62 C 21/2021

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Radanou Vilčovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení se sídlem adresa o zaplacení částku 29 991,17 Kč s příslušenstvím Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 29 991,17 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 29. 7. 2020 do zaplacení a na nákladech řízení částku 2 700 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně si dne 4. 11. 2020 podala u soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky 29 991,17 Kč s příslušenstvím. Své podání odůvodnila tím, že je provozovatelem distribuční soustavy ve smyslu § 25 zákona č. 458/2000 Sb. a je držitelem licence na distribuci elektřiny dle § 4 energetického zákona. Zaměstnanci společnosti [právnická osoba], zplnomocněným žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, bylo dne 11. 11. 2019 kontrolou [číslo] zjištěno, že v odběrném místě žalovaného [číslo] na adrese [adresa], dochází k neoprávněnému odběru elektřiny z elektrizační soustavy podle § 51 energetického zákona, což je patrno z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 11. 11. 2019 a oznámení o výsledku kontroly odběrného místa. Následkem výše uvedeného jednání žalovaného vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s ustanovením § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny. Kontrolou uvedeného odběrného místa byl zjištěn a zdokumentován neoprávněný odběr elektrické energie z neměřené části elektroinstalace. Při detailní kontrole neměřených části elektrického rozvodu bylo zjištěno napojení na neměřenou část hlavního domovního vedení, napojení bylo provedeno 1 fázovým vodičem CY 2,5 mm2, který byl připojen přes svorku na stávající vodič HDV, který sloužil jako přívodní vedení pro druhé odběrné místo v prvém patře. Neoprávněně připojený vodič vedl přes zeď do části elektroinstalace domu. Do objektu tak byla přivedena neměřená elektřina, jak bylo prokázáno kontrolním měřením průtoku proudu. Provedeným šetřením Policie ČR byl zjištěn neoprávněný zásah do odběrného místa [číslo] kterého se dopustil neznámý pachatel tím, že v neupřesněném období, nejpozději do 8. 11. 2019, na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, připojil vodič, který vedl do zdi za elektroměrnou deskou a končil na nezjištěném místě. Policie ČR proto spis postoupila k projednání Energetickému regulačnímu úřadu (dále jen ERÚ). Tato věc odložila, neboť nezjistila do 60 dnů od přijetí oznámení skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě. Pasivní legitimace je v tomto případě dána ustanovením § 28 odst. 1 písm. d) energetického zákona, když žalovaný, jakožto zákazník, na předmětném odběrném místě je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám. Při stanovení náhrady škody bylo postupováno v souladu s ustanovením § 51 energetického zákona a ustanovením § 9 vyhlášky tak, aby tato co nejvíce odpovídala skutečné škodě, kdy doba trvání neoprávněného odběru byla s ohledem na opakované samoodečty stanovena na 24 měsíců a jeho množství odpovídá rozdílu průměrné denní spotřeby po provedené kontrole. Skutečná doba trvání neoprávněného odběru není známá. Z historie spotřeb předmětného odběrného místa však lze předpokládat podstatně delší trvání neoprávněného odběru. Rozdíl spotřeby za 24 měsíců činí 2.720 kWh. Výsledné množství neoprávněně odebrané elektřiny ve výši 2.720 kWh je vynásobeno cenou stanovenou cenovým rozhodnutím ERÚ, účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, tj. 5, 68748 Kč/kWh, kde je také připočítáno DPH, což vyplývá z žalobkyní doloženého důkazu, a to podrobného výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny. Dle § 9 odst. 12 vyhlášky má provozovatel distribuční soustavy právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení, případné znalecké posudky. Náklady související se zjištěním neoprávněného odběru byly společností [právnická osoba] vyčísleny na částku 14 521,21 Kč. Výsledná škoda činí 29 991,17 Kč, a představuje neoprávněný odběr + náklady na jeho zjištění. Žalobkyně vystavila žalovanému 7. 7. 2020, se splatností 28. 7. 2020, fakturu [číslo] na částku 29 991,17 Kč. Žalobkyně v souvislosti s neoprávněným odběrem vznikla škoda a byla nucena vynaložit náklady na zjištění tohoto neoprávněného odběru, které společnosti [právnická osoba] uhradila, což dokládá čestným prohlášením z 30. 9. 2020. Žalovaný dosud svůj dluh nezaplatil. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku dne 11. 8. 2020 a předžalobní upomínku dne 30. 9. 2020 k úhradě dlužné faktury. Žalobkyně v doplněném podání ze dne 3. 2. 2021 uvedla, že při kontrole odběrného místa žalovaného 8. 11. 2019 byl za elektroměrnou deskou zde osázenou, umístěnou v bytě žalovaného, zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, spočívající v připojení a odběru elektřiny z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, a to prostřednictvím vodiče vyvedeného z hlavního jističe, který byl skrytě za elektroměrnou deskou připojen na část vedení, kterým procházela neměřená elektřina. V době kontroly byl tento vodič pod napětím a byl v něm naměřen průtok proudu. Toto napojení bylo jištěno pojistkou v hlavní domovní skříni o velikosti 35A. Průběh kontroly včetně naměřeného napětí a průtoku proudu na neoprávněně připojeném vodiči byl zaznamenán na videozáznamu, který byl předán Policii ČR. Kontrola následně musela být přerušena k žádosti žalovaného, který musel k lékaři. Při následné kontrole dne 11. 11. 2019 bylo zjištěno, že předmětný neoprávněně připojený vodič byl za elektroměrnou deskou násilně přerušen a byl zde již patrný pouze jeho kousek, který byl stále připojený k té části vedení, kterou procházela neměřená elektřina. Konec tohoto neoprávněně připojeného vodiče byl přelepen izolační páskou. Odstraněnou část neoprávněného napojení bylo možno odstranit bez demontáže zajištěné elektroměrné desky s elektroměrem, a to po demontáži podružné části elektroměrového rozvaděče. Uchycení elektroměrového rozvaděče bylo provedeno hmoždinkami ve staré cihlové zdi. Celý průběh této kontroly byl rovněž zaznamenán na videozáznam, který byl předán Policii ČR. Policie tak došla k jednoznačnému závěru, že v odběrném místě žalovaného došlo k neoprávněnému zásahu do jeho odběrného místa, a to bez souhlasu provozovatele, tj. žalobkyně, kterého se dopustil neznámý pachatel tím, že na odběrné elektrické zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, připojil neměřený vodič. Tím došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru elektřiny, spočívající v připojení té části zařízení, kterým prochází neměřená elektřina. Po kontrole provedené 8. 11. 2019 došlo v odběrném místě zákazníka k výraznému nárůstu spotřeby. Odpovědnost žalovaného za škodu je platnou legislativou i judikaturou pojímána jako objektivní s tím, že základ nároku dodavatele oproti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektrického proudu i jeho výše, se neřídí obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž zvláštním právním předpisem, a to energetickým zákonem, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální, přičemž obsahuje i úpravu náhrady škody za neoprávněný odběr. Vzhledem ke skutečnosti, že nebyl zjištěn žádný jiný škůdce, který by byl za nezákonný odběr odpovědný, je v souladu s judikaturou odpovědností žalovaného jakožto zákazníka, který měl uzavřenou smlouvu na dodávku elektřiny k tomuto odběrnému místu nepřetržitě minimálně od roku 2005. Ten je povinen odběr a vzniklou škodu uhradit bez ohledu na to, zda sám neoprávněný odběr a následnou škodu zavinil, či nikoliv, a bez ohledu, zda měl či neměl z tohoto neoprávněného odběru prospěch. Připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, je typickým případem neoprávněného odběru v situacích, kdy se odběratel snaží zastřít část svého odběru, každopádně tento odběr nelze realizovat nevědomky, omylem či bez přičinění odběratele. Zákon v případě výše uvedeného odběru nevyžaduje ani existenci odběru, ten je presumován, stejně jako vznik škody. Zákon výslovně zakazuje, aby na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází neměřená elektřina, byly prováděny jakékoliv zásahy bez předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, tj. žalobkyně. V tomto případě bylo zadokumentováno nejen neoprávněné připojení, ale i samotný probíhající neoprávněný odběr. Žalobkyně u jednání na tomto svém žalobním návrhu setrvala.

2. Žalovaný si dne 23. 12. 2020 podal proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu odpor, když uvedl, že neuznává nárok žalobkyně, neboť se nepodařilo černý odběr ze strany žalovaného prokázat, proto není pasivně legitimován k vymáhání škody vzniklé žalobkyni a domáhá se tak zamítnutí žaloby. V písemném podání ze dne 20. 10. 2021 uvedl, že setrvává na svém tvrzení, že k žádnému neoprávněnému odběru v jeho odběrném místě nikdy nedocházelo, ani nedochází, když žalovaný na uvedené adrese bydlí celý svůj život, dům byl postaven před válkou v roce 1939 a žalovaný není schopen říct, co se v domě mohlo dít ohledně elektrické energie bez jeho vědomí v letech, kdy byl dítětem. Tvrdí, že on sám nikdy nic neudělal pro to, aby zajistil neoprávněný odběr ve svém odběrném místě, pokud vždy chodily pravidelné kontroly ze strany dodavatele, nikdy žádný problém neshledaly a vše vyhodnotili jako vyhovující a v pořádku. Tyto kontroly chodí cca co dva roky. To, že žalobkyně zachytila zvýšený odběr v roce 2019, bylo způsobeno tím, že žalovaný byl v roce 2019 nucen podstoupit dvě náročné operace, tudíž se začal zdržovat pouze doma, předtím byl pracovně vytížený a domů chodil jenom přespat. U jednání žalovaný na svém stanovisku setrval a navrhoval zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Při zjišťování skutkového stavu soud vycházel z těchto důkazů: ze spisu Energetického regulačního úřadu [číslo] a z něj z úředního záznamu o podání vysvětlení [jméno] [příjmení] ze dne 12. 11. 2019 a [celé jméno žalovaného] ze dne 11. 2. 2020 a dále z průkazu plné moci ze dne 28. 2. 2019 a z protokolu o kontrole odběrného místa ze dne 11. 11. 2019, když z těchto listin byla zjištěna skutečnost, že společnost [právnická osoba] byla zmocněna žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším souvisejícím úkonům, přičemž dne 8. 11. 2019 se zaměstnanci společnosti [právnická osoba] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dostavili na adresu [adresa], na odběrné místo [číslo] když se jedná o odběrné místo žalovaného, přičemž při této kontrole bylo zjištěno, že se za elektroměrovou deskou na hlavním domovním vedení, sloužícím pro odběrné místo ve druhém nadzemním podlaží, nachází svorka, na kterou byl navíc připojen hnědý vodič v plastové izolaci, což mohlo sloužit k posílení přívodu odběrného místa ve druhém nadzemním podlaží, když žalovaný jako zákazník požádal o přerušení kontroly z důvodu špatného zdravotního stavu a návštěvy lékaře. Byli dohodnuti, že se kontrola provede 11. 11. 2019, a to pro obě odběrná místa v téže nemovitosti, a se také 11. 11. 2019 realizovala. Při této kontrole bylo zjištěno a zadokumentováno neoprávněné napojení. Jednofázová neměřená odbočka byla provedena skrytě pod elektroměrovou deskou, hlavní domovní vedení bylo narušeno. Fázový vodič byl přerušen a pomocí svorky na něj napojeny dva vodiče CU 2,5 mm2, jeden vedoucí dále do trubky a sloužící pro napájení druhého odběrného místa ve 2. NP objektu. Druhý hnědý vodič vedl do sádrové výplně zdiva za elektroměrovou deskou, neměřená odbočka byla provedena před hlavním jističem a byla jištěna v hlavní domovní skříni závitovou pojistkou 35A. Toto bylo zjištěno již při první kontrole, která byla přerušena. Dne 11. 11. 2019 při kontrole za elektroměrovou deskou žalovaného bylo zjištěno, že sádrová výplň zdiva byla odstraněna i z částí neoprávněného napojení. Tímto neoprávněným neměřeným napojením mohlo docházet k neoprávněnému odběru elektřiny bez měření spotřeby. Z tohoto důvodu byla na místo přivolána hlídka Policie České republiky, aby zadokumentovala elektrospotřebiče v daném odběrném místě. Žalovaný k tomu uvedl, že po předchozí kontrole ze dne 8. 11. 2019 bylo nutné opravit uchycení elektroměrové desky a při této činnosti vypadla část sádrové výplně s vodičem, přičemž však tento vodič byl ke dni 11. 11. 2019, resp. jeho kousek, stále připojený na svorku hlavního domovního vedení, omotaný izolační páskou, ale konec tohoto vodiče byl přelepen kousky izolační pásky. Z úředního záznamu o ohledání místa přestupku ze dne 11. 11. 2019, spisu Policie České republiky, Městského ředitelství policie [obec], Obvodního oddělení [část obce] a z fotografické dokumentace pořízené téhož dne byla prokázána skutečnost, že se na předmětné adrese [ulice a číslo] v [obec] [část obce] jedná o dvoupatrový, podsklepený rodinný dům, kde za hlavními vstupními dveřmi v zádveří bylo instalováno jedno závěsné stropní svítidlo a touto místností se procházelo do dalších obytných částí domu, ve spojovací chodbě byly instalovány dva kusy vestavěných podhledových svítidel a v této chodbě byly dveře, které sloužily pro vstup na WC, kde bylo instalováno jedno svítidlo, druhé dveře sloužily jako vstup do koupelny, kde bylo instalováno osvětlení na zrcadle, osázeného žárovkami ve dvou kusech, dále chodba vedla ke schodišti. Toto schodiště vedlo do sklepních prostor a technického zázemí domu, kde bylo instalováno jedno podhledové světlo, ve sklepních prostorách byla volně stojící pračka Indesit s vrchním plněním, naproti schodišti byla umístěna dřevěná rozvodná skříň, osázená jistícími prvky a elektroměrem. Spojovací chodbou bylo možno se dostat do kuchyně s průchozími dvěma pokoji. V kuchyni byla instalována 4 pohledová svítidla, když jedno nebylo funkční, napravo při vstupu do kuchyně byla postavená volně stojící lednice s mrazákem, nalevo od lednice pak byla umístěna na pracovní desce varná konvice, vlevo pak byla instalovaná kombinovaná volně stojící trouba Amica s elektrickou troubou a nalevo postavená myčka Goddess. Mezi troubou a myčkou byl dřez, kde byla naistalována vodovodní průtoková baterie na ohřev vody Perfect 450 elektronik a dále mikrovlnná trouba Beko, která ukončovala pracovní desku kuchyňské linky. Na stolku byla umístěna v rohu místnosti plochá televize Philips a přístroj pro příjem digitálního pozemního vysílání Sencor, kuchyní se dále procházelo do obývací místnosti, kde bylo jedno stropní závěsné svítidlo a volně stojící lampa, dále zde byl umístěn PC stůl, na kterém byl položen notebook Asus, který byl napájen pomocí síťového nabíjecího adaptéru, dále tam byla umístěna tiskárna HP. Dále zde byl vchod do další čtvercové místnosti, ve které byl umístěn plochý televizní přístroj Panasonic, postaven na televizním stolku. Na tomto televizoru byl umístěn přístroj pro příjem digitálního pozemního vysílání a pod tímto televizorem DVD přehrávač Panasonic. Napravo byla volně stojící lampa a u ní sloupový reproduktor Sencor, který byl položen na podlaze a dva reproduktory. Regálový reproduktor Sony byl položen na stolku a sloupový reproduktor Sony, postavený na podlaze. V místnosti byl také instalován závěsný stropní lustr, přičemž tyto spotřebiče včetně rozvodné skříně byly rovněž zachyceny ve fotodokumentaci, včetně fotodokumentace smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, uzavřené mezi dodavatelem [právnická osoba] a žalovaným, jako zákazníkem, pro dané odběrné místo na adrese [ulice a číslo]. Ze zprávy žalobkyně pro [stát. instituce] ze dne 23. 1. 2020 pak byla prokázána skutečnost, že žalovaný měl uzavřenou smlouvu o dodávce elektřiny ze společnosti [právnická osoba], když od 19. 6. 2005 do 28. 2. 2015 měl tuto smlouvu se společností [právnická osoba] V období od 19. 6. 2005 do 12. 6. 2006 činil denní odběr elektřiny v daném odběrném místě 4,08 kWh, v období od 12. 6. 2006 do 11. 6. 2007 4,61 kWh, od 11. 6. 2007 do 11. 6. 2008 3,56 kWh, od 11. 6. 2008 do 9. 6. 2009 3,14 kWh, od 9. 6. 2009 do 15. 6. 2010 3,51 kWh, od 15. 6. 2010 do 14. 6. 2011 3,1 kWh, od 14. 6. 2011 do 11. 6. 2012 2,63 kWh, od 11. 6. 2012 do 18. 6. 2013 3,01 kWh, od 18. 6. 2013 do 13. 6. 2014 2,92 kWh, od 13. 6. 2014 do 20. 2. 2015 3,86 kWh, od 20. 2. 2015 do 29. 6. 2015 2,89 kWh, od 29. 6. 2015 do 13. 1. 2016 4,11 kWh, od 13. 1. 2016 do 13. 6. 2016 4,11 kWh, od 13. 6. 2016 do 13. 6. 2017 3,79 kWh, od 13. 6. 2017 do 18. 6. 2018 3,29 kWh, od 18. 6. 2018 do 14. 6. 2019 4,42 kWh, od 14. 6. 2019 do 8. 11. 2019 5,44 kWh, od 8. 11. 2019 do 11. 11. 2019 12 kWh, od 11. 11. 2019 do 25. 11. 2019 8,93 kWh. Při kontrole ze dne 11. 11. 2019 došlo k nárůstu spotřeby, 13. 1. 2016 byl u žalovaného vyměněn elektroměr, při této kontrole montér nehlásil žádné podezření na neoprávněný odběr, kontrolu za elektroměrnou deskou neprováděl a 11. 11. 2019 byl zjištěn neoprávněný odběr. Z oznámení o přestupku ze dne 11. 2. 2020, z vyrozumění podle § 74 odst. 1 z téhož dne a z úředního záznamu o prošetření z téhož dne byla prokázána skutečnost, že Policie České republiky provedeným šetřením zjistila neoprávněný zásah do odběrného místa [číslo] bez souhlasu provozovatele, kterého se dopustil neznámý pachatel tím, že v neupřesněném období, nejpozději však do 8. 11. 2019 na odběrné elektrické zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, připojil vodič, který vedl do zdi za elektroměrnou deskou a končil na nezjištěném místě, tímto se pachatel dopustil přestupku podle § 90 odst. 1 písm. f) energetického zákona, což bylo oznámeno ERÚ k projednání, ovšem šetřením se v této věci nepodařilo prokázat vědomý neoprávněný odběr elektrické energie, který by spáchala konkrétní osoba a případnou vzniklou škodu je možno nárokovat v občanskoprávním řízení u příslušného soudu. Z usnesení Energetického regulačního úřadu ze dne 21. 4. 2020 byla prokázána skutečnost, že ERÚ jako správní orgán podle zákona o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích ve věci podezření ze spáchání přestupku podle energetického zákona, kterého se měl dopustit neznámý pachatel v neupřesněném období, nejpozději do 8. 11. 2019 na adrese [adresa žalovaného], v odběrném místě [číslo] shora uvedenou věc podle § 76 odst. 1 písm. k) zákona o odpovědnosti za přestupky odložil. Tato skutečnost byla žalobkyni téhož dne oznámena. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 11. 11. 2019, z výpočtu náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem, faktury ze dne 7. 7. 2020, upomínky ze dne 11. 8. 2020 a předžalobní upomínky ze dne 30. 9. 2020 byla prokázána skutečnost, že žalobkyně oznámila výsledek ukončené kontroly odběrného místa žalovaného, kde došlo k připojení nebo odběru té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina a jedná se o podezření na neoprávněný odběr, což bylo sděleno žalovanému, který toto oznámení rovněž podepsal. Žalobkyně na základě tohoto šetření vypočetla škodu způsobenou neoprávněným odběrem elektřiny s počátkem neoprávněného odběru ke dni 8. 11. 2017 a konec neoprávněného odběru ke dni 8. 11. 2019, přičemž spotřeba elektřiny za den představovala počet dnů trvání neoprávněného odběru 730 dnů a spotřeba elektrického proudu za dobu trvání neoprávněného odběru byla 2720 kWh. Škoda byla vypočtena podle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 na částku 15 469,96 Kč, a to včetně DPH a dále náklady na zjištění neoprávněného odběru částkou 12 001 Kč plus DPH, tj. dohromady 14 521,21 Kč a celková náhrada představovala částku 29 991,17 Kč. Na tuto částku byla vystavena žalobkyní faktura [variabilní symbol] za náhradu škody za dobu trvání neoprávněného odběru na odběrném místě žalovaného, splatná 28. 7. 2020. Žalovanému byla zaslaná upomínka ze dne 11. 8. 2020 k úhradě dlužné částky do 18. 8. 2020. Před podáním žaloby byl vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne 30. 9. 2020 do 7 dnů od doručení upomínky s upozorněním na vznik nákladů spojených se soudním, případně vymáhacím řízením. Z výpovědi bratra žalovaného – [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného] byla prokázána skutečnost, že v předmětném domě bydlí 2 nebo 3 roky, dříve v něm bydlel jako dítě, pak se různě stěhoval. Dům má 2 bytové jednotky, které jsou samostatné, on obývá prvé patro a žalovaný přízemí, jedná se o 2 samostatná odběrná místa. Byl přítomen při kontrole odběrného místa, kterou prováděli pracovníci za žalobkyni, podle něj necitelně, a to s ohledem na zdravotní stav bratra, pracovníci odstranili ze zdi desku, kde byly hodiny. Tato byla už z dob minulých, tyto byly zajištěny plombou, desku vytrhli i s dráty, což viděl poprvé. Poukazovali na drát, který tam být neměl, vystavili protokol, uvedli, že mají podezření na neoprávněný odběr a přivolali policii. Neví přesně, kdy to bylo. Byl u toho přítomen a také s pracovníky komunikoval. Tento drát, o který se zajímali, vedl někde ve zdi v omítce. Dále uvedl, že bratr má vybavenou domácnost běžně jako každá domácnost v České republice, tj. televize, mikrovlnná trouba, lednice, osvětlení, pračka, sporák a přímotop, který si měl bratr pouštět s ohledem na stáří domu. Nové rozvody elektřiny dělal soused a s ohledem na stáří domu tam snad ještě byly zásahy někdy kolem roku 1975. Soud v řízení nevzal za prokázáno tvrzení žalovaného, že si v daném období zvýšené spotřeby elektrické energie přitápěl přímotopem, který si zakoupil, když ve fotodokumentaci, kterou vyhotovila policie 11. 11. 2019, tj. při druhé kontrole odběrného místa, se žádný přímotop nenacházel, byť byly foceny veškeré spotřebiče, které se v domácnosti žalovaného nacházely, včetně všech svítidel a ostatních spotřebičů. Soud má tedy za to, že kdyby tam přímotop v té době skutečně byl, pak by se na těchto fotografiích také nacházel, o čemž svědčí i skutečnost, že žalovaný se v podstatě až do posledního jednání v této věci o tomto významném spotřebiči elektrické energie vůbec nezmiňoval.

4. Další důkazy v řízení již nebyly prováděny, když nebyly ze stran účastníků navrhovány, a to ani k výši prokázání škody žalovaný ničeho nenavrhoval.

5. Po provedeném dokazování soud činí skutkový závěr, že společnost [právnická osoba] byla zmocněna žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie a k dalším úkonům s tímto souvisejícím, přičemž dne 8. 11. 2019 byla provedena v odběrném místě žalovaného [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] - [část obce] kontrola, když za elektroměrnou deskou byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny, který spočíval v připojení a odběru elektřiny z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, a to prostřednictvím vodiče vyvedeného z hlavního jističe, který byl skrytě za elektroměrovou deskou připojen na část vedení, kterým procházela neměřená elektřina. V době kontroly byl tento vodič pod napětím, byl na něm naměřen průtok proudu a toto napojení bylo jištěno pojistkou v hlavní domovní skříni o velikosti 35A. Tato kontrola byla z důvodu žádosti žalovaného s ohledem na jeho zdravotní stav a návštěvu lékaře přerušena. Kontrola pokračovala 11. 11. 2019, a to v obou odběrných místech v předmětném rodinném domě, přičemž žalovaný zde obývá bytovou jednotku v přízemí a bratr žalovaného jako vlastník nemovitosti, bytovou jednotku v prvním nadzemním podlaží. Při této kontrole bylo zjištěno, že předmětný neoprávněně připojený vodič byl za elektroměrovou deskou násilně přerušen, byl tam již jen kousek, který byl stále připojen k části vedení, kterou procházela neměřená elektřina, a zakončení tohoto připojeného vodiče byl přelepen izolační páskou. Odstraněnou část neoprávněného napojení bylo možno odstranit bez demontáže zajištěné elektroměrové desky s elektroměrem, a to po demontáži podružné části elektroměrového rozvaděče. Na místě následně provedla šetření Policie České republiky, která rovněž dne 11. 11. 2019 zadokumentovala všechny spotřebiče v bytové jednotce žalovaného a dospěla k závěru na základě provedeného šetření, že se v daném odběrném místě dopustil neznámý pachatel neoprávněného zásahu do odběrného místa nejpozději do 8. 11. 2019, a to na odběrném elektrickém zařízení, kterým procházela neměřená elektřina, připojil vodič, který vedl do zdi za elektroměrnou desku a končil na nezjištěném místě. Z tohoto důvodu věc postoupila Energetickému regulačnímu úřadu, který věc po 60 dnech odložil s ohledem na skutečnost, že nebyla zjištěna zcela určitá osoba, která by odůvodňovala zahájení řízení. V daném odběrném místě pak od 8. 11. 2019 narostla spotřeba elektrické energie, a to až trojnásobně oproti předchozím obdobím. V odběrném místě žalovaného byla k 13. 1. 2016 provedena výměna elektroměru, když při této kontrole nebyla prováděna kontrola za elektroměrovou deskou a od té doby byly prováděny samoodečty spotřeby elektrické energie žalovaným. Za této situace žalovanému, jakožto zákazníkovi na daném odběrném místě, který je povinen udržovat své odběrné elektrické zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám, byla vypočtena za dobu 24 měsíců, tj. od 8. 11. 2017 do 8. 11. 2019, škoda, a to v rozdílu spotřeby ve výši 2 720 kWh, která byla vynásobena cenou stanovenou cenovým rozhodnutím ERÚ v době zjištění neoprávněného odběru, tj. 5, 68748 Kč za kWh + DPH, tj. celkem částka 15 469,96 Kč a dále náklady, které byly vyčísleny společností [právnická osoba] a byly uhrazeny dle vyhlášky v částce 14 521,21 Kč, tzn., souhrnně na částku 29 991,17 Kč. Náhrada škody v této výši byla po žalovaném vymáhána, a to fakturou ze dne 7. 7. 2020, splatnou 28. 7. 2020, na kterou žalovaný nereagoval, proto následně byl upomínkou vyzván k úhradě dlužné částky a naposledy předžalobní upomínkou z 30. 9. 2020, avšak ani na tu výzvu nereagoval a dlužnou částku doposud nezaplatil.

6. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V daném případě se žalobkyně svou žalobou domáhala po žalovaném náhrady škody za neoprávněný odběr elektrické energie v odběrném místě žalovaného, který byl zjištěn dne 8., potažmo 11. 11. 2019, a to v částce 15 469,96 Kč, a nákladů na zjištění neoprávněného odběru v částce 14 521,21 Kč, tj. dohromady 29 991,17 Kč. V daném případě byl kontrolou [číslo] zjištěn na odběrném místě žalovaného [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy podle § 51 energetického zákona, což bylo zachyceno v protokole o kontrole odběrného místa a oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne 11. 11. 2019. Neoprávněný odběr elektrické energie z neměřené části elektroinstalace byl zjištěn a zadokumentován Policií České republiky, když provedeným šetřením byl zjištěn neoprávněný zásah do předmětného odběrného místa, a to nejpozději do 8. 11. 2019, kde neznámý pachatel na odběrném zařízení, kterým prochází neměřená elektřina, připojil vodič, který vedl do zdi za elektroměrnou desku a končil na nezjištěném místě, přičemž nebyla zjištěna konkrétní osoba, která by se tohoto dopustila. Z tohoto důvodu byla věc postoupena k vyřízení příslušnému správnímu orgánu - Energetickému regulačnímu úřadu, který usnesením ze dne 21. 4. 2020 odložil věc, neboť do 60 dnů od přijetí oznámení nebyla zjištěná určitá osoba, která by odůvodňovala zahájení řízení. Žalovaný jako zákazník, který má pro dané odběrné místo sjednanou smlouvu o dodávce a odběru elektrické energie, je povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám, tudíž tvrzení žalovaného, že není pasivně legitimován, neboť ani policie, ani Energetický regulační úřad proti němu nezahájili řízení a on sám do této soustavy žádným způsobem nezasahoval, ničeho nenapojoval, což mu nebylo prokázáno, je irrelevantní. Ustanovení energetického zákona představují úpravu odpovědnosti za škodu a její náhrady speciální normu, která je odlišná a neřídí se obecnými ustanoveními občanského zákoníku o náhradě škody. Ustanovení § 51 energetického zákona uvádí, co je neoprávněným odběrem elektřiny. V tomto případě nebyl zjištěn ani policií, ani Energetickým regulačním úřadem žádný jiný škůdce, který by byl za tento nezákonný odběr odpovědný, proto žalovaný jakožto zákazník, který měl uzavřenou smlouvu na dodávku elektřiny k danému odběrnému místu nejméně od roku 2005, za tento neoprávněný odběr odpovídá a je povinen také vzniklou škodu uhradit. Žalovaný je proto osobou, která jako zákazník s řádně uzavřenou smlouvou, odpovídá za své odběrné místo a taktéž za to, že na v daném odběrném místě, nebude docházet k neoprávněnému odběru, ať už vědomě jeho zaviněním, jeho vlastní činností nebo tak, že umožní jiným osobám neoprávněný odběr realizovat. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že v tomto odběrném místě byl napojen vodič, kterým procházela neměřená elektřina, který byl pod napětím, což bylo zjištěno již dne 8. 11. 2019. Při následné kontrole tento vodič byl úmyslně odstraněn, zůstal jen jeho zbytek, který byl v zakončení přelepen izolační páskou. Pokud by vše bylo tak, jak uváděl žalovaný v rámci šetření, že při úklidu po zaměstnancích společnosti [právnická osoba], který prováděla p. [příjmení], jeho družka žalované, se na zemi nacházel ulomený drátek, nevysvětluje, jak je možné, že pokud žalovaný žádným způsobem do daného místa nezasahoval, byl konec vodiče (kterým procházela neměřená elektřina), který zůstal za elektroměrnou deskou a byl nadále připojen, zajištěn na konci izolační páskou. Taktéž žalovaný nevysvětluje nárůst spotřeby elektřiny od 8. 11. 2019 do 11. 11. 2019 na trojnásobek oproti předchozímu stavu, a nadále v následujících obdobích, kdy byly prováděny samoodečty žalovaným, je tento nárůst stabilní cca 9 kWh denně, když před neoprávněným odběrem se jednalo o 3 až 4 kWh denně. Pokud žalovaný v řízení tvrdil, že to bylo proto, že po dvou náročných operacích si přitápěl přímotopem, pak ani tato skutečnost v řízení prokázána nebyla, když z poměrně podrobné fotodokumentace policie pořízené dne 11. 11. 2019 se žádný takovýto spotřebič, který má výrazný odběr elektrické energie, nenacházel a je velmi nepravděpodobné, že by si jej policie nevšimla a toto nezadokumentovala, když zadokumentovala každý spotřebič, i ty, které mají nízkou spotřebu, tzn., veškeré elektrické spotřebiče, které se v bytě žalovaného v době prováděného šetření nacházely. O přímotopu se žalovaný zmiňuje až u jednání, v žádném jiném písemném projevu, který směřoval k této věci. Žalovaný v písemných podáních pouze poukazoval na nedostatek pasivní legitimace a na skutečnost, že se jedná o starý dům, ve kterém se rozvody prováděly již dříve, a se kterými on neměl nic společného. Podle ustanovení § 28 odst. 2 písm. d) energetického zákona č. 458/2000 Sb. je zákazník povinen udržovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který odpovídá právním předpisům a technickým normám, což znamená, že i za situace, kdy policie či ERÚ nezjistili konkrétní osobu, která realizovala neoprávněný odběr v daném odběrném místě, pak žalovaný jako zákazník s řádně uzavřenou smlouvou pro toto odběrné místo, za škodu, která bude zjištěna, odpovídá. Z výše uvedeného soud dovodil pasivní legitimaci žalovaného v daném řízení. Výše škody vychází z výpočtu, která provedla žalobkyně ohledně skutečné škody za dobu trvání neoprávněného odběru, která byla stanovena podle § 51 energetického zákona a § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci. Výše by měla odpovídat co nejvíce škodě skutečné a je vycházeno z historie předchozích spotřeb v daném odběrném místě, doba trvání odběru byla s ohledem na opakované samoodečty prováděné žalovaným, stanovené na 24 měsíců. Odpovídá tak množství odebrané elektřiny rozdílu průměrné denní spotřeby po provedené kontrole. Vzhledem k tomu, že nebyla skutečná doba trvání neoprávněného odběru známa, tak z historie spotřeb se dalo předpokládat, že měla delší trvání, než je 24 měsíců. Rozdíl spotřeby za 24 měsíců činí 2.720 kWh. Tato hodnota byla vynásobena cenou stanovenou cenovým rozhodnutím ERÚ účinného v době zjištění neoprávněného odběru podle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., tj. částky 5, 68748 Kč/kWh s připočítaným DPH. Výše škody činila částku 15 469,96 Kč. Podle § 9 odst. 12 této vyhlášky má taktéž žalobkyně právo na úhradu nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru, jeho přerušení, přezkoušení měřícího zařízení či případné znalecké posudky a tyto náklady byly vyúčtovány společnosti [právnická osoba] na částku 14 521,21 Kč včetně DPH. Tato částka byla také žalobkyní uhrazena. Žalobkyni tak vznikla neoprávněným odběrem škoda v celkové výši 29 991,17 Kč, kterou vyúčtovala žalovanému fakturou ze dne 7. 7. 2020, splatnou 28. 7. 2020. Žalovaný však tuto fakturu nezaplatil, byl proto upomínán o úhradu dlužné částky, naposledy předžalobní upomínkou ze dne 30. 9. 2020. Žalovaný však doposud dlužnou částku nezaplatil. Soud s ohledem na výše uvedené žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku 29 991,17 Kč, když žalovaný žádným způsobem stanovenou výši škody nerozporoval. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, byl podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku zavázán zaplatit vedle jistiny také příslušenství, a to úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně příslušenství do tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“).

7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaný byl s ohledem na svůj neúspěch ve věci zavázán zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 2 700 Kč Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 200 Kč a hotové výdaje stanovené paušální částkou 300 Kč za jeden úkon ve věci, tj. za 5 úkonů 1 500 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 1, odst. 3 písm. a) -2x, za sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, písm. b), písm. c) -2x, za účast u ústního jednání dne 21. 9. 2021 a dne 18. 1. 2021, ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaný byl zavázán zaplatit žalobkyni přiznané náklady řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku, když lhůta k plnění je dána ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.