokud by byla žalobkyně zcela procesně úspěšná, náležela by jí na odměně částka 2 400 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla procesně úspěšná pouze v rozsahu 6 %, přiznal jí soud na odměně pouze částku ve výši 144 Kč. Tuto částku pak nutno navýšit o 21 % DPH, jehož je dle doloženého potvrzení o registraci k DPH zástupce žalobkyně plátcem, tj. konkrétně po zaokrouhlení o částku 30 Kč. Dále soud žalobkyni přiznal 6 % ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu zaplaceného ve výši 1 995 Kč, tj. částku 120 Kč. Celková částka náhrady nákladů řízení, kterou soud žalobkyni přiznal, činí po zaokrouhlení částku 294 Kč (viz výrok III. rozsudku).

14. Částku dle výroku I včetně příslušenství a náhradu nákladů řízení dle výroku III je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, kdy toto odpovídá § 160 odst. 1 o.s.ř. Jde o základní zákonnou lhůtu k plnění, kdy ke stanovení lhůty odlišné soud podmínky neshledal. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).